Drsek větší

Drsek větší

Zingel zingel (Linnaeus, 1766)

Drsek větší je jedním ze dvou druhů drsků žijících vzácně na malé části našeho území. Jedná se o středně velkou rybu přizpůsobenou k životu v proudné vodě větších, obvykle podhorských, ale i nížinných řek. Vyskytuje se převážně na východ a jihovýchod od našeho území v povodí Dunaje a Dněstru, u nás se s ním můžeme setkat jen na dolním toku Moravy a Dyje.

Vzhledem drsek větší poněkud připomíná candáta. Má ale menší tlamu bez zubů, hlava je pokryta šupinami až po špičku rypce, ale její spodek a břicho jsou naopak bez šupin až po úroveň břišních ploutví.

Zbarvení je hnědavé s nádechem do žluta a na bocích nejsou pruhy, ale nepravidelné hnědavé skvrny. Úkolem tohoto zbarvení je maskovat rybu pohybující se u dna. Tam tráví drsek většinu času, protože má zakrnělý plynový měchýř a není dobrým plavcem.

Po dně se pohybuje drobnými poskoky nebo se dokonce postrkuje ploutvemi.

Údajně má schopnost do určité míry otáčet hlavou a pohybovat očima nezávisle na sobě.

Na našem území se jedná o velmi vzácný druh s ojedinělým výskytem, který je proto chráněn zákonem. V Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 11 – 15 tvrdých paprsků, druhá hřbetní 1 – 3 tvrdé a 15 – 20 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 1 - 4 tvrdé a  9 – 13 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev je tvořena 14 – 16 měkkými paprsky a břišní má 1 tvrdý a 5 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 82 – 97 šupin, nad postranní čárou je 7 – 9 a pod postranní čárou 12 – 19 šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• nízké protáhlé tělo připomínající hubenějšícho candáta
• dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny

• drobné tuhé a drsné šupiny
• spodní ústa menší než u candáta

• nepravidelné a nepříliš výrazné hnědé skvrny na bocích, někdy vypadají i jako pruhy

Rozdíly oproti drskovi menšímu

Velikost běžně přes 20 cm, je robustnější a má kratší ocasní násadec – proporcemi připomíná candáta, zatímco drsek menší je extrémně protáhlý s mimořádně dlouhým ocasním násadcem.

Tělo je pokryto buď jen skvrnami nebo nevýraznými pruhy, holá neošupená část břicha sahá pouze na úroveň břišních ploutví (u drska menšího téměř k řitnímu otvoru).

Výskyt v ČR

Dolní tok řeky Moravy až k Hodonínu, Dyje v minulosti až po soutok se Svratkou.

V posledních letech mírně přibývalo jednotlivých pozorování. Z Moravy na říčním kilometru 74 je uváděn výskyt 3 jedinců z roku 1992, na podzim roku 1994 bylo uloveno 26 jedinců během výzkumu pod jezem v Břeclavi. Od té doby je tu drsek větší zaznamenáván pravidelně, zejména v jarních a podzimních měsících.

Na drska většího můžeme narazit přímo v městském úseku Dyje uprostřed Břeclavi.

Biologie

Drsek větší žije na písčitém až kamenitém dně v proudech větších řek. Vyhovují mu čisté vody parmového pásma. Přes den se ukrývá přitisknutý k podkladu v prohlubních a nerovnostech dna. Aktivuje převážně za soumraku a v noci. Pomocí rypce a ploutví si občas vyhrabává mělké jamky, v nichž se ukrývá. V akváriích byly občas pozorovány i jakési pokusy budovat si úkryty z rostlinstva. Oblíbenou potravou drsků jsou larvy vážek a jepic anebo blešivci. Mohou ale lovit i potěr ryb nebo se živit jejich jikrami.

Pohlavně drsek větší dospívá ve 3. roce života. Tře se od března do května na štěrkové či kamenité dno v proudnici. Podle některých autorů jikry zahrabává. Vzhledem k tomu, že i jinak hrabe poměrně často, je to celkem pravděpodobné. Počet jiker se podle velikosti samice pohybuje mezi 2 000 až  20 000.

Jedná se o vzácný a mizející druh, který nemá a asi ani nikdy neměl v rybích společenstvech nějaký větší význam, přesto by jeho úplné vymizení představovalo další pokles rozmanitosti naší rybí říše.

Stáří a růst

Drsek větší neroste příliš rychle. Podobně jako většina ryb obývajících říční proudy, vynakládá hodně energie na pobyt v tomto prostředí. Podle literatury se dožívá maximálního věku kolem 10 let, kdy by měl měřit zhruba kolem 40 cm.

Protože ale existují ojedinělé zprávy o úlovcích s délkou až 50 cm a hmotností  1,4 kg, bude pravděpodobně horní věková hranice ležet o něco výš.

Růst drska většího

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Při pohledu do tabulky a jejím srovnání srovnání s příbuzným drskem menším je vidět, že tento druh neroste o mnoho rychleji, ale dožívá se podstatně vyššího věku.

Sportovní rybolov

Drska je možno chytit náhodně při lovu na plavanou nebo položenou. Asi největší naději na úlovek by nabízel lov feederovým prutem v proudnici za použití menších živočišných nástrah (červi, hmyz, malá rybka).

Větší šance na záběr je za soumraku a v nočních hodinách.

S ohledem na značnou vzácnost této ryby je záměrný lov nesmyslný a uvážíme-li i její zákonnou ochranu, pak také neetický a nežádoucí.

Drsek větší - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

• Kolky pod nohami