Chytej.cz

Proč mizí rybí druhy z našich řek? necteno

28.1.2011 | Poldík | 6.433 zobrazení | 46 odpovědí

Rád chodím rybařit k vodě, kde nevím co ulovím za rybí druh.Pravdou však je,že poslední roky je náhoda ulovit lína, lipana a okouna i tam, kde se to rybami jen hemžilo. Je ryb opravdu málo?

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

pridat prispevek
novější starší
Stránky:   2 1  
Neděle 28. srpna 2016 v 15:08 ® kreja

Možná by i stačilo, kdyby svaz nazasíral revíry těma tunama malejch kaprů a zároveň zrušil zcela nesmyslnou K70…

reagovat
Neděle 28. srpna 2016 v 9:36 @ David Kudláček

Já bych řekl, že tam, kde jsou toky regulovány lomovým kamenem je sice dost úkrytů, ale ten kámen totálně změní pH vody, takže se změní flora a fauna celého potravního řetězce počínaje těmi nejmenšími. Ryby se sice pak mají kde skrýt, ale nemají co žreát a hlavně ani s těmi úkryty to není taková sláva. Vnucovat rybám kamenné úkryty tam, kde byly zvyklé na meandry, větve a vodní traviny, to je fakt geniální krávovina. Asi jako nahnat lidi z horských chat do paneláků.

reagovat
Pátek 4. února 2011 ve 21:45 ® Poldík
Poldík

Přečetl jsem si všechny reakce a z nich je patrné že víme o problémech.Otázka zní,nač budou povolenky?Na vody kde nejsou ryby? Časy Otty Pavla jsou sice pryč,ale jestli se něco brzy neudělá pruty k vodě nosit nebudeme.

reagovat
Pátek 4. února 2011 ve 20:33 ® 1Mara reakce na …
1Mara

hering> Řek bych hodně přesné :-((

reagovat
Pátek 4. února 2011 ve 20:29 ® hering reakce na …
hering

lowend> Přesné :-)

reagovat
Pátek 4. února 2011 v 18:31 ® lowend

hraji> jo to je casu na vytvoreni aspon jednoho meandru az dost. Ale pochybuji, ze se to srovna tim, ze do toho budeme neustale zasahovat. Cast problemu vznika asi takto: jeden pitomec si postavi barak na brehu reky, pak se prida druhy a nakonec tam vznikne mesto. Pak prijde povoden. Vsichni jsou prekvapeni. Tak prohloubi koryto a reku narovnaji. Pak prijde vetsi povoden. Smete jim to baraky. Vsichni se tvari opet prekvapene. Nekoho napadne: koryto bylo malo vyhloubene. Do sirky to bohuzel moc nejde, protoze na obou stranach se jeste par baraku zachovalo. Je samosebou otazka, kdo to zaplati. Nekoho napadne, ze by to mohli zaplatit vsichni, protoze tak se prumerna suma na jednoho pitomce vyrazne snizi. Zavede se povodnova dan. Z ni se zaplati prace bagristu a obnova mesta a ceka se na dalsi povoden. Navic z povodne profituje spousta firem. Podobna spousta firem profituje z uprav koryta. Hodne jsem to zjednodusil, ale tak nejak to funguje a proto se nedockame meandru a lepsich podminek pro ryby.

reagovat
Pátek 4. února 2011 ve 14:03 ®  reakce na …

hraji> hmm tak to zní, že je to dostačující. Myslím, že můžeš být happy, že máte ještě tak krásnou řeku. Samozřejmě ty ubývající ryby jsou průser. Stále se ale díváš na krásnou řeku a ne na hnusný kanál. Nám kolem vody ještě udělali navíc i supr cyklostezsku, takže chytáš ryby a když měníš flek, musíš dávat ještě u toho i bacha aby tě někdo nesrazil.

reagovat
Pátek 4. února 2011 ve 13:58 ® hraji reakce na …
hraji

lowend> no bohužel, naše řeka nemeandruje někdy od roku 1886. myslíte, že to je dost dlouho na to, aby se to srovnalo?

reagovat
Pátek 4. února 2011 ve 13:46 ® hraji reakce na …
hraji

petrikveprik> ale u nás není betonová vana, břehy jsou obložené lomovým kamenem s mezerami pro úkryty ryb a nebo jsou přírodní, hloubka je od 2 metrů po nějakých 40 cm

reagovat
Pátek 4. února 2011 ve 12:16 ® lowend reakce na …

hraji> presne jak rika PV. Kde je cerstve vymalovano, neni treba hned zase malovat. Samosebou ze kormos a vydra hraji vyznamnou roli, ale jejich role je daleko snazsi, nez kdyby se jednalo o neregulovane toky, kde je spousta tebou zminovanych pravidelne odstranovanych naplavenin, kde jsou v koryte balvany, vetve, cele stromy a kde si reka meandruje tak, jak se ji zachce. No proste raj ukrytu.

reagovat
Pátek 4. února 2011 v 10:33 ®  reakce na …

hraji> tím jsem nechtěl říct, že v tom samozřejmě nehrajou roli i jiné faktory (hormony, složení vody, predátoři, pytláci, něco jiného o čem vůbec nevíme..) ale i přesto mi připadá, že ty bagry prostě udělají své – jsem na mrtvici, když je vždycky pravidelně vidím ve vodě a kolem nich nádherné mastné skvrny..

reagovat
Pátek 4. února 2011 v 10:31 ®  reakce na …

hraji> hraji, není to tím, že je právě u Vás už ta regulace udělaná? Mi připadá, že v těch betonových vanách bez kamenů a úkrytů, kde teče 8cm vody v korytě 30m širokém prostě nic být nemůže (takhle to aspoň po „protipovodnové opravě“ vypadá u nás..)

reagovat
Pátek 4. února 2011 v 9:55 ® hraji reakce na …
hraji

lowend> dovolím si oponovat, na naší řece je výskyt bagrů v posledních letech zcela mizivý, sem tam odtěží místně naplaveniny, ale ani neregulují, ale nebetonují, to už je dávno uděláno a přesto všechno se i u nás mění složení obsádky a některé druhy mizí. Bagry v tom nehrají roli.

reagovat
Pátek 4. února 2011 v 1:15 ®  reakce na …

lowend> Ryby mizí z řek, protože bagr :-))

reagovat
Pátek 4. února 2011 v 0:27 ® lowend

Nevim sice,jak vysoka muze byt koncentrace hormonu v nasich vodach, ale rekl bych, ze prave vliv hormonu je u nas ve faktorech, ktere nepreji rybam, dost vzadu. To uz spise vidim problem v koncentraci bagru, ktere reguluji jednu ricku za druhou.

reagovat
Pátek 4. února 2011 v 0:26 ® osprey reakce na …
osprey

Malinko> Jo, ono to dneska ani jinak nejde. Průser je v tom, že zatím se máme houby zle, ale kam se člověk podívá, všude vidí, jak si zaděláváme na malér.

hraji> Potěil bys mě, ale vypustit duči na tom nemusíš:-)

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 ve 21:15 ® hraji reakce na …
hraji

osprey> nevím, zkusím.

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 ve 14:06 ® Malinko
Malinko

Zkousel jsem pohledat po i-netu, zel zda se ze neni dostatecna vule. Existuji jeste nejake studie z ameriky o vlivu hormonu ve vodach na zmenu rybiho pohlavi a jinak toho je pomalu. Mam pocit, ze vladne farmaceuticka loby. Stejne jako v pripade bezfosfatovych prasku na prani vladnou chemicke giganty a to se o techto prascich mluvilo uz pred x lety. Nebo i u nas beton-loby, viz planovani novych prehrad a jezu. A stale ticho po pesine. Jakmile se objevi jakakoli snaha sahnout obrim korporacim a na nim navazanym politikum na prisun penez, pak je potichoucku potlacena. Pripadne na tyto vyzkumy asi nepoplynou penize.

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 ve 13:41 ® osprey reakce na …
osprey

Malinko> Díky. Má chabá angličtina (cca 40 hodin jakéhosi rychlokurzu plus roky na Internetu) mi dovoluje jakž takž pochopit text. Je to tam.

Ale je otázka, kdy na to u nás někdo zareaguje a jaká reakce to bude. Bojím se, že to bude pouhé konstatování. Antikoncepce je dnes důležitější než nějaké ryby…

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 ve 13:33 ® Malinko reakce na …
Malinko

http://www.sciencedaily.com/…04203203.htm tady je odkaz na jakejs clanek, je sice od Svedu ale poukazuje na pritomnost levonorgestrelu v krvi pstruha duhovyho. Ja se dostanu jen k abstraktu.

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 ve 12:16 ® osprey reakce na …
osprey

hraji> Ejhle. A prosím tě – dokázal bys sehnat výsledky?

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 v 11:58 ® hraji reakce na …
hraji

osprey> oficiální studie myslím proběhla, dělal ji náš kolega, člen výboru a pracovník Jihočeské univerzity. Výsledky neradostné.

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 v 11:46 ® osprey reakce na …
osprey

Malinko> Nedávno jsem se bavil s pár odborníky a ti ten „hormonální problém“ nepřímo potvrzují. Žádná zásadní studie u nás zatím asi neproběhla, ale pokles rozmnožovací aktivity ryb je prý patrný.

reagovat
Čtvrtek 3. února 2011 v 11:24 ® Malinko reakce na …
Malinko

Ono to neni jen z chemicek. Velkym problemem je napr. hormonalni antikoncepce. Telo vsechny hormony nezpracuje. Moci to odchazi do cisticek, ktery to taky neumi radne zpracovat a dal do rek a do ryb, kterym se snizuje prirozena rozmnozovaci schopnost. Dalsi veci jsou umela hnojiva a postriky, ktere se pouzivali drivavejc.

reagovat
Středa 2. února 2011 v 17:55 ® talE

Změn lidstvo a už tě to nemusí trápit, se zbytkem si poradí příroda :-D . Ale tak komu vadí když se dostane do vody trošku ropy? Nebo přiletí hejno o 200 kormoránech? Vystřílíme kormorány, zavřeme chemičky a ryb bude tolik, že na háček po náhozu do vody budeš tahat 3–4 kusy :-D …

reagovat
Úterý 1. února 2011 v 0:30 ® 

1Mara> to si piš! S bečvou to už udělali, katastrofa. Má to ale výhodu – firmy dostali dobrý kšeft, lidi zaměstnání a dokonce to i zvýšilo to HDP.. Jo a vyšší HDP = vyšší blahobyt! (ryby přece nemluví.. ani nevolí)

reagovat
Pondělí 31. ledna 2011 ve 21:09 ® 1Mara reakce na …
1Mara

Hora> Krása to napohled :-(( Todle chtějí udělat i z naší Bělou , to bude konec :-((

reagovat
Pondělí 31. ledna 2011 v 19:43 ® sus1 reakce na …

Hora> Ve škole nám řidicí řikal,že plavou do moře.

reagovat
Pondělí 31. ledna 2011 v 19:35 ® Hora
Hora

Dokud se budou toky vod regulovat takovým stylem,tak za 10 let ve vodách nebude fakt nic.Trochu to přeháním,ale fotky mluví za vše.V té vodě zůstaly ryby,které splav níže postavený dále nepustí,dno je posázené kameny zarostlé řasou.Při povodních je ryba smetena níže a kde je jí konec ? Přitom před regulací byly břeky porostlé 15 20 metrovými stromy – vrba a olše.

reagovat
foto/forum/2011/th-img16366.jpgfoto/forum/2011/th-img16367.jpgfoto/forum/2011/th-img16368.jpg
Pondělí 31. ledna 2011 v 15:57 @ kormorran

Když jsem byl malý kluk, dělali jsme si z dědků srandu, že když byli oni mladí, voda byla víc mokrá. I já pamatuji více ryb, jako je dnes. A do budoucna nejsem optimistou. Hlavní příčiny vidím v nadměrném zatížení vod nečistotami (nejde jen o jedy, ale i o odbouratelné svinstvo, třeba o celulózové kaly),v chybných zásazích nekvalifikovaných hospodářů (třeba nadměrný odlov lipana na vytření v snaze o vysokou produkci násad na kšeftování), my kormoráni jsme teď velkými škůdci a když nás kdesi sedne třeba 1000… Za zamyšlení stojí i ten „šetrný“ způsob chyť a pusť. Ryba utrápena na desítce vlasci je už téměř mrtvá (viz názor pana Kudláka, který jistě ví, o čem píše). Takže těch puštěný dost uhyne a je to klamlivé.

reagovat
novější starší
Stránky:   2 1