smartCHYTEJ

Naši raci necteno

24.12.2011 | Nerodia | Vodní ekologie | 1.498× zobrazeno | hodnocení: velmi dobrý | diskuze: 1

Naši raciRaci jsou z pohledu rybářů velice zajímavou skupinou živočichů. Jsou indikátory čistoty vody, slouží jako potrava mnoha druhům ryb a v minulosti byli řazeni i mezi živočichy, na něž se vztahoval výkon rybářského práva – jinými slovy, bylo možné je lovit a ponechávat si je za účelem konzumace.
V současnosti je situace okolo raků na našem území komplikovaná. Zatímco naše původní druhy postupně vymírají, šíří se některé druhy zavlečené. Protože osvěta v této oblasti není velká, většina rybářů netuší, jak poznat domácí chráněné raky od dovezených a hodně lidí třeba ani netuší, že se u nás už několik desítek let můžeme setkat i s jedním sladkovodním druhem kraba.

Nainstalujte si plugin Adobe Flash Player


Vzhledem  k tomu, že se zabývám chovem raků a některé druhy stále sháním, rozhodl jsem se, že seznámím rybáře s druhy, které se u nás vyskytují a pokusím se získat informace o výskytu zavlečených druhů, kterými bych mohl doplnit svůj chov.

Začneme našimi druhy. Ty v minulosti silně utrpěly zhoršením kvality vod, úpravami toků a šířením choroby označované jako račí mor. Jsou proto chráněné a jejich budoucnost navzdory ochraně nevypadá moc růžově. Pomoci by jim mohli i rybáři a to tím, že budou dodržovat některé zásady, které by měly snižovat pravděpodobnost rozšíření račího moru na dosud nezasažené lokality.

Podrobný článek o račím moru, jeho příčinách, šíření i prevenci najdete zde:

http://www.chytej.cz/clanky/1065/raci-mor/



Rak říční
(Astacus astacus)

Rak říční je naším původním druhem . Jedná se o kriticky ohrožený druh raka. Z toho vyplývá, že se nesmí chytat, chovat v zajetí, neměl by být rušen, zraňován, usmrcován ani přemísťován. Jakoukoliv manipulaci s ním povoluje pouze MŽP.
Tento rak je dosti vnímavý  na račí mor a v současnosti tato choroba oslabila nebo vyhubila mnohé račí populace.

2-Rak říční.jpg


Popis:
Barva těla je červenohnědá, na břišní straně přechází do světle červené.
Klepeta jsou mohutná s drsným povrchem a mají červenohnědou barvu. Kloub klepet je sytě  červený. Hlavohruď je řídce pokrytá malými trny a rostrum (špičatý výběžek krunýře na předku těla) je protaženo do dlouhé špičky. Za očima má dva páry postorbitálních lišt.
Velikost: 15 cm
Váha: 250-300 g
Vzácně se vyskytují modří jedinci.
Rak říční je dlouhověkým druhem, dožívá se  více než 17 let.


Rak kamenáč
(Austropotamobius torrentium)

Rak kamenáč je naším nejvzácnějším rakem a z toho vyplývá, že se na něj vztahují všechna omezení popsaná u předešlého druhu. Žije u nás jen asi na 40 lokalitách (většinou se jedná o malé čisté potoky) a na mnoha z nich je ohrožován přítomností račího moru, na který je velmi citlivý.

1-Rak kamenáč.jpg


Popis:
Barva těla je šedohnědá až zelenohnědá, odspodu světle žlutá.
Klepeta jsou v poměru k velikosti těla veliká a široká, jejich povrch je drsný. Barvu mají zelenohnědou, naspodu jsou světle žlutá.Vnitřní strana klepet je pokrytá malými zoubky. Kloub je růžový. Hlavohruď je posetá drobnými trny a rostrum je krátké a ve tvaru rovnostranného trojúhelníku. Za očima je jeden pár postorbitálních lišt.
Velikost:10 cm
Váha: 40 g
Dožívá se více než 10 let.


Rak bahenní
(Astacus leptodactylus)

Rak bahenní je původem z východní Evropy, u nás je vysazován od 1850. Protože u nás žije již dlouho, takže je někdy mylně považován za původní druh raka. Velikostí je podobný raku říčnímu, liší se mimo jiné štíhlejšími klepety.
V ČR je zařazen mezi ohrožené druhy.
Také tento druh je dosti citlivý na račí mor. A jenom pro zajímavost - tohoto raka jeden čas prodávalo Makro a Carefour a dostali za to velmi tučnou pokutu.

3-Rak bahenní.jpg

 

Popis:

Barva těla přechází od světle hnědé do žlutohnědé, břišní strana je světle žlutá.
Klepeta jsou dlouhá a úzká, jejich povrch je drsný a mají zelenohnědou barvu se světle žlutým spodkem. Kloub  klepet je bílý.

Hlavohruď je silně pokrytá drobnými a ostrými trny, rostrum je velice úzké a dlouhé. Za očima má dva páry  postorbitálních  lišt. Na zadečku má nápadné hroty na každém článku .
Dožívá se až 12 let.



Tím jsme vyčerpali seznam původních nebo v minulosti naturalizovaných druhů a dostáváme se těm nepůvodním, které u nás byly vysazeny a v současnosti se šíří.
O tyto raky mám zájem a pokud máte informace o jejich výskytu nebo mi můžete pomoci s jejich obstaráním, napište mi, prosím, do diskuse pod článkem.



Rak pruhovaný
(Orconectes limosus)

Pochází ze Severní Ameriky, k nám se dostal z Německa.V dnešní době je jeho výskyt  na mnoha místech tak velký, že se dá mluvit o přemnožení (Vltava, Berounka, Sázava, Labe).
Je to poměrně drobný druh s malými úzkými klepety, který se dá dobře odlišit od raka říčního.
Jedná se o přenašeče račího moru (sám je vůči němu rezistentní). Ve vodě, kde se tento druh vyskytuje, by měli rybáři dbát na to, aby veškeré své náčiní nebo třeba brodicí obuv po použití  velice dobře omyli  teplou vodou s přídavkem nějakého dezinfekčního prostředku (ideální by bylo, kdyby takové náčiní nikde jinde nepoužívali, ale to je nereálné).

5-Rak pruhovaný.jpg

 

Popis:

Barva těla je světle hnědá, zespodu je tělo žlutavé, na zadečku jsou výrazné hnědé  pruhy.
Klepeta jsou malá, úzká a špičatá.
Na hlavohrudi jsou nápadné velké trny po stranách před týlní rýhou a těsně za ní. Tento druh má jeden pár postorbitálních lišt. Rostrum je dlouhé a opatřené dvěma ostrými trny.
Velikost:10 cm
Váha: 35 g
Dožívá se obvykle jen 4 let.

 

Rak signální
(Pacifastacus leniusculus)

K nám se tento druh dostal díky ČRS v roce 1980 ze Švédska jako náhrada za naše mizející raky. Nejvíce je rozšířen v jižních částech naší republiky. Jinak platí to samé jako u předešlého druhu – jedná se o druh odolný vůči račímu moru a schopný tuto nemoc přenášet.

4-Rak signální.jpg

 

Popis:

Barva těla je tmavě hnědá až černá, na břišní  straně  světle hnědá.
Klepeta jsou velká a široká s hladkým povrchem. Zbarvena jsou červenohnědě a  na spodní straně jasně červeně, kloub je výrazně bílý. Špičky klepet jsou červené.
Hlavohruď je hladká, rostrum protažené do dlouhé špičky s bočními trny na bázi zúžení.
Velikost:15 cm
Váha : 200 – 250 g
Dožívá se 7 – 8 let, ale za určitých podmínek je schopen se dožít i 20 let.  


A na konec je tu ještě jeden korýš, který u nás se vyskytuje. Je jím již zmíněný sladkovodní druh kraba - krab  čínský (vlnoklepetý).
U tohoto korýše není nutné dělat obsáhlý popis, protože ho v naší přírodě nikdo nemůže zaměnit za jiný druh. Je to klasický krab a vůbec ne malý. V Německu  ho prý dokonce loví pro jídlo. U nás je ale dost vzácný a nemá žádný význam. Množí se brakické vodě. Byl zachycen v Praze  ve Vltavě, v okolí Mělníka a níže na Labi. Je zajímavým chovancem v zájmových chovech  korýšů.

krab čínský.JPG



Jak jsem se mnohokrát přesvědčil, mnoho rybářů si myslí, že každý rak je chráněný. Zároveň se brání přiznat, že mají v této oblasti „mezeru ve vzdělání“ nebo ani nevědí, že v jejich revíru tyto nezvané hosty mají.

Bohužel jsem se také setkal s názorem, že můj zájem o zavlečené druhy  je něco, co se má striktně potírat.
Ale  nikdo z těchto lidí si neuvědomuje, že mohou posloužit i jako živé exponáty pro osvětovou činnost – např. pro akce s dětmi a mládeží. Jde o možnost názorně jim ukázat živého raka a tím vzbudit jejich zájem o tyto velice zajímavé tvory. Používat k tomuto účelu původní chráněné druhy raků je nezákonné.

Navíc je třeba vysvětlovat rozdíl mezi domácími a zavlečenými druhy, protože fakt, že zde máme druhy chráněné a druhy nežádoucí, společnost ještě nevstřebala. I někteří rybáři připustí, že živého raka ještě neviděli a ti starší často jen vzpomínají, že  naposledy živého raka viděli jako děti. Já si myslím, že každá osvěta, jak na odborné úrovni, tak hlavně mezi dětmi, může v budoucnu  přinést něco dobrého.


Abyste si mohli udělat představu, že můj zájem je opravdu velký a že mám i určité zkušenosti s těmito tvory, tak na závěr bych si dovolil  jmenovat pár veřejných akcí, kde jsem se prezentoval jako chovatel raků. Pro mě jako chovatele je nejvýznamnější akcí  každoroční výstava v Botanické zahradě Na Slupi v Praze, dále jsem vystavoval v Čelákovicích, napsal jsem i několik článků jak v časopisech (např. Akvatera forum), tak i na řadě internetových stránek, kde se snažím radit s chovem těchto tvorů. Zároveň spolupracuji  z řadou odborníků na tuto problematiku. Někteří z mých chovanců se stali exponáty nebo výzkumným materiálem pro různé projekty.


Že račí mor je opravdu  závažný problém, ukazuje i to, že ČRS vydal k tomuto problému brožurku zpracovanou předními odborníky na tuto problematiku.
Sám bych se přimlouval, aby všichni rybáři (ale i ostatní  lidé pohybující se kolem vody) byli seznámeni s tímto problémem a pokud možno dodržovali navržené zásady.

Na závěr vám chci ukázat pár mých chovanců. Tito raci pocházejí z Ameriky a Austrálie.

Procambarus_clarkii - modrá forma.jpg

Procambarus clarkii - modrá forma

 

cherax quadricarinatus.JPG

Cherax quadricarinatus



Snímky použité v tomto článku jsou od autorů, kteří jsou pod nimi jmenováni, dále jsou použity moje vlastní fotky. Pokud byste snímky chtěli šířit, respektujte, prosím autorská práva.


Z publikací jsem použil tyto zdroje:
Kozák P. a kol., Základní morfologické znaky k rozlišení raků v ČR (1998)
Patoka J., Chováme sladkovodní raky (2008)

Text i foto: Petr Difko - Nerodia

 

 

Chci sdílet tento článek na Facebooku

Jak se Vám článek líbil?

Diskuze k článku

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Přispívám anonymně

Jsem registrován


Váš komentář

Pondělí 20. února v 16:38® peta-beda
peta-beda

Dobrý den,v článku píšete že máte zájem o nepůvodní druhy raků.Vím o lokalitě kde se vyskytuje rak pruhovaný.Jedná se o UN Hněvkovice.Rak Pruhovaný je tam silně přemnožen a to tak že je snad pod každým pátým kamenem.Jezdíme tam na ryby a od června do podzimu jsou vidět v noci u břehu když je teplá noc.Na jednom rybářském místě je jich až deset kusů.Jezdíme na několim míst a kde je kamenité dno – jsou skoro všude,takže si myslím že přehrada je zamořena celá… Najdete tam snad všechny generace těchto raků…Rád vám odpovím na vaše dotazy. Článek je perfektní,jsem také chovatel raků… Petr