Protože směřujeme k pečlivé přípravě vnadící směsi a skoro závodnickému přístupu, pořídíme si alespoň základní vybavení. Nyní si probereme jaké.



Kbelíky a nádoby na míchání

Kbelík je asi základní potřeba pro míchání návnady. Budeme jich potřebovat víc, různých velikostí.

Závodníci během přípravy na Mistrovství ČR v LRU Plavaná 2010 - nedostatkem nádob rozhodně nestrádali

 

Máme několik možností. Na trhu je celá řada kbelíků používaných v domácnosti a  prodávají se také kbelíky určené pro použití na stavbě, které jsou z houževnatého a odolného plastu a jsou dokonce opatřeny značkami s uvedeným objemem. Existují i kbelíky speciálně určené pro závodníky. Ty se od všech ostatních liší především tím, že mají na vnitřní straně přesnou stupnici označující litry. Tento kbelík budeme určitě potřebovat, jakmile se budeme chtít zúčastnit závodu, který bude pořádám podle pravidel pro závodní plavanou, protože pouze v tomto kbelíku se stupnicí je možné předložit vnadící směs ke kontrole rozhodčím.


Pokud se rozhodnete, že si pořídíte jeden kbelík „závodnický“ a ty ostatní „obyčejné“, při nákupu dbejte na jednu věc. Aby vám kbelíky pasovaly do sebe a šly poskládat jako matrjošky pěkně do jednoho. Hodně vám to pomůže při přenášení vybavení z auta na místo lovu a zpět.


Pořiďte si kbelíky s odstupňovaným objemem od 5 až po 15 litrů. Kbelíky pro domácnost se větší nedělají. V prodejně stavebních materiálů a vybavení seženete černé plastové kbelíky s objemem 20 litrů a 40 litrů. Počet kbelíků je na vás, pro běžné chytání stačí jeden až dva, ale ani pět není rozhodně moc a časem dojdete k tomu, že těch cejchovaných budete potřebovat do závodu několik (za minimum osobně považuji tři). 
Kromě kbelíků se hodí i nižší misky, ve kterých můžete namáčet partikl nebo třeba TTX. Rovněž se vám budou hodit i při přípravě červů či patentek. Zase je výhodou, pokud jdou poskládat jedna do druhé.


Míchání velkého množství směsi, například 17 litrů není v běžném kbelíku dost dobře proveditelné. Proto doporučuji používat větší nádoby. Buď o objemu 25 litrů a nebo 40 litrů, které jsou vlastně velkými kbelíky, tedy válcovitého tvaru. Používají se i vaničky, ne nepodobné plastovým vaničkám určeným ke koupání miminek a další možností je ve stavebninách zakoupený plastový kalfas na maltu. Jejich objem bývá kolem 60 litrů a i větší množství směsi se v nich dá promíchat rychle a kvalitně. Jednu velkou nádobu bych rozhodně doporučil zařadit do vaší výbavy. Kromě jiného je velmi výhodná i z transportního hlediska, protože se do ní hodně vejde.



Zařízení pro míchání

Zpočátku budete své návnady asi míchat ručně. Tedy pomalu a pracně. Později zřejmě dojdete k tomu, že je možné si tuto činnost ulehčit a zrychlit. K tomu se používají vrtačky a speciální míchací hlavice. Protože budeme často míchat návnadu přímo na břehu, budeme potřebovat vrtačku poháněnou elektřinou z akumulátoru. Doporučuji si vybrat vrtačku s co nejvyšším napájecím napětím, minimálně 14 V a lépe 18 V. Pokud budete vrtačku kupovat, vyberte si model, který je vybaven dvěma akumulátory.


Velice elegantní řešení je běžná akumulátorová vrtačka upravená pro napájení z akumulátoru automobilu. Odpadá starost s nabíjením akumulátoru, s nabíječkou a omezenou životností. Kapacita akumulátoru auta je z pohledu potřeby namíchání krmení nekonečná. Když už máme vrtačku, je potřeba se podívat, co do ní upneme, abychom  mohli míchat. Na trhu jsou k dispozici různé míchací hlavice. Od těch jednoduchých a levných, které se dají zakoupit například v prodejně Raven v Brně, až po drahé nerezové speciály od známých výrobců vybavení pro závodníky v plavané.

 

Kupodivu se dají dobře použít i míchadla prodávaná v prodejnách barev a stavebních materiálů, která jsou původně určena k rozmíchávání barev, tmelů na lepení kachliček či omítek. Dalším příjemným překvapením je i jejich cena.



Síta na vnadící směs

Síto je další, troufnu si tvrdit, že nepostradatelná, součást výbavy pro správnou přípravu vnadící směsi.

Na trhu jsou běžně k dostání dva typy sít. Kulatá, která jsou svým průměrem přizpůsobena velikosti běžných sedmnáctilitrových kbelíků a hranatá. Jejich rozměry jsou různé. Kulatá síta jsou někdy k dispozici i ve velikosti na větší kruhové nádoby o objemu 25 litrů.

 

Co nás bude zajímat, je velikost ok síta. Pro přípravu běžné vnadící směsi použijeme pravděpodobně síto s oky o velikosti 5 milimetrů, při přípravě jemné směsi můžeme použít i oka menší. Síta s nejmenšími oky o velikosti asi 2 milimetry použijeme pouze na přípravu hlíny do krmení a pro patentku. Stejná síta použijeme i pro přípravu bílých červů. Je rozumné mít nejméně tři síta s různou velikostí ok. Jejich provedení je na vašem rozhodnutí.



Vybavení pro vlhčení směsi

Jak při vlastním míchání směsi, tak při její finální úpravě těsně před závodem či dokonce přímo v průběhu závodu, potřebujeme nádobu na vodu, která nám dovolí jemné a řízené dávkování, abychom si návnadu nepřemáčeli. Závodníci používají nádoby na vodu s rozprašovačem.

 

Tyto nádoby jsou dvojí. Jedny jsou vybaveny ručním rozprašovačem, kdy opakovaným stiskem rozprašujeme vodu tryskou. Druhé jsou vybaveny pumpou umožňující vytvořit v láhvi tlak, který po stisknutí spouště vodu rozprašuje úměrně nastavení trysky. První jsou spolehlivější, ale práce s nimi je únavná. Druhý typ je pohodlný a je používanější. Nádoby se dají koupit v každé prodejně zahradnických potřeb. Můžete si vybrat různé velikosti, barvy, systémy tlakování, prostě podle vlastního uvážení. Doporučuji si ale vždy vybrat takový rozprašovač, který má seřiditelnou trysku, abyste si sami mohli zvolit, zda bude rozprašovat na jemnou mlhu a nebo z něj bude tryskat pramínek vody. Kvalitní rozprašování oceníte také při lepení červů nebo při dovlhčování hlíny pro patentku. Tady se prostě nevyplatí moc šetřit.

 



Příprava hlíny do vnadící směsi

Hlína je důležitá složka naprosté většiny vnadících směsí na stojatou vodu a nezbytná složka návnad na vody tekoucí.

 

Pro všechny druhy hlíny ovšem platí, že aby se dala správně použít a fungovala tak, jak chceme, musíme ji správně a dostatečně navlhčit. Je jedno, zda budete připravovat lehkou hlínu pro mrakování pro lov cejnů na stojaté vodě anebo těžkou hlínu říční, která nemrakuje, ale stáhne krmení ke dnu jak vodník Česílko dušičku.

Těžká tmavá a lepivá "říční" hlína

 

Jemná kalicí hlína používaná hlavně na stojatých vodách



Já používám takovýto postup: Hlínu nejprve přeseji přes síto s velikostí ok 4 mm. Tím odstraním hrudky, kamínky a všechny větší nečistoty. Poté nasypu hlínu do plastové nádoby tak, aby bylo asi dva centimetry od horního okraje nádoby. Povrch hlíny se snažím co nejvíce srovnat. Poté vezmu dva listy novin a položím je na hlínu. U okrajů ohnu papír nahoru a vytvořím tak „bazének“. Do něj naliji vodu. Množství volím odhadem. Na 10 litrů suché hlíny použiji asi litr vody. Nádobu nechám stát v klidu a čekám, až se vody přes papír krásně pomalu a rovnoměrně vsákne do hlíny a provlhčí ji. Druhý den opatrně noviny nadzvednu a prstem ověřím, jak je hlína navlhčená. Pokud se mi zdá, že to je málo, naliji na noviny další vodu, ale nyní již jen maximálně dvě deci, protože převlhčená hlína se jen těžko zpracovává. V podstatě jediná šance je nechat ji odkrytou a počkat až zase vyschne. Takto přesetou a navlhčenou hlínu uchovávám v plastových nádobách celou sezónu a průběžně doplňuji. Zejména v zimě, kdy je pomocí hlíny možno vnadící směs lehce zabarvit na tmavo a výrazně snížit podíl výživných složek ve směsi, je taková zásoba k nezaplacení.


Druhý způsob používám v případech, že není čas na pomalé nasáknutí. Vysypu hlínu do větší nádoby, aby byla v co nejnižší vrstvě. Poté požádám kolegu o pomoc. Podle odhadnutého stupně šikovnosti mu svěřím buď výše zmíněnou nádobu s vodu a s rozprašovačem a nebo vrtačku vybavenou míchacím nástavcem. A za stálého míchání stříkám na hlínu vodu a sleduji, kdy se začnou tvořit malé hrudky. V tom okamžiku je třeba přestat přidávat vodu a ještě chvíli míchat. Takto připravenou hlínu je dobré přikrýt utěrkou či jinak chránit před sluníčkem, které hlavně v létě dokáže až neuvěřitelně rychle vysušit hlínu, takže ztratí požadované vlastnosti.

Jsou jedinci, kteří zvládnou vrtačku a rozprašovač i sami



Postup přípravy vnadící směsi

Tak, jak se liší jednotlivé směsi na lov různých druhů ryb, tak se liší i jejich příprava. Ale základní rysy a postupy se opakují. Nyní uvedu ty nejzákladnější postupy.
Základní pravidlo je, pokud chceme směs, která bude působit pomalu a na dně, namícháme krmení co nejdříve před závodem, aby mělo dostatek času absorbovat vodu do všech částeček. Pokud to dovolí teplota a nebo máte možnost krmení uschovat v chladnu, klidně ho namíchejte už večer před lovem.

Naopak, pokud chcete krmení, které bude aktivní, tedy krmení, které bude do sloupce vody uvolňovat částice a bude lákat ryby ne ke dnu, ale do sloupce vody, potom je namíchejte co nejkratší dobu před lovem a směs udělejte celkově sušší. Když kouli takového krmení vhodíte do vody, musíte zřetelně vidět stovky bublinek stoupajících k hladině a nesoucích i částečky krmení. Takové krmení láká velmi dobře bílou rybu.
012.jpg

Koule vnadicí směsi by ve většině případů měly přežít i dopravu prakem

 

 

Jak tedy namíchat vnadící směs určenou na kapry?

Vezměte jedno balení kukuřice TTX a namočte jej do tří litrů vody. V tomto okamžiku můžete do vody přidat i melasu jako ochucovadlo. Přidávám půl litru opravdu husté melasy z cukrovaru. A nyní ponechám TTX aspoň půl hodiny bobtnat. Ideálně namočím TTX již večer a nechám ji rozjíždět celou noc.

Do nádoby na míchání nasypu suché krmení v množství asi 7 litrů suché směsi (Special Carpa od Mila) a pokud chci, přidám posilovač. Směs promíchám nasucho. Poté do směsi přidám namočenou TTX a pečlivě rozmíchám. Pokud je směs stále málo vlhká, přidám vodu, ale po malých dávkách, maximálně dvě deci. Zamíchám a zkusím, zda je možné jednou rukou umáčknout kouli, která se ani po pádu z metrové výšky nerozbije, ale mezi dlaněmi ji lze rozmělnit na směs. V okamžiku, kdy se mi zdá, že to je tak akorát, nechám směs čtvrt hodiny odpočinout. Během té doby dojde k nasáknutí vody do všech částeček krmení a velmi pravděpodobně budete muset po čtvrt hodině ještě jednou přidat trochu vody.

Pokud to čas dovolí, nechám směs ještě chvíli zrát a potom ji pečlivě proseji na sítě s největšími oky (5 až 6 mm). Odstraní to všechny kousky a provzdušní to směs. Také to srovná případné nerovnoměrnosti v provlhčení, které často vznikají při míchání rukou v malé nádobě, kde je směs ve vysoké vrstvě. Po přesátí nasypu směs do kbelíku a je hotovo. Nyní mohu přidat partikl, pokud chci, například řepku, konopí či kukuřici. Pozor ale na vodu obsaženou v partiklu, nadměrné množství vody může způsobit převlhčení krmení a jeho znehodnocení.  Přemočené  krmení je jen velmi těžko resuscitovatelné. Na důležitých závodech je lepší vysypat ho do příkopu a namíchat nové.


Směs na řeku na lov reofilních ryb z domácích surovin

Vezmu půl litru pšenice, dám ji do přiměřeně velké nádoby, zaliji vařící vodou a nechám v klidu den bobtnat. Potom vezmu půl kila ovesných vloček a ty také zaliji horkou vodou, ale těm stačí na navlhčení jen asi hodina. Do nádoby na míchání odměřím dva litry strouhanky a litr kukuřičného šrotu. Přidám namočené vločky a pšenici. Zamíchám a v případě potřeby přidám vodu, aby směs měla potřebnou vlhkost. Když je směs podle mých představ, přidám do ní 2 litry tmavé těžké vlhké hlíny (stejná jako z krtičince). Směs zamíchám vrtačkou a je hotovo. V případě míchání rukou je dobré přehnat přes hrubé síto. Opravdu hrubé, jinak si ty ovesné vločky zase vytřídíte.
U vody ještě zkontroluji vlhkost, přidám kukly a červy v množství asi půl litru (kukly je možno nahradit červy) a mohu lovit.
Na běžné lovení je taková směs naprosto dostačující a stáhne a udrží ryby na lovném místě. Uvedené množství stačí na půldenní lov. 
Pokud chci něco vylepšovat, opražím strouhanku před použitím.


Směs na stojatou vodu na cejny

Připravím si 4 litry strouhanky, 2 litry drcených  oplatek, litr kukuřičného šrotu, dva litry lehké hlíny, dva sáčky perníkového koření a půl litru melasy.
Vezmu litr kukuřičného šrotu a spařím jej dvěma litry vařící vody. Zamíchám opatrně a nechám vychladnout. Do vychladlé směsi zamíchám dva litry lehké mrakovací hlíny. Přidám půl litru melasy. Vzniklá směs musí být hustá kaše, pokud je moc tuhá, přidám vodu. Poté vezmu 4 litry strouhanky, do ní  přidám 2 litry drcených oplatek a dva sáčky perníkového koření. Promíchám nasucho a zaliji směsí spařené kukuřice a hlíny. Dlouho pečlivě míchám, podle potřeby dovlhčuji až dostanu směs s požadovanou vlhkostí. Zase vyzkouším, zda umáčknutá koule „přežije“ pád z metrové výšky a přitom se dá mezi dlaněmi rozmělnit na částečky. Poté nechám směs odpočinout a podle potřeby dovlhčím. Poté přeseji přes hrubé síto a je hotovo.
Toto krmení při střílení jen velmi lehce zmáčknutých koulí krásně mrakuje. Že je koule správně lehce zmáčknutá, poznáte při dopadu na hladinu - koule nesmí žbluňknout jako kámen, ale musí mlasknout a rozbít se o hladinu.

 

 

Směs na hlubší řeku

Pro porovnání zde ještě napíšu, jak bych připravil směs na hlubokou tažnou vodu pro lov cejnů a parem z profesionálně připravených směsí.


Připravil bych si 1 balení TTX, jedno balení lepidla PV1, 1 balení krmení VIP River, 1 balení SUPER River od MILO a přibližně 8 litrů těžké říční hlíny. TTX namočím do 2 litrů vody, zbývající složky smíchám nasucho, TTX po nabobtnání přidám do směsi a zamíchám. V případě potřeby doplním vodu. Směs namíchám hodně vlhkou. Nechám asi čtvrt hodiny odpočinou a nasáknout, znovu promíchám a přeseji na hrubém sítě (6 mm). Potom změřím, kolik mám směsi a do povoleného množství přidám těžkou dobře navlhčenou tmavou hlínu. Vnadící směs ještě v průběhu přípravy zkontroluji a případně dovlhčím.  


Závěrečné shrnutí

Pří přípravě jakékoliv vnadící směsi musíte mít na paměti základní věc. A to je, co chceme, aby směs ve vodě dělala. Jde o to, zda má být směs aktivní, rychle se rozpadající a nebo naopak chceme, aby byla směs pomalá, déle působící a více lepivá. Tomu musíme přizpůsobit jednak složení směsi, jednak její přípravu.
Obecně se dá říct, že veškerý partikl napomáhá rozpadu směsi. Proto se ho nesmí dát do směsí víc než asi 20 %, například při velkém množství pšenice ve směsi nebudou koule držet pohromadě.

Naopak jemné složky působí pojivě a směs lepí. Nejlepším „amatérským“ lepidlem do směsi je hladká mouka. Ale její používání je potřeba odzkoušet. V čím hlubší a proudnější vodě budeme lovit, tím lepivější a těžší musí být naše vnadící směs. Například při lovu parem na Moravě v hloubce přes 4 metry vypustím zcela veškerý partikl a do směsi dám klidně 50 % objemu těžké říční hlíny, která zajistí rychlé potopení a dobrou lepivost. Dokonce je možné přidat až 5 % objemu říčního štěrku jako dodatečnou zátěž.


Co tedy způsobuje rozpadavost vnadících směsí: veškerý partikl, kukuřičný šrot, kamínky jako zátěž. Přidáním živé návnady, tedy hlavně čilých bílých červů, se koule rozpadají také rychleji, proto i červy je potřeba přidávat s rozvahou.

Červi uvnitř koulí "pracují" a ty pak začínají daleko dříve praskat


Co způsobuje lepivost vnadící směsi: hladká mouka, ječný a pšeničný šrot, sladké drcené oplatky, těžká hlína.


Suchá vnadící směs je aktivnější a rozpadavá, když je příliš suchá, nejdou ani vytvarovat ostatečně pevné koule.
Mokřejší vnadící směs je lepivější a lépe drží. Pozor však na úzkou hranici mezi správně vlhkou směsí a přemokřeným lepidlem.

 

Text:   Jiří Hrazdil - hraji

Foto: autor a Osprey