Vše je přichystáno, sbaleno, stačí jen vyrazit. Asi po hodině dorážím na místo a s údivem hledím na množství rybářů, kteří se zřejmě vydali pokusit se o ulovení nějakého toho šupináče stejně jako já. Najít volné místo byl docela problém, ale přece jenom se poštěstilo a jeden z mých oblíbených fleků byl volný. Neváhal jsem a začal hned vybalovat věci. Foukal vítr, slabě pršelo, ale i přesto jsem byl rád, že už jsem konečně u vody. Když jsem měl postavený bivak a vše vybalené, začal jsem si připravovat kapří pamlsky pro první zakrmení.

Namíchal jsem pro začátek asi jen 1, 5 kg krmení, protože bylo docela chladno a nechtěl jsem místo hned překrmit a ani jsem nevěděl jak na tom kapříci vůbec jsou. Připravil jsem si asi kilo Ultra Fish Pellet 6 mm od Tandembaits a půl kila směsi předvařené kukuřice a řepky. Vše jsem smíchal, zalil deci horké vody a nechal cca 10 minut odstát. Mezi tím jsem vyjel na vodu a  našel mělčinu mezi trávou, která se pomalu svažovala víc a víc do hloubky. Tam jsem umístil bójku asi na 5,5 metrech.

 

Vrátil jsem se pro odstáté pelety a zakrmil.

Rozhodl jsem, že zkusím na Tandemácké Ultra Fish Pellety i chytat a ne jen jimi krmit. Místo boiliesu jsem tedy nastražil montáže se třemi peletkami a šel jsem je zavézt.

Zavážel jsem asi na 200 metrů. Musím říct, že jen co jsem zavezl druhý prut, došponoval ho a prostě vše doladil, tak jsem si řekl, že když je vše hotovo dám si konečně v tom nepřejícím počasí kafe.

 

Ani jsem ho nestačil zalít a přišla jízda. Záběr jak blázen. Skočil jsem po prutu a přisekl. Na tu dálku jsem ze začátku nevěděl, jak asi bude ryba velká, ale po pár metrech, co jsem ji přitáhl, začala bojovat tak, že jsem si myslel, to je kapr 15+ .

Šupináče jsem zdolal, ale patnáctka to nebyla ani zdaleka. Takhle bojovného šupíka jsem ale snad ještě nikdy na prutě neměl, natož aby mě někdy nějaký podobný takhle oklamal svou bojovností.

Já vím, není to žádnej starej pardál , který by svou velikostí a váhou zaujal každého sportovního rybáře, ale můžu říct, že jako první letošní šupík mě moc a moc potěšil.

 

Ten den přišlo ještě několik záběrů, některé ryby se podařilo zdolat a jiné bohužel ne. Jak jsem již zmiňoval, jezero Anín je těžká voda a to nejen díky chytrosti ryb, ale i díky ohromné hojnosti řas a trávy, ve které zdolávat ryby je doopravdy um a štěstí zároveň!

Druhý den v sobotu se počasí ještě více zhoršilo. Pršelo, byla mlha a mírný vítr. Co Vám budu povídat, ani z toho bivaku se mi nechtělo vylézt. Ale musel jsem. Noc byla bez záběru, tak jsem zkusil rozkrmit i jedno místo nedaleko břehu. Zakrmil jsem stejným způsobem jak na zavážku, čili Ultra Fish Pelety 6 mm od  Tandembaits, kukuřici a řepku. Bohužel už žádný mobydik nepřišel. Hodně se ochladilo a změnil se asi i tlak, protože intenzita záběrů upadla téměř k nule, jak když lusknete prsty.

 

Do druhého dne se mi podařilo vytáhnout ještě dva menší kapříky, ale to bylo vše.

 

V neděli po poledni jsem začal balit věci a pomalu musel vyrazit k domovu. I když počasí bylo pod psa, tak přesto se mi nechtělo a nejraději bych zůstal. Tímto článkem jsem se chtěl jen podělit o  první zážitky od vody v letošní začínající sezóně a znovu se utvrdit v tom, že sortiment Tandembaitsu mě zatím nikdy nezklamal.

 

Ať se pruty ohýbají a hodně štěstí u vody Vám všem přeje Miloslav Barták - Milkynek.