Rozdělení splávků

Obecně můžeme podvodní splávky rozdělit do tří kategorií. První dvě kategorie jsou komerčně vyráběné splávky a jsou buď zvukové či bez zvukového efektu. Odpovědět na otázku, který je lepší, není snadné. Jsou dny, kdy může být zvukový splávek předností, někdy však může naopak sumce zaplašit. Sám jsem zatím přesné pravidlo neobjevil a volbu tedy nechám na vás ;-). Třetí kategorií jsou pak doma vyráběné splávky z nejrůznějších materiálů. Osobně jsem dříve splávky vyráběl z tvrdé pěnové tepelněizolační hmoty. Viděl jsem však i modely z několika korkových špuntů ze „šampusu“, z balzy apod.

Různé druhy podvodních splávků
Různé druhy podvodních splávků

Gramáže splávků

Obvykle se můžeme setkat s gramážemi podvodních splávků 20g, 30g, 40g a i více. Podle mých zkušeností lze považovat nosnost splávku 30 – 40g za zcela univerzální pro většinu nástražních ryb (ty se většinou používají menší, než na bójku) i typů vod. Pokud bychom však chtěli nastražit např. 45 cm kapra, byla by nosnost splávku 50-80g na místě.

Zátěže

Obecně při lovu sumců rozlišuji zátěže na pevné a trhací. V případě, že nahazujeme na „bezvázkové“ dno a nepotřebujeme opravdu stabilní kotvení (absence silného proudu, dno není „kluzké“, nemáme velkou a vitální nástražní rybu), můžeme si dovolit nasadit klidně i jen 200 g olovo, a to přímo na šňůru. V případě, že hrozí riziko zapadnutí olova mezi kameny apod., použijeme trhací prvek, který má výrazně nižší pevnost než kmenová šňůra a v případě vázky přijdeme pouze o zátěž (olovo či menší kámen). Pokud máme možnost zavážky a potřebujeme stabilní kotvení, používám nejraději kámen o hmotnosti 2-5 kg na trhacím vlasci o nosnosti 5-10kg. Pro olova a „nahazovací“ menší kameny používám trhací vlasec o nosnosti vyšší - tj. 10-20 kg, aby nepraskl při náhozu, ale až při „cíleném“ trhání.

splávek s obyčejným olovem
splávek s obyčejným olovem

splávek s menším kamenem k nahazování
splávek s menším kamenem k nahazování

splávek s kamenem 3 kg na trhačce
splávek s kamenem 3 kg na trhačce

Způsoby lovu

Existují základní dvě varianty:
I. kotvený podvodní splávek kmenový
II. kotvený podvodní splávek paternosterový

Kotvený podvodní splávek kmenový

Kotvený podvodní splávek kmenový

Splávek je v tomto případě umístněn téměř na rybě, resp. cca 5 cm od ní. Nástražní ryba je splávkem nadnášena do nastavené hloubky (výšky nade dnem) a díky umístnění splávku „na rybu“ nemůže téměř dojít k zamotání sestavy a navíc je nástražní ryba splávkem drážděna a více se pohybuje. Prut při této metodě dáváme buď do stojanu se špičkou kolmo vzhůru (podobně jako při bojkované) nebo jej pokládáme do vidliček či stojanu tak, aby špička směřovala do vody či šikmo. Postavení prutu závisí na typu použité montáže. Použijeme-li olovo či menší kamen, nastavíme naviják „do jízdy“ a prut dáme do vidliček ev. opatřených hlásičem. Záběr se většinou projeví jako jízda a okamžitě zasekáváme. V případě, že je možné zavážení a na kotvení použijeme kámen o nosnosti 2-4 kg, postavíme prut do stojanu, brzdu navijáku utáhneme na zásek a zdolávání, vypneme („natvrdo“) a lovíme podobně jako na bójku s rolničkou a chemickým světélkem na špičce prutu. Záběr se nejčastěji projeví jako ostré cinknutí a buď se prut narovná nebo ohne. Trhací vlasec na zátěži většinou povolí při samotném záběru a poslouží k částečnému zaseknutí, nebo praská v okamžiku záseku.

Kolmé postavení prutu
kolmé postavení prutu

Rolnička a chemické světélko na špičce
rolnička a chemické světýlko na špičce prutu

Šikmé postavení prutu
šikmé postavení prutu

V případě, že chceme dostat nástražní rybu výše nade dno, nastavíme si hloubku (výšku) pomocí zarážky do ztraceného uzlu (např. staré chemické světélko, sirka apod.). Vždy bychom měli při nastavování hloubky brát v potaz intenzitu proudu. Při vzdálenosti zarážky 100 cm od splávku a pomalém proudění se bude ryba pohyboval cca 40-80 cm nade dnem.

Kotvený podvodní splávek paternosterový

Kotvený podvodní splávek paternosterový (koncový)

Prut může být podle typu zátěže stejně jako v předešlém případě položen jak do vidliček tak i postaven do stojanu. Postup při lovu je rovněž obdobný. Zásadní rozdíl je však v nastavování hloubky, ve které má být nastražena ryba a v nosnosti splávku. Po nahození či zavezení sestavy do lovného místa povolíme šňůru, až se splávek objeví na hladině. Nyní šňůru opatrně vypneme a v okamžiku, kdy se splávek začne navíjením šňůry potápět, navineme tolik šňůry, o kolik chceme rybu dostat pod hladinu. Zde si můžeme vypomoci ručkováním po 50 cm. Jako v předešlém případě musíme brát ohled na intenzitu proudu (netýká se stojaté vody). Splávky v tomto případě nepoužíváme typické podvodní, spíše je volíme tak, aby byla jejich nosnost nejméně 50-100g, v případě zavážky a kotvení kamenem 2-5 kg klidně použijeme splávek o nosnosti až 300-500g. Detailní pojednání o způsobu lovu s velkými koncovými splávky Vám Chytej.cz přinese v nejbližších týdnech.

Nástražní ryby

Osobně při lovu s podvodním splávkem nejraději používám cejnky, plotice či tlouště o velikosti do 30 cm. Vhodnou nástrahou může však být i lín, okoun a další obvyklé druhy ryb. Osobní zkušenosti s nastražením kapra či karase na podvodní splávek sice nemám, ale myslím si, že se zcela právem domnívám, že tito „divoši“ vhodní moc nebudou a budou často, v této jinak poměrně bezproblémové montáži, zamotáni.

Nahazování

Pokud nás okolnosti donutí nahazovat na větší vzdálenost než cca 15-20 metrů, nebo je to naším prostým rozhodnutím, doporučuji použít metodu nahazování, která je popsána zde >>> . V případě, že máme k dispozici loď a předpisy to umožňují, doporučuji vždy zavážku. Do vody nejdříve vhazujeme zátěž a jakmile dosáhne dna, spouštíme rybu. Na řekách ji do vody dáváme několik metrů po proudu, na stojácích několik metrů jakýmkoliv směrem od zátěže.

Výroba návazce

Potřebným materiálem pro výrobu návazce je návazcová šňůra o nosnosti nejlépe 100 kg, háčky (velikost 2/0-5/0 - podle nástražních ryb), bužírka proti zamotání o průměru 2,0 mm a podvodní splávek 20-60g.

Postup


Na konci návazcové šńůry si uděláme jednoduchý uzlík a zaklesneme jej mezi obloučky trojháčku


vytvoříme smyčku jako na obrázku


uchopíme konec vedoucí od zaklesnutého uzlíku


provedeme 6-8 ovinů směrem k obloučku háčku


uzel zatáhneme a koncový háček je upevněn


na šňůru navlékneme další háček


konec šňůru uchopíme mezi prsty


provedeme 6-8 ovinů směrem k obloučku a pak se jedním "velkým" ovinem vrátíme k očku


dvakrát protáhneme očkem a druhý háček je fixován (rozebíratelný uzel)


třetí trojháček upevníme stejným způsobem jako druhý - rozebíratelným uzlem. Vzdálenosti mezi háčky nastavíme podle předpokládané nástrahy (8-20 cm)


na šňůru navlékneme postupně 5 cm bužírky, splávek a cca 60-100 cm bužírky


na konci návazce uděláme dvojitý uzel, ev. jej pojistíme pojistným jednoduchým uzlíkem (není na obrázku)


a zde je hotový návazec

Pro lov s podvodním splávkem je možné použít nejrůznější kombinace jednoháčků a trojháčků (např. jednoháček s trojháčkem, dva jednoháčky, dva trojháčky, tři trojháčky apod.). Vím, že často panuje obava z motání při použití více trojháčků. Osobně však nejčastěji používám montáž dvou nebo tří trojháčků a vězte, že pokud budete mít sestavu udělanou správně a nástražní rybu upevněnou odpovídajícím způsobem, problémy s motáním budete mít zcela minimálně, obdobně jako při bójkované.

Způsoby nastražování ryb

Pro nastražení ryby používáme v zásadě dva způsoby. Liší se hlavně v tom, kde má ryba „nosný“ hák. Nosným hákem rozumíme ten hák, který je nejblíže ke splávku. Na pomalu proudných vodách rybu nastražujeme tak, aby směřovala hlavou směrem od splávku. Hák tedy umísťujeme zpravidla do svalu řitní ploutve nebo mezi hřbetní a ocasní ploutví. Pokud lovíme na proudné vodě, musíme rybu nastražit naopak tak, aby stála hlavou proti proudu. To znamená, že ji nastražujeme za hlavu – nejčastěji tzv. „za hubu“. Další háky umísťujeme podle typu použité montáže standardním způsobem. Kdybychom rybu v daných podmínkách na montáž dali obráceně, velmi by se na stojáku zvýšila pravděpodobnost zamotání a na proudné vodě by nám zase ryba za splávkem rotovala vrtule lodního motoru :-) Ani jedna ze zmíněných chybných variant by nám mnoho sumců a hezkých soubojů nepřinesla.


Nastražení "za hubu" do proudu


Nastražení "za prdel" do malého proudu či na stoják

Na závěr bych vám rád popřál mnoho hezky strávených chvil u vody a současně vás žádám, aby jste se naučili uloveným rybám dávat svobodu. Jen tak se budou adrenalinové okamžiky vracet a Svatý Petr k vám bude štědrý.

Petrův zdar

David Havlíček alias HaD