Vyhledávání
Ryby podle abecedy
A
B
C
D
H
- Hlavatka obecná
- Hlavačka mramorovaná
- Hlaváč černoústý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
J
K
L
M
O
- Okoun říční
- Okounek pstruhový
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
P
Ryby podle čeledí
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Slunka obecná
- Střevle potoční
- Střevlička východní
- Tolstolobec pestrý
- Tolstolobik bílý
- Candát obecný
- Candát východní
- Drsek menší
- Drsek větší
- Ježdík dunajský
- Ježdík obecný
- Ježdík žlutý
- Okoun říční
Ryby podle řádů
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Mřenka mramorovaná
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Piskoř pruhovaný
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Sekavčík horský
- Sekavec podunajský
- Slunka obecná
Ouklej obecná
- latinsky: Alburnus alburnus
- slovensky: Belička európska
- anglicky: Bleak
- německy: Ukelei
- Původní druh na celém našem území
- Nemá dobu hájení
- Minimální lovná délka: nemá
- Není chráněna
Ouklej obecná
Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758)
Ouklej obecná je drobnější kaprovitou rybou přizpůsobenou k životu u hladiny a ve vodním sloupci. U nás je široce rozšířená po celém území státu a obývá jak tekoucí tak stojaté vody, zejména v nižších polohách. Nenajdeme ji v horních úsecích řek (pstruhové a lipanové pásmo) nebo v tůních s nízkým obsahem kyslíku ve vodě.
V Evropě se ouklej vyskytuje v úmoří Severního, Baltského a Černého moře a v některých řekách tekoucích do Severního ledového oceánu. Zvláště hojná by měla být na dolním toku Donu. Na jihu Evropy a v západní části Asie žijí příbuzné druhy. Ouklej dokáže přežívat i v brakické vodě a v severní části Finského zálivu žijí hejna ouklejí společně se šproty. V jezerech a údolních nádržích mohou oukleje vytvářet vysokotělou formu.
Celkový vzhled oukleje v mnohém ukazuje na její adaptaci k pobytu u hladiny. Zbarvení je jednoduchá a účelná kombinace stříbrných boků s tmavě šedým hřbetem. V době kolem výtěru se barva zintenzivní a objeví se dobře patrný modravý lesk.
Tělo oukleje je protáhlé, na řekách může být velmi štíhlé, zatímco na velkých stojatých vodách se můžeme setkat i s poměrně vysokými ouklejemi. Hřbet je mnohem méně vyklenutý než u ostatních kaprovitých ryb.
Drobné šupinky jsou velmi snadno opadavé a uvolňují se i při běžné manipulaci s rybou, která je celkově velmi křehká a zranitelná. Ústa jsou svrchní a poměrně velká. V poměru k velikosti hlavy jsou velké i oči, což svědčí o významu zraku v životě tohoto druhu.
Ploutve oukleje bývají dlouhé (zvláště prsní a řitní) a ostře zakončené. Délka řitní ploutve spolehlivě odlišuje ouklej od podobných druhů ryb (zvláště mladších ročníků proudníka či bolena) s nimiž by mohla být zaměňována. Zbarvení ploutví je světle šedé až šedožluté bez jakéhokoli nádechu červené nebo oranžové barvy.
Ouklej nemá velký hospodářský význam. V zahraničí je ojediněle lovena, protože její maso je poměrně kvalitní a zejména marinované oukleje jsou překvapivě chutné. V minulosti bývala ouklej lovena i pro potřeby šperkařství. Guaninové krystalky izolované ze šupin se používaly k barvení umělých perel. Byla to poměrně nákladná záležitost, protože k získání 1 kg průmyslově využitelného guaninu byly potřeba šupiny z několika desítek tisíc ouklejí.
Dnes je ouklej vnímána jako druh tvořící důležitou složku potravy dravců a používá se jako nástražní rybka – spíše mrtvá, protože živá na háčku dlouho nevydrží. Jako mimořádně hojný druh je často cílovou rybou na závodech v plavané. Pro její lov se vyrábí speciální náčiní i vnadicí směsi. Kromě plavačkářů se s ouklejemi často setkávají i muškaři lovící na mimopstruhových revírech.
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 3 – 4 tvrdé paprsky a 7 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 14 – 20 měkkých větvených paprsků.
V postranní čáře je 40 – 52 šupin (nejčastěji 44 – 50).
Požerákové zuby jsou dvouřadé s velmi proměnlivým uspořádáním. Nejčastější je uspořádání podle vzorce 2.5. – 5.2, které bylo zjištěno u necelých 3/4 jedinců.
Čeho si všímat při běžném pohledu:
Výskyt v ČR
Ouklej se u nás vyskytuje velice běžně v pomalejších úsecích řek parmového a cejnového pásma i na větších stojatých vodách jako jsou pískovny a údolní nádrže. Místy je velmi hojná.
V létě oukleje kroužkují podél břehů v tažných úsecích řeky.
V místě, kde řeka vtíká do údolní nádrže, se v květnu pře třením hromadí hejna velkých ouklejí.
Biologie
Ouklej obecná obývá tekoucí i stojaté vody nižších poloh. Setkáme se s ní v řekách parmového i cejnového pásma, kde se vyhýbá nejproudnějším úsekům. Dále je běžná ve stojatých vodách s dostatečnou kvalitou vody. Zpravidla se neudrží v malých mělkých tůních svědčících karasu a línovi.
Jedná se o hejnovou rybu se sklonem získávat potravu z hladiny nebo ve vodním sloupci. Hejno ouklejí sbírající potravu se prozradí četnými kroužky na hladině. S tímto jevem se můžeme za teplých slunných dnů setkat i uprostřed zimy.
Oukleje nesbírají jen suchozemský hmyz z hladiny, ale živí se i vývojovými stadii vodního hmyzu stoupajícícmi k hladině nebo unášenými proudem. Ve velkém počtu loví i plankton, příležitostně také raná stadia potěru a v době tření ryb sbírají jejich jikry. Na zimu se oukleje stahují do hloubek. Na řekách si vybírají buď pomalé proudy nebo vybraná místa v nadjezí. Hromadí se tu často v obrovském počtu a dávají o sobě vědět buď kroužkováním v době oblev nebo útěkem před dotírajícími boleny, kteří je někdy na zimoviště následují. Na jaře postupně táhnou proti proudu na místa výtěru a poté se rozptýlí po řece.
Oukleje obvykle dospívají ve třetím roce života. Před třením podnikají kratší migrace proti proudu, přičemž ryby z údolních nádrží se mohou ve velkém počtu koncentrovat v oblasti přítoku. Samcům se v období tření vytváří jemná třecí vyrážka. Samotný výtěr se obvykle odehrává v květnu a někdy se v chladném jaru protáhne až do června. Obvykle bývá dvoudávkový, někdy kladou samice i třetí dávku jiker. Oukleje se třou hromadně a ztrácejí v této době svou obvyklou plachost. Bylo pozorováno, že napřed se třou nejstarší ryby a pak stále mladší ročníky. Díky tomu zabere jeden výtěr třecího hejna zpravidla 3 – 4 dny. Jikry jsou ukládány na vodní rostlinstvo (pokud je k dispozici) nebo na kamenité dno – obvykle v nepříliš velké hloubce.
S výtěrem ouklejí je spjata značná úmrtnost těchto ryb. Pro nejstarší jedince bývá jejich poslední výtěr často završením celého jejich života, mladší ryby zase často doplácí na to, že do vytírajících se hejn najíždějí lovit dravci od bolenů až po mladší ročníky sumce.
Ouklej je v našich vodách důležitým druhem využívajícím prostor pod hladinou. Při své početnosti je významnou složkou potravy mnoha dravých ryb – nejčastěji bolena, ale do hejn ouklejí útočí prakticky všechny druhy dravců.
Stáří a růst
Ouklej je krátkověká ryba s poměrně pomalým růstem. Na většině lokalit bývají nejstarší ryby obvykle šestileté, místy i sedmileté a zcela ojediněle je možné setkat se i s osmiletou ouklejí. Většinou ale taková ryba nebývá velikostně nijak mimořádná.
Jako největší exemplář literatura udává z našeho území ouklej dlouhou 27 cm o váze 196 g, což je velmi reálný údaj vypovídající o pravděpodobném růstovém maximu. Kdysi literatura udávala maximální délku tohoto druhu kolem 20 cm, ale na mnoha místech (zejména na údolních nádržích) jsou exempláře nad 20 cm naprosto běžné.
Na Orlické údolní nádrži lze v početnějším vzorku najít oukleje až do 23 cm, pak následují už jen zcela ojedinělé úlovky výjimečně až za hranici 25 cm.
Oukleje kolem 21 – 22 cm jsou běžné i na mnoha řekách jako je Berounka nebo Vltava.
Ouklej dlouhá 24 cm ulovená na jaře 2007 v přítokové oblasti Orlíku.
Některé úlovky oukleje z našeho území
Délka | Hmotnost | Revír | Datum ulovení | Nástraha |
---|---|---|---|---|
25 cm | ? g | Jihlava 4 | 27.5. 2007 | plavaná |
24 cm | ? g | Berounka 1 | 14.6. 2007 | bílí červí - feeder |
23.6 cm | 105 g | ÚN Orlík | květen 1997 | bílí červi - plavaná |
23 cm | 99 g | ÚN Orlík | 12. 4. 1996 | bílí červi - plavaná |
Růst oukleje na vybraných lokalitách
(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)
Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Celková délka (mm) | 59 | 92 | 118 | 141 | 157 | 175 | 186 |
Věk (roky) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
---|---|---|---|---|---|---|
Celková délka (mm) | 112 | 162 | 187 | 212 | 230 | 255 |
První z tabulek zachycuje běžný růst oukleje na proudném úseku řeky, zatímco druhá extrémně rychlý růst v čerstvě napuštěné údolní nádrži. Délka největších jedinců se zde blíží růstovému maximu druhu a je vidět, že této hodnoty stihne ouklej v ideálních podmínkách dosáhnout už ve věku 6 let.
Sportovní rybolov
Ouklej se zpravidla loví na plavanou nebo muškařením a při její početnosti není neobvyklé nachytat desítky ryb. Proto si tento druh oblíbili i plavačkoví závodníci. Dnes se právě z tohoto důvodu vyrábějí i speciální krátké „ouklejové“ biče, jemné snadno rozpadavé ouklejové krmení a je vypracována i detailní technika jejich lovu, v níž jde ve finále hlavně o rychlost, s jakou závodník zvládá celý cyklus od náhození po vyháčkování ryby. Během tříhodinového závodu může zručný jedinec nachytat několik stovek těchto drobných rybek (špičkové výkony zejména z jihoevropských vod jsou cca 700 – 900 ks). Při křehkosti oukleje je otázka, jak potom ryby snášejí manipulaci při vyjímání vezírku a vážení. Je to jedna ze situací, kdy etika rybařiny ustupuje soutěžním ambicím daného jednotlivce.
Ouklej ale nezabírá jen na plavanou. Snadno se loví muškařením, zejména na drobné suché mušky (ale i na jiné typy mušek včetně drobných strímrů). Protože snadno a velmi dobře reaguje na krmení, může však být původcem rychlých a špatně sekatelných záběrů při lovu na feeder a na položenou vůbec. Často přichází několik záběrů už během propadání montáže ke dnu. Je-li nástraha dostatečně malá a rybář drží vlasec napjatý, není problém v této fázi přiseknout a zabírající ouklej zdolat. Většina rybářů se ale v těchto chvílích snaží záběrům ouklejí spíše vyhnout zvětšováním nástrahy a hmotnosti zátěže. Na některých vodách to dá dost práce.
Ouklej je při své agilitě schopna zabírat i na drobné vláčecí nástrahy. Na závodech v přívlači se jeden čas dokonce řešila situace, kdy lov ouklejí byl při nastavených pravidlech nejsnadnější strategií vedoucí k vítězství v závodě. Proto byla pravidla změněna tak, aby vedla závodníky ke snaze o ulovení obvyklých dravých druhů ryb a neposouvala přívlač někam na rozhraní muškařiny a plavané.
Při rekreačním lovu ouklejí se rozhodně vyplatí používat bez ohledu na techniku lovu háčky bez protihrotu kvůli co nejsnadnějšímu odháčkování ryby.
Možný výběr náčiní pro lov oukleje:
Plavaná
Stačí jakýkoli jemnější prut pro lov na plavanou, závodníci používají jako speciální ouklejové pruty krátké biče s nejčastější délkou 3 – 4 m.
Koncový návazec v rozmezí 0,06 – 0,10 mm.
Nástraha – standardně bílí červi, při rekreačním lovu i houska, oplatek, skutečný hmyz,…
Položená
Ideální je lovit na cit nebo s lehkým feederovým či pickerovým prutem. Důležitá je malá velikost nástrahy, aby ji oukleje snadno pohltily. U většího počtu bílých červů na háčku např. dochází k tomu, že se oukleje snaží jednoho z nich strhnout a působí prudké nesekatelné záběry.
Návazec – 0,08 – 0,10 mm.
Nástraha – naprosto ideální je bílý červ v počtu 1 někdy i 2 kusy na háčku.
Muškaření
Co nejslabší prut odpovídající zvolené technice a podmínkám v místě lovu.
Návazce 0,08 - 0,12 mm. Místy je třeba připravit se na možnost záběru větších druhů ryb (tloušť apod.).
Obvykle drobné suché mušky, ale lze lovit i na mokrou nebo miniaturní strímříky.
Přívlač
Používají se nejmenší velikosti nástrah na vlasci 0,08 – 0,10 mm. Zejména jde o zatížené varianty umělých mušek nebo nejmenší marmyšky s nastraženým bílým červem. Je otázkou, do jaké míry se tento lov ještě dá považovat za přívlač.
Odkazy
Naše články o této rybě:
K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.