Perlín ostrobřichý

Perlín ostrobřichý

Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758)

Perlín ostrobřichý je jedním z druhů řazených do skupiny takzvaných „bílých ryb“. V rámci této skupiny je druhem asi nejvíce přizpůsobeným k životu v teplých zarostlých vodách.

Početné populace perlínů proto najdeme v mělkých tůních a slepých říčních ramenech, pískovničkách a některých rybnících. Jde o druh s oblibou vytvářející hejna, která se volně pohybují vodním sloupcem a často i v blízkosti hladiny.

Na větších vodních plochách se perlín obvykle tolik neuprosadí a žije tu v podstatně menším množství. Obvykle ho počtem mnohonásobně předčí druhy jako jsou plotice obecná a cejn velký.

U nás se perlín vyskytuje prakticky po celém území s výjimkou vyšších poloh. Celkově je tento druh rozšířen po velké části Evropy od Francie až po Ural. Vyskytuje se i v Turecku. Naopak chybí na Pyrenejském poloostrově, na severu Skotska, v severních a západních oblastech Skandinávie a v přítocích Severního ledového oceánu.

Vzhledově je perlín jednou z dobře poznatelných kaprovitých ryb. Má klasické stříbřité zbarvení boků s poměrně výrazným perleťovým leskem a nádechem žluté a modré barvy, hřbet je zelenošedý.

Starší kusy mají tendenci být tmavší a barva jejich boků je pak spíše nazlátlá. Tělo je zejména u ryb žijících v dobrých podmínkách poměrně vysoké a ploché. Před řitní ploutví se táhne ostrý kýl, který dal perlínovi jeho druhové jméno. Hlava je zašpičatělá, nese ústa, která mají výrazně svrchní postavení a výrazné oči, jejichž duhovka má žlutavou barvu bez jakékoli stopy červeného odstínu. Typická je pro tento druh sytě červená barva ocasní ploutve, řitní ploutve a ploutví břišních. Podle toho se perlínovi někdy také říká „červenopeřice“ – rusky „krasnopěrka“.

Zajímavé je, že perlín je blízce příbuzný amurovi bílému. Vnější podoba je sice nepatrná, ale podobně jako amur je i perlín v dospělosti převážně býložravou rybou, v jejíž potravě převládají jemnolisté vodní rostliny a řasy.

Perlín nemá velký hospodářský význam. Sportovní rybáři jej sice loví poměrně rádi, ale spíš pro zábavu nebo ho používají jako nástražní rybku. V rybníkářství se perlín dosazuje jako doplňková ryba do některých chovných rybníků, kde slouží jako potrava dravých ryb a dík své potravní orientaci do jisté míry zvyšuje celkovou produkci.

Podobně jako u mnoha jiných kaprovitých ryb se i u perlína vyskytují různé barevné odchylky. Tento nádherný zlatý exemplář byl uloven při běžném rybolovu na svazové vodě.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a 7 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 10 – 12 (měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé nevětvené a 8 měkkých větvených paprsků.

V postranní čáře je 32 – 43 šupin (nejčastěji 38 – 42), nad postranní čárou bývá 7 – 9 řad šupin, pod ní pak 3 – 4 řady.

Požerákové zuby perlína jsou dvojřadé – v první řadě je 5 větších zubů, v druhé 3 menší s pilovitými hroty.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• ploché tělo
• stříbrné zbarvení s modravými a žlutavými odlesky
• horní postavení úst
• ostrý kýl na břiše
• sytě červené zbarvení ploutví na spodku těla

Rozdíly oproti plotici (perlín je dole):

• duhovka oka postrádá červené zbarvení
• hřbetní ploutev je posunuta daleko za úroveň kořenů břišních ploutví

 

Výskyt v ČR

Perlín ostrobřichý se vyskytuje v teplejších vodách po celém našem území. Preferuje sice zarostlé stojaté vody – tůně, pískovny nebo rybníky, ale běžně se vyskytuje i v řekách. Protože je chován  v rybnících jako doplňková ryba, často se odtud dostává do řek a v oblastech rybničních pánví je díky tomu poměrně hojný.

Nejlepší lokality s výskytem perlína představují rozlehlejší zarostlé stojaté vody v Polabí a na jižní Moravě.

Početné populace perlínů obyvájí zarostlé tůně, často společně s línem a karasem. Na této tůni je perlínů opravdu hodně.

Biologie

Perlín ostrobřichý je ryba, která je do značné míry závislá na přítomnosti bohatých porostů vodních rostlin. Nachází v nich v podstatě vše, co potřebuje k životu - potravu, úkryt i substrát k výtěru. Nekteré zarostlé tůně si časem vytvoří specifickou obsádku, které dominují perlín, lín a štika. Tuto trojici zpravidla doplňují některé další druhy ryb.

Na vhodných lokalitách tvoří perlíni početná hejna, která se nejčastěji pohybují volně ve vodním sloupci na okraji porostů. Za teplých dnů bývají perlíni často vidět v blízkosti hladiny. Na zimu se perlíni stahují do hlubších míst, ale příjem potravy úplně nezastavují. Za teplých slunných dnů můžeme jejich hejna spatřit i v úplných mělčinách, někdy i pod ledem.

Potrava perlína je mezi našimi rybami poměrně unikátní a mění se v průběhu života. Mladí jedinci se živí zejména planktonem a dalšími drobnými bezobratlými, podobně jako je tomu u většiny kaprovitých ryb. Při osažení délky těla kolem 60 – 80 mm ale dochází k postupné orientaci na rostlinnou potravu. Zpočátku jsou to hlavně řasové nárosty, s rostoucí velikostí ryb ale přibude i hrubší rostlinný materiál. Dokládá to i obsah trávicího ústrojí, kterým je za normálních okolností temně zelená kašovitá hmota.

Z ryb původních v labském povodí je perlín druhem s největším podílem rostlinné potravy ve svém jídelníčku. Přesto ale není stoprocentním vegetariánem.

Většina perlínů si ráda doplní jídelníček masitým soustem a při nedostatku potravy loví větší perlíni plankton, hmyz a někdy dokonce i potěr včetně svého vlastního.

S tím také souvisí překvapivě snadná lovitelnost tohoto druhu muškařením a přívlačí.

Tento perlín byl uloven na půlku rousnice.

Perlíni mohou pohlavně dospívat už ve druhém, ale zpravidla k tomu dochází až ve třetím roce života. Výtěr probíhá na většině lokalit ve dvou dávkách. Poprvé se perlíni třou obvykle během května, někdy až v první polovině června. V této fázi bývá uvolněno asi 3/4 obsahu vaječníků. Zbylé jikry se uvolní při druhém výtěru, který následuje asi s měsíčním odstupem a zpravidla se odehraje v červenci.

Někteří autoři nezaznamenali ve vaječnících perlíních jikernaček jikry v různém stupni vývoje a soudí, že u těchto ryb, pocházejících hlavně z teplých oblastí státu, by mohl být výtěr pouze jednodávkový.

Samci mají v době výtěru jemnou třecí vyrážku na přední části těla. Perlíni se vytírají ve skupinách tvořených zpravidla jednou samicí a několika samci na vodní rostlinstvo. V případě jeho nadostatku se dokážou vytřít i na jiné substráty. Počet jiker je velmi variabilní a závisí na velikosti jikernačky. Samice ze zakrslých populací mohou mít i pouhých 3 000 – 5 000 jiker, obvyklý počet se pohybuje v řádu desetitisíců a největší samice jsou schopny naklást i více než 100 000 jiker za sezónu.

Jako většina našich kaprovitých ryb je i perlín schopen se křížit s některými příbuznými druhy. Jsou známi kříženci s ploticí obecnou, cejnem velkým, cejnkem malým a ouklejí.

Perlína v sobě tento kříženec nezapře - pravděpodobně perlín x cejn velký.

Perlín je důležitou rybou našich vod. Oživuje zarostlé tůně a díky své schopnosti konzumovat vodní rostlinstvo významnou měrou zvyšuje jejich produkci. Sám je důležitou složkou potravy dravých ryb (zejména štiky) i jiných vodních predátorů.

Stáří a růst

Růst perlína je velmi variabilní a obecně platí, že samice rostou o něco rychleji než samci.

Míst, kde bychom našli stabilní rychle rostoucí populace, je ale u nás velmi málo. Daleko častěji se setkáme s menšími zarostlými vodami, kde je perlín velmi hojný, ale roste tu pomalu. Občas je možné narazit i na pomalu rostoucí populace, kde naprostá většina jedinců nedosahuje ani 15 cm.

Obecně vzato lze perlíny nad 30 cm považovat za hodně velké a jedinců nad 35 cm se už chytí skutečně málo (vyobrazená ryba měřila 34 cm).

Na jihu Moravy  se ale tu a tam loví jedinci dlouzí přes 40 cm a vážící přes 1 kg. Asi nejvíce takových úlovků bylo zaznamenáno v čestvě napuštěných nádržích pod Pálavou. Postupem času ale perlín z těchto vod téměř vymizel.

Podle literárních údajů dosáhl největší známý perlín délky 51 cm a hmotnosti 2,097 kg.

Pokud jde o věk, většina perlínů se ani zdaleka nedožije 10 let. Zvláště to platí pro přemnožené populace s pomalu rostoucími jedinci. Dlouhou dobu byla jako maximální stáří tohoto druhu v našich vodách udávána hodnota 12 let. Existují ale zmínky o tom, že se perlín může dožít až 19 let.

Některé úlovky z našeho území

Růst perlína na vybraných lokalitách

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Tabulky zachycují dvě lokality s výrazně odlišným tempem růstu. Zatímco růst perlínů z Rožmberku lze hodnotit jako nadprůměrný, ryby z řeky Jihlavy rostly velmi pomalu.

Sportovní rybolov

Na většině našich sportovních vod bývá perlín spíše náhodným úlovkem, ale na vodách s jeho početnějším výskytem je možno se na lov tohoto druhu bez problémů specializovat.

Záběry perlína bývají poměrně rázné a to i v zimním období, což usnadňuje lov např. na feeder.

Protože je perlín rybou vodního sloupce, bude vždy nejúspěšnější technikou pro jeho lov plavaná. I zde jsou záběry aktivní, někdy až prudké, často se projevují i nadzvedáváním splávku.

Perlín velmi dobře reaguje na zakrmení a pak snadno bere i ze dna. Na lokalitách s jeho hojným výskytem mohou desítky záběrů těchto ryb ztrpčovat lov větších a zajímavějších ryb, zejména kaprů nebo línů.

Díky své aktivitě zabírají perlíni pohybující se ve svrchních vrstvách vody výborně i na muškařské nebo ultralehké vláčkařské nádobíčko. Pokud jde o muškařinu, perlíni celkem slušně berou na suchou mušku, ale na mnoha vodách překvapivě tvrdě útočí na miniaturní strímry nebo prostě jen větší nymfy popotahované těsně pod hladinou.

Od toho už je jen krůček k přívlači. Není těžké objevit vody, kde perlíni zabírají nejen na drobné vláčené nástrahy z peří a plastů, ale i na miniaturní rotačky. Je poměrně zvláštní, že obvykle bývá lehčí uvláčet převážně býložravého perlína než všežravou plotici.

Možný výběr náčiní pro lov perlína:

Plavaná

Matchový prut nebo bolonézka – spíše jemnější, lze použít i jemný delší teleskopický prutNávazec - 0,08 - 0,12 mmNástraha - houska, bílí červi, různá těsta.

Položená

Prut s ohledem na podmínky lovu co nejlehčí, feeder kategorie „light“ nebo pickerový prut.Návazec -  0,08 - 0,16 mm. Obvykle stačí do 0,12 mm a větší průměry má smysl použít v případě šance na  záběr větších ryb nebo při lovu v zarostlých partiích.Nástrahy - bílí červi, houska, kukuřice z konzervy, kroupy, různá těsta apod.

Muškaření

Jemný (v podstatě lipanový) prut - AFTMA v rozmezí 3 - 5, délka podle místních podmínek.

Návazec - 0,08 - 0,12 mm.

Menší suché mušky, malé strímry do 2 cm – lze je nahradit některými nymfami na háčku s rovným ramínkem.

Perlíni na hladovějších vodách velmi agresivně napadají zejména oživované mušky. Přiložený snímek není aranžovaný, ryby skutečně byly chyceny na jeden hod na tři mušky navázané nad sebou. V onen den to prý na dané lokalitě nebylo nic výjimečného.

Přívlač

Ultralehké vláčecí náčiní - ať už klasický proutek nebo chvějivka či picker.

Návazec – 0,10 – 0,12 mm, tenčí je víceméně zbytečný.

Nástrahy - miniaturní rotačky a nejmenší twistříky, jigy a marmyšky.

Perlín ostrobřichý - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.