Babí léto - ranní mlhy a žloutnoucí listí.

 

Rád bych nastínil pár svých tipů, jak ryby přelstít v podzimním čase. Zásadou číslo jedna je - hledat ryby na opačných místech než v létě! Tudíž se vyhýbat zastíněným místům a chytat v prosluněných lovištích. Druhou zásadou je – když nejsou aktivní ryby, o to víc musíte být aktivní vy! Třetí zásada zní: Když nejdou větší ryby, soustřeďte se na ty menší!

 

Když neberou větší ryby, zkuste třeba okouny. Ti jsou při chuti skoro pořád!

 

Na scéně kapr…

Podzim je pověstný masivním vysazováním do revírů a jejich krátkodobým hájením. Do vysazení čerstvých ryb musíme „kouzlit“, abychom ulovili již divokou rybu, která jistě poznala zradu v podobě háčku. O období po vysazení se raději nebudu zmiňovat, vlastně není ani co vymýšlet, protože naivní kapříci berou na cokoli a kdykoli. 

Jak tedy vyzrát na zdomácnělé kapry? Když se na revírech rok co rok dívám kolem sebe, uvědomuji si, že velká část kaprařů si vůbec neuvědomuje, že léto je nenávratně pryč a voda se ochlazuje každým dnem a nocí. Rybí aktivita je mnohem nižší, ale mnozí „kaprobijci“ svůj způsob lovu nastalým podmínkám ne a ne přizpůsobit. Pořád si jedou tu svou cestu -kobercové zakrmování, pelety, tvrdá kukuřice, boilíí. Ano, občas se jim podaří chytit nějakého kapra, ale můj laický odhad je asi takový: čtyři rybáři + osm prutů + jeden týden lovu + desítky kilogramů návnady ve vodě = jeden až čtyři chycení kapři. Zkrátka docela bídné výsledky....

V podzimním čase je zapotřebí vše přezbrojit na jemno, jelikož i kapr se chová jemně. Místa k lovu volím opačně nežli v létě, vyhledávám hlavně prosluněná místa, nejlépe s hranicí mezi hloubkou a mělčinou. Top technikou je plavaná, jen ji podstatně zjemním. Kapr už nevyvíjí takový odpor při souboji jako v prohřáté vodě a také záběry jsou mnohem opatrnější. Za nástrahy volím hlavně červy a hnojáčky, na škodu není ani pařený rohlík nebo plechovková měkká kukuřička. Vše v malých dávkách na krmení, a také na háček. V ranních a podvečerních hodinách lovím víc na hloubce a přes poledne se snažím nahazovat na hranu mezi hloubkou a mělčinou. Kapři ve slunných dnech rádi navštěvují mělčiny. Mé obvyklé skóre v těchto dnech bývá následovné: jeden rybář + jeden prut + jeden den + pár deka krmení = pět až šest kaprů! Myslím si, že pro takový výsledek se vyplatí být trošku víc aktivní. Nikomu svůj názor nevnucuji, záleží vždy jen na tom, s jakým úmyslem vlastně rybář k vodě jde. 

Co dělat, když ani takto kapři neberou? Má rada je prostá - rybu je třeba najít! Proto často měním místa lovu. Dlužno přiznat, že většinou rybu najdu hned na poprvé. Kdo zná dobře revír, na kterém loví, tak má výhodu, že zná místa s proměnou hloubky a ví o překážkách ve vodě. Právě poblíž těchto míst se kapři budou zdržovat. Pokud se dodrží míra zakrmení, míra jemnosti náčiní a velikost nástrahy, kapr dříve nebo později zabere. A ne jeden...

 

Násaďák z výlovů

 

Podzimní amuři

I tato ryba si zaslouží pozornost! Její zásoba potravy v podobě vodní vegetace - trav, okřehku, řas, spadaných čerstvých lístků, se v podzimní části roku rapidně ztenčuje. Proto amur nyní nepohrdne pečivem z hladiny, které v letních dnech zcela ignoroval. Opět platí pravidlo, že se nic nesmí přehánět, a proto i nastražené sousto by mělo být menší. Amuři se dobře loví hlavně v podzimních slunných dnech a za bezvětří. Naopak v zatažených a větrných dnech se s nimi setkám jen výjimečně. 

Dobrým tipem je použít místo plovátka korkový špunt. Přes poledne mi často přijde záběr od této ryby i ze dna na plavanou s napařeným rohlíkem. Rozhodně se vyplatí na ně vyrazit v začínajícím podzimu. Později, když se voda ochladí k deseti stupňům, aktivita amurů klesne na nulu. Osobně amury nejčastěji lovím od září do poloviny října, při teplém podzimu i do začátku listopadu. Chce to jen objevit slunící se ryby u hladiny, čehož si ve většině případů nejde nevšimnout. Pokud u hladiny nejsou, ani na ně z hladiny nenastražuji a snažím se je nalákat ke dnu na rohlík. Opět přitom volím místa s hranicí mezi hloubkou a mělčinou.

 

Čím více k podzimu, tím méně berou amuři na těžko.

 

Páni sumci

Na podzim se těším kvůli lovu fousáčů snad nejvíc! Avšak není podzim jako podzim a každý rok je vše jinak. Sumec se obvykle prozradí sám. Pokud slyším po tmě zálovy nebo pukání, je jistota, že sumec ještě za pec nezalehl a je stále aktivní. Pokud je u hladiny klid, je třeba nastražovat do sloupce nebo ke dnu. Opět si vybírám místa s hloubkou dva až čtyři metry, na která přes den delší dobu svítí sluníčko. I sumec se občas na podzim zvedne do sloupce, aby si nahřál tělo. Ve slunných dnech se proto dá přelstít i přes den. 

Opět jeden tip. V případě sumce není zapotřebí s velikostí nástrahy nic přehánět. Sumec dá spíše přednost rybě okolo dvaceti centimetrů před větší nástražkou. Zajímavostí je, že na podzim chytím převážně ryby slušnějších velikosti, o malé sumečky zavadím jen zcela výjimečně, což je pravý opak léta. Nejvíce záběrů mívám za šera, po tmě je se záběry podstatně slabší. 

Co dělat, když na podzim sumci i přes všechnu snahu neberou? U této ryby bych sám rád znal odpověď.

 

Na podzim už berou hlavně větší sumci

 

Štiky, candáti, okouni…

Všeobecně známá věc - podzim je to pravé období a vrcholem žravosti vodních predátorů. Způsobů jak úspěšně tyto ryby lovit je mnoho a osobně si myslím, že pokazit výsledek lovu může jediné – počasí! Léta letoucí co se rybařině věnuji, jsem nezažil jiné okolnosti, než vliv počasí, který způsobil, že dravci přestali ze dne na den brát. Počasí je hlavní věc, která mě na podzim při lovu dravců zajímá, hlavně výkyvy v teplotách a tlaku. Pokud je dlouhodobý setrvalý stav všech hodnot, tak je o zábavu postaráno a o záběry není nouze. Týká se to hlavně štik a okounů. Pokud se však o deset a více stupňů ochladí, přidá se déšť a severák, bývá většinou po chytání. Nastává čas paběrkování - hledání dravčíka, který se i v nepřízni počasí vykrmuje. Změna počasí k horšímu zlepší apetit snad jedinému dravci a jim je - candát. Mé zkušenosti svědčí o tom, že právě v tomto nevlídném počasí candátům šmakuje! Je přitom zcela jedno, jestli je den nebo noc. Zásadní je pouze candáta najít! Většinou ho naleznu právě v takových místech, kde mi vítr vane přímo do tváře a poblíž břehu se nachází zlom do hloubky. Pro rybáře je chytání v protivětru utrpením, ale v závětří záběry od candátů prostě nebývají. Celkem spolehlivě je chytnu v těch největších vlnách, které bičují mé lovné místo. Hranicí náhozu bývá právě zlom u dna. Obvykle se na zlomu vyskytuje hranice čisté vody míchající se s kalem způsobeným vlnobitím. Chytám zde u dna převážně na mrtvou rybku na položenou. V takovém nečase se vlastně ani nedá nic jiného pořádně praktikovat. Lov bývá o zdraví (hlavně tedy v listopadu), ale výsledky přináší.

 

Když se zadaří!

 

A co dělat když nám dravci neberou? Jedinou účinnou radou bývá chození a vyhledávání jejich stanovišť. Účinných způsobů lovu je na ně dost, jde opravdu jen o to, najít je a pokusit se je vydráždit. Jelikož nelovím z lodě, nepoužívám sonar, tak si každou rybu musím poctivě vyšlapat, a pak ji trpělivě přemlouvat k záběru. Někdy jsem úspěšný více, někdy méně, o to větší je adrenalin v krvi, když přijde záběr a já nemám tušení, co vlastně visí na háčku a jak velké to vůbec je.

 

Chvíli zde a pak zas jinde!

 

Co dodat závěrem? 

Podzim opravdu bývá nejpestřejším obdobím v roce, A to nejen v pestrosti úlovků, ale i v pestrosti přírodních barev. Každý slunný podzimní den strávený u vody je zážitkem sám o sobě, a když se k němu přidá i nějaký ten záběr a zdolaná ryba, co si potom může rybář více přát. Nás podzimních rybářů je navíc docela málo, na což má vliv hájení vysazeného kapra, a také ne každý se třeba ze zdravotních důvodů vydá k vodě. Přesto jsou tyto dny z mého pohledu ty nejkrásnějšími v sezóně. Ranní rozpouštění mlhy, teplé paprsky vycházejícího sluníčka střídající ranní jinovatku a chlad, polední opalování, večerní západ slunce a to vše s doprovodem různých odstínů barev přírody. Nebe i okolí se krásně odráží od hladiny a pořád je na co koukat. To je podzim…

 

Podzim je ve znamení žloutnoucího listí

 

Text: Petr Ramian alias Petula

Fota: autor a přátelé