Co vede mladé lidi, aby absolvovali kurz…

Všeobecně je funkce rybářského hospodáře považována za nevděčnou a nepopulární z důvodu nespokojenosti členů jednotlivých organizací. Každoročně slyším u vody, cože to tam zase vysadili za chudáky, jak je vysazeno málo ryb apod.

Moderní rybářský hospodář musí skloubit své zaměstnání se svým koníčkem rybařením, aby se mohl plně věnovat svým povinnostem vyplývajících z této funkce. Navíc musí často odolávat i těmto výčitkám, obvykle neopodstatněným.

Přesto se stále ještě najdou lidé, kteří mají o tuto funkci zájem. Jako jeden z nich jsem navštívil jihočeské Vodňany, abych tu po proškolení složil zkoušky a získal patřičné oprávnění. V kurzu nás bylo celkem 19 uchazečů ze dvou územních svazů, středočeského a východočeského. Věkový průměr byl dle mého odhadu kolem 40 - 45 let, což je dobrý signál svědčící o tom, že v organizacích postupně převezmou odpovědnost za péči o revíry mladí a progresivní rybářští hospodáři. Kromě toho, že nejsou tolik zatížení minulostí, mají v současné době oproti svým předchůdcům i jednu další výhodu - mnohem lepší přístup k informacím, především díky Internetu.

Můj osobní důvod k absolvování kurzu byl ten, že bych v budoucnosti chtěl vykonávat funkci zástupce hospodáře a posléze i rybářského hospodáře.

 

Proč se tyto kurzy vlastně pořádají?

Podle zákona o rybářství (č. 99/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) musí být pro každý rybářský revír ustanoven rybářský hospodář a jeho zástupce. Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být ustanovena fyzická osoba, která splňuje požadavky uvedené v § 6 prováděcí vyhlášky k zákonu o rybářství č. 197/2004 Sb.,ve znění pozdějších předpisů.

Tato osoba musí být způsobilá k právním úkonům, starší 21 let, bezúhonná, občanem ČR nebo EU.

Pro ustanovení rybářského hospodáře a jeho zástupce je navíc nutné absolvovat tento kurz a složit závěrečné zkoušky.

 

Vize mladého rybářského hospodáře

Jak již jsem uvedl, největší problém u mladých lidí je všeobecně časová a pracovní vytíženost. Aby mohl řádně a poctivě vykonávat funkci rybářského hospodáře, je bezpodmínečné, aby na ni měl ten dotyčný čas. Samozřejmě je rozdíl hospodařit v organizaci s 50 ha vody a hospodařit v organizaci s 300 ha vody. Nemám ještě dosti zkušeností s hospodařením a tak se velmi rád přiučím od zkušených starších hospodářů a chtěl bych vnést do podvědomí sportovních rybářů, že rybářský hospodář není ta osoba, která by nechtěla pro ně zodpovědně a s láskou hospodařit na jejich revírech ba právě naopak.

Historický snímek z výlovu ze 70. let, dnešní doba klade na hospodaření na revírech daleko větší nároky

 

Je nasnadě položit si otázku, jak to bude dál? Nejen s hospodařením, ale s celým rybářským svazem v České republice. Samozřejmě je to velmi široká otázka a odpověď není lehká. Pokusím se nastínit moji vizi, kterou bych jako budoucí hospodář podporoval. Problém časové vytíženosti funkcionářů v jednotlivých organizacích podle mého názoru lze řešit následující cestou. Jedním z řešení je redukce výborů místních organizací, kdy by měly být zachovány funkce předsedy, hospodáře a jednatele jako placené funkce, řekněme tzv. managerské řízení jednotlivých MO. V tomto okamžiku by se mohli plně věnovat svým úkolům v organizaci. Nastává ovšem další otázka z jakých peněz tyto lidé platit. Opět se nabízí jedno z řešení a sice vytvořit samostatně hospodařící organizace i za cenu podstatně vyšších cen povolenek k rybolovu. Ve vyšších cenách povolenek by se mělo promítnout progresivní vedení jednotlivých organizací a velmi slušné hospodaření na jejich rybářských revírech.

Výlov chovného rybníčku

 

Další mojí vizí je zpřísnění přijímání nových členů do jednotlivých organizací. Počet rybářů neustále vzrůstá a cena kvantity zcela převahuje cenu kvality nových členů. Další otázkou jsou rybářské stráže, především její efektivnost a obsazení jednotlivých členů RS. Opět se nabízí řešení v profesionální RS i třeba jen sezónně, jak již je to praktikováno na Orlíku apod. Člen rybářské stráže, který bude mít svoji funkci placenou, ji bude podle mého názoru zastávat mnohem poctivěji a důrazněji. S tímto problémem je spjatý i ten fakt, kolik je aktivních členů RS v jednotlivých organizacích. V některých je počet rybářských stráží přesahující desítky členů. Mnohem efektivnější by bylo praktikovat menší počty placených členů, kteří by pracovali v součinnosti s Obecní policií nebo Policií ČR.

V neposlední řadě bych více uplatňoval právo na určité změny v RŘ. Hospodář může zvyšovat zákonné míry ryb, omezovat hájení nebo naopak zpřísňovat atd. Samozřejmě, že takové věci schvaluje členská schůze, jako nejvyšší orgán a některým členům by se takovéto kroky jistě nelíbily a nesouhlasili by s nimi. Ovšem je to potřebné, aby v našich vodách ještě někdy byly ryby.

Moderní hospodář by měl co nejvíce komunikovat se členy, vysvětlovat jim právě podnikané kroky, seznamovat je s moderními technikami hospodaření, ale i s moderním sportovním rybolovem.

Rybník pro odchov násad do revírů

 

Všechny tyto úvahy jsou jen určitá vize a velmi rád si přečtu názory vás, sportovních rybářů. Ať už budou kritické či nikoli, posunou tuto myšlenku dál…

 

Obsah přednášek

Přednášky v kurzu rybářských hospodářů jsou rozděleny do několika oblastí: základy ichtyologie, funkční anatomie, určování ryb, ekonomika v rybářství, chov sladkovodních ryb, rybníkářství, základy pstruhařství, nemoci ryb a jejich prevence, hydrologie, životní prostředí, hydrobiologie a v neposlední řadě právní otázky v souvislosti s rybářstvím.

V následujícím textu vás seznámím se zajímavými poznatky, ukázkami obsahu přednášek, které obohatí vědomosti každého rybáře či rybářky.

 

Rybářství, rybníkářství

Velmi zajímavá přednáška pojednávala o rozdělení rybích pásem na tekoucích vodách. Zavedení rybích pásem je dílem prof. Dr. Antonína Friče. Rybí pásma se popisují od pramene řeky až do její ústí. První popsanou částí toku je pstruhové pásmo.

 

Tímto  pásmem nazýváme horní toky potoků, zvláště pak vysokohorské potoky. Na počátku každé tekoucí vody je pramen, který se vyznačuje svou chladnou, čirou, rychle proudící vodou, bohatou na kyslík. Voda je málo bohatá na živiny. Rybí potrava se skládá z živočichů žijících ve vodě (pleuston, bentos), z padajícího a náletového hmyzu (drift). Horní toky pstruhového pásma jsou poměrně chudé na potravu, proto ryby nedosahují v těchto podmínkách velké velikosti. Dno je kamenité až štěrkovité, pouze v klidných zátokách vlivem naplaveného písku také písčité. Teplota proudné vody se pohybuje v rozmezí mezi 4-15 °C. Charakteristické druhy ryb jsou: pstruh obecný-potoční, nepůvodní druhy siven americký a pstruh duhový. Vedle nich střevle potoční, mřenka mramorovaná, vranka obecná a mihule potoční.

 

Lipanové pásmo lze definovat jako potok, který získal rozšířením a hlubším korytem již zřetelnější charakter toku. Spád a proudění vody lipanového pásma se zmenšily, takže v létě se voda může ohřát až na 18 °C. Dno je v proudu převážně štěrkovité, takže působí jako filtr. Voda je do značné míry tak čistá, že je vidět na dno. Z unášeného písku se vytvářejí v poněkud klidnějších úsecích pískové lavice. Hluboké tůně se střídají s mělkými oblastmi.

 

V zátočinách řek se na vnějších stranách vytvářejí hluboká podemletá místa a na nechráněných vnitřních stranách za ohyby vznikají pásma mělčích oblastí. Zde se usazuje bohatá vegetace, která poskytuje potravu bezpočtu malých živočichů. Vyskytující se druhy ryb jsou lipan podhorní, pstruh obecný-potoční, pstruh duhový a siven americký. Dále pak mník jednovousý, střevle potoční, občas i štika obecná a jelec tloušť.

 

S parmovým pásmem začíná výraznější výskyt ryb kaprovitých. Řeka plyne ve svém vymezeném korytu se dnem silně kolísajícím mezi hlubokými a mělkými úseky stejnoměrně, ale s relativně silným prouděním, na pokraji vrchoviny, údolími nebo rovinou. Štěrkopískovité dno je stále v pohybu a na vhodných místech se tvoří pískové lavice. Také okolí naznačuje, že řeka zanechala pohoří za sebou, břehy jsou lemovány loukami, pastvinami a lesy.

 

V blízkosti břehů a v zátokách se tvoří usazením bohaté vegetace široké zóny bahnitého dna. Obsah kyslíku ve vodě silně kolísá. Při nízkých teplotách a na úsecích se silným pohybem hladiny je vysoký, v oblastech sídlišť s příslušně velkým přívodem škodlivin je značně menší. Letní teplota vody může stoupat až k 20°C.

Druhy ryb parmového pásma: parma obecná, bolen dravý, jelec tloušť, ostroretka stěhovavá, štika obecná, okoun říční, kapr obecný a bílá ryba.

 

Cejnové pásmo je řeka, která se četnými přítoky zvětšila a zklidnila svůj tok. Ten je často doprovázen starými rameny. Pod hlavním proudem je dno písčité, jinak spíše bahnité a mezi hladinou a hlubokou zónou může být teplota vody rozdílná, u hladiny a na mělčině v létě výrazně přes 20°C.

 

V klidových zónách je bohatá vegetace i výskyt živočichů, sloužící za potravu rybám. Zarybnění je velmi bohaté na všechny druhy včetně dravých ryb kromě lososovitých. Kromě cejna velkého, cejnka malého a kapra obecného tu žijí dále perlín ostrobřichý, plotice obecná, lín obecný, karas obecný. Dále ouklej obecná, hrouzek obecný, jelec tloušť atd. Z dravých ryb pak štika obecná, sumec velký, candát obecný, bolen dravý, okoun říční a úhoř říční.

 

Mezi velmi zajímavé a přitažlivé jsou přednášky o chovu ryb, speciálně potom o poloumělém a umělém výtěru ryb. Zase si dovolím předvést ukázku:

Dubraviova metoda – poloumělý výtěr kapra obecného. Mezi hlavní výhody této metody jsou: možnost selekce, optimalizace podmínek, řízený odchov, vyšší oplozenost jiker, nižší embryonální úmrtnost než u Staročeské metody (hromadný výtěr v třecích rybníčcích).

Tato metoda je aplikována na tzv. Dubraviových výtěrových rybníčcích.

 

Rybí šupina (Sladkovodní a mořské ryby Evropy- Pivnička, Černý, Hýsek)

 

Nepůvodní druhy ryb na našem území

Zakladatelem moderního chovu ryb je u nás Josef Šusta (2. pol. 19. stol.), který introdukoval následující druhy ryb: pstruh duhový, siven americký, síh maréna, sumeček americký, okounek pstruhový.

V 60. létech  20. stol. přibyli: amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý, síh peleď

80. léta 20. stol. : tilápie, sumeček africký

Zavlečené druhy ryb: slunečnice pestrá, koljuška tříostná, karas stříbřitý, střevlička východní

 

Rozdělení nemocí ryb:

1) Virového původu

2) Bakteriální nemoci

3) Plísňová onemocnění

4) Parazitální (způsobené- prvoky, červi, členovci)

 

Nejznámější choroba virového původu je jarní virémie kaprů (infekční vodnatelnost). Je to choroba kaprovitých ryb (hlavně kapr), vyskytuje se zjara (duben, květen). Směrodatná je teplota vody 8-12 °C. Příznaky toho onemocnění jsou: zarudlá místa na kůži ryb, zježené šupiny, otevřené boláky na povrchu těla ryby. Léčba této nemoci neexistuje. Ryby, které přežijí, vykazují odolnost i v dalších letech.

 

Závěrečné zkoušky

Po týdenním kurzu jsou stanoveny závěrečné zkoušky. Zkušební komise se skládá z předsedy a nejméně dvou členů, tuto komisi jmenuje ministerstvo. Příprava na zkoušky během kurzu je dosti náročná a obtížná. Přednášky jsou od rána do večera a uchazečovi tak zbývá jen troška času večer. Z tohoto důvodu doporučuji, aby posluchač již předem před zahájením kurzu důkladně prostudoval skripta, které obdrží v dostatečném předstihu. V únoru 2011 mají být vydána zcela nová skripta pro rybářské hospodáře, které budou postupně posílána na jednotlivé územní svazy.

Zkoušky se sestávají ze dvou částí - praktické a teoretické. Praktická část je podmiňující pro teoretickou část. V praktické části se jedná o poznání deseti ukázaných druhů ryb a vodních organizmů, kdy je povolena pouze jedna chyba. Fotografie jednotlivých druhů ryb jsou promítány postupně a to někdy v různých polohách. Je tedy důležité se připravit i na tuto část zkoušky. Nejčastější případy, kdy uchazeč neuspěje u zkoušky, je právě ono poznávání jednotlivých druhů ryb.

V teoretické části je třeba odpovědět alspoň na tři z pěti otázek z ichtyologie, hydrobiologie, ekologie, chovu ryb, nemocí ryb, péče o životní prostředí, otázek z hospodářské evidence a znalost právních předpisů týkajících se rybářství. Výsledek zkoušek na rybářského hospodáře se hodnotí stupni "prospěl" nebo "neprospěl".

S potěšením jsem u těchto zkoušek prospěl. Splnil jsem tedy první předpoklad pro funkci rybářského hospodáře.

 

Závěrem…

V tomto článku jsem chtěl sportovním rybářů přiblížit průběh školení k vykonání zkoušek na rybářského hospodáře a určitou vizi moderního hospodáře. Taktéž je cílený na potencionální uchazeče o výkon funkce rybářského hospodáře. Kurz je časově i psychicky náročný, ale i zajímavý a dává postačující informace jak k vykonání zkoušek, tak i posléze k výkonu funkce rybářského hospodáře.

 

Petrův Zdar!

 

Text i foto: Ing. David Hrstka - hrstic