Internetový server a televize CHYTEJ.cz uvádí oblíbený rybářský televizní magazín "JAK NA RYBY S RUDOU HRUŠÍNSKÝM". Jak název napovídá, je hlavním cílem pořadu přinášet rybářům i nerybářské veřejnosti informace o rybách, způsobech jejich lovu, o revírech, novinkách a samozřejmě o vaření z domácích ryb. Spolu s Rudolfem Hrušínským pořad uvádějí Pavel Tomi a David Havlíček. Pavel Tomi, který pořad spoluuváděl již v minulosti, je jedním z nejlepších českých sumcařů a rybám velmi dobře rozumí, jen občas přijde pozdě, nebo na natáčení úplně zapomene :-) David Havlíček, provozuje rybářský server CHYTEJ.cz a natáčí rybářská DVD. O rybách Vám toho řekne taky velmi mnoho, neboť toho o rybách ví také hodně a navíc je dobrý rybář. Pokud tedy ovšem nemá plnou pusu, protože velmi rád jí a ochutnává a občas to přehání :-).

S pořadem se budete setkávat každou sobotu od 13:00 na ČT 1 počínaje 16.4.2011

Režie: David Bonaventura

Délka: 26 minut

Protože je to vlastně jediný pořadů pro rybáře na veřejnoprávní televizi, položili jsme jeho tvůrcům několik otázek.

David Havlíček - producent a moderátor pořadu

Kdy se vlastně zrodila myšlenka na novou řadu seriálu?

V podstatě jen několik měsíců poté, co první série skončila. Tehdy jsem ale neměl vůbec ambice v pořadu účinkovat coby moderátor a ani mě tenkrát nenapadlo, že bych se měl jakkoliv na jeho výrobě podílet. Chtěl jsem jen, aby jej Česká televize obnovila a v natáčení a vysílání se pokračovalo. Ve stejné době jsem s režisérem pořadu, Davidem Bonaventurou, zkusil začít natáčet rybářská DVD. Ta slavila díky novému přístupu k věci úspěch a točili jsme dál. Postupem let se moje produkce dostala na úroveň, kdy jsme začali být schopni produkovat pořady na klíč v televizní kvalitě a začali jsme se snažit pořad prosadit s tím, že jej budeme sami vyrábět.

Získat prostor v televizním vysílání určitě není snadné. Bylo třeba překonat hodně problémů?

Trvalo to celé čtyři roky. Najezdili jsme možná desítky tisíc kilometrů, na jednáních strávili stovky hodin času a museli jsme překonat celou řadu překážek. Ale nakonec se to i s trochou štěstí podařilo. Jsou sice tací, kteří vysílací čas, což je každou sobotu od 13:00 na ČT1 kritizují, ale jsme rádi, že ho máme. Vybírat si, nebo si dokonce na čas klást požadavky, opravdu nejde.

Pokud se nepletu, na výrobu seriálu máte velmi málo času?

To je slabé slovo. Dokonce tak málo, že to přirovnávám k jízdě na lyžích na černé sjezdovce ve stylu „nahoře nastoupit na lyže, boty utáhnout na maximum a pustit to se zavřenýma očima šusem dolů a doufat, že to klapne“. Ačkoliv probíhaly přípravy a jednání opravdu dlouho, schválení a pokyn k výrobě jsme dostali asi tři týdny před vysíláním prvního dílu. A to i David Bonaventura, který má za sebou stovky televizních pořadů, označil za skutečný „hárdkór“, který v televizní branži nezažil. Navíc jsou to ryby, kde počasí ani aktivitu ryb dokonale naplánovat ani nejde, Rudolf má volné jen některé dny, protože hraje v Ulici, v divadle a Pavel má zase kopu práce s kempem ve Španělsku a se svým rybářským obchodem Na Maninách...

Nicméně jsme zatnuli zuby a už třetí měsíc sedm dní v týdnu natáčíme, stříháme, organizujeme, pak si dáme pár hodin spánku a vše nanovo. Rodiny a běžný život nás tedy zcela míjí a děláme vše pro to, abychom i za takto rekordně krátký čas vytvořili něco přínosného a koukatelného. Snad se to podle ohlasů i daří. Ve skrytu duše ale víme, že bychom to chtěli a hlavně dokázali vyrobit ještě lepší. Tak snad v další sérii.

V seriálu je věnován poměrně velký prostor produkčnímu rybářství. Má to nějaký důvod?

On ten prostor není zase tak velký, vždy jsou to zhruba 3-4 minuty. Nicméně tam ten prostor je a myslím si, že oprávněně. Sportovní rybolov je principielně o tom, že rybář přijde k vodě a chytá ryby. V pořadu se mu pokusíme poradit, jak na to. Aby však bylo co lovit, musí se do vody ty ryby nějak dostat. Samozřejmě se nějaké rozmnoží samy, ale velká většina rybářů si úlovky ponechává a přirozená reprodukce by nestačila, zejména v době, kdy se napřimují toky, vyrovnávají dna a přirozené podmínky pro výtěr mizí. Bez produkčního rybářství bychom tedy měli hezké vody, ale v podstatě z velké části bez ryb. To si ale každý neuvědomuje a neví, jak je mnohdy dlouhá a trnitá cesta k pěknému candátovi, štice či kaprovi.

Jak jsi se vlastně seznámil s Davidem Bonaventurou a Rudolfem Hrušínským?

Jednou mi tak tuším v roce 2005 zazvonil telefon, v něm jsem uslyšel hlas mé sumcařské modly Pavla Tomiho, který mne zval na natáčení coby odborníka na lov dravců přívlačí. Rozklepaly se mi kolena, hlas, ale přesto jsem pozvání přijal a na natáčení přijel. Byla to tehdy moje první zkušenost před televizními kamerami. Zjistil jsem přitom, že Ruda, David, Pavel a vlastně celý štáb jsou velmi milí a pohodoví lidé a že panuje při natáčení pohoda. Za pár měsíců jsme se setkali při natáčení dalšího dílu a tam bylo definitivně semínko přátelství zaseto.

V seriálu je Pavel Tomi nedochvilný a ty zase soustavně něco jíš. Má to reálný základ?

Hihihi… A Ruda vždycky říká, že máme málo času :-) Abych pravdu řekl, Pavel je většinou spolehlivý a včas chodí. Nicméně s tím údajně měl v minulosti někdy problém. To jsem ale nezažil, tak nevím, zda jsou to jen povídačky  A já? Já mám jídlo opravdu rád a je to na mě i vidět. A když je co užírat a ochutnávat, tak ani v reálném životě nikdy nelením a hrnu se ke stolu…

David Bonaventura - režisér pořadu

Vím, že jsi pomáhal uvést novou řadu seriálu do života. Jak ses ale dostal k té první?

Vlastně úplně náhodou. Oslovila mě dramaturgie, že přišli nějací mlaďoši s rybářským pořadem a jestli bych o to neměl zájem. Rád zkouším nové věci, tak jsem na to kývnul. Tenkrát jsem si neuvědomoval, že je to rozhodnutí na několik dalších let. A jsem za to rád.

Jaký je tvůj vztah k rybařině? Chodíš sám na ryby?

K rybařině mám velmi vřelý vztah, ale hlavně zpoza kamery. Ono bohužel dost dobře nejde skloubit chytání s natáčením. Rybařina vyžaduje mnoho času a ten díky natáčení chybí. Ale je pravda, že tu a tam protáhnu vláčák. Baví mě chodit kolem řeky a je to skvělý relax.

Co tě baví na natáčení rybářských filmů?

Jsem rád s partou fajn lidí v přírodě. Díky natáčení rybářských DVD a pořadů jsem se dostal na místa, kam bych se jinak nepodíval. Jak u nás, tak i po celé světě. A to beru jako obrovský přínos.

Má natáčení rybařiny z pohledu filmaře nějaká specifika?

Když jsme před lety s pořadem začínali, myslel jsem si, že je to natáčení jako každé jiné. Tehdy jsem o rybách věděl, že kapr se jí o vánocích a že velryba je největší. Po těch zhruba sedmi letech co se věnuji natáčení rybářských pořadů ale vím, že bez základní znalosti rybolovných technik, nástrah, návnad, vybavení atd. to prostě nejde. Má to svoje zákonitosti a ty se prostě musí dodržovat. Jinak natočíte povrchní magazín bez informací, které rybáři zcela správně vyžadují, a to rozhodně nechceme.

Pavel Tomi – moderátor pořadu

Co pro tebe osobně natáčení druhé řady seriálu znamená?

Pro mě znamená natáčení především příležitost setkávat se častěji s Rudou. Je to skvělý člověk a kamarád, strávili jsme spolu i nějaké rybářské dovolené. Navíc mě práce na seriálu baví a dostanu se přitom k mnoha českým revírům, což je fajn, protože mám poslední dobou na rybaření málo času.

Jak si rozumíte s novým moderátorským kolegou Davidem Havlíčkem?

Docela dobře. Chvíli jsem si zvykal, protože jsem dříve míval při moderování tak trochu vedoucí úlohu, zatímco teď jsme s Davidem rovnocenná dvojice. Ale už jsem si zvykl a je to v pohodě.

V pořadu se celkem obratně pohybuješ kolem vaření. Vaříš i doma?

Vařím i doma. Přes týden vaří hlavně žena, já se tomu věnuji spíš o víkendech. Je to po mě i jistá relaxace po náročné práci v obchodě a krom toho mě baví nejen vařit, ale hlavně pak ty pokrmy jíst.

Známe tě především jako sumcaře. Které další techniky a druhy ryb jsou ti blízké?

Možná se budu chválit, ale zvládám na slušné úrovni prakticky všechny běžné techniky – přívlač, mušku, plavanou, položenou, feeder… I klasickou kaprařinu. Rybařím od dětství a sumcařina představuje jakýsi vrchol. Jenom pro zajímavost, na feeder lovím od roku 1996, čímž se může pochlubit jen málo Čechů. Chytávali jsme tak nástražní ryby ve Španělsku.

Tím jsi vlastně uvedl poslední otázku. Jsi znalec Španělského Ebra, jak dlouho už tam jezdíš?

Jezdím tam právě od roku 1996. V letech 1998 a 99 jsem tam pobýval celoročně jako rybářký průvodce, po roce 2000 jsem dojížděl z Čech jako průvodce skupin českých rybářů. Poslední čtyři roky provozuji na Ebru rybářský penzion Buena Vista. Snažím se vytvořit tam pro zájemce o rybolov podmínky na skutečně špičkové úrovni.

Rudolf Hrušínský – hlavní moderátor pořadu

Od skončení první řady pořadu uběhla již nějaká doba, máte radost z jeho obnovení?

Mám strašnou radost. Měl jsem rád pořad i partu lidí, která se kolem něj vytvořila. Skvěle se mi s nimi pracuje, a proto mě nesmírně těší, že se zase můžeme scházet při práci.

Účastnil jste se natáčení první i druhé řady seriálu. V čem se Vám zdá být nová řada jiná?

Všichni jsme o pár let starší a možná i zkušenější. I když není pravda, že starý osel lépe hýká, myslím, že na výsledku by ty zkušenosti mohly být znát.

V případě, že by vznikl prostor pro natočení třetí série, šel byste opět do toho?

Ano, hrozně rád a doufám, že se to nakonec podaří. Pořad si hlavně musí získat diváky, protože jejich zájem je rozhodující. Já sám bych opravdu přivítal, kdyby seriál 13. dílem neskončil.

Které z míst navštívených během natáčení pro Vás bylo nejzajímavější nebo nejsympatičtější a proč?

Určitě by to bylo některé místo v jižních Čechách. Mám tenhle kraj odmalička strašně rád. Miluji hlavně rybníky okolo Třeboně a takové chytání na rybníku Nový Kanclíř je pro mě vždy velkým potěšením.

Jak byste si představoval svou ideální rybářskou vycházku někde v Čechách nebo na Moravě?

Pro mě je nejdůležitější, aby kolem byla krásná příroda. Nemusím lovit nějaké trofejní kusy. Jsem rád, když si mohu nahodit a čekat na záběr. Těší mě, když to bere, i když jsou to úplně obyčejné ryby. Přestože mám rád všechny způsoby lovu a nedělám rozdíly mezi muškařením, plavanou či položenou, za nejkrásnější okamžiky strávené na rybách považuji chvíle, kdy mohu sledovat, jak suchou mušku plující po hladině popadne velký pstruh.