Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Středa 21. června 2017 v 10:11 ® patast reakce na …

kalifornské a hnojáci asi ano

reagovat

Úterý 20. června 2017 ve 23:56 ® džigit reakce na …

patast> a co kalofonské?

reagovat

Úterý 20. června 2017 ve 23:06 ® patast reakce na …

rousnice mi vždy s hnojákama chcíply

reagovat

Sobota 17. června 2017 v 9:29 ® frana09

Mě by zajímalo jestli mohou být žížaly spolu, např kalofonské, rousnice atd ?

reagovat

Úterý 12. července 2011 v 15:35 @ All Armor reakce na …

All Armor> Ještě doplním, že na rozdíl od USA , není lov červů za použití generátoru pulzů s frekvencí cca 80Hz omezeno. Už jsem přemýšlel či nemám takový generátor zvukových pulzů zbastlit a či jej dokonce nenabízet na prodej.Třeba rybářům. Ale zdá se mi být postačující ten starý americký vynález. Elektronický systém mi vycházel drahý a nepraktický. Jako Neprakta.

reagovat

Úterý 12. července 2011 v 15:16 @ All Armor reakce na …

Klon> Já používám kolík odřezaný z prahu z tvrdého dřeva, prodávaný v Baumaxe a na tření (a na zatloukání) kolíku, kus pásoviny 100×8, délky snad 600. Mi to funguje. I známým. Co děláš špatně? Ničím to nesmí být namazané, „železo“ čisté, suýché. pŕi tření (struna-smyčec)vydává vibrující kolík bručivý tón. Nakonec v těch internetových výsledcích vědeckého bádání, jsou frekvence popsané.

reagovat

Úterý 12. července 2011 ve 12:06 ® džigit reakce na …

Klon> americkou žížalu taky jsem kdysi zkoušel…

reagovat

Úterý 12. července 2011 v 11:37 ® Klon reakce na …

Hansen> To je docela zajímavé..Schválně jsem to šel vyzkoušet a nic…Je nějaké pravidlo.?? typ dřevěného kolíku vs železa???

reagovat

Neděle 10. července 2011 v 11:45 ® Angle face

Já uz několik let chovu hnojáku v kyblu od barvy a nestěžuji si uschova ve sklepě množí se to a tak jich má mdost i přes zimu 

reagovat

Pondělí 4. července 2011 v 10:54 ® PLCH

Jednou jsem pomáhal doma čistit čističku, bylo potřeba odčerpat vodu a vybrat ten „spodek“ jaké překvapení bylo když se tam ukrývali hnojáci velikosti rousnic. Už vícekrát jsem je z tama nebral ale ryby je žraly. O krmení nemusíš mít starost 

reagovat

Pátek 1. července 2011 v 17:29 @ Hansen

Pěstovat červy je nesmysl. Jsou lepší metody. Worm Grunting. Vzhánění červů (žížal, dešťovek) vibracemi. Ya hodinu můžete mít i pár kilo.

Obchod se žížalami je ve Spojených státech prosperující živnost. Rybáři používají červy jako návnadu a spotřebují jich obrovské množství. Někteří Američané si proto lovem žížal vydělávají na živobytí. Používají k tomu zvláštní techniku. Zajdou do lesa, zatlučou tam do země dřevěné kolíky a jejich vršek pak drhnou kusem železa. Kolík vyluzuje zvláštní drnčivý zvuk a vyhání žížaly na povrch země. Lovec je jenom posbírá. Existuje bezpočet teorií, proč tato technika lovu funguje. Pravdou ale zůstává, že ani sami lovci netuší, co jim zajišťuje úspěch. Tajemství lovu žížal nyní odhalil americký zoolog Ken Catania. Prověřoval domněnku, kterou vyslovil už Charles Darwin.

„Zvuky vyluzované lovci přesvědčí červy, že je pronásleduje krtek, a to je donutí vylézt ze země,“ napsal před půldruhým stoletím slavný britský přírodovědec.Mnozí vědci jsou přesvědčeni, že se Darwin mýlil. Podle nich vibrace kolíku imitují údery dešťových kapek dopadajících na zem. Červi vylézají ze země, aby unikli smrti utopením vodou, která pronikne do jejich podzemních chodbiček.

Catania opustil v létě Vanderbiltovu univerzitu v Nashvillu a vydal se do lesů Floridy, aby tu spolu s profesionálními „žížaláři“ Audrey a Garym Revellovými lovil žížaly. Kromě běžné výbavy na lov červů měl s sebou i vědecké „nádobíčko“. Nejprve nechal Revellovy provozovat jejich živnost a pomocí špičkové aparatury si nahrál vibrace, které vyluzuje železo a kolík zaražený do země. Přitom se na vlastní oči přesvědčil, že technika opravdu funguje. Ze země se doslova hrnuly stovky žížal. Čím blíž ke kolíku zaraženému do země, tím více červů vylézalo. Účinek vibrací byl patrný až 12 metrů od kolíku. Žížaly zůstávaly na povrchu od 4 do 15 minut a teprve pak zase zalezly pod zem. Stejně pečlivě nahrával Catania vibrace vznikající hrabáním krtka nebo vibrace vyvolané deštěm.

Při pokusu s živým krtkem se Catania přesvědčil, že jím vyluzované vibrace žížaly skutečně děsí. Stejně reagovali červi i na nahrávku vibrací vyvolávaných krtkem. Jiné typy vibrací včetně vibrací vzbuzených deštěm takový účinek neměly.Jedinou výjimkou byl „žížalářský“ kolík. Ten působil stejně spolehlivě jako živý krtek nebo jeho nahrávka.

Spektrum vibrací vyvolaných krtkem je poměrně široké a jejich síla dosahuje maxima při frekvencích kolem 200 hertzů. Vibrace vyluzované profesionálním „žížalářem“ jsou nejsilnější ve frekvencích kolem 80 hertzů a jejich spektrum je o poznání užší. Přesto na ně žížaly reagují tak bouřlivě, že je lze někdy sbírat doslova po tisících.

Lovci žížal napodobili krtčí vibrace zcela nevědomky a slavili s nimi úspěch. Metoda lovu založená na vrozeném žížalím útěkovém reflexu je tak účinná, že úřady musely lov červů touto technikou regulovat.Hrozilo, že lovci v některých oblastech žížaly prakticky vyhubí. To by mělo pro lesní ekosystémy nedozírné následky zdroj : VTM – Science

http://www.plosone.org/…pone.0003472 reagovat

Pátek 1. července 2011 v 15:57 ® hraji

Alivio> po pravdě, ani já nejsem odborník v tomto oboru, pod tím pojmem biomasa, jsem si stejně jako vojín Kefalín představoval hen to oné. Tedy zbytky biologicky rozložitelných tkání rostlinného původu.

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 14:32 ® Shrek

Hraji, otázkou ovšem zůstává, co je to biomasa. Nedávno jsem na toto téma viděl jeden nejmenovaný pořad v ČT a ani ona slečna, která by o tom vědět měla, nedovedla přesně odpovědět na otázku „Co je to biomasa“

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 14:05 ® Stroft

Cca.po 5ti letech kdy jsem nasadil Kaliforňáky se zmutovali do podoby hnojáku. Že by je ryby zavrhovaly jsem nezpozoroval.

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 13:19 ® kerob reakce na …

džigit> Kalifornsky zizaly jsou pro ryby min lakavy nez klasicky hnojaci. Jinak smrdej, min se hejbou… ale vermikompost delaj lip nez kdokoliv jinej.

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 13:19 ® džigit reakce na …

kerob> já bych něco chtěl vyrobit a dat do sklepa.Chci pro sebe,ne na kšeft.V noci si nasbiram,nebo projedu kompost,ale tohle je zajímavé i v období nepohody 

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 13:15 ® kerob reakce na …

džigit> dobre tedy. Ano, mam s tim zkusenost. Rodice tak vyrabi uz 2 roky vermikompost. Zizaly na ryby ale beru jinde.

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 13:05 ® džigit

http://hobby.idnes.cz/…zahrada.aspx?… http://ekonomika.idnes.cz/…onomika.aspx?…

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 13:02 ® džigit reakce na …

kerob> a kdo to té rybě řekne,že ta žížala není vhodná na žraní? Ptal jsem se jestli s tím nemá někdo zkušenost,z takovým způsobem!!!Zkus o tom něco přečíst,ne jen „že myslíš“ Koukni na takového p.Fuchse a jeho „velkochov“ 

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 12:54 ® kerob reakce na …

džigit> cilem vermikomposteru je vyrabet vermikompost a ne chovat (nikoliv pestovat) zizaly. Myslim si dokonce, ze druh zizal, jejichz „nasadu“ musis koupit (aby to delalo to, co ma), nebude moc vhodny na ryby. Pokud tam das zizaly „na ryby“ tak nemusis kupovat vermikomposter a staci ti hromadka kompostu v rohu zahrady (mas-li) nebo na balkone nejaka vetsi bedna s kompostem, kam budes hazet zbytky a na zacatku tam das proste par hnojaku a pockas.

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 12:50 ® džigit

CeP> já taky nepsal,že to chci kupovat.Spíš mi šlo o nějaké to „samodomo“.Ten komorový systém s odtokem žížalí vody se mi líbí.Já to měl ve stavební vance, nějak neodhad ten odtok a po zimě jsem měl jen hnojivo 

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 12:39 ® CeP reakce na …

džigit> ty prachy bych za to teda nedal. pestoval jsem je na panelakovym balkone v kyblu od terranovy a jak jim panecku svedcilo. nejvic jim smakovaly rozslapnuty jabka, temer veskere zbytky od zeleniny z kuchyne sparene varici vodou, ale svestky nerozdejchaly.

reagovat

Pátek 1. července 2011 ve 12:08 ® pepanek

Pozor na krtky,dokáží kompost pěkně vyžrat!

reagovat

Pátek 1. července 2011 v 11:18 ® džigit

Tak jsem se tak brouzdal.Nemá někdo zkušenost s takovýmto pěstováním? http://www.zdrava-zahrada.cz/…mikompo.aspx

reagovat

Neděle 28. února 2010 v 15:01 ® kamos007

Já je chovám (jestli se to dá tak nazvat) že si do plechovky od kukuřice dám do 1/2 kompostem navrch dám natrhanou trávu zavíčkuju to průhledným víčkem do kterého udělám pár dírek hřebíkem dám do sklepa a víc se oto nestarám 1 za měsíc vyměním trávu nebo přidám žížaly a víc nic.hlavně to musí být v chladnu.

reagovat

Středa 24. února 2010 v 5:23 ® 

nejdůležitější je složení kompostu a jeho vlhčení. Osobně nacházím nejvíc hnojáků v tlejících vrstvách listí, ovoce a dřeva. Hlavně pozor na vysoké vrstvy posekané trávy.

reagovat

Úterý 23. února 2010 ve 22:03 ® Stroft reakce na …

LeoC> Mrkev,celer atd je fajn,ale nezaponeň,při cestě z hospy i grcnout,tak jak jsem psal níže Já mám na zahradě zakopanou liheň, metr v průměru a do hloubky 80cm.Sypu tam travu,ovocné plody a když jim chi přilepšit, tak v kaufu, otrhám listy z kedlubny a samo sebou zbytky z kuchyně, slupky z brambor atd.Před lovem dvakrát kopnu a mám 0,5litru do krmení i na háček.Už jsem letos chov kontroloval a vše je OK ba dokonce miliony mladých.

reagovat

Úterý 23. února 2010 ve 21:16 ® LeoC reakce na …

Stroft> chvilku počkejte, až přijdu se svými zkušenostmi. Zakoupil jsem v Globu minipařeniště, dal jsem do toho 2 násady dendroben, a do hlíny zamíchal odpad ze zeleniny (mrkev, celer, petržel), kterou jsem upotřebil na malou kotlinku. Když jsem to na podzim zkoušel v menším měřítku,tak po 2 týdnech jsem měl kopcom malých žížalek, akorát jsem to zapomenul navlhčit, takže za další 2 týdny jsem neměl nic. Z odborných článku jsem zjistil, že údajně se množí 2násobně za 1/4 roku, takže v květnu jsem zvědav…

reagovat

Úterý 23. února 2010 ve 14:55 ® Stroft

Největší přírustky jsou ve hnojáku za vesnickou hospodou,kde visí cedulka „zvracet zde“.Žižalka z tohoto zdroje je obzvláště vysmatá a na háčku pod hladinou dělá takové kreace,že žádná šupina neodolá.

reagovat

Úterý 23. února 2010 ve 14:51 ® džigit

hraji> já to zkoušel a nikdy nic :-/ Raději ty žížaly…

reagovat