Duben u vody
Ve čtvrtém měsíci už jsou úplně nebo částečně bez ledu i hladiny na stojácich. Jen při mrazivých nocích se ještě může vzácně vytvořit tenký ledový škraloup, ale ten přes den vezme za své pod náporem větru či slunečních paprsků. Díky rozpuštěnému sněhu a ledu voda často zaplaví příbřežní zóny – tam, mezi zatopenými stébly trav a keříky, to nyní žije! Za sluncem a teplejší vodou se do mělčin stěhuje zooplankton, vodní hmyz a rybí droboť. Všechny větší ryby jsou nahuštěné kořisti v patách. A okouni nejsou výjimkou! Jejich početné tlupy šmejdí podél břehu a hltavě chňapají po všem, co je cítit masem…
Při lovu na cit využívám dlouhý plavačkový prut nebo feeder
Nástrahy a rybolovné techniky, které frčí v dubnu
Veleúspěšnými nástrahami bývají v dubnu všechny druhy žížal. Určitě je to i tím, že vysoká voda, zaplavující pevninu, vyhnala ze země spoustu červů a ryby si na ně zvykly jako na přirozenou potravu.
Dešťovky nastražuji na „kalhotky“, na menší háčky pak dávám jen jejich půlky. Hnojáčky napichuji po třech až čtyřech, aby bylo na háčku co nejvíc svíjejících se ocásků. Z bílých červů vytvořím shluk, tvořící osm až deset kusů. Kroutící se sousto o velikosti lískového oříšku je pro hltavé dubnové okouny hodně rajcovní!
Úspěch v lovu přináší chytání „na krátko“. Lovným prostorem jsou převážně mělčiny a samé okraje vod. Rybář se musí přizpůsobit rybám, proto by měl u vody dodržovat naprostý klid, neměl by být křiklavě oblečený a měl by se vyvarovat prudkých pohybů. Okouni často operují v úplném kraji, někdy i v hloubce, kde je sotva na dlaň vody. Už z tohoto důvodu by měl rybář odcouvat dál od břehu, lovit na delší pruty a využívat přírodních krytů.
Dubnu stále vévodí rybolovné techniky plavaná a feeder. Na plavačku chytám většinou v hloubce do jednoho metru. Proto používám tenčí vlasec (max. do průměru 0,15 mm) a nenápadný pevný splávek. Vzhledem k tomu, že voda už bývá dostatečně vyčištěná a nástraha je nehluboko pod hladinou, bývá jemnost a nenápadnost alfou a omegou úspěchu!
Zjemnit se musí i při chytání na feederové náčiní. Opět nejvíc využívám páternosterové montáže, které nástrahy drží těsně nade dnem a zabraňují jim zapadnout do nánosů dna. Nahazuji pouhým zhoupnutím a směrem podél břehu.
Při plavané i feederovém páternosteru se vždy vyplatí občas s nástrahou pohnout, aby upoutala pozornost ryb.
Chytání na cit
Přítomnost okounů v samém kraji vody se dá využít k zajímavému způsobu chytání – k lovu na cit. Rybolovná sestava je naprosto primitivní. K lovu na cit využívám čtyřmetrový matchový prut s menším navijáčkem a vlascem „čtrnáctkou“. Na konec vlasce navážu pouze háček velikosti 6 – nic víc! Na háček nastražím rousnici "na kalhotky" a opatrně ji zhoupnu do vody. Chytám převážně kolmo pod špičkou prutu. S několikagramovou žížalou se dá sice nahodit poměrně daleko, ale v tomto případě platí, že čím větší vzdálenost, tím horší kontakt s nástrahou. Dešťovku nechám pod špičkou zvolna snášet ke dnu. Během propadu se vyplatí chvílemi přibrzdit vlasec, aby nástraha klesala jakoby „po schodech“. Někdy na dno ani nestačí dopadnout...
Rousnice nastražená na kalhotky
Když přece jen rousnice na dno dosedne, nechám ji tam pár minut kroutit. Pokud se po uplynulé době nic zvláštního nestane, zase ji pomalu a s pauzami vytáhnu z vody. Následuje další zhoupnutí a nové vyklesávání. Záběr zaregistruji přímo na vlasci, který držím zlehka mezi prsty. Tím, že záběr není „ředěný“ žádným optickým indikátorem, je cítit do posledního nervového vlákna.
Pokud vane ostřejší vítr a je tak znesnadněná identifikace záběru nebo samovolné spouštění nástrahy, připevním těsně nad háček brok, který sestavu zatěžká.
Velkým pomocníkem při chytání na cit jsou polarizační brýle, s jejichž pomocí monitoruji rozmístění překážek pod hladinou, a také případný pohyb ryb. S jemnou sestavou se kromě mělčin dá prochytat také nejbližší okolí ponořených překážek – vyvrácených stromů, osamocených pařezů, kaskád balvanů i podemletých břehů. Rousnice se skrytým háčkem v těle minimálně vázne a je přitom naprosto přirozená. Okoun (ale i další druhy ryb) berou takto naservírovanou nástrahu bez špetky podezření a hodně důvěřivě. Podmínkou úspěšného lovu je, aby se stal rybář na břehu „neviditelným“ a nad hladinu vyčníval jen jeho prut. Pokud jsou okouni jen trochu aktivní, tak se mu odmění po svém – záběrem za záběrem.
Bodyguardi a královna
Do pstruhové zahájené zbývají ještě dva nekonečné týdny. Odpočítávám den po dni a cloumá se mnou čím dál větší netrpělivost. Nejlepším lékem na čekání je - vyrazit na ryby! Sbalím lehkou výstroj – plavačkovou sestavu, pár drobností, krabičky s rousnicemi a hnojáčky – a hurá k přehradě!
Zrána je hladina jako sklo. Plížím se kolem mělčiny a tiše spouštím do vody nastraženou žížalku. Zvolená taktika funguje skvěle! Zdolám pár velkých plotic, okounů a dokonce i dvoukilového kapříka, kterému jsem pustil dešťovku přímo do talíře. Všechny ryby bez lítosti pouštím. Kapr z mého pohledu ještě nedozrál do konzumní velikosti, plotice nejím, a kromě toho už na sobě mají lehce vyznačenou třecí vyrážku. Okounům začne tření co nevidět. Výměnou za píchnutí háčkem mi neopomenou postříkat mlíčím rybářskou vestu. I když chytám pouze „nejedlé“ ryby, jsem spokojen.
Rybářskou pohodu mi kolem deváté zkazí sílící vítr. Pod náporem vichru se lehká nástraha nedá kloudně spustit pod hladinu. Funí přímo proti mně, takže častěji vyplétám zamotanou sestavu z pobřežních travin, než doopravdy chytám. Vlnobití mi navíc znesnadňuje přímý kontakt s nástrahou. Takhle to nepůjde! Musím se přestěhovat do nějaké závětrné zátoky. S roztaženým čtyřmetrovým prutem by byl přesun lesem hodně zdlouhavý a namáhavý, proto mašíruji přes kopec a pole. Sotva za půl hodiny scházím do hluboké, několikrát lomené zátoky. Vítr se tříští o okolní zarostlé stráně, takže hladina je zde pořád poměrně klidná.
Prut opřu o kmen smrku a jdu obhlídnout vhodná místa k lovu. Břehy jsou celkem příkré a mizí v zelenomodré hlubině. Na svahu pod hladinou se nachází několik zajímavě vypadajících smrkových pařezů, připomínajících gigantické chobotnice. Pařezy jsou podemleté a tvoří ideální okouní schovávačky.
Při prohlídce terénu si vzpomenu na kamaráda Aleše, který se každoročně v dubnu, když se vyčistí voda, noří do přehrady s potápěčskou výbavou a sleduje život pod hladinou. Nejednou mi líčil své dojmy a poznatky o chování jednotlivých druhů ryb. Nejvíc mě zaujaly jeho zkušenosti s okouny, žijícími pod rozložitými smrkovými pařezy. Z jeho vyprávění vyplývalo následující: pokud pod pařezem není zaparkovaná štika, tak tam jsou skoro vždy pruhovaní dravčíci. Při obsazování dřevěné tvrze prý mezi nimi panuje jistá hierarchie. Pod vnějšími kořeny se drží menší ryby a směrem ke středu se nacházejí čím dál větší kusy. Přímo v epicentru pak trůní největší okoun! Obvykle je to obrovská jikrnačka - královna!
Smrkové pařezy slouží okounům jako tradiční úkryty
Díky tomu, že jsou okouni hodně zvědaví a moc se neplaší, Alešovi se několikrát podařilo zaplout až pod pařez a měl možnost prohlédnout si královny z pouhých několika decimetrů. Tvrdil, že mnohé z nich byly na loket dlouhé…
Při vzpomínce na kamarádovy zkušenosti jsem se rozhodl přednostně soustředit právě na „smrkové chobotnice“ pod vodou. U prvního pařezu jsem neuspěl, ani když jsem ho žížalkou obkroužil ze všech stran. Hrad byl očividně opuštěný. Teprve po změně místa se na mě usmálo štěstí.
V průzračné vodě klesá čerstvě nastražená rousnice ke dnu. Než na něj dosedne, zpod pařezu vystartuje trojice parádních okounů. Přestože voda zkresluje, odhaduji, že každý člen útočného komanda má dobrých pětatřicet centimetrů!
Dravci dorazí k rousnici. Nejbližší kus ji nasaje, otočí se na pětníku a prchá zpět pod kořeny. Jeho společníci ho zuřivě pronásledují. Není čas otálet se zásekem. Švihnu prutem. Fííí! Promáchnu do prázdna! Okounovi jen žížalou vyčistím koutek tlamy.
Rozechvělýma rukama navlékám čerstvou dešťovku a přitom zpytuji svědomí – jak jsem mohl promarnit tak poctivou jízdu!
Nová žížala klesá ke dnu. Pruhovaná trojice jí zase vyrazí vstříc. Útok tentokrát nedokončí, zarazí se těsně před svíjejícím se červem. Naježení dravci po něm koulí očima, ale se závěrečným výpadem otálejí. Zvolna se z nich vytrácí kuráž. Potom se beze spěchu otáčejí a mizí v přítmí pod pařezem. Potvory mlsný!
Pro změnu jim nabídnu shluk hnojáčků. Není to nic platné! Okouni už z úkrytu nevystrčí ani frňák. Stejnou kořist naservíruji na opačnou stranu pařezu. Rudý chumáč žížal se pomalu snáší sloupcem do třičtvrtěmetrové hloubky. Dopadne na dno mezi dva kořeny. Čekám minutu, dvě a… nic. Jakmile hnojáčky trochu popotáhnu, pod pařezem se pohne tmavý stín. K nástraze se blíží krok sun krok velká ryba. Když vyjede z šera, zalapám po dechu. Okouní královna!
Je snad ještě o deset čísel delší než její soukmenovci, se kterými obývá společný úkryt. Výškou ve hřbetě a šířkou boků připomíná ráno puštěného kapříka. S naježenou ostnatou korunou se zvolna sune k čiperným žížalkám. K mé lítosti se zastaví sotva v píďové vzdálenosti. Mohutná ryba chvíli pózuje na prosluněné písčině a pak se ladným obloukem stočí zpět do příšeří pařezu. A to je naposled, co jsem ji spatřil...
Zpětně jsem si lámal hlavu, co mohlo dravce odradit. Měl jsem pavučinkový čirý vlasec a háček byl zcela skrytý v tělech žížal. Dost možná bachratou jikrnačku vytáhla z bezpečí jen zvědavost. Kdoví, jestli by v břiše, vyplněném objemnými vaječníky, měla vůbec kde sousto uložit.
Nedalo mi to a za týden jsem opět stanul na místě činu. Po okounech však nebylo ani památky. Tedy, abych byl úplně přesný, na kořenech pařezu po nich zbyly pentle čerstvě nakladených jiker. Královna i s osobními strážci zmizela, jako by ji voda pohltila…
Takové krasavce můžete v dubnu spatřit pod hladinou, ale dostat je na břeh je docela oříšek
Jakmile teplota vody přesáhne 10-12 °C, okouni se začnou třít. Lepkavé pásy jiker rozvěsí po zatopených travinách, kořenech i kamenech v hloubce do dvou metrů. Na některých revírech lze pozorovat, že velcí mlíčáci hlídají své jikry podobně, jako to běžně dělají samci candátů. Po tření okouni berou čím dál lépe. Ryby jsou po výtěru oslabené, a tak se snaží rychle nabrat ztracenou energii. Neměli bychom však jejich žravosti zneužívat a raději je nechat v klidu zesílit. Už za měsíc budou díky čerstvě vykulenému potěru bílých ryb v plné kondici, a pak nás mile překvapí tuhým odporem, s jakým ohnou prut k hladině.
Velká okouní jirnačka těsně před třením
Pokračování příště
Text a fota: TORO
zdar, pre mna ako zacinajuceho rybara su vsetky informacie cenne. Aj vediet kedy radsej na tie ryby nechodit, daj im pokoj aby sa mohli v klude rozmnozit aby nam nova generacia mohla robit radost. Takze tento clanok a cely serial ma potesil a hlavne poucil. Pokial ide o rybarov, moj nazor je ze mnoho z nich by k vode ani nemalo chodit. Nachadzam hromady odpadkov na miestach kde kempuju kaprari, zbytocne vela ryb sa berie od vody atd. K vode ma dostala v prvom rade laska k prirode. Pekna vychadzka niekam na vodu, cas straveny pri rieke, vychody slnka ale aj extremne pocasie, vsetko su to zazitky ktora doma pri telke nezazijem. Az na druhom mieste je rybacka, ako prijemna aktivita na odreagovanie od roboty no a uplne na konci je masiarina, aby si zena nemyslela ze chodim za milenkou, treba nieco doniest aj domov:-)
regulus> A já právě taky nevím od kdy do kdy to bylo a proto jsem nehlasoval.
jajco> a záleží na tom??? Je to jen anketa. Je tam uvedeno „… které tu před lety bylo …“, abych řekl pravdu už si ani nepamatuju, kdy to bylo zrušený a od kdy do kdy už taky ne. Tuším, že to bylo od 16.března do 15.června, ten začátek si myslím, že mám dobře, ale s tím koncem si nejsu vůbec jistej.
David Havlíček> K té anketě,nešlo by tam připsat tu dobu hájení?
Nevím proč, ale v dubnu mi právě okouni nějak nejdou :(.. dnes jsem zkoušel malé smáčky a neukázal se ani jeden okoun(samozřejmě né na revíru). A přitom vím, že tam okouni jsou a je jich tam hodně..prostě nemaj chuť.
jepice> byla spuštěna. Já hlasoval, že by mělo být všude. http://www.chytej.cz/ankety/148/
David Havlíček> Tak alespoň pro zajímavost anketku k hájení? Jsem pro obnovení jarního hájení kategorie: na všech vodách, pouze na tekoucích vodách, jsem proti jarnímu hájení. Sám na to nemám jednoznačný názor, ale myslím, že na teoucích vodách by se to zavést dalo. Třeba 1. dubna – 15. května na tocích bych byl určitě ochotný tolerovat, protože stojáky jsou už rozmrzlé. Zajímal by mne názor ostatních.
MP-E65mm> určitě. Ale co tady zmůžeme. Je potřeba jít na schůze a tam křičet. Tady je to fajn diskuze o důlezitych věcech. Ale víc asi nic :(
David Havlíček> mě je sumec jako takovej vcelku ukradenej. Ja na své domovině s ním problém nemám. Naopak, mám pocit, opakuji pocit, že jeho zastoupení je na úrovni minima. Takže to není hrozba. O to mě zaráží pravě ta 24 na mém revíru. Ale o tom to není, podstata je zda ho chránit s tou myšlenkou všeobecného hajení. Já si myslí, že nikoli.
Mimochodem, pokud mě paměť neplete a nedal bych za to ruku do ohně, tak původní všeobecné hajení ze zrušilo v roce 2004. Devet let, myslím dostačujíci doba na vyhodnocení zda toto hájení obnovit v kompromisní podobě. Nemyslíš?
MP-E65mm> hele hodit něco na sumce je pohodička. Ještě nikdy, opakuji NIKDY, jsem neviděl žádnou odbornou studii na toto téma. Někde jistě přemnožení je. Ale vsadil bych se klidně o pivo, že se ve větším procentu používá jako alibi. Klidně o víc piv ;-) 24 nejsou argument. MZE potřebuje zdůvodneni pro vydání výjimky. Zájem rybářů by asi jako důvod nevzali ;-)
David Havlíček> nechytej se stébla. Kapr je vysazován pravidelně do všech revirů o toh strach fakt nemám. Sumec dělá paseku pravě těm druhům u kterých ma to hajení především smysl. Ne všude. Kde sumec neni tam logicky nemůže dělat paseku. Ǎz budeš mluvit s Liborem zeptej se ho na sumce a Berounku. Na spoutě míst se dnes ruší lovná míra sumce, proč? Proč se chytá sumec 24h na předepsanou miru nástrahy. Jasný cílený lov sumce. A mohl bych pokracovat. Jenže já ti ho Davide neberu. Pokud se sadí s rozumem, tak v tom nevidím problém. A jsme opět u hospodaření. Já nevím, každý asi vnímá vyznam toho slova jinak.
MP-E65mm> na letopočty jsem chabruz:( no a někde parma hájená není vůbec…
David Havlíček> v tom máš samozřejmě pravdu. Nikdo není 100% . V jakém roce se zrušilo všeobecnem hajení? Můžeš mi to prosí připomenout? Ono v dnešní době celoroční hajení parmy nestačí. To není podaný ochranný maliček natož ruka.
MP-E65mm> celá republika je snad regulace s přemnoženým sumcem? Uf, na tohle už začínám mít alergii.
Mno ja by se v prvni rade chtel omluvit panu Rozsypalovi jelikoz chapu ze takovou odmenu za vyborne napsanej clanek urcite nezaslouzi ostatne musim pdodotknout ze za svym nazorem si stojim ale to snad neni nic hrozneho?totalizmus mame z krku a tak se nad nemusime bat vystoupit z rady a ozvat se.a jestli si tady nekdo chce nadavat a delat ramena tak to jsme se spatne pochopili!!!
Kdyby nekdyby. Někdo s něčím vždy přijde. Ne vždy je to ale bez chyb.
David Havlíček> s tím hajením přišel kdysi svaz. V tu dobu to mělo své opodstanění. Probůh,jinak by s tím nepřišel. Zrušil to. Důvody ty si mužu jenom domýšlet. Takže to není z mojí hlavy. V ty době taky nikdo nehleděl na kapra, lína potǎzmo sumce. Myšlenka je v tom pokračovat. Najít nějaký kompromis. Rozhodně ne ubližovat některým druhům. Trošku to převracíš.
David Havlíček> Davide kdyby se hospodařilo, tak jak má, tak by tohle nemuselo vůbec být. A zrovna kapr a duhák žadnou ochranu nepotřebuje. Ne, bozi nejsme, ale vratme vodě to co tam patří. Kapr v takové to miře tam být nemá. Toho at si cpou do stojáků, pokud svazu resp. Organizaci ještě nějaký zbyly. No nějak mi totiž uniklo kam by se ten lín nebo kapr vytřel, myslíš na tu regulaci? U sumce nevím, přes toho jsi odborník ty :)) ale když to pozoruji ten nějak nestrádá. Naopak.
MP-E65mm> tak ona to není zas taková novina, jsou organizace co mají vytyčené úseky pro výtěr ryb na běžném revíru. Je to asi jen zas o lidech.
MP-E65mm> moment, takže ryb, kterých je dost, tak ty můžeme mučit, rušit při tření apod. A jiné ne? Jsme snad bozi? Míro!
MP-E65mm> já ho neodsuzuji. Naopak!!! Jen říkám, že plošné řešení neřeší vždy to, co řešit má.
Ale to přece není vůbec potřeba. Oba moc dobře víme, že ty místa kde se ty sexuální orgie odehrávají stačí jednoduše zahajit. Zbytek revíru muže být v bězném režimu. Co se kapra týka, toho není potreba nějak hajit, ten bude i když voda v korytu vyschne. Jenže už slyším ty výmluvy jak je to strašně komplikovaný, že to přináší větší naroky na seznamovaní se v soupisu revíru a podobné blbosti. Hele já těch šest cedulí co je potřeba pro naší organizaci klidně zaplatím. Zajdu tam klidně i s gpskou a sejmu souřadnice. Jde všechno jen se musí chtít.
Davide, kapra není potreba hajit na tom se snad schodnem. U sumce, mám takový pocit že je poslední dobou takový trend ho jaksi z revíru dostat ven a ne ho hajit. Důvody zmiňovat nemusím. Co tam dál bylo, lín, já ti nevím jestli je vůbec schopen se v takový vodé jako je jizera vytřit. No a tlušť? Vůbec bych se nebál ten usek zahajit až do dravcové sezony, takže i on by to měl stihnout. Jenže to jsou všechno druhy, který až takovou ochranu nepotřebují.
MP-E65mm> V dnešní době to hodně lidí řeší soukromákama a je pravdou že většinou si tam lovec zachytá lépe jak na svazovodě (finance ponechme stranou)
David Havlíček> proč teda kdysi to všeobecný hájení bylo? Oni ty chytrý hlavy zjistily, že po těch letech to vlastně bylo k ničemu? Ale no tak :)
Kazan> to samozřejmě vím. Jen opakuji – nechť si každý sáhne do svědomí, zda tak přemýšlí a hlavně koná. Asi nikoho takového se 100% důsledností neznám.
Kazan> jenže to by ta organizace nějakou stojatou vodu musela mít. :)
David Havlíček> jj, přesně tak, není to jízlivost,je to pravda, však to píšu ve své poslední větě, že o tom můžeme diskutovat, že spousta ryb se bude teprve třít ;-)
Ono to není o jízlivosti, možná spíš o tom zvážit kdy kde a jak chytat. Ryby se netřou současně na všech revírech, dokonce ne na stejných místech v revíru. Kolikrát bohatě stačí se jen šoupnou o par desítek metrů ale to ostatně víš sám ;-)
Kazan, _ANTRAX_: Aby mělo všeobecné hájení smysl, muselo by začít na MP vodách v březnu a končit na konci června. A neodpustím si trochu jízlivosti – předpokládám, že největší moralisti to dobře vědí a na ryby chodí až na začátku července, v případě pomalého nástupu léta až v srpnu. Protože jinak co chudáci tloušti, sumci, kapři, líni a další ryby, které potřebují k výtěru teplejší vodu? Což na některých vodách může být opravdu o dost později.
_ANTRAX> jj, kdysi bývalo hájení dokonce ještě delší. Ale pokud se budeme bavit o tom původním, do konce dubna, většinou byl organizacemi vyhrazen nějaký stoják kde hájení bylo zrušeno a tak si na své přišli ostatní. Je pravda že nejde srovnávat tekoucí vodu se stojákem (třeba pro lov se splávkem). Diskutovat můžeme i ukončení hájení v dubnu, kdy se nechá říci že je tření v plném proudu a sousta ryb do něj teprve ještě vletí.
Kazan> Já jsem také pro opětovné zavedení všeobecného hájení tekoucích vod, jsem na to i zvyklej z dřívějška. V době, kdy to bylo zrušeno jsem měl rybářskou pauzu a cca 3 roky nelovil a i po těch letech mam v hlavě, že na ryby se chodí až v dubnu. Pro mě začíná sezona v průběhu dubna a končí začátkem prosince. Takže 4 – 5 měsíců na ryby nechodím a každej rok mam z toho malej absťáček :-D
David Havlíček> Ano měli by jsme si sundat růžové brýle, jinak v tekoucích vodách bude howno. V zimě to masakrují kormoráni v proběhu roku norci a vydry a neuvěřitelně stoupl počet rybářů kteří umí a znají nachytat a chytají v průběhu celého roku. Pokud nenecháme ryby v klidu vytřít je tady velký předpoklad že v budoucnu budeme jen na duchácích a kaprech. Pravě říční ryby téměř nikdo nevysazuje jejich odchov je problematičtější a i stranou zájmu.
Kazan> Ano, máme i toto poslání. Nicméně opakuji – rybařina je lov. Můžeme si ale nasadit růžové brýle a opíjet se rohlíky.
Připravuji video. Někdo tu mluvil o nějakém kurzu. Jsem zvědav, zda také budu za ty kurzy bit. Zřejmě bych už doporučil pár lidem sundat ty zamlžené brýle.
regulus> No vidíš, a já byl přesvědčen, že právě jedním z poslání tohoto serveru ja budovat v rybářích lepší přístup k vodě, rybám, přírodě. Je mi totálně jedno celé chytání na žížalu a diskuze jestli se ryba víc zažere na plavku, fídr a nebo na citovku.
Vadí mi to, že článek vyznívá ve smyslu k chytání hájené ryby (třeba JČ) Máš pravdu i v tom že se tře spousta jiných ryb, právě proto by měly být pouštěny (pokud si je lovec neponechá) šetrněji než jindy. Co se týká bývalého všeobecného hájení tekoucích vod, jsem jednině pro opětovné zavedení. Dnes mají ti co to nemohou vydržet docela slušnou nabídku soukromáků a stále jich přibývá.
Rozhodně nebudu hýkat blahem nad článkem, kde autor píše jak má vestu postříkanou mlíčím, bo si nedovedu představit co tam dělá. Podle mě je normální rybu ve tření sklepnout z háčku již ve vodě.
regulus> Vyznávám!
regulus> víš z čeho to všechno pramení? Když jako lovec zvěře půjdeš po stopě, tak na konci zjistíš, že lidí co chytají je jako sraček. Od toho se odvíjí spousta dalších věcí které jsou s tím vzájemně spjaty a tvoří začarovaný kruh.
regulus souhlas se vším.
David Havlíček> ano souhlas – je to v podstatě to samé (akorát to každý pojmenovává jinak). Jednou je to UL, pak je to vláčka, někdy „na cit“ a jindy plavaná bez splávku a někdy i „splavaná“.. jen ryby resp. dravci k tomu přistupují pokaždé stejně.
regulus> Určitě bychom se měli snažit o posun k šetrnějším způsobům lovu, o lepší manipulaci s rybami, o zlepšení podmínek pro rozmnožování ryb apod. Nicméně nezapomínejme, že jsme rybáři, lovci. A rybařina je lov. Zábava na živých tvorech… Tedy nic, z čeho by měla příroda radostí hýkat.
Já se nemohu zbavit pocitu, že se a tím nemyslím jen diskusi pod tímto článkem, docela dost přehání. Vážení přátelé, ruku na srdce, v tomto období je kromě šepleti, tedy perlínů, plotic a mimo jiné i okounů (na většině území) hájeno skoro vše co v našich řekách plave a přesto mnozí z nás (včetně mě) na ryby chodí. Pravděpodobnost chycení hájené ryby je značně pravděpodobná a chycení ryby před třením ještě pravděpodobnější (ona se i ta šepleť tře na jaře). Kdysi byl v tomto období všeobecný zákaz lovu ryb. Jsem přesvědčen, že kdyby se to znovu zavedlo, tak by nejvíc kritiky přišlo právě z úst těch co se dnes bijí v prsa a moralizují pod články a příspěvky, dost z těchto lidí by nejvíc skučelo, že nemůžou jít na ryby a jak je to na hovno.
Řeknu vám to na plnou hubu, já být Tomášem, tak se na vás vyseru abych se psal s článkem a pak četl moralistický kecy o etice rybolovu, tím spíš, že spousta z vás by nebejt internetu věděla hovno jak a co chytat. Navíc pokud podobnej článek nenapíše Tomáš sem, tak ho třeba napíše někdo jinej jinam. Mě osobně už to připadne jako systematický nasírání.
petrikveprik> Při plavané se často chytá na propad, splávek se popotahuje, vodí, na řekách přibržďuje a pak zase popouští – tzn. nástraha je téměř neustále v pohybu. Zkušení rybáři, plavačkáři, tak chytají. Jistě, někdo jen nahodí a půl dne čeká. Taky varianta plavané. U feederu se zase aplikuje např. metoda bez krmítka s malým brokem, kdy se chytá z ruky a nástraha se válí po dně (nejčastěji na řekách)… Není to náhodou tedy to stejné, jen s jiným typem prutem, názvem a bez splávku?
Pokud drží člověk feeder či plavačkový prut v ruce, je reakční doba podobná, i když u plavačky to vždy bude svádět k tomu, nechat rybu „ťuknout“ a pak ještě čekat na ponoření, rozjetí apod. (proto taky bývají na plavačku a obecně na všechny jiné způsoby kromě přívlače a lovu na cit, okouni dost často zažraní až „do prdelky“ a jejich osud je zpečetěn). Když člověk chytá na cit, má absolutní kontakt s nástrahou a seká se ihned. To znamená, že ryba bude zaseklá v drtivé většině případů v kraji. Pokud po záběru povolíš vlasec a dáš rybě minutku na spolknutí, pak samozřejmě ne. Ale to už není o metodě, ale o přístupu.
David Havlíček> sorry, ale to není argument – okamžitý zásek umožňuje rozhodně i plavačka i feeder.
_ANTRAX> ..když lovím okouna na rousnice „na cit“ způsobem, že nahodím, pomalu nechám vyklesat a pak několikrát potáhnu..a zase nechám vyklesat. Není to náhodou vláčka? No nic, asi si půjdu na „umělou mušku“ popř. na „cit“ na žížalu zachytat plotice (však on se nějaký okoun, candát či jiný dravec splete..)
sears.13> No já myslim že tu nejde o to nekomu neco znechutit, o kvalite clanku neni snad vubec pochyb. S obsahem ale nekteri nesouhlasi a povazuji ho za kontroverzni. Ja myslim ze clanek je dobre napsanej, i obsahove me to nedrazdi. Clanky Tomase mam rad. Takze za me: jen tak dal TORO!
Já bych se nedivil, že to Tomášovi tak znechutíte, že nebude publikovat. A když jsme u toho – kolik jste toho vy borci napsali??????????????????????? Ono něco vytvořit, tak snadné není.
kingkubik> asi se neshodnem…
kingkubik> Pevně věřím že to není tak horký. Ale třeba jsem jen nenapravitelnej optimista a snílek.
ps: na cit občas chytám na malých potocích (svazových) Jako Rokytka, Botič atd… a stává se mi opravdu minimálně že by byl cvrček zažranej… pří klasický plavaný je situace horší.
paolomaldini> myslis ze ne?teda ja osobne mit znovu 13nact let tak hned zitra sedim s nejdelsim prutem co mam doma a se sklenickou zizal na prehrade a zkousim to na cit protoze na to prej berou…mluvim jen za sebe a verim ze po precteni clanku dost lidi dostalo chut jit si takhle zachytat.ovsem je rozdil jestli takhle chyta ostrileny matador a nebo nactilety hosik co se chce vysvihnout fotkou na FB
David Havlíček> priznam se ze s lovem na cit mam minimalni zkusenosti a naposledy kdy jsem tak chytal bylo v 10 letech potocaky za barakem a nerekl by jsem ze je to nejak setrna metoda.dalsi problem bude to ze s zizalu budes umyslne decimovat okouni zacky a dorost…u nas diky bohu okoun uz hajeny je!jsem za to moc rad ale i tak se tady najdou pitomci co si je zajdou zachytat na plavku…vsak oni je neberou vse pousti…a nemuzou za to ze jim zizaly zerou zrovna okouni a kolem tech skal se urcite budou motat kapri co se nechaji premluvit na plavajdu:) dalsi argument byva:okounum jsem daval z jara dycky na prdel tak nevim proc by jsem to mel tedka menit a stejne je vsechny poustim
Článek pěknej, hezky sem si početl. Ale v hloubi duše mi to taky, tak trochu přijde jako návod na decimaci okouna ještě před výtěrem. Tim nechci v žádnym případě znevážit článek.
A jak řiká Fryw, lov okouna mám taky spíše spojenej s lovem na rousnice než na vláčku.
Článek je moc fajn. Baví mě ty příběhy.
Ten kdo cítí že článek může být návodem na decimování Okouna v našich vodách, měl by spíše tlačit na hájení Okouna na schůzích a na svazu. Jiné řešení asi neni. Když tedy pominu že se sám jedinec bude chovat k vodě a osadce všech druhů ryb náležitě šetrně.
Článek samotný chování slušných lidí rozhodně nezmění a už vůbec ne těch co vody plundrují.
Hezké počtení díky.
dasty46> můžeš,byl jsem včera na řece,vytáhl jsem 9 okounků. Všecny na červenou nymfu.
Já mám lov okounů spojenej s brčkem a hnojákem, ne s vláčkou. A nijak divny mi to nepřijde. Každej podle svýho gusta.
Pěknej článek a líbí se mi ty příběhy, hezky články doplňují…
Článek ve mě budí rozporuplné pocity, Na jednu stranu se od začátku klade důraz na šetrné zacházení v době tření, na druhou stranu jsou tyto ryby chytány. Myslím že nejlepší by bylo, se v tomto období lovu okouna vůbec nevěnovat a nechat ho ať se v klidu vytře.
Chápu že článek je součástí ročního seriálu o chytání okouna ale etikou lovu tady dostává tak trochu na řiť.
Myslím, že i s metod krmítkem se dá zacházet s rybami šetrně. Při sestavení na polo průběžnou nebo průběžnou montáž a použití háčků bez protihrotu se to dá.Všechno záleží na lidech. Metod krmítko chci zkusit letos.Na okouny se zaměřím až při zahájení vláčky.Na nástrahy s jednoháčkem bez protihrotu, mi připadá lov okounů i ostatních ryb šetrnější.
Mám dotaz mohu chytat muškařením okouny na mimopstruhovce,a použít mouchy s korálkem,nebo gold hlavou
kingkubik> věřím, že ano. U lidí, kteří jsou ochotni se vyvíjet, ano. A u těch, co nejsou, je to asi ztracené. Mimochodem – lov na cit je obecně k okounům mnohem šetrnější než všechny plavačky a feedery dohromady – umožňuje to okamžitý zásek – tedy minimalizace rizika zažrání, které bývá u okouna fatální.
A co se kaprařů týká – slyšel. Např. Je trend používat method krmítko. A to je defakto převlečená srkačka. Jen s cizím názvem a draze a honosně provedená.
David Havlíček> vazne si myslis ze jsme tak daleko ze se docka maximalni setrnosti?myslis ze je rozumne verejne rozhlasovat ze se okouni lovi na cit?prekousu vsechno ale ucit lidi chytat okouny na cit je vazne sila uz jen z duvodu jeho zravosti…vim ze clovek se asi nikdy nezavdeci…a ze vse bylo v nejlepsim umyslu zavdecit se a polahodit oku ctenare. rikas ze se okouni chytali a chytat budou na zizalu…to mas asi pravdu ale slysel jsi aby nekdy kaprar se zvucnym jmenem ucil chytat na srkacku(taky se na ni dycky chytalo a chytat bude) chyta se na ni jelikoz ma clovek hooodne muziky za malo penez!
kingkubik> já jsem také pro ochranu okouna. Ale na žížaly se okouni vždy lovili a lovit budou. Tam, kde se hájení povede prosadit, tak samozřejmě nikoliv, ať budou články jakékoliv. A třeba tenhle seriál pár lidem ukáže, že okoun není žádný plevel a škůdce a začnou si ho vážit. A třeba i to, že se teď budou třít a úlovek si zaslouži maximální šetrnost.
nevim jestli tohle je stastny clanek…jsou lide co se snazi okouna chranit…snazi se prosadit jeho hajeni.a kdyz se to aspon nekde povede pristane tady takovy clanek jak je lapat na zizalu?myslim si ze kazdy s rybaru okouna na zizalu ulovit umi a pokud ne at se na rybareni vykasle jelikoz mu neni dano.nejak jsem nepochopil jak tenhle clanek muze nekoho posunout dal?