Chytej.cz
Chytej.cz Atlas ryb Drsek větší
Atlas ryb: Drsek větší Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Drsek větší

Drsek větší

  • latinsky: Zingel zingel
  • slovensky: Kolok veľký
  • anglicky: Zingel
  • německy: Zingel
  • Původní pouze ve větších řekách dunajského povodí
  • Celoročně hájený
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Chráněný, veden v kategorii "kriticky ohrožený"

Drsek větší

Zingel zingel (Linnaeus, 1766)

Drsek-vetsi-1.jpg

Drsek větší je jedním ze dvou druhů drsků žijících vzácně na malé části našeho území. Jedná se o středně velkou rybu přizpůsobenou k životu v proudné vodě větších, obvykle podhorských, ale i nížinných řek. Vyskytuje se převážně na východ a jihovýchod od našeho území v povodí Dunaje a Dněstru, u nás se s ním můžeme setkat jen na dolním toku Moravy a Dyje.

Vzhledem drsek větší poněkud připomíná candáta. Má ale menší tlamu bez zubů, hlava je pokryta šupinami až po špičku rypce, ale její spodek a břicho jsou naopak bez šupin až po úroveň břišních ploutví.

Drsek-vetsi-vet1.jpg

Zbarvení je hnědavé s nádechem do žluta a na bocích nejsou pruhy, ale nepravidelné hnědavé skvrny. Úkolem tohoto zbarvení je maskovat rybu pohybující se u dna. Tam tráví drsek většinu času, protože má zakrnělý plynový měchýř a není dobrým plavcem.

Po dně se pohybuje drobnými poskoky nebo se dokonce postrkuje ploutvemi.

Údajně má schopnost do určité míry otáčet hlavou a pohybovat očima nezávisle na sobě.

Na našem území se jedná o velmi vzácný druh s ojedinělým výskytem, který je proto chráněn zákonem. V Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 11 – 15 tvrdých paprsků, druhá hřbetní 1 – 3 tvrdé a 15 – 20 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 1 - 4 tvrdé a  9 – 13 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev je tvořena 14 – 16 měkkými paprsky a břišní má 1 tvrdý a 5 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 82 – 97 šupin, nad postranní čárou je 7 – 9 a pod postranní čárou 12 – 19 šupin.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu:

    • nízké protáhlé tělo připomínající hubenějšícho candáta
    • dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny

Drsek-vetsi.jpg

 

    • drobné tuhé a drsné šupiny
    • spodní ústa menší než u candáta

Drsek-vetsi-hlava.jpg

 

    • nepravidelné a nepříliš výrazné hnědé skvrny na bocích, někdy vypadají i jako pruhy

Drs-vel-1.jpg

 

Rozdíly oproti drskovi menšímu

Velikost běžně přes 20 cm, je robustnější a má kratší ocasní násadec – proporcemi připomíná candáta, zatímco drsek menší je extrémně protáhlý s mimořádně dlouhým ocasním násadcem.

Tělo je pokryto buď jen skvrnami nebo nevýraznými pruhy, holá neošupená část břicha sahá pouze na úroveň břišních ploutví (u drska menšího téměř k řitnímu otvoru).

Výskyt v ČR

Dolní tok řeky Moravy až k Hodonínu, Dyje v minulosti až po soutok se Svratkou.

V posledních letech mírně přibývalo jednotlivých pozorování. Z Moravy na říčním kilometru 74 je uváděn výskyt 3 jedinců z roku 1992, na podzim roku 1994 bylo uloveno 26 jedinců během výzkumu pod jezem v Břeclavi. Od té doby je tu drsek větší zaznamenáván pravidelně, zejména v jarních a podzimních měsících.

Drsek-dyje.jpg

Na drska většího můžeme narazit přímo v městském úseku Dyje uprostřed Břeclavi.

 

Biologie

Drsek-vetsi-detail.jpg

Drsek větší žije na písčitém až kamenitém dně v proudech větších řek. Vyhovují mu čisté vody parmového pásma. Přes den se ukrývá přitisknutý k podkladu v prohlubních a nerovnostech dna. Aktivuje převážně za soumraku a v noci. Pomocí rypce a ploutví si občas vyhrabává mělké jamky, v nichž se ukrývá. V akváriích byly občas pozorovány i jakési pokusy budovat si úkryty z rostlinstva. Oblíbenou potravou drsků jsou larvy vážek a jepic anebo blešivci. Mohou ale lovit i potěr ryb nebo se živit jejich jikrami.

 

Drsek-c.jpg

Pohlavně drsek větší dospívá ve 3. roce života. Tře se od března do května na štěrkové či kamenité dno v proudnici. Podle některých autorů jikry zahrabává. Vzhledem k tomu, že i jinak hrabe poměrně často, je to celkem pravděpodobné. Počet jiker se podle velikosti samice pohybuje mezi 2 000 až  20 000.

Jedná se o vzácný a mizející druh, který nemá a asi ani nikdy neměl v rybích společenstvech nějaký větší význam, přesto by jeho úplné vymizení představovalo další pokles rozmanitosti naší rybí říše.

Stáří a růst

Drsek-a.jpg

Drsek větší neroste příliš rychle. Podobně jako většina ryb obývajících říční proudy, vynakládá hodně energie na pobyt v tomto prostředí. Podle literatury se dožívá maximálního věku kolem 10 let, kdy by měl měřit zhruba kolem 40 cm.

Protože ale existují ojedinělé zprávy o úlovcích s délkou až 50 cm a hmotností  1,4 kg, bude pravděpodobně horní věková hranice ležet o něco výš.

 

 

Růst drska většího

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

 

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8
Celková délka (mm) 75 - 81 96 - 126 148 - 168 198 - 204 220 - 237 244 - 266 292 - 302 326 - 341

 

Při pohledu do tabulky a jejím srovnání srovnání s příbuzným drskem menším je vidět, že tento druh neroste o mnoho rychleji, ale dožívá se podstatně vyššího věku.

Sportovní rybolov

Drsek-vetsi-vet2.jpg

Drska je možno chytit náhodně při lovu na plavanou nebo položenou. Asi největší naději na úlovek by nabízel lov feederovým prutem v proudnici za použití menších živočišných nástrah (červi, hmyz, malá rybka).

Větší šance na záběr je za soumraku a v nočních hodinách.

 

S ohledem na značnou vzácnost této ryby je záměrný lov nesmyslný a uvážíme-li i její zákonnou ochranu, pak také neetický a nežádoucí.

Drsek větší - fotografie

th-Drsek-c.jpgth-Drsek-vetsi-detail.jpgth-Drsek-vetsi.jpgth-Drs-vel-1.jpgth-Drsek-vetsi-hlava.jpgth-Drsek-vetsi-vet2.jpgth-Drsek-a.jpgth-Drsek-dyje.jpgth-Drsek-vetsi-vet1.jpgth-Drsek-vetsi-1.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě: