Komentáře od uživatele "Bořík"

Středa 31. května 2017 v 19:07 Stříbrní korzáři na scéně (9. díl)

S tím zaseknutím strýmru mimo tlamu – říká se, že boleni při nahánění „tlučou“, jak nahánějí oukleje a chtějí hejno udržet v místě a ve zmatku, by se jim nerozprchnulo. Podobně loví tuňáci sardinky. Takže přitom zaseknutí mimo půjde o instinktivní projev, jak chce ryba zastavit „Strýmra – rybku“ jako svoji kořist.

Středa 24. května 2017 ve 21:56 Příspěvek v diskuzi "Z lovu" od Zdenek

zírám! a gratuluji!!!

Pondělí 13. února 2017 v 0:02 Vydry a kormoráni vyžírají ryby z řek, může za to však člověk

Havním důvodem jsou develeporské projekty na pobřeží Baltu a Severního moře, které znemožnili kormoránům hnízdění, a potom samozřejmě nadměrný odlov ančoviček.

Neděle 22. ledna 2017 ve 13:14 Wolframové lanko vs. Fluorocarbonové lanko

Příliš házíte.Co minuta, nához? Stačí třikrát, pětkrát za hodinu, nikam nespěchat, nebičovat vodu jak cvok.

Neděle 22. ledna 2017 ve 13:07 Potočák a lipan na vymření? 2.

Především jde o přísné vyžadování zákonných norem průtoků mikrohydroelek­tráren MVE a jejich uspořádání v souladu se skutečným stavem a potřebami revírů a biotopu.

Úterý 17. ledna 2017 ve 4:23 Wolframové lanko vs. Fluorocarbonové lanko

Já volím wolframová lanka, dají se vázat uzlíkem. Pokud se zkroutí namáháním, vázkou, při zdolávání, lze snadno vyspravit ( jeden konec si chytím péanem a druhý nechám na obratlíku třpytky, napnu jej silně a několikrát přejedu plamenem zapalovače až do červeného žáru, vyrovná se). Anebo nad plynovým plamenem,chytím oba konce do kombinaček a pomalu přejíždím nad plamenem až do rozžhavení). Wolfram totiž má asi 3100°C tání, takže mu neublíží běžný plamen a nijak nemění jeho vlastnosti.Lanka jsou po téhle úpravě zcela bez kvalitativní změny.

Čtvrtek 5. ledna 2017 ve 22:43 Problém jménem kormorán

Můj návrh na redukci kormoránů v dlouhodobé perspektivě zní zpočátku fantasticky, ale je vyvozen z biologie těchto predátorů a cyklů života ryb v průběhu roku. Na jaře dochází k shromažďování ryb na mělčinách při vyhledávání potravy a rozmnožování. Tehdy jsou rybí populace nejvíce ohroženy kormoráním bojem o přežití. Na místech, kde se ryby shromažďují v tomto čase, obzvlášť na rybochovných komerčních rybnících a revírech s příznivými podmínkami pro rozmnožování ryb moho by být rešením instalace sítí upevněných na bojích, s oky menšími než je rozpětí křídel kormoránů, tj. 50– 70 cm. Sítě by byly mobilní, takže by valnou část útočích kormoránů zarazily před útokem na rybu. V důsledku by znemožnily kormoránům ryby ulovit v místě shromáždění při tření nebo slunění, protože by oka sítě znemožnila kormoránům ponoření a efektivní úlovek.Znamenalo by to v následku, že by kormorání populace v místě nebyla schopna uživit celou snůšku v hnízdech, a v několika letech by významně poklesla.Jistě vy docházelo k další migraci, ale počet jedinců hejn by se snižoval.K tomu se by se museli vyslovit ornitologové, rybáři a myslivci, a dlouhodobě sledovat jejich migrace za potravou a na zimoviště.Možná jde o fantastický návrh, ale dlouhodobě realizovatelný. Stát i EU by mohly k tomuto ekonomickému řešení dodat, zda mají finanční možnosti v rámci grantové politiky a legislativy, tak aby nastala redukce počtu kormoránů. Jak to vidí rybářská obec? Má realizace takového projektu možnost na citelný úspěch v ochraně ryb?

Středa 4. ledna 2017 v 15:10 Pytláci ulovili 58 lososovitých ryb - šokující případ pytlačení v ČR

Obyčejné zlodějství – jak je v kraji zvykem.

Středa 4. ledna 2017 v 7:31 Návrh na omezení počtu ponechaných dravých ryb (předkládá výbor JčÚS)

Jihočeši by si měli uvědomit, že stejně jako jihomoravští separatisté jsou částí většího celku a nedrancovat vody, dbát na údržbu živných mělčin a trdlišť, o rozvoj pobřežní vegetace a zamezit vandalismu mikrohydroener­getiků Malých Vodních Elektráren, plundrujících vodní ekosystémy.

Sobota 24. prosince 2016 v 1:35 Historie lovu ryb 9.: Ryba v lidové kuchyni a na vánočním stole

Kupříkladu na Šumavě, kde lidé vůbec ryby nejedli popisuje otavský rybářský nestor Liška z počátku minulého století lov pstruhů na mušku na prut bez navijáku, sestavený podobně jako tenkaru, jak jej provozovali dodavatelé do tamních turistických bud. Ale to byli takoví podivíní, co vlastně nevěděli, že na šumavských tocích se ryby v té době nechytaly.

Sobota 24. prosince 2016 v 1:26 Vše podstatné o rotačních třpytkách

Někdy, odpomůže špatné rotaci křidélka jemně odchlípnutí půlek závěsu, nehtem nebo špičkou nože, takže uvolníš tření na osičku. Několikrát jsem se s tím potkal u hammerky, i u meppsky, i když je to vyjímka.Když ani to nepomůže, ucvikni osu a sestav si vlastní originál .-)

Středa 14. prosince 2016 ve 23:38 Potočák a lipan na vymření? 1. část

jepice> Omluv netřeba! Bylo něco špatně na mých mylných představách o fungování vodního biotopu s přihlédnutím k problematice sportovního rybolovu a údržby pobřežní vegetace, nebo jejího významu? Sděl mi prosím, ó Vševěde, kde jsem se zmýlil!

Středa 14. prosince 2016 ve 14:26 Příspěvek v diskuzi "Z lovu" od rysTR

Jak je tam u vás všechno pěkně pitomé – od kachen až kdovíkam? Bez těch „pitomých“ zvířat, jak píšete by u vody bylo pitomě smutno, nemyslíte?

Středa 14. prosince 2016 ve 13:10 Jak na úhoře

Nejvíc úhořů, ovšem již naporcovaných lze ulovit pod výpusťěmi turbín hydrocentrál a mikrohydroelek­tráren MVE

Středa 14. prosince 2016 v 10:40 Potočák a lipan na vymření? 1. část

jepice> Máš úplnou pravdu a nechápu, jak jsem si mohl myslet, že vegetace na břehu má smysl jako základní podmínka života na Zemi,fotosyntézy kyslíku a produkci vodních par, zpevnění břehů a životní prostor myriád organismů! Jak jen jsem si mohl myslet, že vegetace u vod zásadně ovlivňuje cyklický výpar vodních par a příznivě ovlivňuje mikroklima i makroklima v globálním rozsahu!Jak jen jsem si mohl myslet, že Tomlot akcentuje morálku regulérních rybářů a ignoruje vandalismus majitelů malých Vodních Elektráren, těch mikrohydroener­getiků, co doslova decimují vodní biotopy pro pár korun svými dynamy a turbínkami, které pro energetiku neznamenají ani pšouk!

Úterý 13. prosince 2016 ve 14:05 Zklamání na pražské Vltavě

Zkus příště čeřenovat.

Úterý 13. prosince 2016 v 0:53 Potočák a lipan na vymření? 1. část

Tomlot> Tak jste mně setřel, a teď k věci: s těmi průtoky MVE to je jeden z určujících faktorů. Ač totiž byl v za císařství a I. republiky už stav MVe podobný jako v současnosti, rozdíl byl: nájemci revírů si své chránili a minihydroenergetici respektovali požadavky na průtok. Nikoli jako nyní, kdy si provozovatelé MVE činí, jak libo a ještě navyšují hladinu zdrží fošnami, aby přes jez netekl ani čůrek.Potom jsou stovky metrů bez vody,bez generačních ryb, bez rostlin a hmyzu a potěr se stává kořistí predátorů.To dělá hodně, víme, pane znalče!Směšným úvahám se smějte, ale než nás budete balamutit dál pamatujte, že na každém šprochu pravdy trochu!

Pondělí 12. prosince 2016 v 10:59 Potočák a lipan na vymření? 1. část

jepice> Zarostlé břehy jsou v důsledku plus, poskytují stín a vegetace vypařuje do vzduchu vodní páru, čímž pozitivně ovlivňuje mikro- i makroklima.Jsem proto zádśadně proti kácení vegetace na vodních tocích vyjma případů ohrožujících bezpečí provozu.

Pondělí 12. prosince 2016 v 10:56 Potočák a lipan na vymření? 1. část

Článek plný teoretických dohadů a praktických hloupostí. 1) jestliže se úlovky ryb neprojevují v přehledech, znamená to, že rybáři neumějí chytat, bo hodně pouštějí. Ale nejde vyvodit, že ryby ve vodě nejsou, to pan Lotocki popletl. 2)Jádrem problému jsou Malé Vodní Elektrárny MVE, jejich majitelé nehospodárným užíváním vody poškozují stabilní vodní průtok a tím životní prostředí vodních rostlin a živočichů.Tam je jádro problému, je to hydroenergetická mafie, spjatá předivem vztahů a zájmů s čilimníky a bojkotující jakékoli právní vypořádání zájmů na vodních tocích.

Čtvrtek 8. prosince 2016 v 10:55 Pátrání po balkánském pokladu – 1. díl

O balkánských salmonidech bádal už ichtyolog Frič začátkem 20. století. Jinak meka připomíná tvarem hlavy a postavením úst středoasijského lenoka.Výborné počtení!