U Vranského jezera jsem byl dvakrát, šplhal jsem po kopcích kolem, sešel až k vodě, brodil se v ní a dokonce i ochutnal, ale nikdy jsem si do něj nenahodil. Do Chorvatska pruty nevozím.

Zájemcům, kteří by ale stáli o to smočit své vlasce ve vodách Vranského jezera, mohu posloužit slušnou dávkou informací.


 

Napřed něco málo o vodní ploše samé. V první řadě je třeba uvést, že v Chorvatsku jsou Vranská jezera dvě. Jedno, to větší, o kterém pojednává tento článek, se nachází na pevnině asi 30 km jižně od Zadaru. To druhé, které může působit potíže například při získávání informací pomocí internetových vyhledávačů, se nachází na ostrově Cres ležícím spíše na severu Chorvatska. Je to čistě sladkovodní jezero s rozlohou 5,8 km2 a protože je jedinou zásobárnou pitné vody pro ostrovy Cres a sousední Lošinj, nesmí se v něm koupat ani rybařit (i když zde nějaké sladkovodní ryby žijí).

 

Pevninské Vranské jezero je větší - svou rozlohou 30,2 km2 je dokonce největším jezerem v Chorvatsku.

Jméno dostalo podle městečka Vrana ležícího ve vnitrozemí nedaleko jezera. Městečko má bohatou historii a těm, kdo se zajímají o různé památky a rádi na sebe nechávají dýchnout minulost, doporučuji najít si na webu detailní informace o místních památkách. Já se budu držet jezera.

Vranské jezero  - pohled od moře směrem do vnitrozemí, na protějším břehu je vidět městečko Vrana

 

Vranské jezero je necelých 14 km dlouhé, v průměru 2 km široké (max. 3,4 km) a hloubka tu kolísá v rozmezí 2 - 6 m. V přepočtu "na naše podmínky" je tedy velké asi jako tři čtvrtiny Lipna nebo Novomlýnská a Věstonická nádrž dohromady.

Jezero je napájeno převážně podzemními prameny (větší přítoky chybí). Protože je spojeno s mořem jednak přirozenými podzemními cestami a jednak umělým kanálem (měl by bránit výraznému kolísání hladiny), je jeho voda brakická. Psal jsem už, že jsem ji ochutnal a mohu jen konstatovat, že má sice blíže ke sladké než k mořské vodě, ale kromě chloridu sodného obsahuje i slušnou dávku vápenatých solí (nachází se v krasové oblasti) a je dost odporná.

Tady jsem "koštoval"

 

Rybám to ale v zásadě nijak nevadí a vyskytuje se tu pestrá směsice sladkovodních i některých mořských druhů. Z těch rybářsky atraktivních je možno jmenovat kapra, sumce, úhoře a štiku. Mořské druhy zastupuje například cípal.

Sumci tu údajně dorůstají trofejních velikostí – prospekty hovoří až o 150 kg, ale bral bych tento údaj s určitou rezervou. Hlavní problém vidím v tom, že Chorvati mají ukrutný „tah na rybu“ a přístup „chyť a pusť“ tady nikdy moc zastánců neměl. Ostatně okolní restaurace podle údajů turistických průvodců nabízejí celou řadu rybích specialit ze sladkovodních druhů, což hovoří za vše. Na druhou stranu je jezero mělké a má teplou vodu, takže ryby zde mohou růst velmi rychle. Když se k tomu přidá fakt, že na velké části plochy jezera je rybolov omezen, zřejmě to se zarybněním nebude úplně špatné. Údajně je dost rybářů z celé Evropy, kteří tuto lokalitu navštěvují a rozhodně jsem tu sportovní rybáře (zejména hlídače tripodů hovící si ve stínu borovic) viděl v poměrně slušném počtu.

V borovém lesíku na obzoru rybaří dvě nebo tři party, na přiložené mapce je to druhá bílá tečka zleva.

 

Jezero má rozlehlé mělčiny s porosty rákosin a ty jsou místem bohatého výskytu vodního ptactva (241 zaznamenaných a 102 hnízdících druhů). Zejména díky tomu byla celá oblast o rozloze 57 km2 zahrnující jezero s nejbližším okolím prohlášena za „Park prirode Vransko jezero“, což je ekvivalent naší Chráněné krajinné oblasti a v severozápadní části jezera je ornitologická rezervace s ještě přísnějším režimem ochrany.

Na rybáře to má ten dopad, že si na jezeře nemohou dělat, co by chtěli. Oblasti s povoleným rybolovem jsou přesně vymezeny (zejména na břehu, který je blíže k moři) a z velké části břehů se rybařit nesmí. Povolen je i lov z loděk, ale ani na těch nebude svoboda pohybu absolutní.

Já jsem se s ptačí faunou jezera setkal jen v podobě hejna kormoránů, ale vzhledem k jejich počtu a množství vody, kterou tu mají k dispozici, nemají zřejmě v tomto kraji takovou pověst jako u nás.

 

Jakýmsi zdejším rybářským centrem je autokemp Crkvine nedaleko městečka Pakoštane. Právě tady se na recepci prodávají povolenky a je tu možnost pronájmu loděk. Pokud byste chtěli kombinovat pobyt s dovolenou u moře, je zajímavou alternativou pro ubytování obec Drage ležící od Pakoštane asi 4 km směrem na jih. Při svých dvou pobytech v oblasti jsem bydlel právě zde. Proti Pakoštane je zdejší pobřeží členitější, moře zajímavější a celkově se mi tu líbilo daleko víc. Vzdálenost k jezeru je stejná (je to v podstatě přes kopec), jen je to dál od již zmiňovaného kempu.

Mapa jezera ofocená z informační tabule - místa pro rybaření jsem zvýraznil bílými kroužky. V nejzápadnějším cípu jezera je zmíněný autokemp, na severu ptačí rezervace.

 

Rybářské lístky lze zakoupit na recepci autokempu, kde si můžete také pronajmout loďku. Ceny povolenek pro sportovně rekreační rybolov na Vranském jezeře byly v roce 2007 následující: 1 den - 60 kun, 3 dny - 120 kun, 7 dní - 200 kun, 30 dní - 350 kun, 1 rok - 750 kun. Protože se ceny poměrně rychle mění (u nás to není jiné - vezměte si naše ceny povolenek), berte tento údaj spíše jako orientační.

 

Na závěr článku se podíváme na několik snímků z vrcholu nedalekého kopce a pak i přímo ze břehu jezera, které se pokusím okomentovat, jak jen budu schopen.

Tento vápencový hřeben odděluje jezero od moře, které mám v tuto chvíli asi 300 m po levici a samozřejmě o dost níž...

 

Z této fotky je vidět, že jezero je (přinejmenším v době pořízení snímku - červenec 2009) z velké části pokryté kobercem plujícího rostlinstva. Jak se v něm chytá, to bohužel nevím.

 

Jihozápadní břeh jezera pokrývají olivové sady a lesíky borovic různého stáří. Terén je svažitý a velmi kamenitý. Ze vzdálenosti asi 100 m kopíruje břeh jezera malá silnička, o níž některé prospekty hovoří jako o cyklostezce. Jezero po ní můžete teoreticky celé objet.

 

V okolí břehu tvoří dno hrubé kusy vápence, což nasvědčuje tomu, že přinejmenším místy se tu může slušně váznout. Na keřích jsou jasně patrné stopy po kolísání hladiny.

 

Doufám, že jsem případným zájemcům o návštěvu této lokality podal aspoň nějaké užitečné informace. Vím, že by bylo lepší popsat praktické zkušenosti z lovu, ale rodinné dovolené absolvuji zásadně bez rybářského náčiní, abych svým nejbližším alespoň částečně kompenzoval to, co si se mnou užijí během roku. Kromě toho si nejsem jist, že právě Vranské jezero je voda mých snů. I když zachytat si na něm, možná bych změnil názor, kdo ví...

 

Text i foto: M. Horáček - Osprey