Vyhledávání
Konference stav populace a možnosti zlepšení populace lipana podhorního a pstruha obecného
Čtvrtek 23. října 2014 v 11:24 | vložil(a) HaD | zdroj: www.rybsvaz.cz/… | 562× zobrazeno | žádný komentářVe dnech 4.-5. října 2014 proběhla v Hotelu STUDÁNKA u Rychnova nad Kněžnou konference ČRS, na které se diskutovaly otázky managementu pstruhových vod se zvláštním ohledem na pstruha obecného a lipana podhorního. Konference se zúčastnili přes sto zástupců ze všech územních svazů ČRS, především pak hospodáři z místních organizací, kteří se zabývají hospodařením na pstruhových revírech, zástupci MRS a zástupci věděckých institucí a Povodí Vltavy. Součástí konference byla i návštěva vybraných rybích líhní v rámci Východočeského ÚS ČRS (druhý den, 5. října).
Konferenci zahájil krátkým projevem předseda ČRS JUDr. Alexander Šíma, na kterého navázal předseda Hospodářského oddělení při Republikové radě ČRS pan doc. Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. z České zemědělské univerzity, který zde prezentoval vyhodnocení současné evidence úlovků lipana podhorního a pstruha obecného na revírech ČRS. Ing. Miloš Havelka, Ph.D. z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity přednesl zajímavý příspěvek o vlivu rybářského managementu na genetickou strukturu populací lososovitých ryb, Ing. Pavel Horký, Ph.D. z České zemědělské univerzity uvedl výsledky telemetrické studie chování vysazených a divokých jedinců lipana podhorního v řece Blanici. Doc. Ing. Tomáš Randák, Ph.D. prezentoval nové přístupy v oblasti hospodaření na pstruhových vodách, RNDr. Milan Hladík, Ph.D., jakožto rybářský hospodáře Jihočeského územního svazu ČRS prezentoval jeden příspěvek o obnově populace lipana na jihočeských tocích a druhý příspěvěk o zkušenostech se zaváděním nového přístupu k hospodaření na pstruhových revírech Jihočeského ÚS ČRS. Ing. Tomáš Just z AOPK ČR pak ukázal možnosti zlepšování morfologického stavu toků na příkladu dvou revitalizovaných řek v Německu. Ze Slovenského rybárského zväzu se přednášek zúčastnil Ing. Tibor Krajč, který prezentoval zkušenosti našich kolegů s odchovem a vysazováním pstruha a lipana na Slovensku. Dále si účastníci konference mohli vyslechnout příspěvek Mgr. Libora Závorky o početnosti populací a jejich vysazování nad nosnou kapacitu prostředí. Závěrem vystoupil MVDr. Miroslav Kulich, hospodář MO ČRS Police nad Metují a zároveň majitel Pstruží líhně Hynčice, který prezentoval devastující vliv vydry na přirozené populace pstruha obecného a lipana podhorního v Broumovském výběžku. Posledním přednášejícím byl Mgr. Petr Blabolil z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR, který ve svém příspěvku informoval o současných možnostech využití obsádek salmonidů na rekultivovaných propadlinách.
V rámci živé diskuze k tématu byla hodnocena především míra vlivu rybožravých predátorů na populaci pstruha a lipana, míra současné přirozené reprodukce, vhodnost vysazování jednotlivých věkových kategorií násad a vliv genetické eroze na celkový stav populací lososovitých ryb.
Účastníci konference se shodli na tom, že současný pokles populace lipana podhorního a pstruha obecného je zapříčiněn komplexem faktorů, ze kterých můžeme zmínit globální změny prostředí reprezentované poklesem průtoků a zvýšením teplot, chemickým znečištěním, poklesem množství živin v tocích, narušením přirozeného splaveninového režimu, dále nevhodnými úpravami koryt, sníženou migrační prostupností, vysokou početností rybožravých predátorů (zejména kormoránů, vyder a volavek) a změnami v průtokovém a teplotním režimu v pásmu pod přehradami.
Bylo konstatováno, že bez ochrany před působením rybožravých predátorů se veškerá další opatření minou účinkem. Dále bylo řadou účastníků doporučeno zvýšení míry lipana podhorního i pstruha obecného tak, aby se podpořila přirozená reprodukce těchto druhů. Vědečtí pracovníci v oboru rybářství doporučili upřednostňovat při vysazování pstruha obecného váčkový plůdek či čtvrtročka, u lipana pak i vyšší věkové kategorie. Omezit by se měly zásahy agregátem do toků a odlov nadměrného množství generačních ryb. Větší důraz by měl být kladen na zajištění přirozené reprodukce a v případě umělého rozmnožování na genetickou kvalitu generačních ryb.
Rada ČRS, hospodářské oddělení
všechny krátké zprávy - přidat zprávu
I vy můžete přidat svůj názor!
K tomuto záznamu není vložen žádný příspěvek.