Vyhledávání
Ryby podle abecedy
A
B
C
D
H
- Hlavatka obecná
- Hlavačka mramorovaná
- Hlaváč černoústý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
J
K
L
M
O
- Okoun říční
- Okounek pstruhový
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
P
Ryby podle čeledí
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Slunka obecná
- Střevle potoční
- Střevlička východní
- Tolstolobec pestrý
- Tolstolobik bílý
- Candát obecný
- Candát východní
- Drsek menší
- Drsek větší
- Ježdík dunajský
- Ježdík obecný
- Ježdík žlutý
- Okoun říční
Ryby podle řádů
- Amur bílý
- Bolen dravý
- Cejn perleťový
- Cejn siný
- Cejn velký
- Cejnek malý
- Hořavka duhová
- Hrouzek Kesslerův
- Hrouzek běloploutvý
- Hrouzek obecný
- Jelec jesen
- Jelec proudník
- Jelec tloušť
- Kapr obecný
- Karas obecný
- Karas stříbřitý
- Lín obecný
- Mřenka mramorovaná
- Ostroretka stěhovavá
- Ostrucha křivočará
- Ouklej obecná
- Ouklejka pruhovaná
- Parma obecná
- Perlín ostrobřichý
- Piskoř pruhovaný
- Plotice lesklá
- Plotice obecná
- Podoustev říční
- Sekavčík horský
- Sekavec podunajský
- Slunka obecná
Jeseter hvězdnatý
- latinsky: Acipenser stellatus
- slovensky: Jeseter hviezdnatý
- anglicky: Sevriuga
- německy: Sternhausen
- řád: Jeseteři
- čeleď: Jeseterovití
- Kdysi se vzácně vykytoval na dolním toku Moravy
- Nemá dobu hájení
- Minimální lovná délka: nemá
- Není chráněn
Jeseter hvězdnatý
Acipenser stellatus (Pallas, 1771)
Jeseter hvězdnatý je druhem, který se u nás v minulosti vyskytoval velmi ojediněle na dolním toku řeky Moravy, kam pronikal z Dunaje. Dnes už na naše území touto přirozenou cestou nevytahuje.
V Dunaji samém není a nebyl příliš hojný a ve slovenském úseku se lovívaly jen jednotlivé kusy. Hojnější je na dolním toku této řeky - od přehrady Železná vrata k deltě.
Celý areál výskytu původně zahrnoval Černé, Azovské, Kaspické a Egejské moře a velké řeky, které se do těchto moří vlévají. Dnes je tento druh stejně jako jiné druhy jeseterů vzácnější než v minulosti. Jeho stavy celkově klesají a dokonce i v Dunaji nad přehradou Železná vrata se vyskytuje jen ojediněle. Ve slovenském úseku by se mohl vyskytnout zcela náhodně nebo po zdárném výsledku některého z nových zarybňovacích projektů. V minulosti byl sice vysazen do Aralského jezera, ale tato vodní plocha prakticky zanikla.
Jeseter hvězdnatý je nezaměnitelnou rybou. Jde o větší velmi štíhlý druh jesetera s extrémně dlouhým rypcem. Už pouhý tento znak ho zřetelně odlišuje od ostatních jeseterů natolik, že s jeho určením nemohou být potíže. Dalším rozpoznávacím znakem jsou 4 krátké neobrvené vousky (většina jeseterů má vousky obrvené a podstatně delší). Kostěné štítky jak na hřbetě tak na bocích jsou velké, jejich světlé zbarvení kontrastuje s tmavou barvou boků a na rozdíl od ostatních jeseterů je jejich tvar daleko komplikovanější – jejich členité obrysy připomínají hvězdu. Právě tvaru štítků vděčí za své druhové jméno.
Jesetera hvězdnatého můžeme ulovit na některých komerčních revírech. Je u nás chován v akvakultuře (VÚRH Vodňany) a občas vysazován do soukromých vod. Je sice mnohem vzácnější než jeseteři sibiřský a ruský, ale občas je možné snímky ulovených jedinců tohoto druhu spatřit na Internetu.
Rozlišovací znaky
Hřbetní ploutev má 40 – 54 měkkých paprsků, řitní ploutev 22 – 35 měkkých paprsků.
Na hřbetě je 9 – 16 štítků, na bocích je v řadě 26 – 43 štítků a břišních štítků je v jedné řadě 9 – 14.
Čeho si všímat při běžném pohledu – znaky typické pro všechny jesetery
- špičatá hlava s ostrým chrupavčitým rypcem
- spodní trubicovitá ústa a před nimi 4 dolů visící vousky
- chybí šupiny, boky jsou holé s jednou řadou kostěných štítků na zádech, druhou zhruba na úrovni postranní čáry a třetí u břicha
- zvláštní typ asymetrické ocasní ploutve, kde páteř pokračuje do horního laloku
Rozdíly proti ostatním jeseterům
Výskyt v ČR
Je chován v akvakultuře - např. VÚRH ve Vodňanech a občas se vysazuje do soukromých revírů.
Z volných vod připadá v úvahu jen dolní Morava, kde se v minulosti ojediněle vyskytoval. V reálu je ale jeho výskyt nepravděpodobný i ve slovenském úseku Dunaje a nejbližší místa s reálnou šancí na setkání s touto rybou jsou až na dolním toku této řeky.
Biologie
Jeseter hvězdnatý žije podobně jako ostatní větší druhy jeseterů. Převážně obývá pobřežní oblasti moří a dolní až střední toky velkých řek, v nichž se rozmnožuje.
Žije u dna v menších hejnech nebo i samostatně. V noci může stoupat k hladině.
Obvykle se živí se živočišnou potravou, kterou hledá na dně, případně ve spodní části vodního sloupce. Malé exempláře se živí převážně různými druhy červů, velké kusy loví i kraby a různé druhy ryb.
Jeseteři hvězdnatí migrují na vzdálenosti stovek kilometrů – nejdelší tahy samozřejmě souvisejí s výtěrem. Ten probíhá v proudných partiích řeky nad kamenitým nebo štěrkovým dnem při teplotě vody 17 – 23 °C. Vylíhlý plůdek postupně splouvá do moře. Samice klade 20 000 – 360 000 jiker.
Stejně jako u dalších druhů jeseterů jsou jikry velmi ceněny (kaviár) a jeseter hvězdnatý je díky tomu ohrožován nezákonným lovem.
Pohlavní dospělosti dosahuje tento druh v 7. – 9. roce života.
U nás je jeseter hvězdnatý spíše exotickou rybou chovanou v umělých chovech nebo pro zpestření v některých komerčních revírech.
Na východě Evropy býval významným druhem mnoha velkých řek. Dnes je ale stále vzácnější a zejména to platí o větších exemplářích. Vzhledem k současným poměrům a dlouhověkosti velkých druhů jeseterů není náprava tohoto stavu možná dříve než za několik desítek let.
Stáří a růst
Růst jesetera hvězdnatého připomíná příbuzné druhy s podobnými rozměry, i když samozřejmě závisí na množství potravy.
Nejrychlejší je v prvních letech života, kdy ryba nepodniká třecí migrace, později se jeho tempo zpomalí. Z Azovského moře je udávána délka desetiletých ryb mezi 124 – 135 cm a ve dvaceti letech měří tamní jeseteři hvězdnatí kolem 160 cm.
V moderní době nebylo zaznamenáno stáří nad 35 let, ale při archeologických výzkumech raně středověkých osad v blízkosti řek byly objeveny pozůstatky ryb nasvědčující maximálnímu věku 41 let při délce snad až 270 cm.
Největší údaj z moderní doby hovoří o rybě dlouhé 218 cm vážící 54 kg.
Sportovní rybolov
Nikde u nás není tento druh natolik hojný, aby bylo možné se na něj specializovat. Podobně jako ostatní jeseteři zabírá na živočišné nástrahy ze dna. Na komerčních vodách, kde se hodně krmí, si zvykne i na rostlinnou potravu.
Velikostně nedosahuje rozměrů jesetera ruského a sibiřského a navíc je štíhlejší – s jeho zdoláním na libovolné „kaprové“ náčiní by proto neměl být problém.
Pokud by měl někdo možnost lovit ve velkých řekách východní Evropy, bude potřebovat náčiní podstatně výkonnější.
Odkazy
Naše články o této rybě:
K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.