Komentáře od uživatele "b.gun"

Neděle 9. září 2012 ve 23:04 Uzel Clinch vs. Uzel Grinner

Nepoužívám ani jeden z uvedených, na vázání čehokoliv s očkem (háčky, kroužky, obratlíky…) používám palomar, a to jak při použití vlasce, tak pletenky.

Neděle 2. září 2012 ve 22:53 Atomová střevle

Hm, opět Jílovský potok, ten dostává od Povodí Ohře zabrat ve všech směrech. Před lety tam taky při úpravách koryta zničilo kompletní hnízdiště ledňáčka říčního. Ledňáček má ale při vší smůle alespoň tu výhodu, že je to pohledný fógl, na rozdíl od ryb je „vidět“ a také „ptáčkařská“ lobby je silnější, než ta rybářská, takže tehdy Povodí nafasovalo pokutu od ČIŽP a příkaz k nápravě stavu.

Úterý 1. května 2012 v 15:58 Vyhodnocení fotosoutěže - zvířata na rybách

Když už se tady protestuje proti všemu a také protestuje proti protestům proti všemu, důrazně žádám o diskvalifikování nejen vítězného snímku, ale i snímků dalších členovců či měkkýšů, neboť název i zadání soutěže bylo zavádějící. Dle české legislativy jsou zvířaty pouze všichni živí obratlovci s výjimkou člověka…

Neděle 15. ledna 2012 ve 23:27 Berkley Fireline Crystal vs. Berkley Nanofil

Asi jsem magor, ale není náhodou jedna libra (1 pound) rovna 0,454 kg a jeden palec (1 inch) roven 25,4 mm? Pak mi ta tabulka parametrů Nanofilu uvedená jak zde v Duelu, tak v e-shopech a v neposlední řadě také údaje uváděné na samotných evropských cívkách nějak neštimují…

Na stránkách Berkley a na „emerických“ cívkách je uvedeno toto:

Diameters in Inches per Pound
6 lb.	0.005
8 lb.	0.006
10 lb.	0.007
12 lb.	0.008

To mi vzhledem k výše uvedenému vychází jako:

2,722 kg – 0,127 mm

3,629 kg – 0,152 mm

4,536 kg – 0,178 mm

5,443 kg – 0,203 mm

Nebo se to přepočítává jinak?

Pátek 18. listopadu 2011 ve 20:04 Nezvaný host

Prutos> Dobrý článek. Jen doufám, že k nám ta mrcha nedorazí…

Pátek 18. listopadu 2011 ve 20:02 Nezvaný host

osensejlee> Možná by bylo lepší mlčet a nedávat najevo své ichtyologické rádoby znalosti (o těch gramatických raději ani nemluvím), jsi pak akorát za exota (a to je ještě eufemismus). I když, ty ho asi ze sebe děláš rád, stačí se podívat na tvoje fotky… http://www.mrk.cz/fotky.php3?…

Pondělí 4. dubna 2011 ve 21:28

jigovka> Proč? Pro neustálou snahu jejího autora o vlastní zviditelnění a profitování tím, že kdykoliv se galerie ocitne mimo titulní stránku, tak trapně „upraví“ galerii – aniž by v ní došlo k sebemenší změně – jenom proto, aby se jako „zaktualizovaná“ ocitla opět na titulce…

Pondělí 4. dubna 2011 ve 20:46

Tato „galerie“ je trapnost na entou…

Neděle 13. února 2011 ve 22:20 Problém jménem kormorán

mascha> Dle pozorování a odečtů kormoránů u nás na Labi pocházejí zimující jedinci z rozsáhlého území prakticky kolem celého Baltského moře – Dánsko, Švédsko, Finsko Rusko, Estonsko …

Pondělí 31. ledna 2011 v 16:14 Výstava preparovaných ryb na SRŠ Vodňany

gobio> Fajn, až na to, že o tom můj příspěvek opravdu nebyl. Aneb, jako holínky nejsou hodinky, tak candát není lusioperca …

Sobota 29. ledna 2011 v 17:08 Výstava preparovaných ryb na SRŠ Vodňany

Střední rybářská škola a u candáta mají popisek Sander lusioperca …

Čtvrtek 12. srpna 2010 ve 23:52 Colmic Fendreel vs. Stroft GTM

kerob> Netřeba se omezovat na nabídku nějaké kamenné prodejny, naštěstí máme v dnešní době možnost využít internetu. Člověk nemusí nic obíhat a výběr vlasce je otázkou několika minut. A co se týká nabídky kamenných obchodů, v mém okolí nabízeným návinem jsou cívky 25, 100 a 300 m.

Čtvrtek 12. srpna 2010 v 9:10 Colmic Fendreel vs. Stroft GTM

EDIT: „… žádný jiný …“.

Čtvrtek 12. srpna 2010 v 9:06 Colmic Fendreel vs. Stroft GTM

kerob> Je zvláštní stěžovat si na pitomé náviny u vlasce, který je standardně dodáván v návinech 25, 50, 100, 200, 300, 500 a 1000 metrů a průměrech 0,04(5)-0,60 mm (v závislosti na návinu). A pokud by někdo toužil po velkokapacitním návinu, dá se sehnat třeba i cívka 5000 m/0,08 mm. Málokterý vlasec na trhu nabízí takovou variabilitu, pokud vůbec nějaký (osobně řádný jiný neznám, samotného by mne to zajímalo) …

Úterý 22. června 2010 ve 20:36 šupinatá mimča

No, toto fotoalbum by se mohlo prezentovat jako odstrašující případ, jak by to nemělo vypadat – tragická úroveň fotek i tragické zacházení s rybami. Snad už členka RS dostala alespoň trochu rozum …

Úterý 1. června 2010 v 10:43 Pelety, boilie a jejich výroba „ručně stručně“

Fishing Team Romeo> Abysme si rozuměli – nepsal jsem o rozdílu mezi glutenem a hladkou moukou, psal jsem o tom, že díky formulaci „gluten se od hladké mouky liší vyšším obsahem lepku“ by někdo mohl nabýt dojmu, že gluten a lepek jsou dvě různé látky – což nejsou. Vyšší obsah je tudíž logický, neboť gluten=lepek.
Působením tepla na vejce (a nejen na ně) ve směsi dochází ke srážení bílkovin → proces vaření. A je jedno, zda k tomuto procesu dojde ve vodní lázni, či nad parou. Tudíž z hlediska výrobního procesu se jedná o boilie. To, že úpravou složení směsi či zkrácením doby vaření je docíleno vyšší rozpadavosti na věci nic nemění. Ale to je jen čistě technická poznámka. Že to tak označují samotní výrobci bych nebral jako „směroplatné“, na pytlík se dá jako obchodní označení výrobku napsat cokoliv. Ostatně, podobné je to s albuminem. To, co prodejci nabízejí není ve skutečnosti albumin, protože kdyby to albumin byl, tak by se rybáři nedoplatili. Nebo jako zázračná přísada prezentovaný carophyll red, což není nic jiného než obyčejný canthaxanthin (syntetický karotenoid), který se běžně používá jako barvivo např. v potravinářském průmyslu nebo do potravy kanárů, aby měli pěkně zbarvené peří … Ale to už jsem zase trochu odbočil.

Ad solamyl – jde o bramborový škrob; škroby obecně se používají k výrobě lepidel, tudíž se pro naše potřeby příhodně nabízí jejich využití pro „slepení“ směsí.

Úterý 1. června 2010 v 0:02 Pelety, boilie a jejich výroba „ručně stručně“

K článku bych měl několik připomínek:

„Za úplně nejlepší vázací složku považuji pšeničný gluten, což je výtažek z pšenice. Od hladké mouky se liší vyšším obsahem lepku.“
Dovolím si toto tvrzení poupravit – z uvedeného by mohl někdo nabýt dojmu, že jde o dvě různé látky, ale není tomu tak, neboť gluten=lepek. Jde o bílkoviny nacházející se v semenech některých obilovin, např. pšenice či žita.

„Poslední možností, jak zvýšit dobu rozpadu pelety je, že pelety napaříme nad párou a pak sušíme.“
Pokud pelety uvaříme – a je jedno, zda ve vodě (boil), či v páře (steam) – jedná se ve výsledku o boilie, nikoliv o pelety. Pelety se vyrábí lisováním za velkého tlaku, čehož doma ale těžko docílíme. Proto se do domácích směsí přidávají např. vejce, které směs do určité míry „slepí“ a pelety tak i za použití mizivého tlaku v porovnání s průmyslovou výrobou drží pohromadě i po vysušení a nerozpadají se na prach. Nikdy se však pelety nevaří.

„… Frolic (maďarské psí granule) …“
Frolic nejsou maďarské granule, ale jak je u mnoha výrobků bohužel zvykem, jsou vyráběny ve dvou různých variantách – pro západní Evropu v původní receptuře a kvalitě v Německu, pro Evropu střední a východní potom v kvalitě takové nějaké v Polsku. Praktické zkušenosti rybářů hovoří o tom, že se tyto dvě varianty od sebe liší. Pro chytání na samotný Frolic je lepší použít originální německý, pro namletí do směsi to ale pravda bude jedno, jaký se použije. Jen bych si v této souvislosti dovolil odbočit jedním postřehem z praxe – kolega často používá do směsí na boilie právě namleté kočičí granule, kdy kupuje ty nejlevnější v Makru (tzv. za pár korun tunu). Kdysi jsem mu věnoval pytel superprémiových granulí, které naše kočky nechtěly žrát (mrchy zmlsaný …). Jeho počáteční nadšení opadlo ve chvíli, kdy se snažil z vyrobeného těsta uválet kuličky – nešlo to. Obsahovaly totiž nepoměrně více masa na úkor obilovin v porovnání s těmi marketovými, takže tolik nepojily …

Co se týká použití komerčních lepidel na pelety – osobní zkušenost sice nemám, ale nestavěl bych se možná tak striktně proti jejich použití. Cosi mi říká, že i v tomto případě to jako u mnohého dalšího v rybařině může být tak trochu obchodní trik, jak obyčejnou věc prodat s patřičným ziskem – totiž že se nejedná o nějakou extra chemii, ale možná o úplně obyčejný škrob (pšeničný, kukuřičný, bramborový).

A ještě poznámka k výrobnímu postupu – podobně jako Zadarovi se mi zdá zbytečně pracný, navíc mi příjde škoda nevyužít potenciálu mlýnku na maso. Ten při použití nástavců na plnění klobás těsto pěkně stlačí a vzniklé hady stačí buď nakrájet nožem, nebo lze – když už ho autor stejně má doma – použít rolbal a hady naskládat na něj a přiložením a stlačením vrchního dílu vyrobit pelety ve tvaru polštářků.

Úterý 4. května 2010 ve 21:07 Hlavatka obecná - 85.0cm, 6.200kg

osprey> Jen si tak říkám, jestli by měl úlovek dotyčného exota mít nárok na to, honosit se titulem „V Poháru Chytej.cz 2010 je tento úlovek aktuálně na 1. místě své kategorie.“? Po přesunu do správné druhové kategorie vyvstává totiž další zásadní problém – jde o pytlácký úlovek aktuálně hájeného druhu …

Sobota 3. dubna 2010 v 15:41 Veletrh Brno 2010 z pohledu feedraře

Osprey> Jen drobnost – Ryobi Ecusima, nikoliv Ecushima …

Úterý 23. března 2010 v 10:32 Navijáky s přední brzdou vs. Navijáky s kombinací zadní a bojové brzdy

tomashr> Toto není u navijáků Daiwa nic neobvyklého, pokud si projdeš jednotlivé modelové řady, tak najdeš v drtivé většině případů navijáky s převodovými poměry cca 4,7:1 – 4,9:1, jen výjimečně s vyšším než 5:1 (maximem je zhruba 5,5:1).
Daiwa u svých navijáků zastává koncepci nižšího převodu, který je kompenzován větším průměrem cívky, kdy např. Daiwa Tournament Airity Match 3012 i s nízkým převodem 4,8:1 vykazuje návin 81 cm na jedno otočení kličkou. Navíc si je třeba uvědomit, že nejde úplně o speciál na plavanou – to Angláni zas až tak nerozlišují, jde o navijáky, které jsou nabízeny ve stejné kategorii tzv. „coarse fishing“ a mají být využitelné jak na plavanou, tak na feeder. Což třeba pro naviják s poměrem přes 6:1 není úplně ideální, stahovat těžší krmidla nebo olova na feederu.