Kvůli tomuto pohledu se každoročně těším na hlavatkovou zahájenou!
Výprava první
Hlavatková zahájená roku 2015 vycházela na neděli, ale pro jistotu jsme vyrazili na Slovensko už v pátek. Výpravy jsem se účastnil já a Marek, který obvykle loví hlavatky na Oravě, ale chtěl zažít lov královen na Hronu.
Cesta nám uběhne jak říční proud a míříme rovnou k mému kamarádovi Leovi. Večer už se s ním vítáme v Lopeji v místní hospůdce. Domlouváme se, že ráno vyrazíme na lipany a duháky s mušákem. Hodláme navštívit horní úsek Hronu, kde hospodaří MO Brezno. Tam jsem ještě nikdy nechytal.
Hned ráno zapřáhnu do muškařské sestavy sirupčíka a svého svatojánka. Ryby víc prosazují sirupčíka, ale celkově to je úžasná chytačka. Berou lipani všech velikostí a mezi ně se občas zamíchaji i duháci do 38 cm. Dlouho jsem se tak s mouchami nepobavil.
Večer nachystáme hlavatkové systémky a těšíme se na ráno
Hurá na ně! Začneme obvyklé kolečko - v Majeři, pak Smrčina, zde už potkáme první „konkurenty s pruty“. Prý už chytili hlavatku 78 cm. My zatím nic. Přesuneme se pod čerpačku do místa, kde jsem chytil při Bystričské mušce na streamera hlavatku 65 cm.
Je kolem deváté a já říkám Markovi: „Nejlepší čas máme za sebou, teď už tomu moc nevěřím.“ V té chvíli dostanu záběr! Jsem z něj tak překvapený, že mi ryba vzápětí padá. Tůň znovu důkladně proházíme, a pak postoupíme níž, až do míst, kde mi předloni na poslední vycházce upadla velká hlavatka.
Proderu se vrbičkami a házím. Přímo pod nohama dostávám druhý záběr. Sekám a ve vodě se zatočí „hlavaňa“ jako poleno. Určitě přes metr délky! Mám ji dost nakrátko a k tomu utaženou brzdu. Ryba se vydává svižně proti proudu. Snažím se ji zastavit a silou se opírám do prutu. Aniž by zpomalila, ze sestavy spadne. Když vytáhnu nástražního jelce, hned vím proč. Dravec mi narovnal ownery! Nebyla to však chyba trojháčků, ale spíš moje. Příliš razantně jsem zdolával.
Posunu se na loučku uprostřed tůně a nahazuji k druhé straně. V půlce řeky dostávám opět záběr. Chvíli napětí vystřídá radost. Zdolávám svou první hlavatku sezóny 2015. Měří 85 cm. Proběhne foto a ryba upaluje zpátky do rodného živlu.
Slabá útěcha po předchozí uniklé rybě.
Přesouváme se pod Plavno. Dostávám tip od Lea, že je tu opravdu velká hlavatka. Předloni na podzim mu spadla a předtím v létě mu vyjela po zdolávaném lipanovi na mušáku. Dravce tipoval na dobrých 120 cm. Nebudu předbíhat, ale daleko od pravdy jeho odhad nebyl…
Potkáváme zde kamarády hlavatkáře. Peřej a tůň už prošli a chytili jednu hlavatku 80 cm. Lovili na umělé nástrahy, takže si s Markem říkáme, že vodu po nich ještě jednou prověříme. Dobře jsme udělali.
Úplně na konci pláně, než sjede do peřejí, dostávám záběr. Tak přece se nechala přemluvit! Hlavatka má kolem 80 cm. Pouštím ji a jedeme do Lučatína. Tam si dáme oběd a poklábosíme s přáteli. Kolegové z Prahy nám hlásí také úlovky. Procházíme Cikány, JZD a Koleno. Po hlavatkách ani vidu ani slechu. Večer nám to nedá a jedeme znovu do Majera. V horní části dostávám záběr. Za chvilku vytahuji první „noční“ hlavatku - rovných 85 cm. Přijímám gratulace. Vydržíme chytat do sedmé hodiny, ale další záběr už nepřijde. I tak to byla úspěšná zahájená. Tři ryby venku jsou super výsledek!
Má poslední ryba ze zahájené.
Výprava druhá
Za 14 dní jsem zpátky. Vyrážíme s Leem na Podbrezovský úsek s předsevzetím, že prochytáme jeho horní úsek. Brzy mi dvě hlavatky kolem 70 cm spadnou. Leo je na tom o dost lépe, má dva záběry a oba zužitkuje, menší ryba má zhruba šedesát, a ta větší rovných osmdesát centimetrů.
Potom zamíříme k Cikánům u Kvatimechu. Konečně zaboduju s „tubičkou“ 45 cm. Sice je malá, ale počítá se. Horní úsek máme prochytaný a míříme do Dubové a Nemecké. Zde mi u výtoku z elektrárny vyjede hlavatka, ale do rybky jen drcne. Je vidět, že už asi visela na háčku a je tedy opatrná. Několik podobných letmých ťukanců vyfasuje i Leo. Není se čemu divit, uběhly dva týdny od zahájené a ryby jsou dost vyškolené. Prochytáváme Brusno a velkou tůň pod ním. Zde se mi konečně podaří zaseknout slušnější rybu. Na vtoku dostávám hlavatku v délce 80 cm.
Menší kousek se také počítá.
Potom přicházíme pod Mezibrod. Zde je naše známá „dvoujamka“. Leo začíná lovit na první tůni a já na spodní části, kde se proud stáčí pod strom. Leo mi hlásí: „Pod tím stromem dostanu každý rok nějakou královnu!“ První hod směřuji nad strom a nechávám nástrahu splouvat ke kořenům. Bum! Dostávám prudký záběr! Začíná boj. V prvních okamžicích se domnívám, že mám na prutu nějakou hlavatku kolem devadesátky. Z omylu mě vyvede až mohutná ocasní ploutev, která se zjeví na hladině. Volám na Lea: „Mám gibona!“
Napřed mi nevěří, ale v tom se hlavatka vyvalí na konci tůně a oběma se nám zatají dech. Snažím se neudělat chybu a nepustit rybu z tůně do proudu. Daří se mi rybu navést na mělčinu. Má dobrých 12 možná i 14 kg! Zůstává ležet na mělčině. Prosím Lea, ať mi ji jde vylovit. Místo toho zápas točí na video a prohlásí, ať ji vytáhnu sám, protože je kameraman. Chtě nechtě jdu na věc. Samozřejmě špatně. Místo toho abych rybu obešel a vynesl ji, začnu ji páčit prutem ke břehu. Hlavatka se najednou splaší, postaví se na ocas a trhne hlavou. Tím si vyrazí systémek z tlamy. Neváhám a skáču za ní do řeky. Pozdě! Je ta tam.
Když vylezu ven, třese se mnou vztek. Nejraději bych si nafackoval. Takhle blbě promarnit trofejní rybu.
Rybolov končíme až večer s nerozhodným skóre 2:2.
V některých úsecích řeky byste hlavatky asi nehledali, ale přesto tam jsou.
Ráno vyrážím s Tomem a dělám mu průvodce. Tomáš chytá svou první hlavatku v délce 67 cm. Má z ní opravdu nefalšovanou radost. Další ryba mu upadne odpoledne, ale to já už jsem na zpáteční cestě do Brna.
Tomova první minihlavaňa.
Výprava třetí
Opět se vracím po dalších 14 dnech. Konečně začalo mrznout, tak se snad hlavatky trochu víc rozežerou. Druhý den vyrážíme s Leem k vodě. Zatím ani jeden z nás netuší, že nás čeká den snů.
Hned v Majeři chytám hlavatku 78 cm a pod Šalkovou dvě shodně po 75 cm. Leo dostává jednu rybu 80 cm. Postupujeme proti proudu, až dorazíme do Kolena. Leo vyráží na začátek tůně do proudnice a já si stoupnu na nejfrekventovanější místo uprostřed tůně. Hned prvním hodem dostávám záběr. Útočník však na háčku dlouho nevydrží. Oznamuji to parťákovi, ale moc nevěří. Pošlu druhý hod do tůně. Přichází ostrý záběr a já po napínavém zdolávání vytáhnu krásného samce – 92 cm! Vyfotíme ho a mašíruje zpátky do vody. Leo se otočí, že se vrátí na svoje místo a já už provedu třetí nához. Záběr přichází okamžitě! Z jednoho místa vydrtím druhou hlavatku, tentokrát samici s mírou 85 cm. Leo jen kroutí hlavou. Za pět minut dvě ryby z jednoho místa. To mu hlava nebere.
Krásný mlíčák v délce 95 cm.
Pokračujeme v chytání, ale hlavatky přestávají žrát, a tak se jdeme najíst alespoň my. Po pozdním obědě zase monitorujeme vodu. Těsně před soumrakem přicházíme k Moštěnici. Zde dostáváme další dva kousky - já sedmdesátšestku a Leo o dva centimetry kratší rybu.
Pro mě to byl nejlepší hlavatkový den v dosavadním životě, chytil jsem 6 ryb a další dvě se mi setřepaly.
První cesta ráno míří pod Mezibrod do tůně s údajně velkou „hlavaňou“. Dostávám tu sice brzy záběr a vylovím z vody jen mladý kus okolo 70 cm. Po „tečkované obludě“ není ani vidu ani slechu.
Procházíme spodní úsek, ale hlavatky nemají zájem. Přejíždíme do Podbrezové. Leo chytí jednu třičtvrtěmetrovou rybu a já jen slabou sedmdesátku. Potom se celý zbytek dne trápíme bez záběru. Navečer se ještě jednou vrátím k tůni obývané velkou hlavatkou. Chytám zde až do sedmi a nic.
Je neděle a my se domlouváme na kaprový úsek pod Bystricu. Začínáme v Iljaši a postupujeme po proudu. Lea nechávám samotného a přejedu zatím autem až k velké tůni. Tuším, že se v ní ukrývá největší královna Hronu. Stoupnu na pařez a systematicky prohazuji tůň. Přichází záběr! Sekám! Stodvacítka hlavatka to není, ale i „osmdesátsedmička“ potěší. Právě přichází Leo a gratuluje mi.
Jedna z mnoha menších ryb.
Jedeme na úplně spodní hranici revíru, kde jsem ještě nikdy nechytal. Jsou tu hluboké a táhlé tůně. Hned v druhé z nich Leo dostává krásnou devadesátpětku. Je to mohutně stavěná ryba. Její přemožitel ji pustí a pokračuje dál po proudu. Já zatím přejíždím na další tůň proti vodě. Na jejím konci dostávám záběr. Hlavatka urputně bojuje, ale nakonec ji na břeh přeci jen dostanu. Měří 92 cm a je i pěkně vypasená. Musím uznat, že ryby jsou zde o poznání těžší než na horních a mnohem proudnějších úsecích. Rybu fotím a posílám zpátky do tůně. Vracím se za Leem a společně lovíme do oběda. Po něm se rozloučím a zamířím domů.
Vypasená dvaadevadesátka ze spodního úseku.
Pokračování příště
Text a fota: Vojtěch Sklenář - Brno
proutek> Tak jsem z hecu mrkl na Tvé komentáře zde na Chytej. Tvým životem je koukám nenávist k Tomášovi Rozsypalovi a obecně k lidem, že. Musíš se hodně trápit. http://www.chytej.cz/…2/komentare/ http://www.chytej.cz/…um-odpovedi/
Ahoj panove tady je autor clanku. Jezdim na hlavtky 10 let prvni jsem ulovil po trech a pul letech a to co pise jen svedsi ze o lovu teto krasne ryby nic nevite. Za 10 let lovu jsem nychytl ani jednu hlavatku na umelou nasrahu. Chytl jsem tam 70 cm duhAka 63cm duhaka potocakA 53. A za deset let vim jen o jedne velke hlavatce na voblera jinak jen mali. A lovit ryby v minus 15 to dokaze malo kdo. Urcite od komplu se chyta pekne a sportovne
no, jako články Tomáše Rozsypala, přišel, pnahodil chytil, i kamarád tu je taky… Proč se borec neusměje? Vypadá jako by mu nabančili. Teď to bude jednodušší, kdo zazpívá od Žiliny idě vlak , tomu dá Kotleba hlavatku zadarmo:)
Je to krasna ryba jen skoda, ze pomalu ale jiste vymira. Cloveku co ji zmasi bych nejradsi utrhnul .....
dam> Já tam byl, záběry na umělou měl, i když málo. Rybu jsem, zkusil dvakrát. Vždy jsem záběr měl, ale nepovedlo se mi seknout. Nicméně jak říkáš – úlovek na umělou je prostě o něčem jiném. Trochu mne napadl příměr – je to jako koupit si holku v bordelu nebo sbalit pěknou holku svým šarmem a uměním. Trochu drsný přirovnání asi, ale tak nějak to bude. Na rybu prostě chytíš a na umělou se musíš snažit. Ovšem výsledný pocit je o něčem jiném…
HaD> Dave, letos vyzkouším tam tu největší nymfu, podle mě to bude zajímavá nástraha…jinak sám váš, taky jsi tam byl, že to není lehký…srdce rybáře jasně říká, že lov na rybu ne, ale když pak vidíš, že do tůně letělo nespočetné množství nástrah po několik dní, a potom někdo nasadí rybu a hned prvním hodem dostane záběr, tak se to potom těžko některým v hlavě rovná…na druhou stranu tam nikdo nepoužívá trojháky a když jsem viděl tajmena ulovenýho na rybu, tak byl vždy v koutku…takže všude je něco…ovšem nejhezčí záběry jsou stejně na hladinovky nebo na woby v proudu…no už se těším zase o kousek víc:-)
Draky> No prej to fungovalo skvěle. Zřejmě místní lipani tak vypadají :-) Ale vážně – tahle velká nymfa v této barvě prý byla jediná nástraha, na kterou to bralo.
jepice> Jednoho toho lipana mám doma ze zdejšího bazoše, opravdu přesná a věrná kopie a šetřím ho na nějakou takovou příležitost, ještě ho musím teda překovat a jak se znám tak se na to v…u a pak budu litovat. I na hlavatky by byl dobrej. Hele, a řekl Ti někdo, že v tom Dánsku máš chytat z lodi a ne čudlařit z pobřeží? :-)))
jepice> No věrná napodobenina… :-D
Hlavně to podle článku vypadá, že prostě přijedu ve správný čas na Slovensko a chytím pár hlavatek jen tak. Jenomže je mi jasný, že já bych po několika výpravách chytil jednu malou a byl rád. :-D Trošku mi to připomíná náš loňský výlet do Dánska. Všude jsem slyšel, jaký jsou tam pstruzi a potom jsem tam tejden mrskal vodu a chytil jednoho malýho a několik miniaturních.
Klobasa> Je pravda, že jsem jednou viděl v obchodě prodávat obrovský starší nilsmástry krásně ručně barvičkama přemalovaný na zbarvení a la lipan. Prodavač tvrdil, že to měl někdo do mongolska na tajmeny. Možná, že ta věrná napodobenina opravdu funguje.
Dany73> každej jsme jinej, radši chytnu hovno, než hlavatou na rybu. Ani v Mongolsku jsem se nenechal dotlačit k chytaní na rybu a nejakyho toho tajmena jsem si na umělotinu pochytal :-)
jepice> Myslím že by to šlo, ale jak u woba tak u smáka by to asi měla bejt co nejvěrnější napodobenina ryby která se vyskytuje v revíru a kterou se dravec živí, i pachová stopa může na čisté pstruhovce sehrát roli. Taky to musí bejt dost zkušenej vláčkař a mít to v rukách, což není můj případ:-)
kerob> Tak za určitých okolností bys takhle mohl skončit klidně bez ryby a jedno by ti to určitě nebylo, po více dnů a vedle by rybičkáři chytali, trochu by to zamrzelo to jako bez hrdinství. Taky romantik a raději umělotinu, ale jak ve sportu, někdy prostě účel světí prostředky… Věřím, že autor a spol. moc dobře věděli, proč se toho (úspěšně)drželi.
Jak je to s umělou nástrahou? Já obvyklem čtu o woblerech, ale když teď koukám, jak autorovi drcají do vláčené mrtvoly, napadlo mě, jestli by šly třeba na nějakého velkého smáčka?
Hlavatky mě lákaj už dlouho… třeba jednou… uvidíme :-)
Jinak by mě ani nenapadlo je chytat na cokoliv než na umělou nástrahu… lov na rybku neuznávám (ani na vláčenou mrtvou). Nepotřebuju chytit za každou cenu a když už chytím, tak je pro mě důležitý JAK. I tajmeny jsem chytal na umělou – a úspěšně.
HaD> znalci tvrdí, že velkou hlavatku prostě jenom na rybku
Pěkný rybolov, blahopřeji autorovi!
HaD> určitě tě to jde i bez rybičky, je to však o hodně těžší a v tom je ta krása… něco už o tom snad i vím :-)
Petula> jo, lehké to není :-)
Každý dravec se dá uvláčet na umělky bezesporu,ale na některé dravce prostě pokud si chci vážně zachytat musím použít přirozenou nástrahu,obzvlášť,když na omezenou dobu za nimi vyrážím do zahraničí,tam není čas a prostor na generální zkoušky,pokud tedy neznám umělého favorita nebo pokud se nejdu pouze kochat krajinou
Klobasa> Tajmen
Petula> Viděl jsem na F§H jak je ve Slovinsku tuším na Sávě Bohince chytaj i na woblery, ale není málo těch hodů:-( Která je ta druhá ryba?
HaD> jsou dvě ryby na kterých si troufám říct s umělýma nástrahami docela dobře vyhoříš a hlavatka je jedna z nich.
Tomuhle se asi dá totálně propadnout. Jen bych asi vyřadil ze hry ty přírodní nástrahy.
Nádherné ryby,škoda že u nás se jim moc nedaří až na pár vyjímek,pamatuji si jako kluk jsem chodil s hospodářem na přehradu Bystřičku a na řeku pod přehradou,byl to adrenalin s ničím srovnatelný v našich podmínkách.