Chytej.cz
smartCHYTEJ
Atlas ryb: Ježdík žlutý Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Ježdík žlutý

Ježdík žlutý

  • latinsky: Gymnocephalus schraetser
  • slovensky: Hrebenačka pásavá
  • anglicky: Stripped ruffe
  • německy: Schrätzer
  • Původní pouze ve větších řekách dunajského povodí
  • Celoročně hájený
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Chráněný, veden v kategorii "ohrožený"

Ježdík žlutý

Gymnocephalus schraetser (Linnaeus, 1758)

Areál rozšíření tohoto vzhledově atraktivního druhu není příliš velký. Zahrnuje zejména dolní část povodí Dunaje (na hlavním toku Dunaje zhruba po město Ulm) včetně některých přítoků. Dále by se měl vyskytovat v některých menších tocích ústících do Černého moře (např. řeka Kamčija, Bulharsko) a byl pozorován i v samotném Černém moři proti ústí Dunaje. Nikde není příliš hojný.

Je to poměrně štíhlá proudomilná rybka s nezaměnitelným zbarvením. Jak už jeho název napovídá, základní barvou jeho těla je žlutavý odstín s nádechem do zelena přecházející ve světlejší břicho. Na bocích jsou výrazné tmavé pruhy směřující ovšem ne shora dolů jako u většiny okounovitých ryb, ale vodorovně – od hlavy k ocasu. Pruhy se často rozpadají na několik podlouhlých skvrn.

Stejně jako ostatní ježdíci má i tento druh jednu hřbetní ploutev skládající se ze dvou odlišných částí. Přední podpírají ostré špičaté paprsky, zadní je napjata mezi skupinou rozvětvených měkkých paprsků. Jednotlivé ostré trny jsou i v dalších ploutvích i na konci skřelové kosti.

Mimořádně zdařilé fotografie této ryby, na nichž je možné si vychutnat její krásu v přirozeném prostředí, je možno vidět v publikaci Petera Áče Tajný život ryb.

Jezdik-zluty-1.jpg

U nás je ježdík žlutý vzácným hostem v nejspodnějších úsecích Dyje a Moravy.

Například 8. 12. 1994 byl zaznamenán na Dyji pod břeclavským jezem v celkovém počtu 28 jedinců.

Poslední dobou se loví při výzkumných odlovech celkem pravidelně a zjara bývá občas uloven i feedraři lovícími v proudech v městském úseku Dyje.

 

Ježdík žlutý je na našem území velmi vzácným druhem, který je loven jen náhodně a nemá žádný hospodářský význam. Pro svou vzácnost byl zařazen mezi chráněné druhy živočichů a v Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh. V textu vyhlášky 395/1992 Sb. je zařazen pouze do kategorie "ohrožený".

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má ve své přední části 16 – 20 tvrdých paprsků následovaných druhou částí skládající se z 10 – 14 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev tvoří 1 - 3 tvrdé a  5 – 7 měkkých větvených paprsků, v prsní ploutvi najdeme 13 – 16 měkkých paprsků a břišní je 1 tvrdý paprsek doplněný 5 měkkými.

V postranní čáře je 46 – 69 šupin, nad postranní čárou je 4 – 9 a pod postranní čárou 10 – 16 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • štíhlejší vřetenovité tělo se zašpičatělou hlavou
  • výrazná hřbetní ploutev, první polovina s trny, druhou navazující polovinu podpírají měkké paprsky
  • drobné tuhé a drsné šupiny
  • žlutavé zbarvení těla i ploutví
  • tmavé pruhy na bocích vedoucí vodorovně od hlavy k ocasu, mohou se rozpadat na jednotlivé skvrny
  • Jezdik-zluty-3.jpg

 

Výskyt v ČR

Pouze dolní tok Moravy (až k Hodonínu) a Dyje (kdysi po soutok se Svratkou, dnes zřejmě po hráz Novomlýnské nádrže).

Dává přednost proudícím úsekům s tvrdým dnem. Je relativně vzácný a jeho výskyt může mít sezónní charakter.

Zřejmě největší šance na setkání s touto rybkou je v úseku Dyje od splavu v Břeclavi níže.

Dyje-jezdiky-zluty.jpg

Dyje pod Bulhary - dík novým rybím přechodům má ježdík žlutý šanci pronikat i do tohoto úseku řeky.

 

Biologie

Jezdik-zluty-ad2.jpg

Ve velkých tažných řekách existuje řada druhů přizpůsobených k životu v proudnici a ježdík žlutý je jedním z nich. Proudomilné druhy mají zpravidla rozdílné nároky na sílu proudu, hloubku vody a substrát dna. Ježdíkovi žlutému vyhovují hlubší výmoly a rýhy s písčitým nebo kamenitým dnem. Má rád i výmoly v ústí přítoků nebo za vodními stavbami. Není hojným druhem, pouze během migrací, zejména na jaře a snad také při přezimování dochází místy k nahromadění většího počtu jedinců.

O chování se ví málo, předpokládá se, že žije v menších hejnech, někdy i společně s dalšími druhy ryb.Jako většina ježdíků je i tento druh bentofág – tedy druh živící se tím, co mu poskytne dno. V říčních proudech tvoří jeho potravu hlavně larvy a kukly pakomárů, chrostíků a některých korýšů (např. beruška vodní). Příležitostně požírá i jikry a potěr ryb.

Dospělost nastupuje vzhledem ke krátké délce života poměrně brzy (většinou ve stáří 2 – 3 roky) a závisí spíš na dosažení určité délky. Samci dospívají obvykle při délce těla (ichtyologové měří ryby bez ocasní ploutve) 90 mm a samice 120 mm.

Výtěr probíhá od dubna do června u dna kamenitých proudů, místy i hromadně. Ve vaječnících samic byly nalezeny jikry různé velikosti, což by nasvědčovalo tomu, že se tento druh tře ve více dávkách. Počet jiker se u jedné samice pohybuje mezi 15 000 – 45 000, někteří autoři udávají nižší hodnoty.

V rybím společenstvu dunajských vod má tento druh nezastupitelné místo, ale vzhledem ke své poměrně nízké početnosti se o něm rozhodně nedá říct, že by se dal považovat za významný. Jeho maximální biomasa zjištěná v některých dunajských ramenech nepřekročila 3 kg na 1 ha (většinou byla podstatně nižší), takže celkově zřejmě tento druh nikde netvoří početně ani hmotnostně více než 1 % obsádky.

Stáří a růst

Jezdik-zluty-ad1.jpg

Ježdík žlutý je považován za krátkověkou rybu, jejíž maximální stáří obvykle nepřekračuje 5 let. Na řadě lokalit je obtížné najít jedince starší 3 let.

Co se velikosti týče, běžně dorůstají ježdíci žlutí délky 15 – 20 cm při hmotnosti 40 – 80 g. Větší exempláře jsou vzácné, ale na Internetu byla před časem k vidění fotografie úlovku z břeclavského úseku Dyje a odhadem mohl mít tento jedinec 23 – 25 cm.

 

Asi největším ježdíkem žlutým zmiňovaným odbornou literaturou je pak samec délky 295 mm vážící 150 g ulovený 12. 11. 1987 v Dunaji v Bratislavě.

 

Růst ježdíka žlutého v deltě Dunaje (do r. 1976 - 141 exemplářů)

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

 

Věk (roky) 1 2 3 4 5
Celková délka (mm) 36-88 72-161 108-204 178-222 202-216

 

Údaje o růstu nebyly z našeho území publikovány, ale výše uvedené hodnoty z dunajské delty jsou údajně velmi podobné tempu růstu zjištěnému ve slovenském úseku Dunaje. Při jejich širokém rozpětí tomu není těžké uvěřit a ježdíci z našich řek se do těchto relací jistě také vejdou. Stejně jako u řady jiných druhů platí i pro ježdíka žlutého, že nejstarší jedinci nebývají ryby s nejrychlejším růstem a tak největších rozměrů trochu překvapivě dosahují ryby o rok mladší.

Sportovní rybolov

Jezdik-zluty-2.jpg

Ježdík žlutý by se dal lovit na drobné živočišné nástrahy na plavanou či položenou a občas tak bývá i uloven.

S ohledem na výskyt v proudnici a malé rozměry této ryby je nejpravděpodobnější dosažení úlovku pomocí feederového prutu.

Protože se jedná o chráněný druh, není záměrný lov žádoucí.

Ježdík žlutý - fotografie

th-Jezdik-zluty-ad2.jpgth-Jezdik-zluty-3.jpgth-Jezdik-zluty-2.jpgth-Jezdik-zluty-ad1.jpgth-Dyje-jezdiky-zluty.jpgth-Jezdik-zluty-1.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.


Novinky CORMORAN