Vranka pruhoploutvá

Vranka pruhoploutvá

Cottus poecilopus (Heckel, 1837)

Vranka pruhoploutvá je z našich dvou druhů vranek vzácnější. Dlouhou dobu unikala pozornosti a první zmínky o její přítomnosti se objevily až krátce po 2. sv. válce.

U nás ji jen v některých vodách na severní Moravě, protože naším územím vede západní hranice jejího areálu rozšíření. Ten je obrovský a sahá od střední Evropy až na Dálný Východ – do povodí Amuru.

Jedná se o rybku preferující chladné horské potoky – vystupuje až do pramenných oblastí a nalezneme ji i v podstatně vyšších nadmořských výškách než vranku obecnou. V některých vysoko pložených potocích může být i jediným rybím druhem.

Protože má vysoké nároky na obsah kyslíku, s klesající výškou se z obsádky toků postupně vytrácí a je nahrazována svou obecnou příbuznou. Na některých lokalitách se oba druhy vyskytují společně a mohou se tu i křížit.

Jedná se o druh ještě „vrankovitější“ než je vranka obecná. Dosahuje o něco větších rozměrů, má ještě širší hlavu a větší a rozedranější ploutve. Všechny vranky jsou přizpůsobené k životu v blízkosti dna, což vedlo i tohoto druhu k zakrnění plynového měchýře.

Zbarvení je hnědé nebo hnědošedé s četnými často výraznými skvrnami. V době tření bývají samci tmavší a mají oranžově zbarvený okraj přední hřbetní ploutve.

Hlavním rozlišovacím znakem pro odlišení od vranky obecné jsou při barevné proměnlivosti obou druhů rozdíly ve tvaru a zbarvení břišních ploutví. U vranky pruhoploutvé jsou břišní ploutve delší a dosahují k řitnímu otvoru nebo ho i přesahují, řady skvrn na nich tvoří souvislé pruhování a jejich poslední (vnitřní) paprsek je velmi krátký, sahá méně než do poloviny celkové délky ploutve.

Vranka pruhoploutvá u nás obývá poměrně malé území a navíc i poměrně specifické prostředí. Hospodářský ani sportovní význam nemá, ale je významným druhem vysoko položených partií horských toků. Škody, které by teoreticky mohla působit na jikrách a plůdku lososovitých ryb, nejsou výrazné. Jako ryba extrémně náročná na kvalitu vody je snadno zranitelná a proto se právem octla na seznamu chráněných druhů - podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří do kategorie "ohrožený", zatmco v Červeném sezbamu ryb a mihulí ČR je vedena jako druh "zranitelný".

Celkově jako druh ovšem vranka pruhoploutvá ohrožena není, protože areál jejího rozšíření je obrovský a zahrnuje řadu člověkem málo dotčených oblastí.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 8 – 10 (obvykle 9) tvrdých paprsků, druhá hřbetní  16 – 20 (obvykle 18 – 19) měkkých paprsků, řitní ploutev 12 – 16 (obvykle 14 – 15) měkkých paprsků, prsní ploutev má 14 – 15 měkkých paprsků a břišní 1 tvrdý a  4 měkké paprsky.

Šupiny nejsou vyvinuty.

Čeho si všímat při běžném pohledu

• poměrně široké ploché tělo přitisklé ke dnu
• široká tlama bez vousků
• chybí šupiny
• hnědé nebo šedavé skvrnité zbarvení
• výrazně vyvinuté ploutve – 2 hřbetní
• prsní ploutve jsou velmi široké

Rozdíly oproti vrance obecné

• břišní ploutve dosahují až k řitnímu otvoru
• na břišních ploutvích je zřetelná pruhovaná kresba


 

• poslední paprsek břišních ploutví je kratší než polovina celkové délky ploutve
• první hřbetní ploutev má obvykle víc paprsků a někdy oranžový lem

Výskyt v ČR

U nás se vyskytuje jen na omezeném počtu lokalit na severu a východě Moravy. Jedná se o menší čisté pstruhové nebo lipanové toky v Jesenících, Beskydech a Bílých Karpatech. Její výskyt byl prokázán a zmapován až po 2. světové válce. Byla uváděna z Opavice, Moravice, Desné, Olše, Černé Ostravice a poměrně hojný výskyt byl zaznamenán i v povodí Vsetínské Bečvy.

Další setrvání, mizení nebo naopak šíření druhu závisí na kvalitě vody a zachování původního rázu říčních koryt.

Říčka Ľubochňanka ve Velké Fatře na Slovensku je ve svých proudnějších úsecích mimo jiné i domovem vranky pruhoploutvé.

Běžně se vranka pruhoploutvá vyskytuje i v takovýchto potůčcích, kde obsazuje větší tůňky a může tu být jedinou přítomnou rybou.

Biologie

Vranka pruhoploutvá je druhem přizpůsobeným k životu chladnější vodě bohaté na kyslík (minimální potřeba 8 mg na litr vody). Tento požadavek ji nutí obývat výše položené toky než je tomu u vranky obecné. Často se jedná o malé horské potoky a vranka pruhoploutvá v nich vystupuje až do pramenných oblastí.

Níže po toku se může vyskytovat i společně s vrankou obecnou. Místy se může vyskytovat ve velkém počtu (vzácně až 1 kus na čtvereční metr).

Způsob života mají oba druhy velmi podobný. I vranka pruhoploutvá vyhledává úseky s kamenitým dnem, kde se ukrývá mezi kameny nebo pod nimi. Pohybuje se jen pomalými a nemotornými poskoky, protože nemá plynový měchýř. Aktivní bývá hlavně za šera a v noci.

Vranka se živí drobnými bentickými organismy jako jsou larvy jepic, pakomárů, pošvatek, chrostíků či muchniček anebo drobní korýši. Vzácně se v její potravě můžou objevit jikry nebo plůdek ryb. Daleko častěji se ovšem sama vranka stává potravou pstruhů.

Pohlavně dospívá vranka pruhoploutvá ve 2. až ve 4. roce života. Vytírá se v březnu až dubnu na spodní stranu kamenů. Jiker bývá u samic s u nás běžnou délkou 7 – 11 cm kolem 150  – 600 kusů. Větší samice by zřejmě byly plodnější – úměrně své velikosti. Nakladené jikry samec hlídá a ochraňuje až do vylíhnutí plůdku. V době tření má výraznější (tmavší) zbarvení s oranžovým okrajem první hřbetní ploutve.

Vranka pruhoploutvá u nás obývá jen malé území, kde proniká i do vysoko položených úseků pstruhových vod. Bývá tam často jedinou rybou doplňující populace pstruha obecného. V nejvyšších polohách horských toků se může vyskytovat i jako jediná přítomná ryba. Ve společenstvech těchto vod ji lze proto považovat za druh s velkým významem.

Stáří a růst

Vranka pruhoploutvá je krátkověkým pomalu rostoucím druhem. Na mnoha místech dorůstá o něco větších rozměrů než vranka obecná. Obvykle měří 6 – 12 cm, ale jedinci s délkou kolem 15 cm nejsou úplně výjimeční. Literatura udává jako maximální délku hodnotu 20 cm, pravděpodobně ovšem z lokalit mimo naše území.

V našich podmínkách se dožívá obvykle 5 – 6 let.

Růst vranky pruhoploutvé ve vodách ČR

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Soubor jedinců z různých lokalit (Morava, do r. 1969, 605 exemplářů)

Při tempu růstu zachyceném v tabulce, by vranka pruhoploutvá dosáhla svého teoretického růstového maxima 20 cm v příliš vysokém věku. Pravděpodobně naše populace takových rozměrů nedosahují a rostou relativně pomalu. Udávaná hodnota 20 cm ale nasvědčuje tomu, že musí existovat lokality s výrazně rychlejším růstem (zřejmě větší toky s dostatečně chladnou kyslíkatou vodou, jaké na našem území nenajdeme). Druhá možnost je ta, že se někde vyskytují i podstatně starší exempláře než je uváděných 6 let.

Zvláštní je i to, že vranka obecná, která teoreticky dorůstá menších maximálních rozměrů, roste podle publikovaných údajů pocházejících z našich vod rychleji a měla by se navíc dožívat i vyššího věku.

Sportovní rybolov

Jako chráněný druh by vranka pruhoploutvá neměla být záměrně lovena. Ojediněle může zabrat na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna nebo být ulovena do čeřínku.

Vzhledem k výskytu prakticky jen na pstruhových revírech a pravidlům lovu na pstruhových vodách by k tomu mělo docházet jen výjimečně.

Vranka pruhoploutvá - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.