Drsek menší

Drsek menší

Zingel streber (Siebold, 1863)

Drsek menší je drobná extrémně štíhlá rybka žijící v povodí Dunaje a Vardaru. Obývá tak vody řady evropských zemí ležících na jih nebo na východ od našeho území. U nás žil v Moravě až po Olomouc a vyskytoval se i na dolním toku Bečvy. Zároveň migroval do Dyje a jejím korytem až do Svratky. V průběhu 20. století prakticky vymizel, ale po roce 2000 se znovu začal objevovat na dolním toku Moravy a Dyje a v současnosti je jeho výskyt zejména na několikakilometrovém úseku Moravy nad soutokem s Dyjí celkem běžný.

Co se týče vzhledu, je drsek menší snad nejštíhlejší z našich ryb – pomineme-li úhoře. Celé tělo je velmi protáhlé s malou hlavou a extrémně dlouhým a tenkým, na průřezu kulatým, ocasním násadcem, který tvoří až třetinu délky těla. Je to adaptace na život v mělkých proudících úsecích řek, kde tato rybka postává nad písčitým nebo štěrkovým dnem. Kromě dokonale hydrodynamického těla disponuje drsek i dokonalou kamufláží skládající se z výrazných světlých a tmavých pruhů. U mladších jedinců je pruhování kontrastnější. Tak jako u všech okounovitých ryb najdeme na hřbetě drska dvě ploutve, přičemž první má silnější nerozvětvené paprsky. Mezi ploutvemi je zřetelný odstup. Šupiny u drska menšího zasahují až na hlavu kde pokrývají celé temeno a zasahují až mezi nozdry. Naproti tomu spodek hlavy a břicho jsou holé téměř až k řitnímu otvoru.

Příbuzný drsek větší dosahuje větších rozměrů, má podstatně kratší ocasní násadec, nemá výrazné pruhy – je spíše skvrnitý a holá šupinami nepokrytá část břicha končí u břišních ploutví.

Oba druhy drsků mají zakrnělý plynový měchýř, což zhoršuje jejich schopnost pohybovat se ve vodním sloupci a nutí je pohybovat se spíše u dna kratšími přískoky.

Jako vzácný zástupce ryb z dunajského povodí vracející se do našich řek poté, co v nich byl na několik desítek prakticky vyhuben, je drsek menší zcela právem řazen mezi chráněné druhy.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 6 – 10 tvrdých paprsků, druhá hřbetní má 1 – 3 tvrdé a za nimi ještě 7 – 13 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 1 - 3 tvrdé a 6 – 12 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev má 1 – 2 tvrdé paprsky doplněné 11 – 15 měkkými a břišní ploutev mívá 1 tvrdý a 5 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 70 – 89 šupin, nad postranní čárou je 4 – 8 a pod postranní čárou 9 – 15 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• extrémně štíhlé tělo s dlouhým ocasním násadcem
• dvě hřbetní ploutve, mezi nimiž je výrazná mezera
• na těle se střídají výrazné tmavé a světlé pruhy

rozdíly oproti drskovi většímu:

• velikost do cca 20 cm
• je daleko štíhlejší a má mnohem delší ocasní násadec
• tělo je pokryto výraznými pruhy – u drska většího je spíše skvrnité
• holá neošupená část břicha sahá daleko za úroveň břišních ploutví.

Výskyt v ČR

Dolní tok Moravy a Dyje – zejména v oblasti soutoku obou řek. Je možné, že v dalších letech se zejména na Moravě bude postupně šířit proti proudu.

Biologie

Jedná se o druh obývající proudné řeky středních a nižších poloh. Žije u dna a podobně jako jiné druhy ryb s touto životní strategií postrádá plynový měchýř. Pohybuje se na dně jakýmisi poskoky a ukrývá se mezi kameny, kde díky svému krycímu zbarvení prakticky splývá s podkladem. Bylo pozorováno, že si mezi kameny a nerovnostmi dna vyhrabává i jamky.

Menší exempláře mají v oblibě mělké písčité proudy s hloubkou jen několik decimetrů, větší jedinci se stahují do hlubších proudů s hrubší strukturou dna, kde pak využívají proudové stíny za jednotlivými kameny. Drsek se živí drobnými bentickými organismy – larvy hmyzu, korýši, měkkýši a větší exempláře občas uloví menší rybky. Při sběru potravy často ryje ve dně. Přes zimu potravu nepřijímá.

Dospívá ve druhém roce života. Tře se od března do května v proudnici na kameny. Samice klade zhruba 600 – 4200 jiker o průměru zhruba 2 mm.

V posledních letech je tento druh na většině svého areálu rozšíření stále vzácnější a to i na Slovensku, kde býval v některých řekách velmi početný. Skutečnost, že u nás zatím jeho početnost spíše roste, je potěšující a je třeba přijmout veškerá nutná opatření, aby se u nás tento i další vzácné druhy ryb z dunajského povodí do budoucna udržely.

Význam drska menšího pro fungování říčních ekosystémů není velký, je to spíš jen typický nepříliš hojný obyvatel určitých úseků řeky, ale v některých menších řekách východního Slovenska kdysi tvořil až 12 % rybí obsádky.

Stáří a růst

Drsek menší je jako většina malých ryb nejen pomalu rostoucím, ale především krátkověkým druhem. Maximální doložené stáří ze slovenského úseku Dunaje je 5 let. Tak jako u většiny ryb jsou největší a nejstarší exempláře samice.

Běžně se setkáme s drsky menšími do velikosti 15 – 18 cm vážícími do 40 g, vzácně překračuje i hranici 20 cm. Asi největší údaj v dostupné literatuře je 22 cm.

Růst drska menšího

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Slovensko, do r.1980

Jako u mnoha malých druhů ryb je vidět rychlý počáteční růst a následné zpomalení po dosažení pohlavní dospělosti. Součástí vzorku byla jediná samice ve věku 5 let, což jen potvrzuje, že se jedná o krátkověkou rybu.

Sportovní rybolov

Sportovní lov této vzácné a chráněné ryby je vysloveně nežádoucí, zabránit ale jejímu náhodnému ulovení při lovu na plavanou nebo položenou s jemným náčiním (např. při lovu hrouzků) se samozřejmě nedá.

Ulovení do čeřínku není, vzhledem k tomu, že drsek vyhledává proudné partie řeky, příliš pravděpodobné.

Drsek menší - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.