Chytej.cz
Jigy Teflon RUGBY LURE HOLDER

NAJEŽENÉ PRUHY necteno

20.4.2011 | Přívlač | Okoun říční | 6.570 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 2

NAJEŽENÉ PRUHYANEB JAK CHYTIT RYBU, KDYŽ NEMÁ UŠI A CO PAK S NÍ, KDYŽ MÁ DUŠI

Na břehu Orlického jezera na mě čekala loďka. Tři metry elegantní romantiky pohupující se na hladině, která vytrvale opírá své vlny do jejích boků. Naložil jsem věci do lodi a odrazil od břehu na volnou vodu. Motor naskočil, vrtule zabrala, příď se zlehka přizvedla a začala zvolna rozrážet hladinu.

 

Rozhodl jsem se plout podél levého břehu a vydat se směrem k první zátoce. Drobně pršelo,  voda voněla a plíce plnil příjemně vlhký vzduch. Na jezeře ležel mlžný opar, tmou se rýsovaly obrysy stromů a skal. Je paráda být zase na rybách, nalovit emoce, které zůstanou hluboko pod kůží a užít si fascinaci rybami, kterou někteří z nás mají v genech dost možná ještě z doby před tím, než nás evoluce poslala na souš.

Při zatažené obloze se z mlhy vynořil malý skalní výstupek signalizující začátek zátoky. Pomocí  vesel pomalu proplouvám mezi skalisky porostlými stromy a keři. Z jejich větví naklánějících se nad hladinu stékají  kapky deště. Navázaného poppera se snažím nahazovat co možná nejblíže ke břehu na mělčinu a pak pozvolna stahovat na hloubku.

Nepatrná vlnka za nástrahou prozradila útok ryby. Teď jen zachovat klid a dál jemně popat. Další útok a za popříkem se zavřela hladina. Cítím slabé zacukání. Tuším, že mám na udici okouna, raději nepřisekávám, protože to kvůli jeho jemné tlamce není potřeba. Cívka navijáku několikrát tiše cinkne. Během chvilky se na hladině ukážou temně zelené naježené pruhy, které opět zmizí ve spršce rozvířené vody.

002.jpg

001.jpg

 

Několik posledních trhnutí a držím drsného bojovníka s razítkem na hřbetní ploutvi, který si prohlíží svět velkýma divokýma očima. Odhaduji, že plán „Co nejvíce sežrat a nebýt přitom sežrán!“ plní tenhle exemplář už nejméně osm roků.

006.jpg

004.jpg

 

Vracím rybu do vody, jemné zavíření červenými ploutvičkami, prudké vypružení a krásně stavěný okoun zmizel ve svém živlu.

Pokouším dál své štěstí, ale další záběr už nepřichází. Naliju si horký čaj z termosky, sbalím svých pět švestek a vyrazím vyzvednout parťáka, který se rozhodl, že ze břehu prochytá nedalekou písčitou pláž. Podle dohody budeme dál pokračovat spolu, tedy pokud Jirku v té tmě najdu, protože nad vodou se stále povaluje mlha.

Chytrý kluk je to, když uslyšel motor, rozsvítil čelovku, kterou na mě teď ze tmy bliká. Důvěřuji, ale prověřuji. Ano,  je to kamarád a i místo k nalodění vybral dokonale. Dobře jsem ho vycepoval, holomka, ale byla to makačka…

 

Krátce zhodnotíme situaci, další plecháč příjemně hřejícího čaje a rychle pokračujeme k první ze čtyř zátok, které chceme spolu prolovit ještě během ideálních ranních podmínek, kdy je potravní aktivita ryb největší.

Když doplujeme do zátoky, vše se opakuje jako v té předchozí. Jirka chytí okouna a dalších deset minut zkoušíme štěstí zbytečně, vystřídáme všechny možné barvy, velikosti  a tvary  nástrah, ale výsledek je nulový.

Navrhuji do každé ze zátok jen strčit nos a hned mazat dál, protože čas se krátí. Tahle taktika opravdu funguje, během několika prvních náhozů  přichází okoun. Prochytáme tak všechny námi vybrané zátoky, obloukem se vrátíme a vše jde jako při první návštěvě. Mezitím se rozednilo, přestalo pršet, je stále zataženo a fouká mírný větřík. Plujeme vyzkoušet okouny ke skalám.

Zastavíme u tří za sebou jdoucích skalních výběžků, kde jehličňany kontrastují  s podzimem zbarvenými listnáči. Opatrně se přiblížíme k prvnímu výčnělku a zašití „za bukem“ chceme překvapit nic netušící ryby.

007.jpg

 

Jirka, protože jedno oko nemá a na druhé nevidí, místo aby se mnou proházel postupně jeden výsek za druhým, posílá svého popa s přispěním větru a s pomocí obrovské dávky štěstí až za druhý roh. Je neuvěřitelné, jak proletěl větvemi, vyhnul se šutrům a obloučkem zmizel za skalní stěnou. Nutno dodat, že to bylo neúmyslné. Hod přetáhnul asi o pět metrů a pokud by to  chtěl zapakovat, tak se mu to už nikdy nepodaří.

Výsledek nás rozesmál a já, smířený s tím, že nás čeká záchranná akce na vyproštění popa, se chystám chopit vesel. Jenže Jirka začal navíjet vlasec a v okamžiku kdy chtěl ohlásit, že asi vázne, se najednou špička jeho prutu zlehka  rozklepala. Nic jsme neviděli, pouze nám bylo jasné, že na druhém konci udice je ryba.Čekám, co se bude dít a nestačím se divit. Špička prutu dál brnká, ryba vyrazila na volnou vodu, vlasec se uvolnil a sklouznul  z kamene. Jirka zatím začal rybu přitahovat k lodi. Na podzim je voda už čistější a tak to, co vidíme, je parádní. Na popa se chytil okoun přes třicet centimetrů a za ním z temné hloubky vyrazilo snad dvacet dalších nádherných velkých okounů,  velikostně mezi dvaceti pěti až třiceti pěti centimetry! Jejich jediným cílem bylo vzít bráškovi jeho kořist.

Voda kolem nebohého okouna s popperem v tlamce vřela. Bylo to jako ve filmu o rybách v oceánech. Všude, kam jsme se podívali, byly ty nejkrásnější ryby na světě a z hloubky vyrážely stále další a další. Chovaly se jako blázni v pruhovaných pyžamech,  srdce mi bušilo vzrušením a hned jsem do té vřavy hodil smáčka. Někteří okouni smáčka zaregistrovali, ale vůbec o něj neměli zájem, zajímalo je pouze jen a jen to sousto v tlamce jejich brášky.

Musel jsem se smát, jak se jeden nešťastný pruhatec  zoufale snaží zbavit kaloricky nulově hodnotné nástrahy a druzí můžou vypustit duši, aby mu ji mohli ukrást. A tak se nevyhnutelně stalo, co se stát muselo.

Jeden z  těch pruhovaných dobráků uvízl na druhém trojháčku, za chvilku se setřepal, ale to už byl ve frontě další adept a na popperu opět viseli dva okouni.

003.jpg

 

Do toho mumraje Jirka kvílí, ať to rychle vyfotím. Zahodím prut, sápu se do bundy pro foťák, udělám snímek a vzápětí se jeden z oběšenců osvobozuje z háčku. Tak tomu říkám o fous!

Jirka propustil i druhého smolaře a loudí na mě, abych mu fotku ukázal. Moc mi nevěří, přeci jen byla to chvilka. Když jsem mu snímek dvojčat na displeji ukázal, zazubil se jako neandrtálec, kterému právě spadl do jámy mamut.

005.jpg

 

Čas plynul nenápadně, ale o to rychleji, vítr rostrhal mraky, ze kterých začalo vykukovat slunce. O slovo se přilásil prázdný žaludek a tělo se po sedmi hodinách vysedávání a stálého odhazování nástrah domáhalo odpočinku. Přirazili jsme ke kamenitému břehu plného říčního písku, kde se v mělkých loužích proháněly drobné rybky. Vyloďuji své ztuhlé tělo a cítím se jako tenisák na konci Wimbledonu.

Uvelebil  jsem se na kmeni  vyvráceného stromu a při spořádávání proviantu jsem pozoroval přírodu kolem. Všiml jsem si, kolik pluje vodou PET lahví. Kdyby se tak najednou proměnily  na loďky vyřezané z kůry, to by byla pohádková flotila.

 

Po siestě zvedáme kotvy a vydáváme se objevovat další krásy údolní nádrže. Doteď jsme se pohybovali na místech nám již důvěrně známých.

Míjíme skalní masiv,  kde jsme chytali naposled. Mám na něj asi dva měsíce starou vzpomínku, to mě zde překvapilo záběrem na smáčka na dvanáctigramovém prutu, sumčí mimčo. No, i tak ho bylo dost!

008.jpg

 

Na připravených udicích nacháváme pracovat zatím úspěšné poppery, ale po okounech jako by se slehla zem. S přibývajícím časem se na scénu dostávají boleni, prozrazující se hlučným lovem při hladině. Dlouho se nám nedaří žádného přimět k záběru, teprve až když jsme začali vodit nástrahu opravdu velmi agresivně, se za mými zády ozvalo třísknutí a Jirkův naviják začal cvrčet.  Na hladině se objevilo stříbrné tělo s tmavým hřbetem a velkou hladovou hubou.

009.jpg

 

Bolen je v dobré kondici, dostává propustku a než zmizí kdesi pod naší lodí, uštědří mému foťáku spršku kapek na rozloučenou.

010.jpg

 

Začíná se šeřit, mraky se zase zatáhly a my už musíme otočit kormidlo směrem k  domovu.

Těším se, až si prohlédnu fotky na monitoru. Ony budou s časem zrát jako víno, budou stále lepší a lepší a stanou se  tou nejtvrdší měnou, která bude vůči jakýmkoliv číslům imunní. Připomenou mi  tu atmosféru a já znovu ucítím každé komáří štípnutí, mokro v botách, jak tenkrát voněl vzduch a třeba i  to, jak to všechno rychle utíká.....

 

Text i foto: Tomáš Stegmüller - Neutron

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

19 hodnocení, v průměru 4.6 hvězdiček

Kam dál?

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Čtvrtek 21. dubna 2011 v 15:52@ Fisherman20

Pěkné momentky z rybaření, jen lituji tvého kámoše. Tak trochu ho shazuješ. Nezdá se ti to? Rybáři musí držet pohromadě. Jinak na chlapa v článku trochu moc romantiky, malinko jsem se v tom ztrácel. Čau, Robík.

Čtvrtek 21. dubna 2011 ve 13:30® Killbeggan

moc pěkné čtení a samozřejmě nádherné ryby! Kilb