Ačkoli se snímků sešlo docela dost (systém tvrdí, že je jich 126), vybrat vítěze byl téměř nadlidský úkol. Z davu vyčnívalo opravdu málo fotek a víc než dvouhodinové zasedání poroty byl jeden vleklý spor na téma, kdo nakonec bude "mezi slepými jednooký králem".

Král tu tedy byl. U jednoho snímku jsme se shodli, že ty ostatní výrazně převyšuje. Ale dál to byla bitva, kde jsme řešili, zda je menším zlem to či ono, zda je horší jeden velký do očí bijící nedostatek nebo několik menších a podobné věci.

Vítěznou trojici jsme nakonec vybrat museli, stalo se a je tu. Ale nikdy, skutečně nikdy, jsem neměl tak nejistý pocit, jestli jsme udělali dobře. Pokud máte pocit, že na stupních vítězů měl spočinout jiný snímek, možná je i oprávněný, protože jednoznační kandidáti na druhé a třetí místo tu rozhodně nebyli.

Nakonec rozhodlo postupné vyřazování provázené komplikovanými debatami proč toto ano a toto ne.  Vyřadili jsme snímky nesouvisející s tématem (byť některé krajinky byly docela pěkné), nemilosrdně jsme odkopli fotky obsahující vložené datum (to je dokumentační funkce, na skutečně pěkné fotce nemá datum co dělat), dál odpadly fotky se zjevnými chybami, pak s menšími chybami a tady je nakonec výsledek.

 

Zrcadlo, zrcadlo, pověz...  - prochyCR - 2. místo

 

Vypadá to, jako bychom v tomto kole "ujížděli na dětech". Ale nemusíte se bát, záchvat pedofilie nás nepostihl. Tahle fotka se postupně zbavila svých soupeřů tím, že ty ostatní fotky obsahovaly nějaké zásadnější chyby. Tady je klučina trochu moc natěsno a možná by se dala fotka mírně zvýraznit úpravami v počítači (úrovně, kontrast), ale jinak vypadá dobře. Vyzdvihl bych skutečnost, že autor zvládl poměrně ostré světlo, se kterým mnozí další dost bojovali.


Už se dá vlézt aj do vody - Petr Michna - michnič - 3. místo

 

Nejklasičtější kaprařskou fotkou bývá snímek ve stylu "Kapr a já". Dá se vyfotit na tisíc způsobů, ale existují už vyzkoušené šablony, které mají zaručený úspěch - například zvednout, natočit, povystrčit rybu dopředu, zamaskovat prsty, aby nebyly vidět, sklonit hlavu a s duchaplným pohledem se zadívat kamsi na temeno ryby...

Do naší soutěže přišlo pár desítek klasických snímků rybáře s rybou, tenhle se nám zdál být nejlepší. Pěkné pozadí, dobře vyřešená pozice vůči světlu, z ryby ještě efektně odkapává voda...

Připomínám, že ve fotosoutěži nejde o to, jak velkého kapra vyfotíte, spíš o to, že předvedete, jak pěkný snímek dokážete udělat. Vyhrát se teoreticky dalo i s násaďákem.

 


 

Několik následujících fotek by zařadil do kategorie "bramborové medaile". O všech jsme uvažovali, jestli by to neměly být právě ony, které obsadí některou z medailových příček. Nakonec se tak nestalo a pokusím se vysvětlit proč.

 

Tahle fotka se mi docela líbila - až na ten přesvícený flek vpravo, který se dal do značné míry redukovat ořezem (viz druhá varianta snímku). David upozorňoval i na kolizi větve s věžičkou na obzoru. No a konečně - porovnejte si, jak se s protisvětlem vyrovnala technika, která pořídila vítězný snímek.

Každopádně na kompakt je to solidní foto a na rozdíl od mnoha ostatních má tento snímek atmosféru.


Retrosnímek (jediný v soutěži) vzbudil urputnou diskuzi. Rozhodně je jiný, jedinečný a podobně jako předchozí má atmosféru. Navíc je dynamický, je tam pohyb, akce...

Co tedy vadilo? Padly hlasy, že retro styl se nehodí k modernímu "gumáku" s elektromotorem a řešili jsme i nakloněný horizont (já bych řekl, že u takto akční fotky to není zas takový problém). Nakonec fotka zůstala před branami finále - kdysi se to řešilo tak, že ti, co dopadli takto, obdrželi "čestné uznání". Já bych ho tomuhle obrázku klidně dal.


Jedna z nejlepších fotek typu "kapr a já" v soutěži. Dobré pozadí, světlo, expozice, ale spousta místa za rybou, zatímco pravá strana je přehuštěná a možná i zbytečně přesvětlená. Pokusili jsme se snímek trochu ořezat, snad je rozdíl vidět.


Obrázek od pravidelného účastníka našich fotosoutěží přinejmenším zaujal. Rybář ovšem dost drhne o horní kraj fotky, zatímco po stranách je zbytečně prázdno - prostě špatná kompozice záběru.

Kladně se dá hodnotit oddělení rybáře od pozadí použitím delšího ohniska, celkem pěkné barevné podání a absence snahy "nafouknout" rybu.


Sesterská fotka té vítězné. Scéna ale není tak působivá a barvy jsou možná až příliš ostré.

Vidlička v pravém dolním rohu by si zasloužila trošku víc místa. Je tam, dokáže na sebe strhnout pozornost a tak je třeba ji do záběru zakomponovat jako plnohodnotný prvek.

 

Západ slunce - jediný ze všech poslaných, kde se autor zamyslel nad kompozicí. Vyrýsování navijáků proti hladině a nasvícených prutů proti lesu na pozadí, umístění keře do pravé části snímku... Ano, tady se vědělo, co a jak se fotí.

Barevně je snímek trochu nevýrazný, zkusili jsme mu v rychlosti trochu dopomoci. Asi by to šlo líp, ale je to spíš ukázka toho, co v podobné situaci zkusit.

soutezni-foto-1254_edit.jpg


 


 

Další várka fotek jsou snímky, které už na čelní místa pomýšlet nemohly. Přesto byly lepší než průměr nebo v sobě skrývají určitý potenciál.

 

Tak třeba tohle je z pohledu fotografa zajímavá příležitost. Co je ale na té scéně opravdu důležité? Kapr to evidentně není - ani autor ho do obrázku nezakomponoval celého. Pozadí? Jenom tam provokuje ten nakloněný horizont.

Osobně si myslím, že snímek měl být od začátku zaměřen zejména na tvář rybáře doplněnou o jeho úlovek. V podstatě jsem odstranil půlku plochy snímku a nic důležitého mi tam nechybí.

 

A ještě jednou něco podobného. Myslím, že hlavním nosným prvkem fotografie je výraz tváří obou aktérů. Ořez tentokrát není moc dobré řešení, chtělo to prostě nafotit jinak (kapra víc doleva a dopředu), ale ořízl jsem to proto, aby bylo vidět, jak to myslím.

Pokud by už součástí fotky měla být okolní příroda, posunul bych se jako fotograf doprava a usadil rybáře víc proti cestičce a mezi stromy na pozadí.


Fotka montáže. Návazec je dobře vyrýsován proti tmavému pozadí, háček proti světlé vodě, ale levé "kouli" už dělá nebe prosvítající mezi stromy nepěkný zubatý obrys...

A proč fotit montáž takhle "v luftě"? Nebylo by lepší si ji položit na nějakou neutrální plochu? Možná nebylo. V pozadí za montáží může být vidět kaprařské ležení - pruty, člun, lidé... Dobrý nápad a tady se o to autor pokusil.

Jenže když se dobře podíváte, zjistíte, že ten prostor pod návazcem je v podstatě prázdný a nevyužitý. Montáž není srnka, takže nebyl problém chvilku popocházet a sesadit všechny ty věci do kupy lépe. O tom totiž to fotografování je.


Kaprařská klasika. Ovšem klidně bych tuhle fotku ořízl z kompaktového formátu 4:3 na 3:2 (nad hlavou rybáře je zbytečně moc místa). A dál bych se pokusil trošku to celé zvýraznit.


Tady bych se zbavil světlého místa vpravo a pokusil se do snímku zakomponovat ten strom. Když už tam musí být, tak ať tam je pořádně. A myslím, že by pak stejně té fotce slušel čtvercový formát nebo by se dala exponovat i na výšku.


Kukuřice sice není úplně ideální pozadí, ale její svěží zeleň krásně kontrastuje  s oranžovou ocasní ploutví kapra.

Horší je ten podběrák, který jako stříbrný šíp nemilosrdně prochází hlavou kapra.

 

Hezký západ slunce. Ale ta scéna si přímo říká o nějaké výtvarnější rozložení. Tady se všechny klíčové prvky hromadí kolem svislé osy snímku a půlka prostoru zůstává nevyužita.

Osobně bych šel doleva, níž a blíž k prutům, aby se celý stojan zvětšil a posunul doprava. Chce si to vyhrát - párkrát to zkuste a uvidíte, že se z podobných situací dá opravdu vytěžit daleko víc.


Tohle je spíš rodinné foto. Slušela by mu komunikace mezi oběma fotografovanými. Tatínek zkušeně zvládá, synek se ale jen usmívá do objektivu. Věřím, že za rok či dva ale budou tvořit dokonale sehrané duo.

Dál je tu samozřejmě problém, jak se oko diváka srovná s industriálně laděným břehem v pozadí snímku.

A přijde mi to kapku světlé.

 

Klasika klasická, žel bohu trochu neobjevná - prostě dokumentační foto. Upoutávají mě na něm tři věci - ryba, rybář a pak ten kus červeného plastu na zemi vpravo dole.


Tohle je moje parketa - ryba ve vodě. Vím, jak je těžké dostat do záběru celou rybu i s montáží a směstnat to do kompaktního koukatelného celku. Tady se to docela povedlo.

Chtělo by to ale lepší světlo, čistší vodu (já vím - kde vzít a nekrást) a je hrozně fajn, když se do záběru dostane jakýkoli další prvek - kámen, větvička, odraz rybáře...

Pokud jde o úpravy, něco bych po krajích ořezal a maličko ztmavil a zkontrastnil rybu.


Následujíci dva snímky jsou od stejného autora a obsahově a kompozičně vůbec nejsou špatné. Ale shodli jsme se na tom, že jsou tu přehnaně zvýrazněny barvy a fotky jsou přeostřené. Upravy jsou krásná věc, ale nemělo by se to s nimi přhánět.


A opět - příliš výrazné barvy. Foťák dost zoufale bojoval s nadbytkem světla, což se projevilo vypálenými místy v pravé části snímku.

Pochválil bych rozumně provedený ořez.

David udělal ještě jednu věc, vyretušoval kaprovi poraněná místa. To je diskutabilní zásah, ale kdyby se mělo jednat třeba o snímek pro časopis, dalo by se o tom uvažovat. Vypadá to prostě líp.




 

Následující obrázky jsou ukázkami skutečně hrubých chyb, na které by si fotograf měl dát pozor.

 

Západy slunce jsou krásné a někdy velmi efektní. Když je ale fotíte, uvědomte si, že je rozdíl, jestli jen dokumentujete, jak barevné bylo večerní nebe nebo se pokoušíte využít tuto efektní kulisu k fotografické tvorbě.

V takovém případě by se ale muselo s těmi pruty na obou obrázcích něco udělat. Do toho prvního v podstatě jen rušivě zasahují (nejjednodušší by bylo udělat snímek, na kterém prostě nebudou). U druhého už jsou pruty přítomny výrazněji, ale tak nějak se krčí na levé straně.

Autorům podobných fotek by hodně pomohlo, kdyby si uvědomili, že slunce nemusí být uprostřed snímku. Získali by tak daleko víc prostoru a možností pro umístění ostatních objektů.

 

"Vyhoďte někdo toho chlapa!"

Něco takovéhleho by řval režisér, jemuž by se v záběru kamery objevil podobný statista (statisté) jako zde.

Tady měl být celý kapr a jen jeden člověk - rybář.

 

Tohle by byla dobrá scéna. Jenže půlka fotky je prázdné modré nebe, zatímco dole se zoufale nedostává místa. Škoda.


Je otázka, jakou roli tu hraje těch 90 % prázdné vodní hladiny. Tohle bych fotil naležato a těch dvou by byla plná fotka.

Dovedu si představit záměr, kdy fotograf bude chtít pořídit podobný snímek, ale tady žádný záměr vidět není. Spíš se fotografovi nechtělo do vody :-)


 A teď přijde skupina snímků, které mají jedno společné. Hodně kaprařů se snaží, aby ryba na fotce vypadala co největší. Někteří se ale snaží tak moc, že se jim ryba nakonec na fotku ani nevejde nebo jim "drhne o stěny". Z fotografického hlediska je to asi takové, jako když si pořídte tak velké auto, že po vjezdu do garáže nemůžete otevřít dveře.


U téhle fotky bych na místě fotografa vyretušoval nebo ještě lépe už před focením odnesl ty kýble vzadu. Růžový kbelík pod kaprovou hlavou možná zatěžuje stojan, takže by se odnést nedal, ale rybář by ho hravě zaclonil tělem.

Dál je tu evidentní, že zatímco nahoře je spousta místa, dole se kapr nakonec na fotku ani nevejde.


A další fotka v podobném duchu. Kdyby se do záběru nedostalo to harampádí vpravo dole, byl by to krásný idylický záběr (jenom bych pak ještě lépe vyrýsoval postavu rybáře proti vodě).


Překrásná rybářka. Ale zasloužila by být přesně zaostřená. A těmi barevnými trsy kytek bych vyplnil prostor nad kapříkem a nenechal bych je splývat s dvojicí hlavních aktérů.

Mimochodem - mít objektiv, který by tomu snímku dal správnou hloubku ostrosti, hned by to byl jiný level.



Finýto. Šlus. Neberte tu kritiku ve zlém. Já sám dělám spoustu špatných fotek. Ale klidně si nechám vysvětlit, co je na nich špatně a příště se to snažím nafotit líp. Nenechte se proto odradit a soutěžte s námi dál anebo aspoň foťte a nad každou fotkou se zamyslete. Takové ty základní základy zvládne prakticky každý. Technika je dnes čím dál šikovnější, tak by bylo škoda, kdyby se nakonec nejslabším článkem řetězu ukázal být lidský faktor.

 

Text:  M. Horáček - Osprey

Foto:  jednoliví autoři