Musím říct, že Davida (HaD) na obnovení vysílání seriálu spolu s režisérem Davidem Bonaventurou několik let pracovali. Pamatuji si, jak o tom s nadšením mluvil ještě v dobách, kdy jsem nebyl redaktorem jeho serveru a jen spolupracoval na natáčení DVD o feederu. Od té doby ho ta myšlenka v podstatě neopustila.

Sny jsou sice od toho, aby se plnily, ale mnohdy to chce čas a spoustu silné vůle. Trvalo to několik let, než se nakonec podařilo obnovení seriálu prosadit a dalo to spoustu práce. Opravdu spoustu. Je to sice jen fráze, ale zároveň holá skutečnost. Se vší upřímností prohlašuji, že já bych na to neměl ani dostatek vůle ani nervy.

Hlavním důvodem, proč se to nakonec podařilo, bylo nejspíš to, že o pokračování seriálu měli upřímný zájem nejen oba Davidové, ale i průvodce pořadem herec a rybář Rudolf Hrušínský a samozřejmě i Pavel Tomi. Evidentně se jim líbila atmosféra při natáčení první série, chtěli v tom pokračovat těšili se na to. Když jsem je později viděl „na place“, trochu to chápu. I když je natáčení hektická záležitost, kde věčně není čas a každou chvíli je třeba řešit nějaký problém, oni si to opravdu užívají.

Byl jsem natáčení přítomen jen okrajově a je to pro mě jiný svět, do kterého ani netoužím příliš proniknout, ale nemůže mi uniknout, že všechny kolem baví vymýšlet, jak se udělá který záběr, jak se zatraktivní ta či ona scéna a skutečně tím natáčením žijí. Je to možná něco jako adrenalinový sport, ale to by musel říct někdo z těch, kdo se v celém tom kolotoči pohybují.

 

 

 


Dlouhá a složitá jednání ohledně seriálu se vedla už od podzimu, ale natáčet se začalo až v době, kdy začalo být reálné, že se opravdu bude vysílat. První natáčecí den byl 22. února, týden před výstavou For Fishing. Vzhledem k tomu, že většinu vodních ploch v této době pokrývala velice slušná vrstva ledu, bylo asi jediným možným řešením pokusit se o lov na dírkách. Celý první díl se proto nese v poněkud zimním duchu a svou náladou asi příliš nekoresponduje s polovinou dubna, kdy bude odvysílán.

Na dírkách se lovilo i natáčelo, počasí bylo přímo ukázkové, ale aktivita ryb byla slabší. Byli jsme rádi za každého uloveného duháka, sivena nebo okouna.

David s Radkem zkoušejí jednotlivé dírky a pokoušejí se objevit ryby

 

Davidův siven

 

Na prutě je ryba, ale Davidovi zrovna "vypadl zvuk"

 

Rudolf Hrušínský zdolává pstruha a všichni mu fandí, protože to je zatím největší zaseknutá ryba

 

Je venku...

 

 


Další materiál se natočil na výstavě For Fishing. Kromě rozhovoru s novým předsedou ČRS se v Letňanech natočilo i několik dalších scén, z nichž divácky nejvděčnější možná bude Davidovo testování plovoucího obleku.

Akce byla využita i jako příležitost k malé organizační poradě

 

Jak se ukázalo, oblek plave docela pěkně, ale jeho termoizolační schopnosti zřejmě nejsou plně na výši, protože David koupel v bazénu odstonal...

 

 


S příchodem jarního počasí se natáčení rozběhlo naplno. Kromě samotné práce v terénu je samozřejmě důležité natočený materiál zpracovat a tak byl (a stále je ještě pár měsíců bude) natáčecí štáb v jednom kole. Náročné jsou jak cesty po celé republice, tak boj s počasím, náladovostí ryb nebo třeba i mnohahodinové pobyty ve střižně. Je až neuvěřitelné, kolik práce dá vyrobit šestadvacet minut filmu v televizní kvalitě.

Kvůli pětiminutové sekvenci jede často i desetičlenný štáb přes půl republiky, musí pořešit technickou stránku natáčení v dané lokalitě a natočit dostatek materiálu (potřebujete hlavní záběry, detaily věcí, záběry okolní přírody, podvodní záběry, něco se natáčí dvěma či třemi kamerami, složitější scény se natáčejí dvakrát až třikrát).

Předpokládám, že to, co právě provádí tým kameramanů, je vyvažování bílé. Ono totiž není světlo jako světlo...

 

Pak musí někdo všechen ten materiál prohlédnout, srovnat si v hlavě, co je natočeno a co se z toho má poskládat. Které záběry se použijí, které a jak bude třeba nahradit, případně co bude třeba dotočit (což je možné jen výjimečně). Osobně to považuji za nejnáročnější část práce. Ten, kdo to dělá, má v oné chvíli hlavu jako škopek a prakticky nemá smysl s ním komunikovat o běžných věcech.

Následuje vystřihání klíčových záběrů, jejich sesazení dohromady, sladění obrazu se zvukem a nakonec postupné osekávání toho všeho až na požadovaných řekněme pět minut, které v pořadu zabírá dané téma. Hodiny a hodiny práce. A další den se může jet točit jinam.

Protože je seriál velice pestrý a není v silách štábu navštívit tolik lokalit, využívají se i materiály z archívu CHYTEJ.cz. V seriálu se proto objeví i úryvky z některých chytejáckých DVDček nebo zatím nepoužitý materiál vzniklý při jejich natáčení.

 


Jelikož nejsem filmař a má užitečnost při natáčení je spíše symbolická, obvykle se ho neúčastním. Výjimkou bylo natáčení jarního lovu kaprů, kde jsem měl za úkol pořídit nějaké snímky (mimo jiné i pro tento článek) a navíc jsem fungoval jako technický poradce mající svou přítomností a nápady zvýšit šanci, že nějací šupináči budou chyceni a dovlečeni před kameru. Jak moc se to nakonec povedlo, to máte šanci zjistit, až se bude onen díl vysílat. Fotky ulovených ryb stejně nemám, protože bitevní pole opanovaly kamery. Poté, co byl u jedné scény režisérem Bonaventurou detekován problém OVZ (Osprey v záběru), držel jsem se už radši vzadu. Nikdy totiž nevíte, jak má kameraman zazoomováno a ty objektivy dokážou být proklatě širokoúhlé. Kam se hrabe brokovnice s upilovanou hlavní…

Všeobecné rojení na břehu rybníka a celý štáb pěkně pohromadě

 

Řeší se osvětlení scény - odrazná deska bude použita na projasnění stínů

 

Jak chytat kapry zkraje sezóny radí divákům Zdenda Samec

 


A na co se můžete v seriálu těšit? Každý díl zahrnuje několik samostatných reportáží. Stálicemi jsou vycházka na ryby, vaření a představení některého českého revíru. K tomu patří rozhovory s přemnohými osobnostmi, návštěvy rybochovných zařízení, různé zajímavosti a podobně.

Celým pořadem, který by měl být oproti staré sérii mladší, živější, s moderní grafikou s mnoha podvodními záběry, prolíná nálada, kterou je prodchnuto i samo natáčení. Prostě pohoda a občas i pokus o nějaké to veselí. V rámci toho trpí Pavel Tomi i David Havlíček každý jednou lidskou slabostí. Pavel je občas nedochvilný, někdy se na něj čeká a zpestřením pořadu by měla být stále se stupňující originalita jeho výmluv. Davidovi zase byla přisouzena prožranost. Je před ním třeba ukrývat vše, co ve větší míře obsahuje bílkoviny, tuky, cukry nebo nedej Bože opečenou kůrčičku včetně některých dobrot pro ryby. Je těžko říct, do jaké míry musí David tuto vlastnost hrát a nakolik se jedná o projev jeho naturelu:-)

 

Kdo seriál připravuje

 


Než se rozloučíme, můžeme si ještě předstvit hlavní osobnosti, které se na natáčení podílí.

 

Rudolf Hrušínský - hlavní moderátor pořadu


David Bonaventura - režie

 

Pavel Tomi - moderátor pořadu

 

Pavel Hlavatý - hlavní kameraman pořadu

 

Radek Havlíček - druhá kamera, fotograf pořadu

 


Co říci závěrem? Pořad staví na osvědčené koncepci starší řady seriálu, ale v některých ohledech jde dál. Je mladší, koncipován pro širokou veřejnost, takže specialisté na jednotlivé techniky nemohou čekat, že si nějak zásadně rozšíří obzory. Na druhou stranu mix jednotlivých reportáží by měl nabídnout něco pro každého, pěkné záběry ryb i přírody vždycky potěší a pořad pro rybáře se dlouho žádný nevysílal. Takže pokud máte zájem, každou sobotu počínaje 16. dubnem se vám vždy od 13:00 nabízí možnost užít si rybařinu v pohodlí křesla před televizní obrazovkou.

 

Text i foto: M. Horáček - Osprey