Chytej.cz
smartCHYTEJ
Atlas ryb: Cejn siný Ryby podle čeledí Ryby podle řádů
Cejn siný

Cejn siný

  • latinsky: Abramis ballerus
  • slovensky: Pleskáč siný
  • anglicky: Blue Bream, Zope
  • německy: Zope
  • Původní na jižní Moravě, možná i v Labi
  • Nemá dobu hájení
  • Minimální lovná délka: nemá
  • Není chráněn

Cejn siný

Abramis ballerus (Linnaeus, 1758)

Cejn siný je jedním z našich méně známých druhů cejnů. Na většině našeho území se ani ulovit nedá a hojnější je pouze ve vodách jižní Moravy. V rámci Evropy se ale jedná o hojný a široce rozšířený druh, který najdeme na východ od Labe přes Polsko a Ukrajinu až do povodí Volhy a Uralu. Vyskytuje se i v jižním Švédsku, některých přítocích Černého moře a v povodí Dunaje. Je schopen přežívat i v brakické vodě a tak se s ním můžeme setkat i ve Finském a Štětínském zálivu, v severní části Kaspického moře a některých okrajových oblastech Černého a Azovského moře.

V poslední době, kdy probíhají rozsáhlé revize taxonomických vztahů a dochází ke změnám vědeckých jmen jednotlivých druhů, se tento druh označuje novým názvem Ballerus ballerus.

Cejn-siny-hlava-a.jpg

Vzhledem se jedná o typického cejna – tedy stříbrnou až žlutošedou rybu s vysokým plochým tělem.V porovnání s ostatními našimi cejny má jemnější ošupení a daleko výše postavená ústa – jako jediný náš cejn je má obrácená směrem vzhůru. Je to dáno tím, že tento druh cejna preferuje jako potravu planktonní organismy.

 

 

Tělo působí protáhlejším dojmem než u cejna velkého a je velmi ploché. Dalším nepřehlédnutelným znakem je mimořádně dlouhá řitní ploutev.

Cejn-siny.jpg

 

U nás cejn siný nepatří k hojným nebo hospodářsky významným druhům ryb. Na jižní Moravě je omezeně loven na udici – zřejmě méně než by odpovídalo jeho početnímu zastoupení v revírech, ale to je u planktonožravých ryb obvyklé. Na rozdíl od příbuzného cejna perleťového však není tak vzácný, aby musel být zařazen mezi chráněné druhy. V Červeném seznamu ryb a mihulí ČR je ale veden v kategorii "zranitelný".

Na východě Evropy, zejména na Ukrajině a v Rusku je nebo byl místy průmyslově loven.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 3 tvrdé paprsky a 7 - 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 33 – 46 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 14 – 21 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 9 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 62 – 77 šupin, nad postranní čárou je 12 – 20 a pod postranní čárou 7 – 13 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

  • ploché tělo
  • čistě stříbřité zbarvení boků
  • nejjemnější ošupení ze všech cejnů
  • Cejn-siny-vs-cejn-perletovy.jpg

    Na tomto obrázku je cejn siný (dole) srovnáván s podobným cejnem perleťovým (nahoře)

  • krátká tupá hlava
  • ústa lehce obrácená vzhůru
  • Cejn-siny-hlava.jpg

     

  • extrémně dlouhá řitní ploutev

Výskyt v ČR

U nás se jedná o poměrně vzácný a málo známý druh obývající pomalu tekoucí řeky nebo i stojaté vody.

Jedná se o rybu vyskytující se zejména v řekách dunajského povodí a pravidelně se s ním můžeme setkat zejména na dolním toku Moravy a Dyje. Existují ovšem i zprávy o ojedinělých úlovcích z Labe (Střekov). Asi největší exempláře žijí v jezerech pod Pálavou, odkud v jarním období vytahují do přítoků – zejména do Svratky a Jihlavy.

Nove-mlyny-cejn-siny.jpg

V jezerech pod Pálavou (zde Novomlýnská nádrž) žije poměrně dost cejnů siných, loveni jsou však ojediněle.

 

Novomlynska-vrata-cejn-siny.jpg

V Dyji pod Novými Mlýny se cejn siný vyskytuje rovněž.

 

Biologie

Cejn siný je rybou obývající nížinné úseky řek a některé stojaté vody. V řekách preferuje klidnější hluboké úseky s měkkým dnem, na stojatých vodách se mladší jedinci drží blíže ke břehům, zatímco starší ryby se postupně přesouvají ke středu nádrže.

Cejn-siny-predni-cast-tela.jpg

Jedná se o hejnovou rybu, která může být na některých vodách poměrně hojná. V některých ramenech v okolí Dunaje (na území Slovenska) může být i nejhojnějším rybím druhem. U nás ale tak hojný není a většinou tvoří jen malo část obsádky. Rybářům navíc jeho přítomnost uniká díky potravní specializaci tohoto druhu. Cejn siný totiž na rozdíl od ostatních cejnů získává značnou část potravy ve vodním sloupci, kde loví plankton. Už pohled na postavení jeho úst napovídá, že skutečně není specialistou pro sběr potravy ze dna. Také žaberní tyčinky tvoří poměrně dokonalý filtrační aparát.

Pokud je planktonu dostatek, pak organismy dna nebo detrit (rostlinné zbytky) tvoří jem malou část obsahu zažívadel zkoumaných ryb. Pokud je planktonu méně, přechází cejni siní k hledání potravy na dně (larvy pakomárů, měkkýši,…) a v případě nutnosti jsou schopni živit se i rostlinnou potravou.

Celkové procentuální složení potravy se mění v závislosti na sezónní nabídce. Plankton převažuje v dobách, kdy se ho vyvine dostatečné množství, což je hlavně v létě.

Podle některých údajů přijímá cejn siný potravu pouze za světla. Nejvyšší aktivitu ale vykazuje v ranních a podvečerních hodinách.

Pohlavně dospívá cejn siný obvykle ve 3. – 4. roce života, na některých lokalitách i podstatně později, někdy až v 8. roce života. Samci obvykle dospívají dříve než samice.

Výtěr probíhá obvykle během dubna až května. Jikry jsou nakladeny v jediné dávce. Za výtěrem podnikají cejni siní kratší migrace buď ke břehům přehrad nebo i do přítoků. V řekách se podobně jako jiné druhy kaprovitých ryb přesouvají výše proti proudu.

Samotný výtěr probíhá na mělčínách v blízkosti břehů, obvykle v hloubce 30 – 50 cm. Jikry jsou kladeny nejčastěji na vodní rostlinstvo nebo potopené kmeny a větve. V některých řekách, zřejmě kvůli nedostatku vhodnějších míst, probíhá výtěr i v řečišti na kamenitém dně.

Samice klade nejčastěji 10 000 – 40 000 jiker, vzácně jejich počet překračuje i 100 000.

U nás je cejn siný nepříliš početným druhem a má význam jako určitá složka potravy dravých ryb. Dále na východ - na Slovensku a na Ukrajině je místy poměrně hojný a na některých lokalitách byl v minulosti vyhodnocen jako vůbec nejhojnější ryba. Plůdek cejna siného tam pak tvoří velkou část potravy mladých štik.

Stáří a růst

V běžných podmínkách je cejn siný pomalu rostoucím druhem, který málokdy překračuje délku 30 cm. V některých lokalitách dokáže ale růst daleko rychleji a tak literatura zmiňuje jako maximum délku kolem 45 cm při hmotnosti kolem 1 kg. Z přítoků Věstonické nádrže ale pocházejí občasné zprávy o rybách, které překročily délku 50 cm.

Nejvyšší zaznamenané hodnoty z posledních let jsou 52 cm a 1,55 kg.

 

Některé úlovky cejna siného z našeho území

 

DélkaHmotnostRevírDatum uloveníNástraha
52 cm ? kg Svratka 1 27.4. 2006 kukuřice - feeder
52 cm ? kg Svratka 3 5.8. 2006 lov na feeder
51 cm ? kg Svratka 1 27.4. 2009 plavaná

 

Růst cejna siného na vodách ČR a SR:

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

minimální rychlost růstu na vzorku z více lokalit

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8
Celková délka (mm) 38 71 106 137 161 194 218 242

maximální rychlost růstu na vzorku z více lokalit

Věk (roky) 1 2 3 4 5 6 7 8
Celková délka (mm) 164 203 277 307 338 334 350 364

 

Z tabulek je jasně vidět skutečnost, která platí pro libovolný rybí druh – v závislosti na podmínkách se může rychlost růstu výrazně měnit. Použitím vzorků z více lokalit vznikl u druhé tabulky paradox – po zprůměrování vychází, že šestileté ryby jsou menší než pětileté. Podobné výsledky vznikají poměrně často při zpracování méně početných vzorků nezahrnujících rovnoměrně všechny věkové skupiny.

Existence ryb přes 50 cm naznačuje, že růstové tempo může být zřejmě ještě vyšší než udává druhá z tabulek.

Pokud jde o věk, pak na našem území bylo nejvyšší zaznamenané stáří cejna siného 9 let. V Rusku ale údajně byly uloveny i patnáctileté exempláře.

Sportovní rybolov

Cejn siný je na všech lokalitách svého výskytu poměrně vzácným druhem, na jehož lov je obtížné, ne-li nemožné se cíleně zaměřit. Může být ale uloven spolu s dalšími druhy „bílých“ ryb na položenou (ideálně feeder) nebo na plavanou.

Vzhledem k tomu, že se rád živí planktonem, mohl by zabírat i ve vodním sloupci, ale zdá se, že příliš obvyklé to není.

Konkrétních postřehů spojených s lovem tohoto druhu je publikováno velmi málo, většina úlovků pochází z jarního období, kdy ryby migrují kvůli výtěru a před ním i po něm vykazují zvýšený příjem potravy.

Cejn siný - fotografie

th-Cejn-siny-predni-cast-tela.jpgth-Cejn-siny-vs-cejn-perletovy.jpgth-Cejn-siny-hlava.jpgth-Nove-mlyny-cejn-siny.jpgth-Novomlynska-vrata-cejn-siny.jpgth-Cejn-siny.jpgth-Cejn-siny-hlava-a.jpg

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.


Novinky CORMORAN