Jelec tloušť

Jelec tloušť

Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758)

Jelec tloušť je v Evropě nesmírně hojnou a široce rozšířenou rybou obývající především tekoucí vody od lipanového až do cejnového pásma. V menším počtu se vyskytuje i ve vodách stojatých. Nenajdeme ho snad jen v horských pstruhových potocích anebo v zabahněných tůních. Je znám jako naprostý všežravec schopný se živit snad jakoukoli potravou, často i překvapivě objemnými sousty.

S tlouštěm se setkáme téměř v celé Evropě – od Francie až daleko na východ. Chybí v Irsku, Skotsku, Dánsku, v severní části Skandinávie a Ruska. Zato ale obývá celý jih Evropy – Itálii i Balkán a jeho výskyt pokračuje přes Malou Asii až do Iránu. Na tomto území vytváří několik poddruhů lišících se různými znaky  – např. ryby žijící v Itálii jsou vyšší.

Tělo tlouště je protáhlé, válcovité, a u starších ryb získává přední část těla výrazně na objemu. Ústa mají střední postavení,  jsou okrouhlá, široká a následovaná prostornou tlamou.Vousky nejsou, stejně jako u ostatních jelců, vyvinuty.

Boky pokrývají velké okrouhlé šupiny tvořící nápadný síťový vzor. Poměrně snadno se uvolňují, ale ryba je dokáže nahradit a u starých tloušťů tvoří velkou část ošupení právě tyto nově vytvořené šupiny, takzvané regeneráty. Jejich střed je matný, rozpraskaný a celkem logicky z nich nelze vyčíst stáří ryby. Ve vodě (např. při pohledu z mostu) poznáme tlouště snadno podle výrazného červeného zbarvení řitní ploutve a ploutví břišních doplněných načernalým ocasem.

Tloušť má navzdory svému širokému rozšíření jen malý hospodářský význam. Pro svůj pomalý růst a nekvalitní maso se nehodí k chovu v rybnících, není vyhledáván ani jako ozdobná ryba. Oceňován je ale sportovními rybáři, protože ho mohou díky jeho celoroční aktivitě úspěšně lovit v kteroukoli roční dobu. Navíc je tloušť lovitelný prakticky všemi známými technikami včetně muškařiny a přívlače. Staré kusy platí za obtížně ulovitelné ryby a pro řadu rybářů je jejich chycení určitou výzvou.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a 6 – 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 - 3 tvrdé a 7 – 9 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 14 – 17 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 8 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 42 – 49 šupin (obvykle kolem 44 - 45).

Jelec tloušť má mohutné dvojřadé požerákové zuby, jedny z nejrobustnějších mezi kaprovitými rybami. Obvyklý vzorec je 2.5 – 5.2 (2 vně, 5 ve vnitřní řadě a protější oblouk totéž, jen zrcadlově otočené).

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• válcovité tělo s širokou hlavou
• velké šupiny s černým síťováním


 

• velká kulatá ústa


 

• zakulacené ploutve (hřbetní a řitní)
• řitní ploutev a břišní ploutve mají červenou barvu
• ocasní ploutev je černá


 

 

Výskyt v ČR

Jelec tloušť se vyskytuje zejména v tekoucích vodách na celém našem území. Na stojatých vodách je vzácnější a dostává se tam například v době povodňových průplachů, i když se tam může i rozmnožovat.  Asi nejbohatšími „stojatými“ revíry na úlovky velkých tloušťů jsou přítokové oblasti přehrad – např. Orlíku, Vranova nebo Hněvkovic.

Obecně jsou nejlepším místem k lovu tloušťů větší řeky parmového pásma. Dobré stavy těchto ryb jsou na Berounce, v Sázavě, Lužnici, Otavě, Vltavě, některých úsecích Labe apod.

Malé členité říčky mají tloušti v oblibě.

V takovýchto úsecích můžeme i v zimě narazit na aktivní ryby.

Větší členité řeky parmového pásma představují pro tlouště naprosto ideální prostředí.

Biologie

Jelec tloušť je původní a typickou rybou našich řek. Může se vyskytovat v širokém rozpětí podmínek od toků lipanového pásma až po nížinné řeky a náročný není ani co do volby stanoviště. Setkáme se s ním v proudech i v klidné vodě nadjezí. Rád postává v okolí břehů, zejména pod porosty trav nebo převislými větvemi. Ukrývá se i na dně proudů v rýhách a prohlubních dna. Úplně největší kusy se zdržují spíše dál od břehu v hlubších tůních a na členitých místech plných úkrytů. Ke břehu vytahují až za šera nebo je sem může vytlačit zvýšený stav vody.

Na jaře před výtěrem vytahuje velká část tloušťů do proudů a zůstávají tam i přes léto. Za velkých veder se mohou koncentrovat pod peřejemi a jezy. Zimu tráví v hlubších úsecích s mírným proudem.

Tloušti jsou společenské ryby. Zejména mladší kusy tvoří různě početná hejna. Ta se postupně zmenšují - tak, jak roste velikost a klesá počet jejich členů. Největší kusy tráví většinu roku jako samotáři a spíše se jen potkávají s mladšími ročníky na stejných stanovištích. Pod jezy nebo v místech s bohatou potravní nabídkou se ale mohou koncentrovat početná hejna tloušťů, mezi nimiž nechybí ani kusy přes 50 cm.

Tloušť je absolutní všežravec. Živí se jakoukoli momentálně dostupnou potravou a bez rozpaků využívá i nahodilé zdroje jako je krmení vhazované do vody rybáři, ovoce napadané do vody a podobně.

Základ jeho jídelníčku tvoří larvy vodního hmyzu a ostatní vodní bezobratlí, sbírá i suchozemský hmyz (ve sloupci i z hladiny). Větší jedinci loví  i drobnější ryby a pokud najdou rybu zraněnou nebo uhynulou, nedělá jim potíže vypořádat se i se sousty dlouhými kolem 20 cm.

Po povodních konzumuje tloušť veškeré uhynulé živočichy unášené proudem od žížal a slimáků až po utopené myši. Rád v tomto období postává pod stokami splavujícími potravu ze zatopených luk a polí. Pohlcenou potravu drtí silnými požerákovými zuby. Má v nich mimořádnou sílu, snadno rozdrtí i hlavy rybek nebo krunýře raků.

Rostlinná složka tlouští potravy je stejně bohatá jako ta živočišná. Zahrnuje řasy, které tloušti hltají ve velkém množství hlavně pod jezy, listy, květy a semena rostlin a prakticky veškeré sladké plody napadané do vody. Ve sběru potravy tloušť neustává ani v zimě s výjimkou období největších mrazů.

Tloušť má pověst velmi opatrné ryby. Přestože se intenzivně zajímá o vše poživatelné, je neustále ve střehu a udržuje si přehled o svém okolí. Jeho smysly jsou více než dokonalé. Perfektně vidí, je citlivý na hluk i pohyb na břehu a po vyrušení nadlouho opouští nebezpečné místo. Jeho chuťové buňky patří mezi rybami k nejvýkonnějším, rychle najde i jedinou nástrahu. Napoprvé na ní obvykle bez rozpaků zabere, ale po získání určitých zkušeností je k neznámým soustům velmi nedůvěřivý. Skvěle reaguje na krmení, ale při výraznějším rozruchu snadno zakrmené místo opouští.

Tloušť pohlavně dospívá ve třetím až pátém roce života - v chladných revírech později, protože nástup pohlavní dospělosti je vázán na dosažení určitých rozměrů. Před výtěrem tloušti vytahují do proudů a samcům se v této době tvoří jemná třecí vyrážka.

Během samotného tření se tloušti shlukují do hejn a třou se společně v mělkých proudech s tvrdým štěrkovým dnem. Někdy se spokojí i s hloubkou pouhých  20 cm. Výtěr je dávkový (porcionální), což znamená, že jikry jsou uvolněny ve více dávkách – nejčastěji ve dvou, ale doloženy byly i čtyři.První (obvykle největší) dávka je uvolněna při výtěru během května, další kolo výtěru se odehrává o několik týdnů později v závislosti na podmínkách, často to bývá až v červenci. Po výtěru se místy můžeme setkat s většími hejny agresivně zabírajících ryb.

Samice tlouště klade v průměru asi 30 000 jiker, maximum u velkých jikernaček bude někde za hranicí 100 000. Jikry se vyvíjejí při obvyklé teplotě vody asi 4 dny.

Tloušť je velmi významným druhem našich tekoucích vod. Využívá široké spektrum dostupné potravy a je velmi tolerantní i k zásahům do profilu toku a ke znečištění vody. V některých městských úsecích řek byl jednou z mála ryb, které se tu dokázaly stabilně udržet.

Stáří a růst

Otázka růstu tlouště je poměrně zajímavá. Zhruba do délky kolem 50 – 55 cm je zdokumentován poměrně dobře, ale dál se nacházejí „bílá místa“.

Podíváme se napřed, jak na problematiku růstu tlouště nahlíží oficiální věda. Tento hojný a všudypřítomný druh byl studován mnohokrát. Víme proto, že jeho růst je poměrně pomalý s velkými rozdíly mezi jednotlivými populacemi, které jsou způsobeny zejména množstvím dostupné potravy. Jako u mnoha dalších našich ryb rostou i tlouští samice rychleji a žijí déle. Z tohoto důvodu jsou trofejní úlovky téměř vždy jikernačky.

Typický vzhled dožívající ryby - obrovská hlava a hubené tělo se četným výskytem různých zánětů a plísní.

Protože vědecké práce obvykle zpracovávají početné vzorky menších ryb, údaje o růstu trofejních exemplářů, jichž není mnoho, obvykle chybí. Předpokládá se, že by tloušť mohl překročit věk 20 let (stáří 22 let bylo minimálně u jednoho exempláře skutečně doloženo) a jsou známy úlovky přesahující délku 70 a někdy i 75 cm. Nedoložené informace hovoří o ještě  větších rybách ulovených v minulosti především na Vltavě a v Labi. Historický údaj z konce 19. století zmiňuje úlovek tlouště o hmotnosti 6,5 kg z pražské Vltavy, což se bere jako absolutní rekord z našeho území. Na území Německa byl před časem uloven tloušť dlouhý 78 cm a vážící 5,72 kg.

Vzhledem k tomu, že například dva tloušti z Otavy o délce 51 a 52 cm byly samice ve věku 13+, je reálná šance, že ve věku přes 20let by mohla ryba z této řeky překročit délku 70 cm. A takové úlovky tu v minulosti opravdu byly zaznamenány. Ve větších řekách a v přítokových oblastech přehrad lze očekávat ještě větší exempláře a skutečně se občas hovoří i o jedincích kolem 80 cm. Málokdy jsou ale chyceny a zpravidla nebývá úlovek publikován.

Dnes se spíše setkáme s tím, že do trofejních rubrik jsou vkládány úlovky mezi 50 – 55 cm často s nadsazovanou hmotností.

Tato ryba ve vynikající kondici měla při délce 52 cm pravděpodobně necelé 2 kg.

Některé úlovky z našeho území

Růst tlouště na vybraných lokalitách

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Svratka 1956 – 477 exemplářů

Berounka 1982 – 60 exemplářů

Na obou tabulkách je vidět, že růstové tempo není u tlouště rychlé, ale je stabilní a konečná maximální velikost závisí na dosaženém věku. Zde je třeba říci, že po dosažení věku 10 – 13 let počet přežívajích jedinců prudce klesá a úlovky přes 60 cm jsou mimořádně vzácné.

Sportovní rybolov

Tloušť je v našich podmínkách hojně lovenou, ale poněkud kontroverzní rybou. Někteří rybáři mají tento druh v oblibě a často se na jeho lov přinejmenším v některých obdobích roku specializují, jiným tloušť z nejrůznějších důvodů vadí – např. konzumací boilie určeného kaprům. Na pstruhových revírech je dokonce vnímán jako škodlivý druh. V poslední době zájem o lov tlouště spíše narůstá v souvislosti s potupným šířením jemných pohyblivých technik.

Konkrétních důvodů obliby tohoto druhu je celá řada. Je to poměrně pohledná a hojná ryba dostupná ve většině lokalit a lovitelná po celý rok širokou škálou technik. Přitažlivá je i snadná lovitelnost zejména menších jedinců a častý výskyt tloušťů  v blízkosti hladiny rybářům přímo před očima.

Jak už bylo výše uvedeno, jelec tloušť je lovitelný prakticky jakoukoli technikou a navíc zabírá kromě období silných mrazů prakticky po celý rok, takže je vítaným úlovkem v dobách, kdy se ostatní ryby o naše nástrahy příliš nezajímají.

Klasickým způsobem lovu tloušťů je plavaná za použití širokého spektra nástrah od rohlíku až po živou rybku „štikové“ velikosti. Stejně dobře jde ale lovit na položenou včetně lovu na cit, na feeder apod.  Specialitou je lov tloušťů na ovoce, což nemusí být jen notoricky známé třešně či švestky.

Samostatnou kapitolou rybářského potýkání se s tloušti je lov  z hladiny – ať už jde o prosté spouštění kusu pečiva nebo nějakého hmyzu s proudem anebo dnes už skoro zapomenutý lov na třepanou.

Tlouště dobře znají i muškaři, kterým dokáže zabírat na prakticky libovolný druh mušek. S rozvojem ultralehké přívlače se tloušť stává i oblíbenou rybou vláčkařů, zejména pak závodníků.

Vzhledem k tlouštově odolnosti a přizpůsobivosti i skutečnosti, že jeho maso není příliš ceněno, máme šanci těšit se na záběry toho druhu i v budoucnu.

Možný výběr náčiní pro lov tlouště:

Plavaná

Klasickou výbavou je obvykle matchový prut nebo bolonézka, lze použít i běžný delší teleskopický prut. Koncový návazec by měl být v rozmezí 0,08 - 0,18 mm podle podmínek a velikosti úlovku.

Nástrahy – rohlík nebo jiné pečivo, ovoce, bílí červi, řasy, masové výrobky (měkký salám, drůbeží sekaná, luncheon meat,…), syrové maso (drůbeží střívka, játra, vepřová mícha,…) žížaly, rybky, hmyz…

Položená

Prut je lepší volit spíše jemnější, dlouhý podle potřeby a rozlehlosti revíru. Dobře se chytá i s feederovými pruty  kategorie light a medium, někdy i heavy, což je ale dáno spíše silou proudu a nutností zasekávat na větší vzdálenost. I když velký tloušť bojuje zejména v proudu s překvapivou silou, nepřekračují jeho fyzické schopnosti silové meze i nejlehčích feederových prutů. Pro lov na cit jsou vhodné delší pruty pro lehkou přívlač (ne chvějivky).

Monofilní vlasce je vhodné volit v rozmezí 0,10 - 0,20 mm.

Nástrahy podobné jako na plavanou; vyplatí se vnadit nebo využívat přirozené vnadění (ovoce napadané do vody apod.).

Muškaření

Lehčí prut, na větší řece asi nejlépe devítistopý (275 cm) - AFTMA 3 - 5, na malých potocích i kratší.

Návazce 0,10 - 0,18 mm podle podmínek.

Suché, mokré i nymfové mušky, případně menší strímry. Na většině lokalit zatraktivní mušku v očích tlouště jakékoli červené doplňky a stříbrné či zlaté kroužkování.

Přívlač

Prut je třeba vybírat podle zvolené nástrahy a způsobu jejího vedení, obvykle se ale bude jednat o modely pro lehkou nebo ultralehkou přívlač s odhozovou hmotností do 15, výjimečně až 20 g. Někteří rybáři s oblibou používají pruty s chvějivou špicí.

Monofilní vlasec 0,10 - 0,20 mm podle podmínek a nástrahy. Dá se použít i slabá pletená šňůra.

Nástrahy – nejčastěji se používají rotační třpytky a wobblery spíše menších rozměrů. V některých obdobích (po výtěru, začátkem podzimu) útočí tloušti pravidelně i na překvapivě velké nástrahy.

Tloušti zabírají i na gumové nástrahy a občas i plandavky, ale oboje je třeba dost pečlivě vodit.

Často tloušť zaútočí na nástrahu ihned po dopadu a akceptuje i vysloveně „hladinové" vedení, takže se celkem pravidelně loví na popy.

V letních měsících je možné dosáhnout úlovku i po setmění.

Třepaná

Dlouhý lehký a ne příliš drahý prut - s ohledem na pohyb po zarostlých březích.

Vlasec 0,10 – 0,16 mm bez návazce.

Nástrahou může být živý hmyz nebo ještě lépe umělá suchá muška oživovaná jemnými pohyby.

Jelec tloušť - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

• Kde najdeme tlouště?
• Co a kdy tloušti žerou?
• Na tlouště se splávkem
• Slabé zimní záběry
• Velkého tlouště může ošálit malá nástraha
• Se splávkem na jeseny a tlouště na řece
• Mé oblíbené druhy ryb ulovitelné přívlačí - Jelec tloušť
• MÍ OBLÍBENCI TLOUŠTI (7.díl)
• MÍ OBLÍBENCI TLOUŠTI
• S třešněmi a splávkem na řeku na tlouště
• Jelec tloušť na suchou mušku
• Jelec tloušť – ryba druhé poloviny roku 2010
• Tření tloušťů
• Tlouští pobláznění (1.díl)
• Tlouští pobláznění (2.díl)
• Tlouští pobláznění (3.díl)
• Tlouští pobláznění (4.díl)
• Tlouští pobláznění (5.díl)
• Tlouští pobláznění (6.díl)
• Tlouští pobláznění: závodní tloušti 7. díl
• Tlouští pobláznění 8. (závěr)
• Taktiky lovu feederem – ovoce (II. část)
• Vážeme mušky: Jelcový Prokurátor