Alexander Uggé

Provozovnu a obchod měl na Praze 2, v ulici Jáma č. 1.Kromě rybářských potřeb prodával i mořské a sladkovodní ryby včetně rybích násad. Z rybářských drobností vyráběl např. čihátka, největším trhákem však byly dva vynikající navijáky s převodem.

 

Prvním byl vrhací naviják Ideál, určený pro všechny druhy rybolovu

V dobovém názvosloví byl též nazýván jako naviják metací. Jeho výrobu zahájila firma v roce 1937. Mechanizmus s převodem zajišťoval precizní chod a naviják šlapal opravdu jako hodinky. Pro pohodlné nahazování byl opatřen otočným kloubem. Inzerce z roku 1942 hlásala, že naviják se dobře osvědčil, má převod a dvě neselhávající brzdy, které zabrání i velké rybě přetrhnout velmi slabou imitaci či šňůru. Na cívku bylo možno natočit 100 metrů imitace č.6.

První modely neměly řadič šňůry. Ten se na navijáku objevil až v roce 1941.

Vývoj cen navijáku Ideál:

1937.........95,- Kčs

1942…....125,- Kčs

1946….…210,- Kčs

 

Rybářský věstník 1942

 

 

 

 

Druhý naviják Fortuna byl jedním z našich prvních multiplikátorů

Neměl sice řadič, ale jinak pracoval opravdu perfektně. Pro rychlé navíjení měl dokonce trojnásobný převod. Přesné a čisté provedení pak zajišťovalo lehký chod. Dobová inzerce upozorňovala i na citlivou řehtačku. Na naviják se vešlo 80 metrů středně silné šňůry. 

V roce 1941 stála Fortuna 90,- Kčs

 

Rybářský věstník 1942

 

 

 

 

Československý rybář 1947

 

Stanislav Vlček Přepeře u Turnova

Narodil se v roce 1911 a zprvu pracoval jako stavěč pian. Vášnivý rybář však tuto profesi v roce 1934 opustil a začal vyrábět rybářské potřeby. Zaměřil se na navijáky, třpytky a podběráky.

Jedním z prvních výrobků byl vrhací otočný naviják, který později zdokonalil klouzavou unavovací brzdou a pojmenoval jako Populár.

Cena v roce 1938 byla 75,- Kčs

 

 

Stanislav Vlček se sumcem 27 kg, kterého ulovil v roce 1955 na Vranově

 

Jizeran

V roce 1937 uvedl Stanislav Vlček na trhnový smekací naviják Jizeran. Název navijáku byl inspirovaný rodnou řekou a postupně prošel modernizací a drobnými úpravami. 

 

 

V katalogu z roku 1938 je uveden pod obchodním názvem:

Čís. 100 Jizeran 38

Jizeran jest naviják s pevnou cívkou pro vrhání lehkých nástrah na velké vzdálenosti. Šňůra neb imitace se při hodu neodvinuje, nýbrž volně se z cívky vysmekuje. Naviják jest zpracován z pevných, avšak lehkých kovů. Sestává se z pevné cívky, která se neotáčí, jest široká, značného průměru a vysouvá se vpřed a vzad. Tímto se šňůra neb imitace ukládá na cívku křížově, takže zamotání šňůry jest naprosto vyloučeno a tím docílí se nejdelších vrhů. Jizeran 38 jest opatřen spolehlivou unavovací brzdou, automatickým zachycovačem šňůry a převody z fosforové bronze, v poměru 1:2,6 otáček. Tímto jest zajištěno hbité navíjení a řádné rozdělení šňůry na cívce. Pojme až 120 m hedvábné šňůry o nosnosti 6 liber neb přes 300 m imitace č.3. Tento naviják svými přednostmi stává se nejvýkonnějším a nejspolehlivějším vrhacím navijákem, nacházejícím se na trhu vůbec. Každá porucha je naprosto vyloučena. 100% spolehlivost a jednoletá záruka. Nevadí mu, používáme-li jej pro lehkou neb těžkou přívlač.

Váha: 260 gr.

Cena: Kčs 220,- včetně reservní cívky

V dobových reklamách je Jizeran uváděný jako Jizeran I a Jizeran III. Z neznámého důvodu není nikde zmínka o Jizeranu II. Těžko říct, jestli měl pan Vlček takový smysl pro humor a dvojku prostě přeskočil, každopádně se tak postaral o sběratelskou záhadu.

 

Rybářský věstník 1940

 

Stanislav Vlček vyráběl i početnou kolekci třpytek

Třpytky byly velmi často označovány jako blýskače a už tenkrát patřily mezi oblíbenou a úspěšnou nástrahu. Na trhu se objevovaly pod obchodní značkou Truta,Pruta a Kidney. Jejich předností byla poměrně velká hmotnost, která umožňovala daleké hody bez zátěže.

 

 

 

 

Po znárodnění spolupracoval pan Vlček s družstvem Lověna, které odkoupilo licenci na podběrák Premier a podílel se i na realizaci dalších výrobků. Díky svoji píli a šikovnosti se zapsal do rybářské historie nesmazatelným písmem.

 

Každá doba má svoje světlé i stinné stránky

Již v minulém díle jsem se zmiňoval o paradoxech 30 a 40 let, kdy v Evropě panovala hospodářská krize, která vyvrcholila druhou světovou válkou. I přes tyto nelehké podmínky prošel rybářský sport neuvěřitelným a zlomovým vývojem. Firmy Sol a DAM uvedly na trh vlasce z umělých vláken, které byly tenké, pevné a nemusely se po každém skončení lovu sušit. Zásadní proměnu prodělaly i navijáky. Velké a těžké kolovraty nahradily polovrháky a vrháky s převodem. Právě Vlčkův Jizeran byl prvním smekacím navijákem s vysouvací cívkou. 

Veškerý cajk se zjemnil a rybáři slavili nebývalý úspěch, což dokládá velké množství fotografií v Rybářském věstníku (předchůdci dnešního Rybářství).

 

 

Desítky šťastlivců s trofejním úlovkem v náručí jsou jasným důkazem, že se sportovní vybavení stalo velmi úspěšným. Realita však až tak růžová nebyla. Jako v každé době hrály zásadní roli finance. Peněz bylo málo a koupi vysněného navijáku musel běžný člověk často mnohokrát odložit. Průměrná mzda úředníka se pohybovala okolo 1300,- Kčs měsíčně a plat dělníka činil dokonce pouhých 550,- Kčs. Naviják Jizeran za 220,- Kčs tak činil skoro polovinu měsíční mzdy. V době hospodářské krize byla navíc velmi vysoká nezaměstnanost. V roce 1931 se pohybovala okolo 20 % a v pohraničí přesahoval podíl nezaměstnaných dokonce 50%. Dalším problémem byl zřejmě i nedostatek zboží na trhu. Známý rybář Hugo Pavel mi vyprávěl, že první pořádný navijákStabil Rousek mu koupil tatínek až po válce a sehnal ho jen díky velmi dobrým známostem.

 

Cesty osudu

Na podzim loňského roku jsem měl s Hugem domluvený podrobný rozhovor o zlaté éře rybářského sportu. Moc jsem se těšil, protože bylo jasně, že získám velmi cenné informace. Hugo se narodil v roce 1924 a rybařit začal jako malý kluk. Jako jeden z mála pamětníků se vyznal ve starých šňůrách, násadcích na parmy a vlastně v celé rybářské historii. Na poslední chvíli jsem však odjel rybařit do Norska a rozhovor posunul na pozdější dobu. Když jsem si chtěl po návratu domluvit nový termín, s hrůzou jsem zjistil, že leží v nemocnici s těžkou mozkovou příhodou. V poslední lednový den přestoupil tento rybářský matador a milovník přírody definitivně na druhý břeh. Nikdy si svoje rozhodnutí nepřestanu vyčítat, i když myslím, že Hugo by se rozhodl stejně a určitě by dal taky přednost rybám před nějakým rozhovorem.

 

Jedeme dál

Sestavit dohromady celou mozaiku naši krátké, ale velmi bohaté historie rybářských potřeb je běh na dlouhou trať. Určitě však stojí za to. Pokud máte nějaké informace, podělte se o ně s ostatními. 

Příště si posvítíme na další průkopníky rybářského sportu z období let 1931 – 1950.

 

Rybářský věstník 1942

 

Máte doma nějaké poklady rybářské historie? Napište o nich a případně zařadíme do rubriky nebo odkoupíme. 

 

Autor: Zdeněk Hofman

Foto a reprodukce: Lenka Hofmanová

Zdroj: Internet, Rybářský věstník, Československý rybář, Hugo Pavel, archivář Pepa Vosa a pamětníci