Rybářství – rybářský časopis další číslo vychází 1.5.
- POZNEJTE HO A ULOVTE! PERLÍN OSTROBŘITÝ (SCARDINIUS ERYTHROPHTHALMUS)
- NAPSALI JSTE NÁM
- STŘÍPKY ZE ŽIVOTA ČESKÝCH, MORAVSKÝCH A SLEZSKÝCH SPORTOVNÍCH RYBÁŘŮ
- POJĎTE NA RYBY! CO BY MĚL VĚDĚT KAŽDÝ ZAČÁTEČNÍK. SONARY ( 3 )
- KLADIVO ČESKÉHO VIKINGA
- KORMORÁN JE DOKONALÝ PREDÁTOR, KTERÝ SE U NÁS MÁ
- VLTAVA 24 - DOBRÝ NÁPAD NEBO CESTA DO PEKEL?
- LOV KAPRŮ NA ČESKÝCH SVAZOVÝCH VODÁCH ( 5 )
- ZA KAPRY S LUKÁŠEM KRÁSOU
- DOBRODRUŽSTVÍ NA RODNÉ ŘECE
- CANDÁT OBECNÝ: MALÝ PRŮVODCE PŘÍVLAČE ( 1 )
- JARNÍ LOV JE FAJN
- TATÍČEK BYL VÁŠNIVÝM RYBÁŘEM
- OD VRŠE PO AUTOMAT NA LOV RYB
- KUDY Z NUDI?
- RYBAŘENÍ NA SIBIŘI V NOVOSIBIRSKÉ OBLASTI
- LOV HLAVATEK NA TRÁVU ANEB ŘEKA, KDE CHCÍPL PES ( 1 )
- NEJEN ZA RYBÁŘI V DELTĚ DUNAJE
- ALJAŠKA - MOŘSKÝ RYBOLOV ( 1 )
- JAK NA MOŘSKOU NEMOC
Vyhledávání
Lov úhořů není věda
1.5.2002 | Václav Fikar | Tipy & triky | Úhoř říční | 19.743× zobrazeno | hodnocení: vynikající | diskuze: 2
Nejen u nás, ale prakticky v celé Evropě se k lovu dravých úhořů používají prakticky jen dvě skupiny nástrah. Tou první jsou červi (žížaly, rousnice, ostatní havěť), tou druhou pak malé rybičky (živé, mrtvé či jejich části). Se vším ostatním (např. drůbeží játra) se jen experimentuje, aniž by to mělo všeobecně platný a přetrvávající výsledek.
Těmito nástrahami jsme si zároveň určili i techniky lovu – položená (nejčastěji) a plavaná. Položená se používá na velkých přehradách, jezerech či velkých řekách (mj. kvůli možnosti delších náhozů), plavaná spíše na menších řekách a mělkých slepých ramenech. Ale nakonec stejně záleží jen na každém z nás, pro jakou techniku se rozhodneme.
Ani s volbou náčiní to v tomto případě není těžké. Používáme tvrdší pruty v délkách od 3 do 3,9 metru, smekací navijáky s kapacitou cívky 150 až 300 m vlasce 0,30mm, a nakonec vlasce o průměru 0,28 až 0,35 mm. Kilového úhoře jsme samozřejmě schopni zdolat i za použití vlasce 0,25 mm, ale to jen tam, kde ryba nemá možnost okamžitého úkrytu. V místě četných vázek je lepší nasazovat vlasce 0,30–0,35 mm (nakonec i s ohledem na reálnou možnost záběru sumíka – viz posterizovaný snímek, na kterém je 90 cm úhoř a 98 cm sumec).
U této příležitosti si vzpomínám, jak před 15 lety přišel můj otec na Jesenici o několik opravdu velkých úhořů, které nedokázal zvednout ode dna posetého pařezy. Používal přitom vlasec o průměru 0,35 mm (pravda, tehdy na tom vlasce byly o poznání hůř než dnes – míněna je nosnost a pevnost). Z téhož obtížného místa přitom bez problémů vytahovali s kolegou kusy kolem 1,5 kilogramu. Nechci ani domyslet, jak velcí museli být „hadi”, kteří jim v tamních pařezech trhali dobovou pětatřicítku...
Chci sdílet tento článek na Facebooku
Jak se Vám článek líbil?
Diskuze k článku
I vy můžete přidat svůj názor!
- Čtvrtek 14. července 2005 v 16:16® HAT
-
Nejsem zas takový odborník ale já bych skusil k žížale píchnou polistirénovou kuličku. Had si pro to dojede. šneci nemaj šanci. S tim sumečkem nevim. ale to je jedno hlavně že to tahá ne?
- Středa 5. června 2002 v 11:36® Kocour
-
Článek je dobrý a plně s ním souhlasím. Já mám ale problém, chytám na Labi. Když dám na háček žížalu tak vytáhnu šneka, kterými je tam poseté dno, nebo sumečka. Když dám mrtvou rybku, nebo její část, tak chytnu okamžitě sumečka. Takže lov úhořů ma Labi je problém. Jak to dělají místní domorodci nevím, ale mají na to nějakou fintu, protože v místní hospodě často pořádají úhoří žranice. Zdraví Kocour











