smartCHYTEJ

Nebojte se experimentovat necteno

4.1.2012 | osprey | Přívlač | 2.103× zobrazeno | hodnocení: vynikající | diskuze: 8

Nebojte se experimentovatUž mockrát jsem řešil otázku, jak vlastně musí umělá nástraha vypadat a co musí ve vodě dělat, aby ji ryby ještě byly ochotné sežrat. Během let jsem dospěl k názoru, že nástraha musí rybu přesvědčit o své poživatelnosti, zaujmout, nebo naštvat. Pokud dokáže něco z toho, je značná šance, že ji ryba bude atakovat a tím dá rybáři šanci k tomu, aby ji ulovil.
Dobrá nástraha je taková, která rybářovi jeho práci usnadní, protože má zajímavý vzhled, atraktivní pohyb nebo dokáže svým celkovým projevem rybu vydráždit k útoku. Takové nástrahy firmy pracně vyvíjejí a když se to podaří, je s nimi radost chytat.

Nainstalujte si plugin Adobe Flash Player

 

A teď to obraťme. Jak mizerná musí nástraha být, aby na ni nešlo chytit rybu? Anebo jinak – co ještě jsou ryby ochotné sežrat?
Myslím, že většina rybářů by se až divila, s jakou vervou jsou ryby ochotné atakovat věci, které vypadají, že na ně nikdy nic zabrat nemůže. Četl jsem vyprávění výrobce wobblerů, který líčil, kolik záběrů dostal na pouhé testované polotovary, které nebyly opatřené nátěrem. Na Internetu zase koluje ruské video, kde chlápek během minuty vyřeže funkční wobbler z mrkve, načež na něj za chvíli vypáčí z vody slušnou štiku a podobných příkladů by se našlo daleko víc.
Můj osobní extrém je asi ten, že kdysi před lety jsem se s žáky ze svého rybářského kroužku vsadil, že do hodiny uvláčím štiku na obyčejný list z vrby. Sázku jsem prohrál, protože jsem ani jeden ze tří záběrů neproměnil. Kudly sice startovaly slušně, ale stačily si svůj útok v závěru rozmyslet, protože málo naplat, on ten list zblízka zas tak přesvědčivě nevypadá.

Problém je, že dnes je často obtížné chytit rybu i na velmi kvalitní a funkční nástrahu, takže je otázka, proč si to ještě ztěžovat. Proto také když se snažím o „pořádnou“ rybu, moc vylomenin nevymýšlím a snažím se chytat s tím nejlepším, co mám a v dané chvíli se mi to zdá být vhodná volba.
Úplně jinak je to ale v kategorii UL nástrah. Tam je mi jedno, jestli chytím tři okouny nebo deset a spíš mi jde o to si s rybami pohrát, zjistit jak se chovají a jak v různých situacích reagují. Navíc nerad chytám pidiryby na něco, co má víc než jeden háček.

009.jpg

 

Každý rok proto zkouším nejrůznější nesmysly, jejichž základem je menší jigová hlavička a můžu říct, že právě v kategorii malých nástrah se můžete s všelijakými „hand made udělátky“ doslova vyřádit. Ryby u drobných objektů vnímají spíš celkovou siluetu, pohyb jako takový a základní barevný odstín. Jak se jen trochu zhorší světelné podmínky nebo zakalí voda, často nemají šanci vidět ani to a prostě jen reflexivně útočí na tu poskakující věc, která je právě míjí. Rozhodují pak jen základní parametry nástrahy a pohyb, který jí dá rybář.


Éru těchto mých pokusů zahájila pro mě dnes už legendární scéna, která se odehrála na Silvestra někdy v 90. letech. Měl jsem pod nohama jámu s několika desítkami prokřehlých laxních okounů, kteří sice reagovali na moje twistříky a občas za nimi i vyjeli nebo je popotáhli za ocásek, ale o sekatelném záběru nemohla být ani řeč.
Napadlo mě, že kdybych nástrahu výrazně zmenšil a zpomalil, některé ryby by ji dokázaly dobrat.
Tehdy se ale už pěticentimetrový twister považoval za mikronástrahu a nic menšího se snad ani sehnat nedalo, takže v krabičce jsem neměl nic, co by mi pomohlo situaci vyřešit. Vysypal jsem proto obsah batohu a objevil krabičku plavačkových broků a pár háčků. Háčky byly malé, to bylo fajn, brok by mohl nahradit jigovou hlavičku a teď ještě co na háček. Napadla mě žížalka, ale vyštrachat nějakou zrovna na Silvestra, to byl nadlidský úkol. Při převracení ohnilých kmenů jsem ale na břehu objevil pytlík od buráků pohozený nějakým kolegou rybářem.
Jak jsem tak koukal na z jedné strany barevně potištěný a z druhé strany stříbrný obal, dostal jsem úžasný nápad. Nařezal jsem nožem několik zašpičatělých nudliček, spirálně je napíchl na háček, aby se ve vodě protáčel a přidal brok o váze asi půl gramu. Hned na první hod přišel záběr a než ryby ztratily o můj vynález zájem, asi deset se ji na chvilku podívalo na břeh.

Tím začala éra mých experimentů spočívajících v zjišťování, co všechno se dá navázat či navléknout na jigovou hlavičku a vnutit rybám. Dnes můžu říct, že v kategorii UL nástrah je prostor pro experimentování opravdu nesmírně široký a značná část naprosto amatérských výtvorů tvrdě šlape na paty značkové produkci od nejrenomovanějších firem. S rostoucí velikostí nástrahy se ovšem stále více projevují výhody přesné tovární výroby, ryby na rozměrnějším soustu daleko snáze postřehnou různé nedokonalosti a navíc starší ročníky ryb, jimž jsou větší nástrahy určeny, jsou podstatně přísnější porota než hltavá omladina.

Pokud vás moje experimentování zajímá, pojďte se podívat na malou exkurzi. Věnoval jsem v listopadu dva dny lovu na svoje pseudovýtvory, nachytal na ně desítky ryb a můžu odpřisáhnout, že všechny vyfocené ryby mají v tlamě přesně tu nástrahu, na kterou jsem je chytil. Nepokoušel jsem se vyrobit žádné estetické zázraky, snažil jsem se pouze o to, aby byly funkční. Rád bych ukázal, že nemusíte být profi vazač nebo nějaká úžasně šikovná osoba a přesto si můžete bez problémů vyrábět funkční nástrahy s minimálními náklady z kdejakého odpadu. Jestli to budete dělat proto, abyste si něco dokázali nebo proto, abyste ušetřili anebo to nebudete dělat vůbec, to už je vaše věc.

 



Začneme již zmíněnými proužky z obalu od nějakého potravinářského zboží. Na ty jsem letos nechytal, následující série fotek pochází z podzimu 2009. Už tenkrát jsem na nějaký podobný článek myslel, ale nesešlo se dost materiálu.
Můžu říct, že proužky plastové fólie se lépe prezentují spíš na volném háčku, k němuž se na vlasec přidá brok. Na jigové hlavě je jejich pohyb poněkud prkenný a ani tu tak dobře nesedí. Ale dá se i to.

Je třeba se podívat, jak se nástraha chová a napodobovat cukavé pohyby potěru. Mírně zhoršená viditelnost je při takovémto lovu vynikajícím pomocníkem – ryba přestává vidět detaily a zbývá jen občasné zablesknutí, které dokáže vyvolat dravcův útok.

021.jpg

020.jpg

019.jpg

 


Jinou skupinou jsou nástrahy vyráběné ze zničených tělíček použitých ripperů, twisterů či smáčků. Jde tedy o nástrahy z měkčených plastů. Ačkoli si doma sotva vyrobíte kvalitní kopyto nebo twister, naprosto bez potíží si můžete nadělat překvapivě funkční smáčky. Stačí ostrý nůž nebo žiletka a z tělíčka nástrahy, kterou například štičí zuby připravily o ocásek, vyrobíte několik kónických proužků.

Někdy využijete jen část materiálu (tak to dopadne u obrázku nahoře), jindy zbytek nástrahy rozřežete beze zbytku.

025.jpg

022.jpg

Možná to vypadá divně, ale fakt to chytá. A jak!

 

Soustřeďte se hlavně na to, aby nařezané proužky byly rovné a plynule se zužovaly od širší hlavové části až do co nejtenčího ocásku. Pokud se vám to povede, máte v podstatě plnohodnotné smáčky, na které ryby skutečně berou.

015.jpg

 

Popsaným způsobem zhodnotíte zničené větší nástrahy, které tak dostanou šanci na jakýsi „život po životě“ a během této své reinkarnace dokážou často nachytat víc ryb než ve své původní podobě. Konkrétně během dvou dnů, kdy jsem sbíral snímky pro tento článek, jsem z osmi nudliček vyrobených ze starého ripperu neztratil ani jedinou a ulovil na ně asi 25 ryb včetně půlmetrového tlouště.

012.jpg

001.jpg

008.jpg

016.jpg

 

Dnes už jsou tři tyhle pseudosmáčky na pravdě boží, ale úlovků přibylo a pořád mi ještě zbývá pět nástrah do příští sezóny. Tomu se říká ekonomika provozu :-)


Přidal bych ještě jeden tip k výrobě. Můžete se dívat, jak se nástraha chová, pokud ji uříznete různě dlouhou a silnou. Krom toho, že časem budete přesně vědět, kolik toho potřebujete z původního kusu materiálu odříznout, jsou to zároveň dobré informace pro obecný přehled o nástrahách, které vám usnadní i výběr smáčků v obchodě.

Samostatnou kapitolou je prosté zkracování smáčků poškozených během lovu. Pamatuji na den, kdy jsem s jedním exemplářem začal lovit asi ve dvě odpoledne a v té chvíli měl asi 8 cm. Večera se dožil jako asi čtyřcentimetrový zjizvený veterán a měl na kontě kolem 30 ryb v 7 druzích.

033.jpg

V tomto případě jsem smáčka pokrátil záměrně - pstruzi mi větší nástrahy nedobírali

 


Malou nástrahou vhodnou k nastražení na cca 0,5 g jigových hlavičkách je největší velikost umělých patentek od Berkley. Při nastražování můžete a nemusíte respektovat dělení patentek v řetízku dodávaném firmou. Někdy se vyplatí dát na hlavičku jednu a půl patentky v kuse. Celkem dobře na tuto nástrahu reagují menší velikosti okounů a někdy i tlouští dorost. Její největší vadou je malá nápadnost – ryby na ni reagují na kratší vzdálenost, protože nástraha je prostě malá a nenápadná.

011.jpg

004.jpg

 


Naprosto úžasnými materiály pro zdobení jigových hlaviček jsou peří, srst a umělá vlákna používaná muškaři. Nemusíte být ani kdovíjací vazači. Už pouhý svazeček peří či chlupů navázaný na hlavičku odvede skvělou práci.

026.jpg

 

Když pak zjistíte, jak se svými vlastnostmi liší jednotlivé druhy peří a chlupů a začnete tyto materiály kombinovat, můžete mít parádní nástrahy schopné lovit ryby i v podmínkách, kdy už nemají o většinu standardních soust zájem. Prosincové úlovky velkých tloušťů jsou při použití péřových jigů celkem běžné a to je to nejlepší vyznamenání.

032.jpg

 

Osobně považuji tvorbu chlupatic za velmi kreativní záležitost, problém je jen s tím, že lehké vláčce neholduji až tolik, abych se v tom nějak vyžíval a měl jich doma hromady. Ale radost z úlovku na tyhle ručně motané potvůrky je vždycky větší než u nástrah z obchodu.

013.jpg

035.jpg

 

 

Jako bobónek sem dám nástrahu, kterou jsem vyrobil v návalu inspirace poté, co mi padly do oka dvě žluté gumičky ležící na stole. Je to velmi neumělá imitace Berkleynymfy.

031.jpg

 

Když jsem ji umotal (v jediném exempláři), byl jsem dost zvědav, co to udělá ve vodě. Musím po pravdě říct, že tahle žlutá parodie mě dost zklamala – gumičky byly tuhé, chod se neblížil originálu ani omylem. Přesto jsem ji u vody během deseti minut vnutil dvěma okounům a pak jsem se nestačil divit, protože jsem začal házet o kus dál a během chvilky vytáhl dva candátky, kterých je u nás jako šafránu. Chytit je jindy a na něco jiného, nefotil bych je, ale v téhle souvislosti jsem nemohl jinak...

030.jpg

028.jpg

029.jpg

 

Jak se nakonec ukázalo, klíčové nebyly vlastnosti mého výtvoru, ale jeho žlutá barva. Na žádnou jinou nástrahu jsem už v onom úseku dalšího candošíka nechytil, ale při příští návštěvě se mi pověsil na stejném místě ještě jeden, tentokrát na originální Berkleynymfu a opět ve žluté barvě.

Myslím, že další Berkleynymfy z gumiček hned tak vyrábět nebudu, ale vzpomínat budu na tuhle potvůrku v dobrém. Díky ní se do mých krabiček nastěhuje pár žlutých nástrah poněkud hrubšího kalibru a příští rok se podíváme, jestli tu kromě candátí mládeže někde nepostávají i rodiče.



Nevím, co si z tohoto článku dokážete odnést. Dnes máme dobu, kdy výrobci chrlí stále úžasnější a dokonalejší nástrahy, ale vůbec si nemyslím, že je za všech okolností nutné je používat. Každoročně se přesvědčuji, že i na úplně obyčejné výtvory z víceméně odpadních surovin se nachytá překvapivé množství ryb. Při výrobě vlastních nástrah mi navíc dochází spousta obecných zákonitostí, které by mě třeba jinak nenapadly.
Na druhou stranu je pravda, že opravdu kvalitní nástrahy z tovární produkce doma jen tak nenahradíte a často skutečně zjistíte, že ta práce konstruktérů a testérů slaví zasloužený úspěch. Ono by bylo i smutné, kdyby neslavila.
Přívlač je krásná tím, že můžete zkoušet obě cesty a vychutnávat si radostný pocit z vítězství kdykoli dokážete přesvědčit některou z těch prohnaných šupinatých potvůrek, aby "vám na to skočila".


Text i foto: M. Horáček - Osprey

 

Chci sdílet tento článek na Facebooku

Jak se Vám článek líbil?

Diskuze k článku

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Přispívám anonymně

Jsem registrován


Váš komentář

Neděle 5. února ve 20:31® lunimus

Ďakujem Osprey. Veľmi si ma týmto článkom potešil, lebo ako začínajúcemu rybárovi a kutilovi si podporil vlastnú tvorivosť :) Som naozaj zvedavý, čo všetko skočí na moje nástrahy :)

Středa 11. ledna v 17:46® Pandion haliaetus
Pandion haliaetus

Brčál dal na MRK link na web pro lovce štik. Zajímavě použili rukavici (po předchozím počmárání fixy). http://pikeflyfishingarticles.blogspot.com/

Čtvrtek 5. ledna ve 21:10® František Helm

Článek je moc hezkej. Při jeho čtení mi došlo, že by nebylo naškodu, kdybych po několika letech strávených kaprařinou opět vyrazil s přívlačákem…

Čtvrtek 5. ledna v 5:21® sidla_napajedla
sidla_napajedla

pěkný článek, s vlnou jsem viděl aj díl říční příšery, na discovery, když obalil maso vlnou a ůhořovi se na to přichytli zuby a tak je chytali, z jiného soudku :-)

Středa 4. ledna v 18:04@ Allberto Armor

Před více jako 50 lety jsme chytali pravidelně ve velkém s kamarády okouny na červenou vlnu. I pstruh na to občas skočil, i jiné ryby. Bylo to pohodlnější, jako rejpat ze země žížaly a kousek vlny vydržel na háčku celý den. A neměli jsme ani naviják Shimano, či Daiwa. A prut z lísky. Není všechno jen o nástraze. Přece každý víte z vlastní zkušenosti, že když je správný den, berou ryby na všechno. Když je špatný den, neberou na nic. Možná akorát tak po něčem bojovně seknou z jiného důvodu, než je hlad. Minimálně stejný význam, jako nástraha, má šikovnost rybáře a zvolené místo lovu (či jsou tam vůbec ryby), protože kde nic není, ani smrt nebere. Vcelku zajímavý článek.

Středa 4. ledna v 16:44® jajco
jajco

Taky zkouším podobné finty,včera sem poprvé v životě uvázal nějaké pěří ve stylu kohout.Odlil sem pětigramové olůvka s očkama z drátu,přes kroužek nasadil trojháček,tři pírka marabu grizzly a tělíčko ze zonkerového pásku a sám sem byl překvapen jak se to třepe a vlní v akvárku.Snad to bude i chytat.

Středa 4. ledna v 9:34® Michal74
Michal74

Loňský rok byl pro mě první „pstruhový“. Jsem tak trochu samorost, takže jsem si vším musel projít sám a za každý článek o nástrahách jsem byl moc vděčný. Zůstal jsem u UL přívlače a největší kousky jsem ulovil právě na pidi nástrahy.Moje radost byla o to větší, že největšími rybami byli potočáci… Díky za velmi inspirační článek.

Středa 4. ledna v 1:21® mannice
mannice

Už při nadpisu jsem čekal něco takového.Až jsem se musel usmívat,protože jsem přímo proužky a nejenom proužky z obalů zkoušel a fakt to funguje.Co jsem dodneška nepraktikovat,tak „reinkarnaci“ zničené nástrahy na smáčka.Ale umotat si nějaké peří na jig to jsou dá se říct neokoukané věci a fungují bezvadně.:) Fajn článek a sem rád,že nekutim sám :-)