Výtěr okouna probíhá obvykle během dubna (v závislosti na teplotě vody) a někdy se protáhne až do května. Ryby se před výtěrem soustřeďují v pobřežních oblastech (z toho plyne jejich snadná zranitelnost, protože jsou pro rybáře dostupnější než kdy jindy).

Výtěru se účastní ryby od stáří 2 – 5 let (podle rychlosti růstu na dané lokalitě) a samci obvykle dospívají o rok dříve než jikernačky.
Jikry jsou vytírány unikátním a naprosto nezaměnitelným způsobem – každá jikernačka vytlačí celý obsah svého jediného vaječníku v podobě dlouhého síťovitého pásu trochu připomínajícího jakýsi rukáv. Tento pás namotá během třecího aktu na kameny, větve nebo vodní rostlinstvo, často v poměrně malé hloubce.

I když některé pásy bývají uloženy i 5 m hluboko, naprostá většina jich leží v hloubce 0,5 – 2 m a některé najdeme ještě mělčeji. Díky tomu je okouní výtěr ohrožen kolísáním vody, což je na mnoha přehradách běžná věc. Stačí výraznější pokles hladiny a úspěšnost okouního výtěru se v dané sezóně může blížit nule.
V okolí čerstvě nakladených jiker můžeme zastihnout i samotné ryby. Samice totiž hlídá jikry ještě několik hodin po nakladení a samci na některých lokalitách setrvávají v blízkosti uložených pásů i několik dní.
Na snímcích doprovázejících tento text, které jsou pořízeny ze souše, je pár okounů, pohybující se kolem svých čerstvě vytřených jiker při našem natáčení na pískovně v Roudnici 22.4. 2011. Větší jikernačce (od pohlavního otvoru jí ještě visel zbytek pásu) do čtyřicítky moc nechybělo, mlíčák byl o něco menší. Ryby kroužily kolem zatopeného keře, v jehož větvích byly namotány dva pásy jiker, z nichž jeden svou velikostí napovídal, že by mohl patřit právě tomuto páru. Oba okouni byli silně pohublí a s otrhanými ploutvemi, což je jasná ukázka toho, jak namáhavý a náročný je rozmnožovací akt. Musím říct, že chytit rybu v takovémto stavu na udici, by mě ani netěšilo.



Podvodní snímky jsou focené Milanem Křenkem v ranních hodinách na dvou jihočeských lomech. V těchto lokalitách samci jikry hlídají a fotografovi se to i podařilo na jednom ze snímků zachytit. Většina jiker tu byla nakladených v hloubkách 2 – 5 m.




Napsáním tohoto článku jsem se pokusil přiblížit čtenářům důvody jarního hájení okouna (tam, kde je zavedeno). Chytat hladové pohublé ryby pohybující se kolem nakladených pásů opravdu nemá se sportovním rybolovem moc společného. Daleko zajímavější může být sledování tohoto zajímavého přírodního divadla – ať už ze břehu nebo dokonce pod vodní hladinou.
Oni ti okouni nikam neutečou, přes léto se dají do kupy a na podzim přijde ten správný čas si s nimi pohovořit...
Předpisy týkající se lovu okouna v jednotlivých krajích:
ÚS města Prahy – okoun má míru 20 cm
ÚS Jihočeský – okoun je hájen od 1.1. do 30.4.
ÚS Moravskoslezský - okoun je hájen od 1.1. do 15.6.
Text: M. Horáček – Osprey
Foto: Milan Křenek, Osprey
Vsak taky jen masar si vezme okouna,a nejen jeho v dobe treni,melo by standartne platit,chyt a pust!
krasnej poucnej clanek, za jedna bez diskuse! okouny mam moc rad(bavi me jak jejich lov, tak je mam rad na taliri.) osobne sem si stanovil minimalni lovnu miru 33cm a horni 45cm. sem vsem deseti pro hajeni od 1.1. do 15.6.!!!
To odrbání ploutví velkých okounů z Roudnice je možná i tím, že na podzim bylo vysazeno několik velkých okounů získaných na sádkách. Ti byly slovem a transportem trochu pocuchaní. Neřekl bych, že samotné tření může takhle poškodit rybám ploutve… Stejně velcí okouni nachytaní na Orlíku byli jak ze žurnálu a bez chyby, a určitě už několik třecích orgií také absolvovali.
Letos jsem viděl,na místě kde jsem chytal,dva okouní pásy až 1.května (na můj vkus na okouna dost pozdě).Jeden už byl prázdný a v druhém se to v jikrách ještě pěkně hemžilo…
pěkné a informativní.
je to tak,nikam nezdrhnou.pokud je nelapne přez zimu kormorán,atd.
Krásné fotografie!
pěkné a pravdivé