Okamžitý únik ryby do porostu na dně mě v tom jen utvrzuje. Kvůli jemnému náčiní si nemůžu moc vyskakovat, ale rybu se snažím držet v dostatečné vzdálenosti ode dna. Přesto se karasovi povede zajet v těsné blízkosti břehu do řas, což pro něj bývá většinou osvobozujícím manévrem. Nicméně neztrácím naději a snažím se rybu vyprostit. Po chvilce snažení se už u břehu z posledních sil převaluje krásná, čistá a zlatavá ryba, karas obecný.
Vidím, že háček dobře sedí a tak s rybou pořizuji pár dokumentačních fotek ve vodě. Opatrně ji vyháčkuju a pouštím zpět. Mám ohromnou radost, jako bych právě pustil pětikilovou štiku.
Pomalu padá šero, tak už znovu nenahazuji, jen sedím na kořenech spadlé vrby a prohlížím si fotky. Najednou mě z radosti vytrhne vlna myšlenek na skutečnost, jak se v posledních letech rapidně snižují stavy této nádherné, původní ryby. Ještě před čtyřmi lety jsem znal vody, kde se karasi obecní vyskytovali, dnes vím už jen o jedné. Všechny ostatní skončily zasypané v rámci rekultivace vytěžené krajiny nebo zamořené nepůvodním karasem stříbřitým.
Při balení věcí se mi honí hlavou, co s tím. Dá se dneska ještě vůbec najít voda, kde by se jim dařilo, nedecimovali je predátoři v montérkách a nevytlačovali by je jejich nepůvodní kolegové?
Ale to už předbíhám. Tady se jim daří a přenášet je odtud nebudu...
Téměř zdolaný srdnatý bojovník
Jedna z mála vod, které zůstaly při rekultivaci krajiny zachovány
Asi po týdnu od doby, kdy jsem po třetí vycházce konečně chytil "zlaťáka", měla naše MO první jarní výlov. Znovu jsem si v hlavě oživil myšlenku jakési záchrany obecňáků. Tentokrát jsem si ji nechtěl nechat jen pro sebe a pár dobrých kamarádů, se kterými jsme plánovali, jak to celé zrealizovat, ale hodlal jsem do našeho plánu zasvětit člověka, který má rybářské srdce na správném místě a má s podobnými akcemi zkušenosti.
Byl jím místní hospodář. Prakticky hned přišel s řešením, že vyčleníme jeden chovný, cca hektarový rybník jen pro ně a že když do něj nasadíme generačku karase, tak máme vyhráno.
Jenže nastal další problém. Kde dneska vzít dostatečně množství ryby v nejlepším produktivním věku? Zakrnělá forma karasů z malé šachetní propadliny, o které věděl hospodář, nám byla v podstatě na nic. Další možností bylo prochytat už takhle zdecimovanou obsádku obecňáka na revíru, kde pár těch slušných ještě přežívá. Věděl jsem, že na rozhodování není mnoho času. Jaro již pokročilo a ryby se postupně chystaly na tření, takže nalovit pár generaček a nasadit je do jejich přechodného bydliště by bylo v tuhle dobu ideální.
Je rozhodnuto. S kamarádem jsme se domluvili, že se pokusíme nalovit o víkendu co nejvíc ryb vhodných na výtěr. Pracovní týden se pomalu chýlil ke konci a náš plánovaný odlov, ze kterého jsem stejné nadšení jako kolega nesdílel, se pomalu blížil.
Nádherně zbarvený kousek ze zarostlé lesní pinky
V pátek dopoledne mě z pracovní morálky vytrhne zvonění mobilu, volá hospodář. Nejspíš se chce ujistit, že vše platí podle předchozí domluvy. Možná bude chtít pomoci s přípravou věcí pro převoz, říkám si.
Mýlím se a v tu chvíli si možná ani neuvědomuji, jak rád. Dozvídám se informaci, že sousední organizace lovila po letech obecní rybník, ve kterém slovili mimo jiné zhruba pět stovek karasů a že budeme-li mít zájem, rádi nám je přenechají. Opakovaně se ujišťuji, že jde opravdu o karase obecného. Dostává se mi odpovědi, že s největší pravděpodobností ano, ale že je zatím na vlastní oči neviděl.
Po dvou hodinách už mám potvrzeno, že jich máme cca 200 dovezených na sádkách, jen je třeba je roztřídit a oddělit od nich nežádoucí karase stříbřité, o kterých je známo, že se dokáží vytřít s jakoukoliv kaprovitou rybou a z následně oplodněné jikry se líhne zase jen stříbrňák. Mám neskutečnou radost a poslední pracovní hodina se zdá být nekonečná.
Rychlá mobilovka při třídění obou druhů
S nadšením volám kamarádovi, že se víkendový lov nekoná a místo něj si domlouváme třídění a následný převoz ryb ze sádek. Netrvá dlouho a ryby máme přebrané. Nebyly zrovna ve formě a navíc vypadaly, že jsou již po tření a tak cestou na chovnou vodu zvažujeme, jestli nebude lepší nechat je v ní ještě o jedno vegetační období navíc, než jsme původně plánovali. Hospodář přikyvuje, protože toho roku jsme měli méně kapra, než jindy a tak jeden ze soustavy chovných rybníků oželíme. Nyní už odhadem 120 - 150 kousků obecňáků odplouvá a děj se vůle boží…
Na jaře, po dvou letech od vypuštění generaček, je na hladině rybníka vidět kroužkování drobných rybek a my máme radost, že se všechna ta snaha vyplatila. Postupně vymýšlíme, kam s drobnou rybičkou, aby její šance na přežití byly co největší a zároveň plánujeme datum výlovu. Předběžně ho stanovujeme na druhý víkend v září. Je to datum těsně před započetím šňůry hlavních výlovů, takže nejzazší možný termín, který jsme mohli zvolit. Rybky do té doby určitě ještě kapku povyrostou a budou se lépe lovit.
Vše vypadá nadějně až do posledních prázdninových dnů. Po telefonu se ke mně nesou zprávy, že nám někdo vypustil rybník až na loviště. V důsledku sucha nepřitéká žádná voda a musíme nejpozději druhý den ráno lovit. Jde o chovnou vodu v lese, hůře přístupnou a celkově kolem ní moc živo není, zvlášť pak když je ve vodě jen karas menších rozměrů, který nemůže lákat pytláky. Okamžitě mě napadá proč to vůbec někdo vypouštěl, vždyť by nad výlovkem zaplakal a je dost možné, že kdyby neviděl v lovišti kýženého kapra jedlých rozměrů, otočil by se a ryby by nechal na blátě uhynout.
Další den ráno, v den výlovu, už je vše jasnější. Ještě více spuštěná voda ukazuje, proč si chtěl dotyčný udělat soukromý výlov. V lovišti je vidět několik jedlých kaprů, pěkný amur a celkem hodně línů. A co čert nechtěl, ukazují se i první karasi stříbřití, někteří i půlkiloví. Hned nás napadá myšlenka, že dotyčný musel vědět o tom, že se rybník nebude dva roky lovit a je dost možné, že znal plánované datum výlovu. Bylo by to jinak podezřele moc náhod pohromadě.
Začínáme lovit a mezi prvními rybami se vaničkách jsou karasi stříbřití ve velikostech od pěti do deseti centimetrů. To snad ne. Zmocní se mě pocit vzteku a zároveň bezmoci. Mezi ně se postupně přimíchá doslova pár karasů obecných, kteří jsou ale podstatně menší než jejich kolegové. Ti největší mají zhruba do pěti až šesti centimetrů.
Vytření karasi
Přebírky jsou připravené, ale vytřídit z celkových padesáti tisíc slovených karasů těch pár, kterým byla tahle akce věnována, je skoro nemožné. Vytřídili jsme asi pět tisíc ryb, o kterých jsme si původně mysleli, že jsou obecňáci, ale postupně jsme nabývali v tom množství ryb dojmu, že jde většinou o křížence obou druhů.
Nakonec téměř všechny ryby skončily na vodě již zamořené stříbrňákem a to jen díky těm pár (cca 10 ks) stříbrňákům, které nám do rybníka dotyčný pustil. Zhruba stovku ryb, u kterých jsem si byl jistý, že jde o karasy obecné, jsme převezli na původně plánovanou vodu. A aby toho všeho nebylo málo, tak generačku obecňáka jsme slovili v počtu dvou kusů, což byla poslední rána a vskutku „báječná“ tečka za celou akcí.
Z původních cca 150 kusů zbyly pouze dva podobné velikosti
Jestli ještě někdy v budoucnu získáme novou generační rybu karase obecného, pokusíme se o její výtěr přímo na sádkách, i když tamější podmínky nejsou pro tuto rybu vyloženě ideální.
Závěrem bych chtěl poděkovat organizaci, která nám generační karasy k pokusu o záchranný chov poskytla. Dále hospodáři, který svojí zainteresovaností pomohl splnit počáteční myšlenku a nakonec taky nenechavci, díky kterému celá tato akce ztroskotala.
Všem, kteří tento článek dočetli až sem, přeji mnoho klidných chvil a pohody u vody.
Text i foto: Petr Rulf - cormoran
No my jsme ještě s kamarádem chodily do loňského léta na revír 401 014 VINOŘSKÝ POTOK 1 2. Nádrž Kbely jen tak na brčko se pobavit, ale nevím, jestli to byl Karas obecný a nebo stříbrný. My jsme jim říkali kominíčci, protože byly nádherně tmavý až černý. Před letní sezónou tam ale někdo vysadil 40 štik, což nechápu, protože je to revír velikosti 0,3 Ha, velikosti 50–60 cm a od té doby tam není pomalu ani šupina natož Karas.
xsemik> Zeptej se a tu vodu nějakým způsobem chraňte a snažte se o to, aby zůstal co nejdéle zachovanej její charakter. Obcňákovi se tam zřejmě daří. Nesmí se k němu ale dostat stříbrňák, to pak je otázkou času, kdy začne na té lokalitě KS dominovat a dopadne to tak, že tam poslední kusy KO dožijí a bude po nich.
S tou vybíravostí podobnou zkušenost nemám. Spíš jsem je nachytal na všechno, co tam spadlo. Když to našel, tak tam byl..
Kamarád tak před třemi roky chytal obecňáky na jednom rybniku u Plzně, mám se zeptat, kde to bylo?
cormoran> Obecňáka jsem snad nikdy nechytil. Ale stříbrňáků je u nás na rybníku spousta. Akorát jsem zjistil, že oproti kaprům a cejnům jsou mnohem vybíravější v nástraze. Používám jiné příchutě než kolega, takže chytnu v průměru tak jednoho do roka. Ale kolega jich chytne taky třeba 5–10 za odpoledne…
Kamarád tak před třemi roky chytal obecňáky na jednom rybniku u Plzně, mám se zeptat, kde to bylo?
cormoran> Obecňáka jsem snad nikdy nechytil. Ale stříbrňáků je u nás na rybníku spousta. Akorát jsem zjistil, že oproti kaprům a cejnům jsou mnohem vybíravější v nástraze. Používám jiné příchutě než kolega, takže chytnu v průměru tak jednoho do roka. Ale kolega jich chytne taky třeba 5–10 za odpoledne…
mastrof> taky jsem o tom slyšel. ty stříbřiťáci, jak jsou „všichni stejný“, jsou asi málo odolný
mastrof> Dokud bude ve vodě byť jen jedna jikernačka KS, která se vytře, tak je to jen oddalování nevyhnutelného. Na místech kde se vyskytuje KS, už KO nikdy dominovat nebude.
Ta nemoc, můžeš to nějak podrobněji popsat?
nemělo by být zakázáno vracet uloveného karase stříbřitého zpět do vody? sice je to hnus zabíjet ryby jen tak, za nic nemůžou, ale pro dobro obecňáka bych to dal… jo a v polabí se vyskytla na jedné tůni moc zajímavá nemoc, likviduje jen stříbrňáky.
Ciffik> co by s ní asi pak mohlo být? Půjde do vody, kde není stříbro Takových je sice málo ale ještě jsou…
Moc krásná ryba.Takové tmavé obecňáky jsem chytal naposledy před cca 24 lety na zatopených loukách v Ostravě.Od té doby jsem o ně nezavadil.Nechat stříbrňáky vyžrat kormoránem a ty pak vystřílet.
brčkař> Současně je nedáš, na vodě, kde je stříbřiťák, karas obecný neobstojí. Typické jedince ale poznáš na první pohled.
Mimochodem, podle genetických analýz se zdá, že karas stříbřitý je na našem území komplex tří prozatím velmi špatně odlišitelných poddruhů až druhů – jinými slovy, je dost variabilní.
Když mi jeden silně věřící člověk říkal, že Bůh vše stvořil jednou provždy a ať mu ukážu nějaký vznikající druh, tak si docela naběhl – jen mezi našimi rybami je takových případů několik.
Tady je zajímavý článek o karasu stříbřitém a jeho rozmnožování. Zamotal hlavu i vědcům. http://www.osel.cz/index.php?…
osprey> To je pravda, vybarvenost je odvislá od barvy vody, dna atd. Teď jsem na ty rozdíly koukal v atlasu ryb – v papírové knížce Ryby našich vod a nakonec i v atlasu tady na Chytej. Na těch podařených fotkách je to docela patrný (rozdílnost šupin něco jako u jesena a tlouště, zaoblený vrchol hřbetní ploutve u obecňáka) Ale chtělo by to praxi, vytáhnout je na prut současně.
brčkař> Varva je dle vody, chytával jsem i úplně bledé. Má ale jiné šupiny než stříbřiťák, menší hlavu a hřbetní ploutev klenutou nahoru.
cormoran> Něco mi říká – po tomto malém „očistci“ – že bych snad už obecňáka poznal… Dík i pěkným fotkám v článku. Je docela slušně vybarvenej – oproti těm labským.
cormoran: Ahoj Petře,cením si Tvojí snahy zachránit našeho pravého karase,ale obávám se,že je to boj s větrnými mlýny…
Jinak ostatním díky za komentáře a vesměs kladné reakce.
ctverec> Ahoj Rosťo, za snahu ti patří dík a doufám, že vám to vyjde:-) Dobře zvažte, kam je pak vysadíte. Ono je sice dost okolností proti, ale věřím, že vaše snažení nebude marný:-)
brčkař> Troufnu si napsat, že na Labi chytáme zhruba ve stejných úsecích a tam jsem o obecňácích neslyšel. Snad by mohli být někde výš v tůních kolem Labe, ale na hlavním toku to bude samej stříbrňák. Hanba to určitě není, zvlášť pak když píšeš, že se zajímáš o úplně jinou rybařinu. O to víc mě těší, že ses nad tímhle článkem pozastavil a třeba až příště vytáhneš karase, tak si vzpomeneš, že v našich vodách zatím ještě pořád přežívá i karas obecný.
Ciffik> Ahoj. Samozřejmě to s jistotou tvrdit nemůžu, ale jsem o tom prakticky přesvědčenej a věřím tomu, že ho tam někdo přisadil. Kdyby se nám tam nějakej stříbrňák dostal při třídění, nebyla by ho desítka.
Za to že poznám obecňáka, zvlášť pak když mám k srovnání oba dva druhy vedle sebe, bych dal ruku do ohně bez větších obav, že bych se splálil:-) Problém jsou kříženci a kdybych si v okamžik třídění nebyl stopro jistej, že jde právě o obecňáka, tak by šla právě taková pochybná ryba hned pryč.
Sehnat pořádnou generačku je problém. U nás se bude spíš ale řešit to, kam s případnou vytřenou rybou..
Ciffik> Je to možný, ne-li přímo pravděpodobný… Můj problém je, že jsem 1)s karasem jako takovým přišel málo do styku 2)nikdy nebyl středem mého zájmu, oproti jiným druhům, které jsem naopak vyhledával, přímo po nich bažil.
brčkař> Nefackuje…těch, kdo ty rybky od sebe nepozná je celá řada. Většina to ani neví =).
ctverec> ze zajímavosti, co pak bude s násadou?
Ahoj Petře, dávám alespoň malé díky za snahu. Letos jsem v honbě za rybkama objevil v lese jezírko s posledníma obecňákama široko daleko. Jde o zakrslou formu. Ani ochranáři nemají potuchy o místech výskytu karasa obecného:(. S jedním zapáleným hospodářem jsme zahájili odchov, tak snad nedopadnem podobně :). Škoda že karas obecný ještě není na seznamu chráněných rybích druhů ,jak je tomu třeba u bratrů na Slovensku…
Musím to udělat – posypu si hlavu popelem. Karasů jsem ulovil všehovšudy poměrně dost málo a ještě k tomu všechny pouze na Labi (možná dva tři na Ohři). Vůbec ale nemám ponětí, jestli to byl obecňák, nebo sříbrňák… Přiznávám to. A hanba mě fackuje!
superweb> Vyfoť. Za každou cenu vyfoť, dokud je co.
Kapři budou pořád, ale karas je na tom bledě.
Vim o par revirech, kde se daji obecnaci chytit i v peknych velikostech i kolem 40+ cm. Spis jako nahoda pri lovu kapra, vylozene hojni nejsou nikde kde to znam.
asi bych se souhlasil s Ciffikem. Jinak o 1 revíru na Vysočině tuším, že obecňáky má.
Martin Mošna> Seš si jistej obacňákem ? Dodej foto , teda jestli můžeš ať si o tobě nemusím myslet že si kecal z prodaný nevěsty :-)
Škoda dobrý pokus se špatným koncem, jen škoda že podobných organizací a pokusů není víc, jinak pěkný článek
Pěkná článek…Ale tam kde jsem na obecnáku chytal kapry na chleb tam tak karasů obecných sou stovky,ale jsou malincý.Velkého jsem nechitil
Lidi jsou ku.vy, šukají, kradou a ho.no dělaj… A ještě se najde hajzl, který zničí práci těm pár troubům, kteří jsou ochotní pro ostatní něco udělat. Zpřerážet parchantovi pařáty !!! A že je karas aktivistům jedno? Malej, nemluví se o něm, není moc vidět, evropské dotace na něj nebudou …
Ciffik> Ano, tenhle problém hoří a je zajímavé porovnat aktivitu „obyčejných“ rybářů s aktivitou orgánů ochrany přírody a dalších institucí.
Karas obecný má smůlu, že je ryba. Být to pták, bylo by to o dost jiné.
Ahoj, jsem si skoro jist, že vám do toho rybníku stříbrňáka nikdo nosit nemusel. Jak si sám psal, museli jste rybky prvně protřídit a domnívat se, že jste k tomu nešoupli stříbrňáka (zvláště pak pokud šlo a menší rybky) by bylo bláhové. Ale snaha se cenní. Škoda, že to nevyšlo.
My jsme se snažili v SM kraji o totéž. Skončili jsme hned u prvního bodu – generační ryby. Vlastně jsme na to dostali i grant. Objeli jsme v podstatě všechny tůně a možné lokality výskytu v celém Poodří. Dokonce jsme se obrátili s prosbou na obyčejné rybáře – leč marně. Telefonů a tipů habakuk, ale všude a ze všeho se vyklubal stříbrňák. Ještě máme v plánu navštívit 2–3 lokality, ale moc šancí si nedáváme.
Je to smutné… Vždycky se najde nějaký de..l, kterému je všechno jedno a který pokazí třeba takovýhle skvělý pokus změnit něco k lepšímu. Zlámat mu hnáty by bylo málo :-(
Já to dočetl , máš to za 1s* :-)