Fóra založená uživatelem "HaD"

Doba TESTERSKÁ?

Kdysi tu byla doba kamenná, pak bronzová atd. Dnes bych to asi nazval dobou TESTERSKOU. Každý, kdo se nechá „opít“ pár dárky od firmy se stává slavně testerem. A to je směšné, neboť myslet si, že velká nadnárodní firma vyvine produkt, dá ho na trh a až poté si ho nechá testovat někým z malé zemičky, je hodně naivní. Jako testera si představuji člověka, který je velký profesionál ve svém oboru, který spolupracuje při vývoji, velmi utajeně, aby se konkurence o připravované a testované věci nedozvěděla.

U nás je „testér“ v podstatě kdokoli, kdo je ochoten propagovat danou značku. To mi nepřipadá nijak špatné, když někdo něco propaguje. Nazývat to ale testérstvím je ale … ehm, minimálně nemorální.

Dlouhodobě tuto legrační, převlečenou falešnou obchodní taktiku sleduji a nechtěl jsem to nijak komentovat. Nicméně toto, co je na obrázku, je už fakt moc. Lidi, otevřete oči! Co si o tom myslíte vy?

VÍTĚZSTVÍ ANEB NA SCHŮZE MO SE CHODIT VYPLATÍ!!!

Minulý týden jsme měli výroční schůzi naší MO. Jelikož jsme chtěli navrhnout a prosadit nějaké změny, scházeli jsme se s přáteli několik měsíců a návrhy důkladně diskutovali tak, aby měly hlavu a patu a také proto, abychom pro ně nalezli dostatek argumentů a potřebnou podporu. Poté jsme oslovili kamarády rybáře s tím, že pokud souhlasí, ať na schůzi přijdou vyjádřit podporu. Běžně na naši schůzi chodí cca 60 členů svazu. Letos přišlo 84, tedy téměř o 50% více. Naše MO má pro ucelenou informaci cca 1200 členů.

Zásadní navrhované změny:

• Nová zarybňovací komise
• Návrh krajského hospodáře na omezení počtu ponechaných dravců ročně 20 ks
• Návrh na omezení ponechání dravců na Jordánu na 1ks/den, 2 ks/týden a 10 ks/rok
• Zrušení čekací doby a přijímání nových členů RS okamžitě (přijetí 7 nových členů)
• Zavedení K 70 na revíru Lužnici 3 a 4.

OSLAVILI JSME 100 % ÚSPĚCH – VŠECHNY NÁVRHY PŘIJATY NEJEN NAŠIMI HLASY, ALE NĚKTERÉ I STARÝMI SVAZOVÝMI MATADORY!!! KDYŽ SE CHCE (A NĚCO SE PRO TO I UDĚLÁ), JDE TO !!!

PROHLÁŠENÍ K PETICI O OCHRANĚ CANDÁTA NA LIPNĚ

Jakožto zveřejněný signatář výše zmíněné petice, která napříč rybářskou veřejností jitří vášně, cítím povinnost se k současnému stavu vyjádřit.

Se záměrem petice, dospět k určitým změnám v lovu dravých ryb, jednoznačně souhlasím a proto jsem ji podepsal. Rybáři v dnešní moderní době disponují takřka dokonalými nástrahami, informacemi a pomůckami k lovu a tlak na obsádku našich vod je stále větší a větší. Příklad Lipna dle mého názoru dokázal, že jsme schopni, v petici navrhovanými opatřeními, zachovat možnost lovu dravých ryb a přitom napomoci k progresu, co se množství a velikosti těchto ryb týče. Jednoznačně souhlasím, že lov na malé rybky vede zejména u candáta nejen ke zvýšenému množství ponechaných ryb – už jen z podstaty rybolovné techniky, kdy úlovky nejsou „pustitelné“ (candát je na spolknutý háček velmi háklivý). To bych snad byl ještě ochoten do určité míry tolerovat, co však již nedokáži, je tolerance k devastaci malých candátů, kteří nemají míru, ale přesto je pro ně kontakt s rybářem velmi často fatální a umírají. Potud bez výhrady souhlasím.

S čím ovšem nesouhlasím je následný postup, který autor petice zvolil. Domnívám se, že autor nezná Stanovy a Jednací řád Českého rybářského svazu, které dávají jasné postupy a možnosti požadovaných změn. A dle mého názoru došlo, z mého pohledu, k nešťastnému postupu, který může být silně kontraproduktivní. O všech těchto změnách/opatřeních totiž rozhodují instituce jako jsou Místní organizace, Územní svazy, Republikové sněmy či Rada ČRS. Rozhodně ne však Ministerstvo zemědělství, ministr zemědělství či Úřad vlády. Ti o takových věcech nerozhodují a z mého pohledu tento neuvážený krok může ČRS poškodit. Např. při žádostech o různé výjimky, povolení může být ochota a vstřícnost ministerských úředníků výrazně nižší, protože „ti rybáři neumí fungovat ani uvnitř svazu, hádají se…“ apod. Nemyslím si, že by to byl ze strany autora záměr, jde spíše o zmiňovanou neznalost, kterou ale bohužel považuji za chybu – autor takové petice (Radek Filip), navíc šéfredaktor časopisu, by tyto znalosti mít měl. Domnívám se tedy, že to byla nechtěná chyba, jejíž následky ale lze jen domýšlet. Chceme-li v našich řádech cokoli měnit, musíme chodit na členské schůze našich MO, vysílat s požadavky delegáty na územní konference atd. Nikoli organizovat petice a s nimi oslovovat subjekty mimo svaz. Takové řešení bych schválil, kdyby byly všechny interní prostředky beznadějně vyčerpány. To však není tento případ. Přes to vše samozřejmě myšlenky na jakékoli opatření směřující k ochraně ryb, jejichž důsledky budou lépe zarybněné vody, podporuji.

David Havlíček, signatář petice

Výstava Olomouc - Československý rybář 2015 - listopad

Minireport ze zbrusu nové výstavy rybářských potřeb. Především fotografický… Pokud vás něco zajímá, ptejte se!

Držení okouna za hubu? Dobře či špatně?

Poslední cca rok registruji až fanatický odpor k držení okouna za tlamu, které mnozí považují přímo za tristní. Ten hon na čarodejnice mi připadá někdy tak militantní, že už z CHYTEJ.cz vyhnal pár zapálených mladých kluků. Kritici se obávají, aniž by to měli alespoň jedním případem podloženo, o poškození rybí tlamy apod. Přitom, jak znám anatomii okouna, zkušenosti z celého světa a i jak vyplývá z mých zkušeností, je riziko poškození ryby minimální a pokud se ryba vysloveně „nepáčí“, jde podle mne o nejšetrnější způsob manipulace s okounem hned za vyháčkováním přímo ve vodě (huba je odolná, neriskuje se pád ryby a ani poškození slizu!!!). Držení v mokré ruce je také šetrné, ovšem nějaký ten sliz se rybě setře a okoun se rád bez varování mrskne – pak buď může dojít k jeho pádu na zem, což je opravdu velmi špatné, nebo k jeho sevření v ruce – masáž vnitřních orgánů rozhodně zdraví ryby neprospěje. Pokládání na zem, pokud není mokrá a měkká (např. podložka, mokrá tráva) je také mnohem horší. Kde se tedy ten odpor bere a proč vůbec? Mimochodem – na mrtvém okounovi cca 35cm jsem se pokoušel oběma rukama silou čelist poškodit – zlomit – a nepovedlo se mi to, i když jsem se snažil hodně. Nedovedu si tedy představit, že se mu zlomí jeho vlastní vahou, zejména v momentu, kdy je ryba do úhlu cca 45 stupňů, nebo dokonce s podporou někde v oblasti za prsními ploutvemi. Proč tedy někteří rybáři někdy až fanaticky „křičí“ proti???

Střípky z MS v přívlači v Irsku 2015

Tradičně budu dle možností posílat info a fotky z letošního MS. Dnes odlétáme, zítra a v pátek je trénink, vlastní závod sobota a neděle. Doprovázím tradičně Slovenský tým :) Pokud vás něco zajímá, ptejte se!

Masakrování ryb ve velkém!?! Co s tím?

Občas mám pocit, že začínáme být přecitlivělí vůči různým, někdy možná i diskutabilním úlovkům. Naposledy, to byla dvojice legálně ulovených mníků či některé ponechané ryby. Věci, které se ale u vody mnohde dějí nás nechávají zcela v klidu. Mám teď na mysli jeden zásadní a velmi konkrétní nešvar, o kterém se ví, většinou jen mlčí a nic se neděje. Pro mnohé to bude zcela nevýznamné, protože se nejedná o jejich revír, nicméně mě informace z minulého týdne šokovaly. A to o tom, co se děje, delší dobu v náznacích vím. Ptal jsem se jednoho rybáře, který se na Orlíku a Slapech dost vyzná, proč nemohu chytit velkého candáta a proč ubývají okouni. Posteskl si a začal vyprávět. Vyprávět o zvěrstvech, která se na těchto vodách každoročně v jarním období dějí. V kempech kolem vody, ale i mimo ně, probíhá doslova závod v těžbě candátů. Prostě berou a tak se na rybku prostě chytá a každému je fuk, že je to zakázaný způsob lovu v době, kdy je tenhle druh hájen. A protože berou opravdu hodně, tak jich ti „nejlepší“ mají do konce května i ke stovce. A bere se prý vše. Dvacet rybářů/pytláků jich tak v jednom kempu zmasakruje 1500 – 2000. A teď kolik jich je mimo kempy a kolik je takových kempů. Děsí mne, že jdou každoročně desetitisíce, nebo i více candátů do věčných lovišť. Víte o tom? Nápad, co s tím? Po pravdě řečeno jsem z klidu a smíření, s jakým mi to dotyčný zcela bezradně sdělil, docela vykolejen…

Střípky z MS v přívlači 2014. Asenovgrad, Bulharsko.

Střípky z MS v přívlači 2014. Asenovgrad, Bulharsko. Za podpory DAIWA :) podle připojení budeme podávat zprávy :)

Zabít či nezabít trofejní rybu?

S přibývajícím věkem se obvykle vyvíjí i názory jedince. Já jsem byl vždy přesvědčen o tom, že velká ryba bez rozdílu vždy patří zpět do revíru, aby si svůj „dlouhý“ život dožila a navíc zatraktivnila svou přítomností daný revír. S postupem času a nabitými informacemi svůj názor lehce přehodnocuji. Přivedlo mne k tomu zejména účast na odlovu pstruhů na kapiláře, kdy se odlovující velmi snažil, aby tam nezbyl žádný větší, který by novou generaci pstruhů významně oslabil – prostě by je sežral. Když nyní ulovím např. na menším potoce poměrně velkého pstruha, sice ho nadále bez mrknutí oka okamžitě pustím, ale po lovu přemýšlím, zda taková čtyřicítka na potoce, kde je obvyklé maximum 30cm, není spíše pohroma a zda bylo jeho puštění správné. Pro atraktivitu revíru asi ano, pro revír samotný asi naopak ne. Něco jiného by to samozřejmě bylo na velké řece. Je na to prostě potřeba nahlížet v souvislostech. Jak jste na tom názorově Vy a máte také podobná dilemata?

Zimní olympijské hry Soči 2014

Sledujete? Fandíte? Komu? Já měl tu čest vloni v Soči být a fandím hlavně hokejkám a Martině Sáblíkové! Jede zítra!!!