Kapr obecný je původně říční rybou obývající východní Evropu a velkou část Asie. Díky některým svým vlastnostem je ale dnes jednou z nejhojnějších a nejrozšířenějších ryb světa a najdeme ho prakticky na všech kontinentech.

Původní areál výskytu kapra se rozkládal od Japonska a Číny na východě přes Střední a Malou Asii až do evropských přítoků Černého moře. Nejzápadnějším místem jeho původního výskytu byla řeka Dunaj s některými přítoky - u nás šlo o Moravu a Dyji.

Lidé si poměrně brzy všimli, že kapr disponuje ideálními vlastnostmi pro chov v akvakultuře - je dostatečně velký, všežravý, poměrně rychle roste, má celkem kvalitní maso a hlavně dobře snáší manipulaci i transport, což bylo v minulosti velmi důležité. Proto byl kapr zřejmě nezávisle na sobě přinejmenším dvakrát zdomestikován. V Evropě začali zřejmě s chovem kapra staří Římané. Ti dováželi kapry původně z Malé Asie po moři se zastávkou na Kypru. Později, když na svých výbojích pronikli k Dunaji, získali možná další zdroj generačního materiálu - pokud ho ještě potřebovali. Jisté je, že zcela nepochybně ovlivnili dunajští kapři nově vznikající středověké chovy.

Na východě byl kapr domestikován v Číně již v období před naším letopočtem. Tamní chov ryb má obrovskou a dlouhou tradici a netýká se jen kapra. Existují dokonce i názory, že šlechtěný rybniční kapr byl na území Evropy dovezen právě z Číny. Jedním z těch, kdo se o to zasloužili, by mohl být františkánský mnich Jean de Plan Carpin, který údajně přivezl čínské kapry do Evropy v roce 1245.

I když kapr byl v Evropě chován již od časů Římské říše, nelze vyloučit, že import ryb z východu někdy v době 13. století mohl evropské chovy ovlivnit. Krátce nato totiž vývoj evropského rybníkářství začal nabírat na obrátkách.

Šlechtěný rybniční kapr byl dovezen do mnoha států nebo i světadílů, kde se nikdy předtím nevyskytoval. Někde se stal ceněnou hospodářskou rybou, jinde unikl do volných vod a přemnožil se způsobem, který překonal nejčernější očekávání.

Dnes je proto kapr např. v Izraeli, Indonésii a některých afrických státech ve velkém měřítku chován v intenzivních velkochovech, zatímco v USA a zejména v Austrálii je nežádoucím druhem, který rozvrátil celá společenstva místních ryb a je huben všemi dostupnými prostředky včetně vysokých pokut za vrácení uloveného jedince zpět do vody.

V Čechách a na Moravě má chov kapra dlouhou tradici. První zmínky o něm pocházejí z 11. století a největší rozvoj zaznamenalo naše rybníkářství v 15. - 16. století, kdy se stalo velmi výnosným oborem podnikání. Založení tisíců nových rybníků v této době změnilo tvář krajiny na mnoha místech našeho státu. Jména největších stavitelů rybníků jako byli Štěpánek Netolický nebo Jakub Krčín, nebyla dodnes zapomenuta.

Původní metody hospodaření byly ryze extenzivní. V rybnících byly ryby různého stáří, navzájem si konkurovaly a výnos nebyl nijak oslnivý. V 15. století začaly být ryby tříděny, rybníky osazovány rybami stejného stáří a loveny častěji, což se projevilo na svou dobu vynikajícími výsledky.

Skutečné vědecké poznatky o výživě ryb a obhospodařování rybníků přineslo až 19. století a u nás se v tomto oboru nejvíce zasloužil Josef Šusta.

Dnešní kapři se výrazně liší od svého divokého předka. Původní říční kapr označovaný jako sazan je ryba žijící ve větších proudných řekách s teplou vodou - v tomto směru je Dunaj se svými slepými rameny sloužícími rybám k výtěru, prakticky dokonalým prostředím. Sazan se příliš nepodobá dnešním vysokotělým vyšlechtěným liniím určeným k chovu ve stojatých vodách. Má nízké tělo připomínající spíše amura, které za hlavou plynule přechází do linie hřbetu (šlechtění kapři zde mají zlom, kterým se hřbet zvedá nad linii hlavy). Stejně jako šupinatí rybniční kapři má sazan velké zlaté šupiny, dva páry vousků a mohutné zaoblené ploutve. Od domestikovaných kaprů se do značné míry liší i chováním a výběrem potravy - dokonce i na lokalitách společného výskytu. Je z těchto důvodů obtížněji ulovitelný na udici. V dnešní době je sazan stále vzácnější. Mizejí jeho přirozená trdliště a ve své původní formě prakticky není vysazován. Obrovské nebezpečí pro něj představuje křížení se šlechtěnými kapry vysazovanými nebo uniklými do řek, díky němuž už naprosto čistá divoká linie pravděpodobně zanikla. Stále se ovšem vyskytují štíhlí kapři vzhledem i geneticky velmi blízcí původní divoké formě. Vzácně se s nimi setkáme i u nás na dolním toku Dyje.

Rybniční kapr je dnes zcela domestikovaný tvor podobně jako kráva, kůň nebo domácí drůbež a má za sebou více než 2 000 let samostatného vývoje. Prošlechtěné linie se od divokého předka liší v mnoha ohledech - výškou a proporcemi těla, už zmíněným zlomem za hlavou, kde tělo nabírá na výšce, pigmentací pokožky, ošupením (lysci, řádkoví kapři, naháči). V Japonsku byli vyšlechtění zvláštní barevní kapři označovaní jako „koi" (není to totéž jako zlatá forma evropského kapra, se kterou se u nás také můžeme setkat). Kapři koi jsou šlechtěni s nevšední péčí. Důraz je kladen na kvalitu a působivost kresby a od nich se odvíjí i cena ryby. Existují záznamy o některých dodnes chovaných liniích starší než 200 let.

Šlechtění kaprů neskončilo ani s nástupem moderní doby. Spíše naopak - dnes není problém dopravit libovolné generační ryby na kterékoli místo na světě a pokusit se zlepšit vlastnosti stávajících chovných linií - ať už co do odolnosti vůči chorobám, rychlosti růstu nebo stavby těla. Tak došlo v nedávné minulosti ke zkřížení původních českých linií například s maďarskými kapry nebo amurským sazanem.

V místech, kde se šlechtění kapři vrátili do přírody (např. v Austálii), došlo velice rychle k návratu do podoby blízké divoké formě - ryby jsou hubené, dlouhé a v několika málo generacích ztratily naprostou většinu znaků získaných v průběhu dlouholetého procesu šlechtění.

Význam kapra je celosvětově obrovský. Je jedním z nejběžnějších druhů chovaných v akvakultuře i jedním z nejodolnějších invazních druhů. Chová se i jako okrasná ryba.

U nás je nejvíce chovanou i sportovně lovenou rybou a získal i jakýsi punc naší „národní" ryby.

Celková roční produkce zužitkovaných ryb u nás převyšuje 2 000 t ze sportovních revírů a 12 000 t z komerčně obhospodařovaných vod.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 - 4 tvrdé paprsky a 15 – 24 (obvykle 16 – 22) měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 2 - 3 tvrdé a 3 – 7 (nejčastěji 5 - 6) měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 13 - 19 měkkých paprsků, v bříšní ploutvi bývají 1 – 2 tvrdé nevětvené paprsky a 4 – 9 (většinou 7 – 9) měkkých větvených paprsků.

V postranní čáře je 32 – 41 šupin (nejčastěji 36 – 40). Nad postranní čarou bývá 5 – 7 řad šupin, pod postranní čárou rovněž 5 – 7 řad šupin.

Požerákové zuby kapra jsou trojřadé (vzácně i dvojřadé), obvykle uspořádané podle vzorce 1.1.3 – 3.1.1, někdy i jinak. Jsou robustní a jejich tupé zakončení do jisté míry připomíná lidské stoličky.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

velké zlaté šupiny, případně je ošupení redukováno (lysec,…)

dva páry vousků

velká vysunovatelná ústa

dlouhá proláklá hřbetní ploutev

V rybničních chovech jsou běžné formy kapra s redukovaným ošupením - lysec...

... nebo "naháč".

Výskyt v ČR

Kapr obecný byl u nás původní pouze ve větších řekách dunajského povodí, což v praxi představuje hlavně Moravu a Dyji. Dnes se tam už s původními divokými kapry nesetkáme, i když občas jsou loveny štíhlé ryby, jejichž genetické analýzy nasvědčují tomu, že nejsou příliš vzdáleny původnímu dunajskému sazanovi.Zájemci o ulovení divokého sazana by měli navštívit hlavní tok Dunaje nebo přilehlá ramena, případně řeky dále na východě.

Poté, co se kapr stal nejběžněji chovanou rybniční rybou, byl rozšířen po celém našem území – napřed v rybnících, později i ve sportovních vodách. Dnes ho najdeme prakticky ve všech vhodných revírech a často je vysazován i do lokalit, které mu příliš nevyhovují.

Ve většině našich sportovních revírů se kapr nerozmnožuje a musí být trvale vysazován. Velké exempláře vyrostou na každé rozlehlejší vodě s dostatkem potravy. Asi největší exempláře jsou loveny v teplejších částech republiky (Polabí, jižní Morava).

Na většině našich řek vytahuje v létě část kaprů do tažných úseků.

Přehrady jako je např. ÚN Orlík jsou domovem jak čerstvě vysazených, tak i letitých kaprů.

V poslední době se hodně rozmáhá lov kaprů na komerčních revírech.

Nejvíc kaprů se ovšem vyskytuje na chovných rybnících - zde se odchovává násada...

... a odtud byla slovena konzumní ryba na vánoční trh.

Biologie

Kapr obecný býval původně říční rybou osídlující velké teplé a tažné řeky. Způsobem života se do jisté míry přibližoval parmě, i když měl daleko výraznější tendenci opouštět proud a vplouvat do stojatých ramen nebo na zaplavené louky. Prokázal však značnou přizpůsobivost a navíc byly v průběhu mnohaletého šlechtění vlastnosti divoké formy do značné míry modifikovány. Dnešní rybniční kapr je spíše rybou stojatých vod. V řekách ale prospívá bez problémů a může uspokojivě přežívat i po vysazení do poměrně proudných a chladných tekoucích vod.

Přestože ale kapři takové podmínky celkem dobře snášejí, většinou se v nich nedokáží rozmnožovat. Jejich stav a přítomnost v takových revírech musí být trvale udržována pravidelným vysazením, což obvykle vyhovuje rybářům, ale postihujete to původní druhy trvale přežívající v dané lokalitě.

Kapr, stejně jako většina příbuzných druhů, žije v hejnech. Platí to jak pro sazana, tak i pro libovolné šlechtěné ryby z kterékoli části světa. Hejna kaprů mohou být malá o několika kusech (což je typické pro většinu ryb, které dokázaly delší čas přežít na sportovních vodách) anebo naopak velmi početná (tisícihlavá hejna tvoří přemnožení kapři ve vodách na jihu USA a v Austrálii).

V našich podmínkách přerušují kapři s příchodem zimy příjem potravy. Není to ovšem zcela absolutní. Během zimních oteplení se ryby občas pohybují a omezeně potravu přijímají. V době mrazů jsou ovšem kapři soustředěni v mísovitých prohlubních vykroužených v bahně, mezi větvemi padlých stromů, u pat hrází nebo regulací a na podobných místech. Zpravidla se jedná o poměrně hluboká místa. Na rybnících jsou typická „kapří lože“ snadno pozorovatelná v době výlovů.

Kapr je všežravá ryba, který využívá vždy momentálně dostupnou potravní nabídku. Zejména to platí pro domestikované kapry. Sazan je daleko více orientován na živočišnou bentickou potravu a s oblibou konzumuje např. některé druhy mlžů. Hůře si zvyká na rostlinnou potravu nebo krmení vhazované rybáři a je daleko obtížněji ulovitelný.

Klasický šlechtěný kapr má opravdu široké potravní spektrum. Může filtrovat hrubší plankton (to je typická činnost kaprů projíždějících se v létě těsně pod hladinou) nebo dokáže přerývat dno až do hloubky 15 cm ve snaze naplnit si žaludek bentickými organismy. Z nánosů ve dně filtruje larvy pakomárů a jiného vodního hmyzu, červy, vodní měkkýše - zejména mladé škeble- a zanechává v sedimentu kráterovité stopy, podle nichž je možné oblasti, kde se ryby intenzivně krmí, snadno objevit – pokud je voda dostatečně čistá. Na rybnících kapři vyžírají i mladé výhonky rákosu a dalších vodních rostlin (v případě přesazení rybníka mohou po čase břehové porosty úplně zlikvidovat). Velmi ochotně se kapři živí i krmivy poskytnutými člověkem – obilniny, pečivem, návnadami rybářů. Hladový kapr bez potíží zkonzumuje mrtvou rybku nebo se dokonce pokusí ulovit živou.

Za zvýšeného stavu vody kapři rádi vplouvají do zaplavených luk, kde sbírají žížaly a jinou potravu ze zaplavené souše.

Poměrně zajímavá je informace o průchodu potravy trávicí soustavou kapra. Při teplotě vody 10°C trvá celý proces od pozření potravy do vyloučení nestrávených zbytků 17 hodin. Se zvyšující teplotou rychlost trávicího procesu narůstá a při teplotě 26 °C projde potrava zažívacím traktem ryby v pozoruhodném čase 3,5 hodiny.

Rozmnožování kapra je velmi závislé na podmínkách a rychlosti růstu ryby. V tropických oblastech kapři pohlavně dospívají už v 1. roce života (Indie – 6 až 8 měsíců, Indonésie – samci někdy již ve 3 měsících). U nás většina ryb dospívá mezi 3. – 5. rokem – samice obvykle později. Typicky je to vidět na vánočních kaprech, kde menší ryby ve stáří 3 – 4 roky nemají ještě vytvořeny pohlavní produkty nebo se jim právě začínají vytvářet.

Pokud se v našich podmínkách kapr rozmnožuje, pak je to jedenkrát za rok. V tropech se ovšem kapři vytírají i několikrát do roka – na Jávě byly ryby při zajištění optimálních podmínek schopny třít se osmkrát za rok.

Výtěr kapra u nás probíhá při dosažení teploty vody 17 – 20°C nejčastěji v květnu až červnu. K výtěru si kapři vybírají mělká zarostlá místa v blízkosti břehů. Výtěr je velmi bouřlivý (ryby se mrskají, šplouchají a jsou zdaleka vidět). Zpravidla k němu dochází v ranních hodinách. Vytřené jikry se lepí na vodní rostlinstvo. Jiker je obrovské množství – obvykle statisíce, ale velká jikernačka jich může mít až 1,5 miliónu o celkové hmotnosti několik kilogramů.

Kapr se v přírodních podmínkách kříží s karasem obecným. Vzniklí jedinci nazývaní kaprokarasi nesou znaky obou rodičovských druhů – např jsou větší než karas a mají obvykle 2 – 4 vousky výrazně menší než kapr.

Uměle byl kapr zkřížen i s línem, tolstolobikem a tolstolobcem.

Význam kapra pro přírodní společenstva našich vod je sporný. Přes jeho rybářskou oblibu se jedná o nepůvodní druh vysazovaný masově v množství, které převyšuje často i kompletní hmotnost všech dalších druhů ryb v revíru. To má samozřejmě negativní vliv na ostatní druhy, protože vysazení kapři spotřebovávají z revíru velké množství potravy. Výsledkem je snížení početnosti původních druhů ryb. Potíž je, že při současné preferenci kapra a při aktuálních požadavcích na úroveň zarybňování, asi neexistuje jiná možnost, přání široké rybářské základny uspokojit.

Stáří a růst

Kapr obecný je velká, dlouhověká a poměrně rychle rostoucí ryba. Dokonce i divoká forma roste celkem rychle. Daleko rychleji ovšem rostou šlechtění rybniční kapři a to zejména v teplých vodách s dostatkem potravy. Vůbec nejrychlejší je jejich růst v tropických oblastech, kde je celoročně vysoká teplota vody a chybí tam zimní klidové období.

Realita je pak taková, že zatímco v našich podmínkách se hmotnost dvouleté ryby obvykle pohybuje kolem 0,5 kg, dosáhly ryby chované ve vyhřívané nádrži ve věku 16 měsíců hmotnosti 4 kg a při zavádění chovu českých kaprů v africkém státě Zambii někdy v 80. letech 20. stol. údajně vážily některé kusy ve stáří 2,5 roku 11 kg.

Velcí kapři běžně přesahují délku 1 m a jejich hmotnost hodně závisí na proporcích těla. O něco těžší bývají lysci a ti úplně nejtěžší v minulosti překročili hmotnost 37 kg. Současný světový rekord je už opět vyšší (a ne o málo) a jistě ani ten nebude mít dlouhé trvání. Tyto extrémně vzrostlé ryby obvykle pocházejí z vod jižní Evropy – zpravidla z Francie nebo Rumunska. U nás zřejmě zatím nebyl kapr nad 30 kg oficiálně registrován a stále je naším největším úlovkem před více než 30 lety ulovený exemplář z Rozkoše dlouhý 108 cm a vážící 29,2 kg.

Protože mnozí velcí kapři byli uloveni opakovaně, víme dnes, že většina kaprů neroste plynule až do konce života – zejména se to týká jejich váhy. Někdy mezi 15. – 20. rokem života dosáhnou svého maxima a další přírůstky jsou buď nepatrné nebo v případě nepříznivé sezóny může ryba zaznamenat i hmotnostní pokles.

Pokud jde o maximální stáří, kapra lze jednoznačně označit za dlouhověkou rybu překračující v některých případech délku života 40 let. V přírodních podmínkách se ale naprostá většina kaprů tomuto věku ani nepřiblíží.

Tahle rybka má život zatím před sebou. Jak dlouhý bude a jaké velikosti během něj doroste, to záleží především na podmínkách, v nichž bude nucena žít.

Některé úlovky kapra z našeho území

Délka	Hmotnost	Revír	Datum ulovení	Nástraha
108 cm	29,20 kg	ÚN Rozkoš	23.6. 1978	?
110 cm	25,00 kg	Mastník 1	30.5. 1999	kůrka chleba
109 cm	22,50 kg	Dyje 4	26.7. 2007	boilie
108 cm	22,90 kg	Dyje 5	30.10. 2006	boilie

Růst kapra – běžný rybniční chov na území ČR

pouze přibližné údaje
Věk (roky)	1	2	3	4	5	6
Celková délka (mm)	120	300	450	550	630	700

Na sportovních revírech je růst většinou daleko pomalejší, na hladovějších vodách je roční přírůstek běžně jen kolem 4 – 5 cm. Odlov kapra ale obvykle dosahuje takové intenzity, že většina kaprů je na menších revírech ulovena v první sezóně po vysazení. Pro tento druh naprosto běžné délky 60 – 70 cm se ve sportovních revírech dožívá jen malé procento vysazených ryb. Pokud přežijí několik let, jejich ulovení je pak výrazně těžší.

Sportovní rybolov

Kapr je druhem, na jehož lov se zaměřuje většina našich rybářů. Značná preference tohoto druhu ze strany rybářů i rybářských hospodářů přináší nejeden problém a někdy bývá i terčem kritiky. Zatím se ale jedná o stav, který většině vyhovuje.

Kapr se se u nás loví nejčastěji na položenou – od běžné „bobkařiny“ přes stále populárnější feeder až po ultramoderní kaprařské metody. Dá se ale spolehlivě lovit i na plavanou a zejména na menší ryby je tato technika velmi úspěšná. Dalším způsobem, jak dostat kapra na háček, je lov z hladiny. Za nástrahu obvykle slouží pečivo, ale v Británii s oblibou používají i různě dochucované psí granule.

V poslední době přibývá i úlovků kapra muškařením nebo dokonce přívlačí. Není to žádná náhoda. V některých lokalitách lze kapry s muškařským vybavením lovit poměrně pravidelně. S přívlačí nelze uspět tak často, ale na hladovějších vodách, kde se kapr intenzivně vysazuje, mívá šikovný vláčkař i několik úlovků za sezónu.

Pokud jde o náčiní pro lov kapra, velmi záleží na velikosti lovených ryb a podmínkách v místě lovu. Pro lov čerstvě vysazených kapříků lze vystačit prakticky s jakýmkoli náčiním, s rostoucí velikostí ryb a komplikacemi v lovišti (proud, porosty, vázky, lov na velkou vzdálenost,…) nároky na použité náčiní rostou.Asi nejtěžší disciplínou je lov velkých kaprů v hlubokých tažných úsecích neregulovaných nížinných řek.

Možný výběr náčiní pro lov kapra:

Plavaná

Výkonnější plavačkový prut – s rostoucí velikostí cílových ryb rostou i požadavky na jeho kvalitu. Obecně se používají všechny běžné typy prutů - matchový, bolonézka, dělička nebo běžný delší teleskopický prut, vždy podle charakteru loviště nebo potřeb rybáře. Pro lov velkých kusů se používají silné matchové pruty nebo speciální dělené pruty s většími očky.

Návazec - 0,10 - 0,30 mm – obrovské rozpětí použitelných průměrů naznačuje široké spektrum podmínek, v nichž se může lov odehrát.

Nástraha - bílí červi, hnojáčci, houska, oplatek, různá těsta, kroupy, kukuřice apod.

Položená

Prut je třeba vybrat s ohledem na velikost ryb, charakter loviště, potřebu dlouhých hodů, odhazovanou zátěž a podobně. Použít lze běžný teleskop, feederový prut, dělený kaprový speciál a na zarostlých tůních se uplatní někteé silnější vláčecí pruty s měkčí akcí.

Návazec - monofilní vlasce v rozmezí 0,12 - 0,35 mm, pletenky různých vlastností. Vyrábějí se i kombinované návazce z několika materiálů. Silnější průměry návazce i kmene se uplatní hlavně v místech s vázkami a při lovu trofejních ryb.

V kaprařině se používá celá řada materiálů s různými vlastnostmi jak na návazce, tak i jako kmenová šňůra.

Nástrahy - boilies, pelety, pečivo, bílí červi, žížaly, různá těsta, kroupy, kukuřice, hrách, fazole, brambory, kolínka, extrudy, burizony, psí granule,…

Lov z hladiny

Prut odpovídající očekávané velikosti ryby a charakteru lokality.

Návazec – zpravidla se váže háček přímo na kmen (průměr 0,14 – 0,30 mm).

Nástrahy – pečivo, psí granule,...

Muškaření

Delší prut 270 až 305 cm - AFTMA v rozmezí 5 – 7, hodně závisí na velikosti očekávaného úlovku a prostoru pro zdolání.

Běžně se loví spíš menší ryby.

Návazec - 0,12 - 0,20 mm.

Nástrahy: mokré mušky, nymfy – např. napodobeniny patentek.

Kapr obecný - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

Počasí

Místy mlhy nebo nízká oblačnost, jinak jasno nebo skoro jasno. Slabý proměnlivý vítr do 3 m/s nebo klidno. KOMENTÁŘ METEOROLOGA: Na mostech ojediněle možnost výskytu námrazy (jíní) při mrznoucí mlze i za jasné oblohy.

Slunce vychází v 07:10, zapadá ve 16:17

Aktuální vodní stavy Mapka

více o počasí »

Kalendář rybářských akcí

**Listopad 2024**
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
				1	2	3
4	5	6	7	8	9	10
11	12	13	14	15	16	17
18	19	20	21	22	23	24
25	26	27	28	29	30

přidat akci všechny akce »

Vyhledávání

Kapr obecný