Chytej.cz
Nástrahy.cz
smartCHYTEJ
Atlas ryb: Sumeček americký Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Sumeček americký

Sumeček americký

  • latinsky: Ameiurus nebulosus
  • slovensky: Sumček hnedý
  • anglicky: Brown bullhead
  • německy: Zwergwells
  • Dovezen ze Severní Ameriky
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Není chráněn

Sumeček americký

Ameiurus nebulosus (Lesueur, 1819)

Sumecek-americky.jpg

Sumeček americký je druhem, který byl do našich vod introdukován ze Severní Ameriky, nesplnil naděje, které do něj byly vkládány a dodnes budí u rybářů rozporuplné reakce.

V Americe je běžným druhem rozšířeným na velkém území od jižní Kanady (oblast Velkých jezer) až po Texas a Floridu.

Ve své vlasti dorůstá zejména v jižní části areálu rozšíření slušných rozměrů (přes 50cm), má chutné maso a dobře snáší nepříznivé podmínky včetně nedostatku kyslíku, takže se zdál být zajímavým druhem pro doplnění obsádky evropských kaprových rybníků, případně i sportovních revírů. Proto byl v minulosti dovezen do mnoha států Evropy, jmenovitě Bulharska, Rumunska, států bývalé Jugoslávie i bývalého SSSR, Německa, Dánska, Francie, Velké Británie a dalších.

 

kanadak.jpgK nám se dostal pravděpodobně v roce 1890 na Třeboňsko, kde byl zpočátku chován v rybnících. Pokus zavést tento druh jako běžnou konzumní rybu však ztroskotal na tom, že sumečci v našich podmínkách nedorůstali takových rozměrů, aby našli uplatnění na trhu. Jejich rozměry jen ojediněle překračující 30 cm délky budily zklamání, ale přesto byl sumeček vysazen na mnoha dalších místech a v řadě případů i do volných vod.

Zde se dokázal místy přemnožit a dík své žravosti se prosazoval natolik, že si vysloužil nenávist sportovních rybářů.

Na mnoha tůních existovaly a ojediněle ještě existují populace zakrslých sumečků atakujících vše poživatelné včetně nástrah na háčcích rybářů. Někteří z nich pak tyto nenáviděné rybky likvidovali všemožnými způsoby včetně toho, že je živé zahazovali do křoví, kde je nechávali uschnout zaživa.

Dnes se počet míst nadměrného výskytu sumečka postupně snižuje a dá se říci, že situace se na většině lokalit stabilizovala. Početnější populace se udržují už jen v Polabí a na Moravě.

Na Slovensko v posledních letech pronikl od jihu podobný druh – sumeček černý (Ameiurus melas) s podobnými invazními schopnostmi, jaké prokázal krátce po vysazení sumeček americký. Je jen otázkou, kdy se tento nový druh začne ve větším počtu objevovat na našem území. Přítomen už je. Vyskytuje se přinejmenším v některých rybnících v okolí Lomnice nad Lužnicí. Byl tam dovezen s násadou kapra z Chorvatska v roce 2003 a už na podzim 2005 byl zjištěn výskyt dospělých jedinců i tohoroční plůdek. Protože voda z rybníků je vypouštěna do řeky Lužnice, nelze vyloučit další šíření tohoto druhu.

Sumecek-cerny.jpg

Během práce na atlase se mi dostal do ruky tento snímek ryby ulovené v blízkosti Lužnice. Nejsem si na základě jediného snímku jistý, ale myslím si, že by se mohlo jednat právě o sumečka černého.

 

Vzhledově se sumeček americký podobá sumci velkému. Má podobně širokou hlavu s velkou tlamou a holou kůži bez šupin, ale má navíc jeden pár vousků nad čichovými jamkami (celkem 4 páry), tukovou ploutvičku mezi hřbetní a ocasní ploutví a jeho řitní ploutev je podstatně kratší. Samozřejmě dorůstá mnohem menších rozměrů.

Při manipulaci s touto rybou je třeba dávat pozor na ostré paprsky prsních ploutví.

Význam sumečka je u nás jen okrajový, rybáři ho místy nemají rádi kvůli častým záběrům na nástrahy určené „hodnotnějším“ rybám, ale zároveň ho mnozí loví kvůli chutnému masu nebo pro zábavu.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 1 tvrdý paprsek a 6 – 7 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 15 - 22 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev má 1 tvrdý a 8 – 9 měkkých a břišní ploutev 1 tvrdý a 7 měkkých paprsků.

Šupiny nejsou vyvinuty.

 

Čeho si všímat při běžném pohledu

  • kůže bez šupin
  • 4 páry vousů
  • tuková ploutvička
  • oproti sumci velkému mnohem kratší řitní ploutev
  • Sumecek-americky2.jpg

     

  • první paprsek prsních ploutví i hřbetní ploutve je přeměněn v osten

Výskyt v ČR

Upřednostňuje tůně v okolí nížinných řek a v případě Labe i samotný hlavní tok. V některách polabských tůních je dosud velmi hojný.

V současnosti se výskyt tohoto druhu omezuje jen na některé oblasti v teplejších částech republiky, zejména v Polabí a na Moravě. Na většině území státu zcela chybí.

Biologie

Sumecek-na-rousnici.jpg

Sumeček americký má poměrně specifické nároky na prostředí. Je poměrně teplomilný a vyhýbá se mělkým rychleji proudícím vodám. Proto dává přednost prohřátým stojatým vodám jako jsou tůně a odstavená říční ramena, kde se zdržuje u dna na členitých místech s dostatkem úkrytů. Celkem bez potíží přežívá i v klidných nížinných řekách – u nás je poměrně běžný v hlavním toku Labe.

Za nízkých vodních stavů překonává nepříznivé období zahrabán do bahna.

Na území s nadmořskou výškou vyšší než 400 m n. m. se u nás vyskytuje spíš ojediněle.

Aktivnější je za šera – zvláště to platí o větších jedincích. Pokud aktivuje za dne, často si vybírá zastíněná místa.

Je všežravý a navíc dost hltavý, takže se živí téměř veškerou dostupnou potravou, i když preferuje sousta živočišného původu. V jeho jídelníčku dominují bentické organismy, jikry, plůdek ryb a další vodní živočichové, běžně však konzumuje i zbytky rostlinstva, semena nebo řasy. Naučí se přiživovat i na místech vnaděných rybáři. V zimě tento druh nepřijímá potravu.

IMG_1505.jpg

Rozmnožování sumečka amerického (i příbuzného sumečka černého) je poměrně zajímavé.

Sumečci američtí u nás dospívají ve 2. – 3. roce života. Výtěr probíhá od května do června, někdy až v červenci. Ryby se třou v párech, přičemž samice vybírá místo pro hnízdo, které očistí. Hnízdo bývá obvykle prohlubeň ukrytá pod vodním rostlinstvem, kořeny nebo jinými překážkami. Samec pak po výtěru nakladené jikry chrání až do vylíhnutí. Mezitím je ovívá ploutvemi, přihání k nim čerstvou vodu a zbavuje je kalu a nečistot. Jikry jsou velké a jejich hromádka na hnízdě trochu připomíná žabí vajíčka.

Ještě i vylíhlý plůdek je až do rozplavání ve stáří asi 12 dnů střežen samcem a někdy i oběma rodiči.

Zájemcům o detaily rozmnožování sumečka je možné doporučit knihu Petera Áče Tajný život ryb, kde je na sérii snímků zachycena rodičovská péče samce sumečka černého.

Počet jiker je poměrně malý a obvykle se pohybuje od 1 000 do 3 000 kusů, velké jikernačky jich ale mohou mít i podstatně víc (literatura udává 17 000 - 20 000 kusů na kilogram hmotnosti samice). I tak je to v porovnání s jinými rybami málo a sumečci se tento nedostatek snaží vynahradit důkladnou péčí o potomstvo. Jak se zdá, tato strategie je docela účinná a to nejen u sumečka, ale i u jiných druhů, které ji využívají.

Sumeček dnes ztratil punc hrozby a rychle se šířícího škůdce. V současnosti u nás představuje jen málo významný druh s ostrůvkovitým rozšířením. Pomineme-li určitý počet lokalit, kde je ještě hojný až přemnožený, jedná se v poslední době spíš o zajímavou nepůvodní rybu a jakýsi živý doklad někdejší snahy našich rybníkářů o nalezení optimálního složení obsádek chovných rybníků.

Stáří a růst

IMG_1513.jpgSumeček americký roste ve své původní vlasti celkem rychle. Maximální údaje hovoří o úlovcích kolem 55 cm a nejvyšší hmotnost udávaná literaturou je 2,74 kg.

V našich podmínkách tento druh nejen, že roste pomaleji než ve své domovině, ale navíc se dožívá i nižšího věku. Exempláře starší 5 let jsou podle údajů z literatury v našich vodách velmi vzácné, ačkoli pravděpodobně existují i podstatně starší ryby. Existuje tu klasický rozpor mezi ichtyology sbírajícími rozsáhlejší soubory ryb zejména na přístupnějších lokalitách a sportovními rybáři, kteří jsou schopni lovem na udici vyselektovat největší jedince.

Teoretické růstové maximum se na našem území pohybuje za hranicí 40 cm (např. klasik naší rybářské literatury Šimek píše o pozorování sumečka „dobře kilového“. V reálu se už ryby s délkou kolem 35 cm (obvykle ve stáří 5+) dají považovat za velké až trofejní a je možné je ulovit jen na některých lokalitách, mimo jiné na hlavním toku Labe.

 

Růst sumečka – rozmezí hodnot z různých lokalit ČR

Věk (roky) 1 2 3
Celková délka (mm) 60 - 100 110 - 150 140 - 190

Sportovní rybolov

Sumeček je poměrně malá ryba, takže co se výběru náčiní týče, bude poplatný pouze zvolené rybolovné technice. S jemnost  vlace si není třeba dělat velké starosti, při hltavosti sumečka bude hrát druhořadou roli. Jako nástrahy pro záměrný lov lze doporučit žížaly nebo hnojáčky nastražené buď na položenou nebo na plavanou v blízkosti dna. Pro lov větších jedinců nad 30 cm se místy osvědčuje kousek rybího masa nastražený na dně v podvečerních hodinách.

Sumecek-zabity.jpg

V místech, kde jsou přemnoženi, berou sumečci k nelibosti rybářů na většinu nástrah včetně rostlinných a je spíš problém, jak se jejich záběrům vyhnout. Řada rybářů sumečky kvůli jejich žravosti nenávidí a likviduje je všemi možnými způsoby (viz obrázek).

Tam, kde dorůstá větších velikostí, si někteří rybáři cení sumečka i jako konzumní ryby. Překvapivě snadno se připravuje a má chutné maso.

 

Možný výběr náčiní pro lov sumečka

 

Prut: Libovolný (teleskopický pro lov na položenou, matchový, feeder,…) pouze s ohledem na osobní preference a charakter revíru.

Vlasec 0,14 – 0,20 mm.

Nástrahy – různé masité nástrahy od žížal a bílých červů až po kousky mrtvých rybek. Je dobré si pohrát se sestavením udice a s velikostí nástrahy tak, aby se omezilo „zažírání“ ryb.

Sumeček americký - fotografie

th-kanadak.jpgth-Sumecek-na-rousnici.jpgth-IMG_1505.jpgth-Sumecek-americky2.jpgth-Sumecek-zabity.jpgth-IMG_1513.jpgth-kanadak.jpgth-Sumecek-cerny.jpgth-Sumecek-americky.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:


AKCE ADLER