Vzpomněl jsem si, že si můj dědeček také vyráběl prut z bambusu sám a jako vzpomínka mi utkvěla jeho výroba oček z perleťových knoflíků. A to byla výzva! Co uměl děda, musím zmáknout i já.
Porozhlédl jsem se po Internetu, kde je mnoho výborných odkazů na výrobu bambusáků, včetně videí umístěných na You Tube. Jak už to ale s odkazy bývá, většina poodhalí pouze kousek skládanky. Proto následovaly knížky, z nichž je podle mého názoru nejlepší Fundamental of Building a Bamboo Fly Rod od G. E. Mauera.
Míra profesionality je přímo úměrná počtu vyrobených kusů a proto se nenechte počátečními neúspěchy odradit. Radost z Vámi vyrobeného prutu a jeho pokřtění prvním úlovkem je nepopsatelná.
Výroba mušáku od kapráku se pochopitelně liší v dimenzování síly prutu v jednotlivých částech a tím i v tzv. akci prutu. Na závěr jsem článku uvedl tabulku ujímání materiálu při stavbě vhodného kapráku pro začátečníky.
Pro výrobu bambusáku existuje celá řada strojů, nástrojů a přípravků, které si rozhodně nepořídíte hned, neboť jsou poměrně drahé, ale s přibývajícími vyrobenými kusy po nich v budoucnu určitě sáhnete. V tomto článku se budu snažit tyto technologické pomůcky, kde to jen půjde, nahradit nějakým kutilským řešením tak, abych minimalizoval náklady.
Nyní se pokusím velmi jednoduše popsat výrobu bambusového prutu v jednotlivých krocích:
1) Výběr bambusu
Nejvhodnějším materiálem je bambus zvaný TONKIN (Pseudosasa amabilis, starší název Arundinaria amabilis), který je pěstován v Číně v hornaté oblasti Kwangtung v místě Huaiji a Aozai. Dá se koupit v Německu nebo v Itálii.
Pro Váš první prut však doporučuji koupit levnější variantu bambusu v OBI nebo Hornbachu. Vyzkoušel jsem ho právě na kapráku, kde na rozdíl od muškařského prutu tolik nezáleží na jeho akci. Pořídíme si tedy bambus v délce cca 1,8 – 2 m o průměru 5 – 6 cm se čtyřmi, maximálně pěti koleny.
2) První tepelné zpracování
Já na začátku provádím první tepelné zpracování bambusu opálením plynovou pistolí do jemně zlatavé barvy. Při tomto opálení dochází k odpaření zbytkové vlhkosti a změně struktury vláken bambusu.
3) Štípání bambusu
Bambus pomocí ostrého nože rozštípneme na proužky o šířce 1 cm. Dělá se to tak, že štěpíme jednotlivé pásy vždy na polovinu. Připravíme si 6 ks.
4) Rozvržení uspořádání kolínek
Kolínka jsou nejslabší částí vašeho budoucího prutu. V těchto místech jsou narušena tažná vlákna bambusu. Proto je nutné kolínka uspořádat tak, aby byla při lepení ve vzájemném posunu. Existuje několik způsobů, jak bambusové lamely uspořádat (2x2x2, 3x3, Garrisonův způsob). Následuje schéma způsobu 3x3.
Způsob lepení lamel je následující:
5) Úprava kolínek
Kolínka bambusu je třeba upravit do roviny a vylepšit jejich vnitřní strukturu. Hladká (svrchní) část bambusu musí zůstat po celou dobu neopracovaná. Nejprve hrubší výstupky spodní části přebrousíme rašplí, pak nahřejeme kolínko horkovzdušnou pistolí a stlačíme čelistmi svěráku, kde necháme vychladnout. Nakonec přebrousíme jemně smirkovým papírem. Tuto přebrušovanou plošku minimalizujte, aby byla co nejméně porušena tzv. tažná vlákna.
6) Primární zkosení
V této fázi vyrábíme 2 x 6 ks lamel o průřezu trojúhelníku s úhlem 60 °C. Pro tuto práci je možno použít speciální originální frézovací stroje, doma kutilsky vyrobené frézy nebo klasicky hand made postup – hoblík a přípravek. Já v této fázi používám dřevěný přípravek z hranolu, do kterého mám vyfrézovanou drážku v úhlu 60 ° a různou hloubku na každé ploše hranolu. Předem naplánovanému rozměru a ujímání prutu přizpůsobuji i konečný průměr trianglové lamely.
A pak už jen hobluj, hobluj, hobluj...
Bacha na ruce – bambus je svinstvo, dodnes mám pocit, že několik třísek ve mně stále koluje.
7) Svázání lamel k sobě
Dle bodu 2 lamely přiložíme k sobě. Pak vezmeme provázek a stáhneme lamely k sobě. Pro tuto fázi existuje celá řada vázacích strojků opět od drahých profesionálních až po doma kutilsky vyrobené. Pro náš postup však postačí omotání v rukou. Přitáhneme provázek pod napětím a určitou silou, aby lamely k sobě těsně přilnuly.
Nejprve omotáváme od jednoho konce k druhému zhruba pod úhlem 60 ° a pak otočíme a pokračujeme v protisměru.
Nakonec položíme omotaný polotovar na absolutně rovnou plochu a přejíždíme válečkem, abychom prut vyrovnali. Používám gumový váleček na fotky, ale postačí i klasický dřevěný váleček na nudle.
8) Tepelné zpracování
Tady jsme se dostali do oblasti opravdové alchymie, neboť bambus pečeme v peci. Kolik stupňů a jak dlouho trvá nahřívání, to už závisí od kulinářských receptů jednotlivých škol. Pro zjednodušení budeme prostě vypalovat bambus v teplotě kolem 150 °C po dobu cca 20 – 30 min.
Tímto krokem se definitivně uvolní zbytková vlhkost a mění se i vlastnosti a struktura vláknového pojidla. To, že je hotovo, poznáte také podle toho, že se ze zahřátého svazku lamel line velmi specifická vůně vypalovaného bambusu. Pozor však na přepečení bambusu, neboť ten potom ztmavne, zkřehne a stává se palivovým dřívím.
Pro pečení se opět používají speciální pece, šikovnější kutilové si mohou vyrobit i elektrickou pec. Pro tyto účely zde popíšu velmi jednoduchou trubkovou pec zahřívanou horkovzdušnou pistolí. Základem pece je 2 m trubka o průměru 5 cm obalená ve skelné vatě a silnějším alobalu. Do trubky vyvrtáme otvory pro měření teploty, do nichž lze zasunout např. teploměr na grilování či uzení. Horkovzdušnou pistoli necháme běžet zhruba 20 min z každé strany, pak vložíme bambus a oba konce uzavřeme.
Lepší variantou je 2 m trubka o větším průměru a uvnitř uchycená trubka s menším průměrem a opět vata, alobal, případně stabilnější hliníková vrapová roura, např. pro klimatizaci – lépe se v této peci udržuje stabilní teplota.
9) Finální ujímaní
Nyní přicházíme k nejsložitější a nejdůležitější části výroby. Cílem je lamely dotvořit v trianglovém profilu a podle naplánovaného rozpisu ujímaní. K tomu potřebujeme formu. Ta se nejlépe vyrobí ze dvou hliníkových profilů 3x3x180, které sešroubujeme tak, aby fungovaly jako svěrák. Do profilu trojúhelníkovým pilníkem (60°) vypilujeme drážku.
Vzdálenost šroubů je 5 palců (12,7 cm). V palcích proto, že většina ujímacích předpisů je v palcích. Pro vytvoření ujímací mezery je nutný úchylkoměr. Pro měření přesnosti profilu pak digitální posuvné měřidlo. A opět hobluj, hobluj, hobluj ...
10) Lepení a vypalování
Pro slepení profilů k sobě používám dvousložkové epoxidové lepidlo UHU 300 endfest. Je výborné proto, že umožňuje na základě času a teploty přizpůsobit pevnost. Pro lepení se používá takový fígl, že na lepící pásku si naskládám profily a zubním kartáčkem nanesu lepidlo. Pak lepící pásku stočím do kruhu. Opět následuje převázání nití viz bod 7, válečkování a vypálení v peci. Tentokrát však pouze krátce, cca 10-15 min při teplotě 80 – 100 °C.
11) Lakování
Pro lakování prutu používám polyuretanový lak na podlahy. Před tím je možné prut namořit příslušným odstínem barvy.
Lakuji tak, že do nádoby od WC čistícího prostředku naleju lak, prut zavěsím na hák a nechám lak za stálého otáčení stékat po celé délce prutu do nádoby. Nátěry dávám dva s mezipauzou schnutí jeden týden.
12) Finální úpravy
Nyní Vás ještě čeká vyvázání oček, navázání kovových spojek, sedla navijáku a rukojeti. Všechny tyto komponenty se dají po Internetu koupit.
Opět je ovšem nejkrásnější dle možnosti a zručnosti vyrobit vše sám - vysoustružit sedlo z nějakého krásného dřeva (já používám briar na výrobu fajek), rukojeť vysoustružit dle své fantazie z korku, borovicové nebo březové kůry, výrobit očka z přírodních drahých kamenů - např. achátu, místo kovových spojek už při výrobě počítat s profilem samce a duté samice apod. Ale to už by bylo na úplně jiný článek.
Hodně zdaru a potěšení při výrobě.
Na závěr přikládám jedno z možných schémat ujímání:
Text i foto: Jiří Chuchro - Chorchus
Chorchus> Ahoj mam tři neopracovane pruty cca 3 metry dlouhe mam to přez znameho ktery mě to sehnal přez sveho znameho.
Mam přez znameho tři neopracovane pruty bambusu ten to sehnal přez sveho znameho a ten to odněkud dovezl.Jmenoval mě ten druh ale nazev jsem zapoměl jen vim že z tohodle druhu dělaji štipaky.Cca jsou tři metry dlouhe a síla u spodni časti 1.5 aš 2 cm široke.Jen mě pravě zajima jestli se musi taky vypalovat v troubě jako štipanej nebo jestli stači jen vyschnutej diky za odpověd.
Chorchus>
L.Vlha> prosím specifikuj „neopracované pruty bambusu“, tedy odkud, průměr …
L.Vlha> pokud máš na mysli mušák neštípaný, záleží na tom co máš za materiál, pokud máš vůbec bambus. Není bambus jako bambus :-)
Chorchus> Psal jsem na hlavni stranku dotas ale zatim bez odezvy.Proto jsem se xhtěl zeptat a jestli mě dokažeš poradit.Přes znameho jsem sehnal cele neopracovane pruty bambusu z dotazem jestli se taky museji vypalovat jak v tomto članku pišou.Rad bych si udělal taky mušak je to moje dlouholeta zaležitost diky za odpověd
Dlouho mě laka si udělat svuj bambusovej mušak a mam na vas dotaz?Mam bambusove pruty cca čtyři metry dlouhe a chtěl bych si udělat z toho dvoudílnej mušak.Chci se zeptat jestli se v celku musi ohřat taky jako štipanej.Nebo jestli stači ho impregnovat šelakem diky za odpověd
Na kolik vyjde výroba jednoho bambusáku
Chorchus> Ahoj. Tvůj článek se mi moc líbil, I když na druhou stranu postrádám tvou šikovnost. Obracím se k tobě s prosbou o radu. Koupil jsem si starý štípák a chtěl bych si jej zrenovovat. Ne na chytání. Má již silně unavený blank. Prostě jen tak pro radost a jako pozvolnou přípravu pro stavbu nového. Bohužel je na něm hrozná vrstva laku, neznámého původu. Potřebuji poradit zda se pustit do mechanického oškrabaní, nebo vyzkoušet chemii. Obávám se že byl lepen ještě klihem. Pod lakem jsou vidět stopy po původním hustém vyvázání. Předem děkuji za radu. S pozdravem Sintrix
imagicien> ahoj, omlouvám se za tak pozdní odpověď, ale semlela mne práce, která mě živí. Radil jsi mi jakým způsobem vyeliminovat kolínka – (vyříznout, šikmým řezem, kolmo k povrchu emailu). Zkoušel jsem to, ale vlastnosti to nezlepšilo, ba dokonce esteticky po závěrečné úpravě jsou kolínka hezčí – prostě patří k bambusu.
Chorchus> nazdar chorchusi, kamarád mně dal zprávu, že na tomto serveru vznikla nějaká diskuze o stavbě štípaných bambusových prutů … a dále dole se zmiňuješ, že jsem ti dal neocenitelné rady. je to možná tak, ale přes to si pod tvou přezdívkou a fotografií nemohu vybavit, o koho jde – promiň.
bambus – zapomeňte bambus z obi, baumarktu, zahradnictví atd., jako na trénování štípání a hoblování v pořádku, ale na stavbu štípáku šmitec … sklovitá vrstva na povrchu bambusu, nevím jestli má 1/10 nebo kolik, se v každém případě šmirglem nebo stěrkou stáhne, neboť nemá u prutu žádnou funkci a nepřináší jakýchkoliv pozitivních vlastností.
lepení – zapomeňte klih, ten nevzdoruje vlhku nebo vodě – proto byly staré pruty kroužkované. dnes se používá ohledně nejlepších fyzikálních vlastností právě proto UHU endfest 300.
zatím s pozdravem
Vzdávám vám můj největší obdiv pane Chorchus.Výroba takového nádherného náčiní vyžaduje opravdu velikou zručnost, a trpělivost.Stará klasika se zase pomalu vrací, a je to jedině dobře.Už dávno vědci a rybáři zjistily, že staré dobré děličky jsou daleko efektifnější, než teleskop.Vzpomínám si, že i můj dědeček a otec chytával na tento prut, a otec ho má do dnes.Proto vám přeji, aby vaše úlovky byly trofejní.
Sledovat výrobu prutu „in situ“ je přinejmenším fascinující. Není to nic lehkého, chce to hodně trpělivosti a šikovnosti To co táta vyrábí nejenom pro rybářské účely ale např. kytary nebo elektrická ukulele kterou jsem dostal k narozeninám jsou tomu důkazem. Skládám hluboukou poklonu. Ještě že jablko nepadlo daleko od stromu :-D!
Díky za odpověď Chorchusi!
Chorchus>Vlastním starý mušák, přívlačový a i takový…no snad těžká přívlač (Hucho hucho). Vyzkouším letos na jerk-spin s velkými jerky. Bude to pěkná kombinace. Archaický prut, moderní nástraha a způsob lovu. Štiky se budou řechtat ještě na Silvestra.
Sem si tě poplet s kolegou. Toto patřilo bamboo-rod-builderovi: Dost jsem se zabýval výrobou bambusových lepených prutů. Ale spíš platonicky. Snad před 30 lety jsem rozebral polámaného „troníčka“ a zkoumal jsem,jak je to dělané. Neměl jsem tehdy informace o technologii, jaké jsou dnes k dispozici.Ale lákalo mne to hrozně. Spíš z hecu, že to musím dokázat. Bylo málo informací a ještě míň času a později jsem to už bral jako vzpomínku. Ale skláním se před tebou a ostatními, co se do toho skutečně pustili a dotáhli věc do konce. I když možná ne toho profi, protože to chce asi víc pokusů… Není to z mého pohledu o vyrobení prutu, ale o vyrobení „nástroje“. Houslař má krásné řemeslo. Chytal jsem párkrát i starými bambusáky. A před několika lety jsem ve Slovinsku držel chvíli v ruce bambusák Orvis. Měl 5, či 6 stop a když mi majitel řekl, že ho stál 3000, tak jsem přestal zkoušet.
upbraider> svrchní, tzv. emailovou stranu bambusu necháváš až do úplného dokončení nedotknutou. Po slepení a posledním tepelném zpracování pochopitelně musíš odstranit zbytky provázků a lepidla smirkovým papírem zrnitosti od 120 až po 240 a pak ještě dolešťuji ocelovou vatou „000“. Nezapomeň, že šířka emailové hrany je velmi malá – u TOPu pod 1 mm a to zaoblení u bambusu o 6 cm prům. je téměř neznatelné. Co se týče rady čím začít – asi kapřákem, který může u TOPu mít cca 2 – 2,8 mm a nemusíš mít obavu, že se ti jako např. lamela mušáku, která má 0,8 mm přeřízne, či zlomí. Pro modely prutů je na internetu hejno odkazů renomovaných i legendárních stavěčů např. www.canerod.com/rodmakers nebo si můžeš stáhnout rovnou SW s mnoha modely vč. plánů na www.highsierrarods.com/roddna.html . Jsou to však plány na muškařské pruty. Vláčecí jsem zatím nedělal a odkazy nemám.
1)Osprej píše: „Já myslím, že jde v maximální míře o zachování té povrchové sklovité vrstvy.“
Opravdu se zachovává vnější sklovitá vrstva? Vždyť podle obrázků v návodu to vypadá, že by se měla ubrousit… Pokud zachovává,jak je možné udělat pravidelné trohránkové lamely a dokonce je pak obrousit podle schema ujímání s tím, že zachovám na jedné straně lamel onu sklovitou vrstvu?
2)Nešlo by prosím přihodit ještě ujímání vláčáku a muškařského prutu? Obojí třeba taky nějaké to univerzální happy medium.
3)Čím je snadnější/vhodnější začínat? Vláčka? Moucha? Kapr? Plavačka?
4)Článek hodnotím jako vynikající
Malinko> ano, viz tabulka na závěr
Jen jsem se chtel zeptat, jestli jsem dobre pochopil. Ujimani je vztah mezi tloustkou a delkou prutu. diky moc.
mckvak8> buď použij pevný nůž, naštípni a pak tlakem doleva a doprava nechej bambus rozštěpovat vždy po vlákně nebo rozštipni, nasaď na hřebík a tlakem proti hřebu se lamela snadno po vlákně rozštípne sama.
Chorchus> Bod 3 štípaní bambusu. Poslední fotka. Na této fotce je hřebík v části naštíplého bambusu. Používáš teda hřebík k rozštípávání, nebo mám ten bambus štípat nožem. Jinak si nedokážu vysvětlit na co ten hřeb je v tom bambusu
tomashr> děkuji za pochvalu ale za tu dobu co dělám pruty, jsem se taky posunul dál a práci si ulehčuji. Zejména co se týče přenosti, která je u prutu nesmírně důležitá. Je pravda, že nemám koupený žádný profesionální výrobek a všechny přípravky a prostředky si vyrábím sám, neb i ta stojařina mě děsně baví. Zejména pro ulehčení si práce v bodě 6. primární zkosení používám mnou vyrobenou frézku tzv. „Medved Beveler“ viz. obr. vyroba prutu. Návodu na výrobu je googlu celkem dost.
regulus> Máš pravdu, v podstatě se pro konečnou povrchovou úpravu používají tři druhy – lodní lak, polyuretanový lak a tzv. „Tung“ olej. Lak by měl splňovat vlastnosti jako jsou pevnost a pružnost, odolnost proti oděru, nízké a vysoké teplotě a vodě. Polyuretanový lak má podobné vlastnosti jako lodní lak ale je tvrdší a otěruvzdornější (je to můj subjektivní pocit) – nevýhodou polyuretanu je, že déle schne a při tom může na sebe nachytat prachové částice a pak ho nechávám 3 měsíce před použitím dobře proschnout. Tung oil někteří stavěči používají také, ale nevýhodou je, že neschová některé drobné nedokonalosti, které bambus přináší. K lepidlu: lze si všimnout, že novodobé bambusáky již nemají ovin z nitě každé dva centimetry protože současná lepidla jsou tak pevná, že nedochází k rozlepení lamel. U UHU endfest 300 kg můžeš pevnost lepidla korigovat v závislosti na čase a teplotě. Např. pevnosti 300 kg/cm2 dosáhneš při vypalování 180 ̊C a 5 min. Nakonec je dobře obrusitelné a funguje i jako tmel.
Jinak obecně – já smekám hlavně nad tím, jak se do toho někdo pustil jen tak na koleně. Pokud by se tím někdo chtěl živit a měl výbavu, tak to zas taková věda není, při využití dnešních moderních fréz ať už přímo pro výroby dílů anebo alespoň na přípravky to pak už udělá kdekdo, ale udělat to jen tak hoblíkem s pár jednoduchými přípravky, to se mi tedy hodně líbí a obdivuji. Sám jsem asi nadprůměrně zručný i poměrně vybavený, ale tohle bych asi nedokázal (nebo bych se k tomu alespoň neodhodlal) – autor má můj velký respekt!!!
regulus> Lak nekomentuji, ale o vhodnosti epoxydu a dalších lepidel vím dost… Jeho hlavní výhoda je podle mě v tom, že neobsahuje vodu ani se při schnutí podstatně nesmršťuje, spoj lepený s ním by měl být použitelný rychleji a s menším rizikem nějakého kroucení. Druhá věc je, že pokud „na koleně“ nespasuješ ty díly úplně přesně k sobě, tak má epoxid přece jen lepší mechanické vlastnosti sám o sobě. Takže nějaká mezera, kde je tlustší vrstva lepidla, zhorší vlastnosti méně, než při použití klihu. Určitě to ale není jediná možnost a jak klíh, tak i nějaké moderní disperzní lepidlo je pořád zajímavá varianta, hlavně v případě, že dokážeš hodně kvalitně spasovat díly k sobě.
Chorchus> SMEKÁM !!!
osprey> Jsem rád, že jsi to smazal. S Chorchusem jsem sedával na střední v jedné lavici a zažili jsem spolu neskutečné množství báječných taškařic.Když si něco zamane, je to v tom nejlepším slova smyslu fanatik a ferfekcionista. Byl jsem při tom, když s bambusáky začínal, i v posledních dvou dnech při společné chytačce na Hartě jsem se od něho dozvěděl spoustu zkušeností a vyprávění nejen o samotné výrobě bambusáků, ale také o nástrojích, přípravcích nutných k jejich výrobě. Sám vím, že to, co dokázal a ještě dokáže Jura bych sám nikdy nedokázal a proto mě neskutečně irituje, když čtu takové zvratky, které je schopen vypustit nýmand a pro mě chorý mozek typu Fishera.
Kdysi dávno jsem na jedné akcičce měl sáhodlouhý rozhovor a více méně přednášku od jednoho kolegy, co nejen o stavění prutů, ale i dřevě něco dost ví na tohle téma. Připadlo mi to tehdy jako naprostá šílenost, když popisoval postup a přípravky. Nikdy bych nevěřil, že se to dá vyrobit v tak „polních“ podmínkách, a ono to asi jde, takže hluboce smekám.
Přesto si ale dovolím, malou poznámku a typ. Psal jsi, že to lepíš de facto epoxydem a lakuješ nějakým polyuretanovým lakem, nějak mi to s tím dřevem nejde dohromady. Dřív se to asi klížilo, netuším jestli je ten epoxyd lepší než něco určený přímo na dřevo nebo vyloženě klíh. Je možný, že ten epoxyd je vhodnější, ber to s rezervou. Klíh se stále používá při výrobě hudebních nástrojů, asi ví proč, sehnat se dá třeba tady http://manahuna.com/…h-1000g-i73/ . Pokud se laku týká, tak mám dlouholetý, myslím tím téměř tolik kolik mě je, velice dobrý zkušenosti s lodním lakem LE TONKINOIS, považuju ho za to nejlepší, čím se dá dřevo natřít, pokud by tě to zaujalo, dá se sehnat tady http://www.lodnilaky.cz/ .
Chorchus> Myslím, že se ti to hodně povedlo a konec konců, diskuze je toho dokladem.
BrulaKO> Kapřáky jsem už udělal dva, teď dělám na třetím – pokouším se hlavně zmenšit průměr. Ty stávající mají u sedla 15 mm. Ten třetí bych chtěl ukončit na 12–13 mm a snížit tím váhu.
Robur> pokud chceš, aby proutek vypadal trochu profesionálně, náklady na materiál jsou téměř zanedbatelnou položkou. Nejdražší jsou přípravky, mašinky a měřící technika,které potřebuješ.
Tak jsem se právě vrátil z dvoudenní chytačky a bylo nádherně. Vidím, že diskuse se čile rozjela. Na úvod bych zdůraznil, že nejsem profesionální stavěč prutů, stavím si pruty pro radost pro sebe a pro mé tuzemské i zahraniční přátele. Mojí ambicí není psát články o výrobě bambusových prutů ale dělat je. Byl jsem osloven kolegy z Chytej ať se diskuse nevede ve fóru, ale ať napíšu článek, což jsem přislíbil a splnil. Samozřejmě, že jsem diskusi u konkurenčních kolegů četl, jako dalších tisíc dalších na internetu a několik stěžejních knih renomovaných stavěčů. Nebo jak píše Robur je celá řada odkazů i na instruktážní videa. A pokud chceš postupovat kupředu a zdokonalovat se, musíš číst i nadále novinky a fígle z této oblasti. Lidí, kteří se tomu věnují profesionálně si nesmírně vážím a poskytli mi neocenitelné rady (viz. Imagicient). > Fisher: pokud se domníváš, že podle diskuse u sousedů postavíš bambusák, tak se hluboce mýlíš. Ani podle tohoto článku ho nepostavíš – o tom jsme diskutovali s Ospreyem, je to velmi hrubý návod, navíc vždy směřovaný tak, abys jako kutil pořídil přípravky na koleně. Když někdo dostane chuť se do toho pustit, můžeme detaily řešit na fóru (pokud o to bude zájem). Nikomu se nechci „chraň příroda“ vnucovat. Závěr k úvodu: Kolega mě teprve nedávno na Chytej přivedl a tento portál se mi stal velmi blízkým – je tady téměř rodinné prostředí a názory na rybařinu velmi blízké názorům mým.
BrulaKO> Jenže na tom soustruhu budeš obrábět právě tu sklovitou povrchovou vrstvu, která je z materiálového hlediska nejcennější (nejpevnější, nejodolnější).
Osobně si myslím, že by ten prut pak byl pevnostně a výkonově slabší.
tak konečně je článek na světě .-)
osprey> Ja jsem nemyslel, ze to musi byt 8 hran nebo ctverec, me slo o to, proc to nekdo nezkusi sjet na soustruhu, podle me by to vlastnostem prutu neuskodilo, pokud by se jednalo o stejný pruřez, vypocitam si prurez 6 hranu a prurez kruhu a kdyz zustane stejný,pevnost by mela byt zachovana,navíc podle me je slozitejsi ohnout kulatinu stejne prurezu nez sestihran stejneho prurezu
tomashr> to jsem presne vedel, ze to nekdo napise :-))
Já myslím, že jde v maximální míře o zachování té povrchové sklovité vrstvy. A šestihran proto, že čtyři je asi přece jen málo a osm zbytečně moc:-)
Ne, klasický bymbusák je věc vypiplaná k dokonalosti, nic bych na tom neměnil. Jeden jsem si koupil (za pár stovek z něčí pozůstalosti docela pěkný mušák) a na kochání mi to stačí.
BrulaKO> Teda promiň, ale představa, že bambusák předělám do designu současného carbonového prutu je pro mě absurdita roku, takovou šílenost jsem už dlouho neslyšel… Jinak by to ale ani moc nešlo, po okrouhání na kruh by se dost zhoršilo rozložení vláken (fór je právě v tom, že bambus je narozdíl od běžného dřeva složen z podélných vláken s velkou pevností v tahu a je třeba těchto vlastností maximálně využít. O tom je celý princip štípaného prutu, jak rozložení sil ještě zlepšit.
BrulaKO> A hlavně si myslím, že úpravou, kterou píšeš by to ztratilo svoje kouzlo… Autora obdivuji. Krásná práce, já bych to nedokázal.
BrulaKO> Šestihran je léty prověřený geometrický tvar, který drží prut při větší akci. Kdyby to šlo tak by to dělali. Když se podíváš na starý pruty který jsou dělaný ze štípanýho bambusu tak jsou taky šestihranné
BrulaKO> mám pocit že tak by to opravdu nešlo.
je to hodne zjednoduseny popis,jinak dobry.Spis by mě zajímalo, jak udelat kaprák a taky proč musí být profil prutu sestihran, preci by to slo ten slepený sestihran projet treba na soustruhu do kuzele.Hodit na to puncosku, přelakovat a mam prut,ktery ma vlastnosti bambusáku a desing carbonoveho klasickeho prutu, kdyz uz bych se doho pustil,tak asi s timhle zamerem…
Při čtení článku si člověk řekne, že to až zase tak složité nebude, ale ono asi bude. Možná desátý kousek bude už k něčemu . . . Moc se mi líbí a smekám nad šikovností řemeslných ručiček. A hlavně si cením, že v době uhlíku, karbonu a podobných technologií si najde místo poctivá řemeslná práce s přírodními materiály.
Ospey : děkuji
Supr článek. Todle už není práce pro kutila, ale pro nadšence nebo pro velmi šikovného nadšence. Smekám před takovou fajnovou prací.
Robur> Bambus je levný – už tak od 100 korun při použití toho z OBI, do 500 při koupi specializovaného. Nitě a laky taky levné, peníze ale stojí očka a zadarmo není ani korek a věci kolem rukojeti, třeba sada rukojeti/sedla/oček od Cabelasi začíná při trochu slušnější verzi někde kolem 30 USD. Takže počítej ty náklady nejde mezi 600–1500 korun, to není zas tak málo, jak by možná někdo čekal, ale pořád je to jen zlomek proti práci s tím spojené…
vstupní náklady???? Bez práce toho šikuly.
Robur> Cena za dobrý nový bambusák bývá obvykle pětimístná. Levněji seženeš jen staré věci a pak výrobky, kde to dělá někdo pro radost a je rád, že se to někomu líbí.
Pokud to ale bude dělat renomovaný specialista, nemusí být nějakých 20 – 30 000 Kč žádný problém.
Fischer, Axamith: Smazal jsem část Vaší diskuze. V podstatě tu, která se stala i terčem kritiky kolegů.
Můžete mi za to vynadat, ale prosím po osobkách. Tady se řeší bambusáky.
kerob> opět jsem to nemyslel vážně:-), fakt. Jediné co mne skutečně zajímalo, jsou vstupní náklady. Nebojte, se svojí gramlavostí si dobrého řemeslníka vážím strašně moc.
Jinak bambusová klacek mám někde za postelí, Kdysi dávno se tam zakutátel.
Robur> to je opravdu hodně málo a pokud vím tak Chorchus jich už udělal spousty :)
Robur> ty evidentne zijes v uplne jiny realite, ciste teoreticky by se za 500 dal poridit material (ale i to fakt pochybuju) a pak je tam docela nemalo hodin prace a know-how …schvalne, kolik mas radove prijem za hodinu prace?
Robur> málo, málo si ceníš ruční práce :-)
kdysi bylo pěkné vide na Discovery či podobném kanále. Dost často to opakují. Prostě výroba prutu o A do Z. Oni to ti kluci udělají vždy tak zjímavě, že člověk sedí a hypnotizuje bednu. Naposled jsem se díval na výrobu hokejek. Článek pěkný, pokud Chorchus dělal první prut a zároveń k tomu psal článek, tak by to byla opravdu pecka. Na kolik Kč to tedy vlastně vyšlo, že bych ti poslal 500Kč, a nechal bych si udělat prut:-D. Ostatní za mě do řady.
Mockrát děkuji Chorchusovi, že se nenechal dlouho přemlouvat a udělal tak nádherný článek.
Vždycky sem si myslel, že mám šikovný ruce, ale na tohle bych si netrouf. Ty poslední fotky jsou fakt pěkný. Smekám :-)
Fischer: Vidím, že hloupost nezná mezí a pokud nemáš co dělat, přihlaš se na servery tobě určené, např. „Umí Britney Spears zpívat“
Hezkej clanek, uplne mam chut si to zkusit :-)
Fischer> nesnižuj prosím úroveň tohoto serveru a nekaž pěkný požitek z článku klaune.
Moc pěkný článek, chválím šikovné ruce. Práci se dřevem mám rád, ale tohle bych nezvládl.
Fischer : Važ slova, pokud se nepletu, husy jsme spolu nepásli. Možná ti unikají některé skutečnosti, např. slušné vychování. Několik tvých příspěvků jsem si pročetl a povětšinou se chováš, jako by jsi zbaštil moudrost světa a urážíš ostatní přispívající. V reálném setkání by jsi zasloužil nějakou za ucho, třeba by se ti rozsvítilo. Tady můžeš maximálně dostat ban . . .
Moc pěkné. Je vidět že šikové české ručičky ještě nevymřely.
Fischer>Tvoje vyjádření je hodno obdivu.když čtu tvoje komentáře tak si taky takovej BROUK PYTLÍK.Jinak moc pěknej článek.
Axamith>Čuráku.
Moc pěkný článek, není nad šikovné ruce.
Dobrý pokus. Kdo chce vědět víc, najde si na www.mrk.cz odkazy na videa o výrobě prutů ze štípaného bambusu. „Nestorem“ je tam „Imagicien“ , Čech, žijící ve Švýcarech. Najdete videa celé výroby, nástroje, finalizaci…všechno. Předpokládám, že Chuchro to všechno viděl…