Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pátek 11. září 2015 v 5:39 ® IV.TO.ŠIRDA

Hoši, neděle platí…od osmi hodin budu čekat,Širda

reagovat

Čtvrtek 10. září 2015 ve 20:52 ® daja reakce na …

džigit> toz posli za sebe aspon nejaku klobasku, no ni? 

reagovat

Čtvrtek 10. září 2015 v 16:44 ® džigit

budu na vas synci myslet

reagovat

Středa 9. září 2015 v 18:09 ® daja reakce na …

mkratas> pravdu mas predsedo, tam uz plavou jini zivocichove 

reagovat

Středa 9. září 2015 v 17:44 ® mkratas reakce na …

lubo OV> Tam už není – susedi sežrali

reagovat

Středa 9. září 2015 v 17:24 ® lubo OV reakce na …

daja> jak se můžeš tak hloupě ptát na cílovou rybu?! Samozřejmě že KAPRRRRRR !!!! 

reagovat

Středa 9. září 2015 v 9:23 ® daja

OK, v tom pripade, at potvrdi Ivetka nebo Tonik, ze akce 13.9. plati. A co tedy bude cilovy ulovek? jdeme do te zelvi polivky? Jestli jo, tak budeme na hacek napichovat filetky z plotic 

reagovat

Úterý 8. září 2015 ve 22:21 ® kakadu

Jsem pro

reagovat

Úterý 8. září 2015 v 8:05 ® daja

Nedele 13.9. je OK i za me. Pocasi vypada dobre.

reagovat

Pondělí 7. září 2015 ve 21:29 ® džigit reakce na …

lubo OV> od 11.9. do 20.9. jsem v Pasohlávkách

reagovat

Pondělí 7. září 2015 v 18:39 ® lubo OV reakce na …

daja> a nemůže to být v neděli 13.9. ? Jestli tomu rozumím, tak to by mohli všichni, i Džigit. A předpovídají i teplejší, polojasné počasí.

reagovat

Pondělí 7. září 2015 v 10:23 ® džigit reakce na …

daja> no vzhledem k „nepřetržitému provozu“,když mám teď 14 dní volna(v tom tři fíkendy),tak ten fíkend mám pracovní celý Holt budu pár set metrů od vás 

reagovat

Pondělí 7. září 2015 v 8:26 ® daja

Caute, ohledne terminu srazu. Kakadu, Hora a Sirdovic se prizpusobi vetsine, Lubovi nesedi 12.9. me zase 19.9. takze coz takhle 26.9. nebo klidne i 27.9. jelikoz 28.9. je statni svatek. Dzigite, tobe to 26.9. taky nevyhovuje?

reagovat

Neděle 6. září 2015 ve 22:06 ® Gill reakce na …

lampik>Samozřejmě fotolov. Rybolov je díky nízké vodě na Bečkárně zastavený. Ale svítá na lepší časy. Kraťas a chlapi z Bečkárny zapracovali. Voda do revírů přitéká. Jen to bude několik dnů trvat než se revíry od vrchu až dolů po Bečkárnu naplní.

reagovat

Neděle 6. září 2015 ve 20:36 ® lampik reakce na …

Gill> Cus a nema nahodou Beckarna hajeni nebo myslis foto lov Fota fajne, az na ten nizky stav.

reagovat

Neděle 6. září 2015 v 17:51 ® Gill

Zdarec! Dnešní lov na Bečkárně se vcelku vydařil. Světlo nic moc, ale přece jen se něco ulovit podařilo… 

reagovat

Neděle 6. září 2015 v 16:34 ® mkratas

Něco pro Vás od: http://www.inrybar.cz ZÁKAZ BIVAKOVANÍ: Zákon hovoří jasně! Rybáři u vody bivakovat nesmějí! „Vypadni z mého pozemku, ty jedna rybářská špíno!“ Je vám to povědomé? Taky jste se při lovu ryb setkali s agresivním chováním majitele pobřežního pozemku? Jak jste se zachovali? Ať už vaše reakce byla jakákoliv, zážitek to byl určitě nepříjemný. Jenže skoro by se zdálo, že těchto incidentů u vody přibývá. Každý si nárokuje u vody „svůj“ kus země. A atmosféra mezi rybáři a majiteli pozemků tak houstne. Má tenhle věčný spor nějaká řešení? Léto je na hádky mezi vlastníky pobřežních pozemků a rybáři jako dělané. Všichni se u vody totiž shromažďují jako vosy na medu. A přebytek lidí jednoduše vede k hádkám. Ale abych nemluvil jen obecně. Osobně jsem spolu s kolegy takovýchto nepříjemných zážitků prožil letos hned několik. Při vytváření materiálů pro InRybar.cz nás několikrát na březích Labe majitelé jednoduše seřvali. A abych se přiznal, nevěděl jsem, jak se mám zachovat. Co mám majiteli pozemku říct? Jak se můžu bránit? Mám vůbec právo se po jeho pozemku pohybovat?Tyhle incidenty mě jednoduše přivedly k tomu, abych si pořádně pročetl všechny možné zákony, které by se touto problematikou mohly zabývat. Výsledek? Drtivou část textu jsem prostě nepochopil. Přiznávám, nejsem odborník na právo. Pak tedy nezbývalo nic jiného, než se obrátit na skutečného odborníka. A ten je jen jeden. Předseda Českého rybářského svazu, pan JUDr. Alexander Šíma.

1. Pane předsedo, v „rybářském zákoně“ nalezneme odstavec, který rybářům dovoluje vstupovat na soukromé pozemky. Jenže praxe je jiná. Teď se budeme bavit o pozemcích, které jsou přímo u vody. Na řadě revírů dochází ke konfliktům mezi rybáři a majiteli pozemků na březích revírů. Majitelé pozemků jednoduše odepírají právo rybářům v lovu ryb. Jak se v takové situaci mají rybáři chovat? Mají zavolat policisty? Anebo na koho se mají obrátit?

Bohužel musím konstatovat, že možnosti hájení práv rybářů moc není. V podstatě svépomoc, jinak jen žalobou u soudu. Volat policisty či obecní strážníky by asi bylo marné. V lepším případě by majiteli pozemku vysvětlili, že rybářům svědčí zákonné věcné břemeno, ale jinak by konstatovali, že jde o civilní spor a nezasahovali by do toho.

2. Rybáři často argumentují tím, že mají právo chytat v tzv. „povodňovém pásmu“. Ovšem v našem (rybářském) zákoně, anebo v „zákoně o vodách“ není tento termín k nalezení. Existuje vůbec nějaké „povodňové pásmo“, které má vymezovat „veřejný“ prostor, anebo jde o rybářský mýtus?

Žádné „povodňové pásmo“ vztahující se k výkonu rybářského práva neexistuje. Zákon o rybářství zná pojem „pobřežní pozemek“, na který má rybář právo vstupu a právo tento pozemek k výkonu rybářského práva užívat.Na časté otázky, kolik prostoru či metrů tvoří onen pobřežní pozemek, odpověď zní, že to nikde definované není. Čili je to takový prostor na břehu, který rybář potřebuje k výkonu rybářského práva. Nikoliv ovšem k zaparkování vozidla, k postavení stanu či bivaku, protože to nejsou činnosti, které spadají pod termín „výkon rybářského práva“. Rybářské právo je právo chovat a lovit.

3. Nerozumím jedné věci. Jak je možné, že ploty okolo některých pozemků soukromých vlastníků vedou až do vody? Tímto způsobem dost efektivně odepírají právo rybářům ke vstupu na jejich pozemky. Je toto legální?

Z hlediska rybářského práva může být legální oplotit si soukromý pozemek až k vodě, když při tom ovšem umožním rybářům vstup na pobřežní pozemek a jeho užívání k výkonu rybářského práva, například zřízením branky nebo průchodu v oplocení. Nelegální to může být z hlediska vodního zákona, pokud by plot zasahující do vodního toku mohl být překážkou volného odtoku vod při povodních.

4. Mohou lidé pozemky přímo na březích revírů vlastnit, anebo je mají pronajaté od Povodí? Pokud by je totiž měli pronajaté, pak rozumím tomu dobře, že majitelé postupují protiprávně?

Je třeba brát v úvahu, že v republice není žádný pozemek bez pána, takže pozemky – a to i ty pobřežní – jsou vždy ve vlastnictví někoho. Zpravidla jsou to soukromoprávní subjekty (pozn. fyzické osoby, ale i právnické osoby – například obchodní společnosti nebo obce). Také to bývá stát, který pozemky dává do správy, například akciovým společnostem, kde jediným akcionářem je stát. Vlastník může takové pozemky dát do nájmu nebo pachtu, to je celkem běžná věc. Ať už jsou to vlastníci nebo nájemci, vždy jsou ale povinni respektovat ono zákonné věcné břemeno práva vstupu rybářů na tyto pobřežní pozemky a jejich užívání k výkonu rybářského práva.

5. Teď trochu aktuálněji. Obce v okolí přehrady Křetínky odsouhlasili to, že rybáři nesmějí na březích této vody bivakovat. Jenže žádný zákon bivakování nezakazuje. A navíc, tento zákaz je z určitého pohledu i ze strany tamních samospráv v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Jak se mají rybáři proti tomuto zákazu bránit? Mají tam nadále bivakovat a při konfliktu se domáhat svého práva?

Jde o omyl, že žádný zákon bivakování nezakazuje, a už vůbec nelze tvrdit, že by to bylo v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Jak jsem výše uvedl, všechny pozemky mají svého vlastníka. Jeho vlastnické právo je Ústavou ČR chráněno a zasahovat do něj lze jen a pouze na základě zákona (viz právě rybářským zákonem stanovené věcné břemeno vstupu a užívání pobřežních pozemků). A neznám zákon, který by vlastníkům pozemků nařídil trpět bivakování, stanování a táboření na soukromém pozemku. Jsou-li vlastníky pozemků obce, mohou si také rozhodnout, co se na jejich pozemcích smí a nesmí. Určitým způsobem sporné může být pouze jediné, totiž že jde-li o obecní majetek, který lze charakterizovat jako takzvaný veřejný statek (pozn. podle § 490 občanského zákoníku), pak ten je určen k obecnému užívání (pozn. například komunikace nebo náměstí). Zařadit bivakování, stanování a táboření pod pojem obecné užívání bych se ovšem velmi zdráhal. Pokud by se ovšem rybáři domnívali, že takové opatření je protiústavní, pak jediná možnost zvrátit tento stav je podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení obecních vyhlášek.

6. Přijde mi naprosto nepochopitelné, jak je možné, že na pozemcích okolo rybářských revírů smí být „roztroušené“ karavany často v dezolátním stavu (viz Novomlýnské nádrže nebo Labe), ale pozornost přesto směřuje k rybářům, kteří bivakují. Jak je možné, že se tato karavanová městečka tolerují? A kdo tyto karavany na břehy našich vod vůbec pustil? Obce? Povodí?

Ano, to je zcela v kompetenci vlastníka pozemků, čili kdo je tam pustil, kdo jim ta místa pronajal (pozn. umístění karavanu na pozemku někoho jiného může být důsledkem pouze smlouvy o nájmu, výpůjčce nebo protizákonné svévolné okupace), kdo je tam trpí. Tedy odpověď je jednoznačná – jsou to vlastníci pozemků a v případě pozemků státních jsou ty subjekty, které s tímto majetkem státu hospodaří.

7. A ještě jedna otázka. Chci se zeptat na příjezd k vodě. Nedávno jsme na březích Labe narazili na úsek, kde na polních cestách byly zákazové značky. Tyto zákazy umístila tamní samospráva. Jenže povolení k vjezdu dostávali pouze někteří rybáři. Celá tato situace vypadala tak, jakoby místní představitelé vpouštěli pouze „vyvolené“ rybáře. Jde se vůbec bránit proti těmto nespravedlivým nešvarům?

Jenom bych se opakoval, že podle zákona o rybářství rybářům svědčí zákonné věcné břemeno vstupu, ale nikoliv vjezdu, na pobřežní pozemky. Soukromý vlastník pozemků obecně má právo rozhodnout, koho si na pozemek pustí, komu umožní tam stanovat, komu umožní vjíždět na pozemek autem. Takže pokud nejde o pozemní komunikace ve smyslu silničního zákona a nejde o veřejný statek, pak tam rybáři, ani nikdo další, bez souhlasu vlastníka vjíždět nesmí. Pokud by se jednalo o veřejnou komunikaci, což asi polní cesty nebudou, pak je třeba respektovat dopravní značení. Bylo-li osazeno nezákonně, tedy bez rozhodnutí příslušného správního dopravního úřadu, je na to třeba upozornit jak Policii ČR, tak tento příslušný dopravní orgán. Slovo autora Myslím si, že pan Alexander Šíma velice podrobně a jasně vysvětlil, jak se situace má. Nyní si tak můžete udělat obrázek, jaká práva při lovu ryb na soukromých pozemcích máte. Doufám, že tento text vám napomůže k efektivnějšímu řešení konfliktů, které vás u vody mohou jednoduše potkat. A přeji si, aby jich bylo co nejméně. Jenže to vám nemůžu slíbit… Přeji vám pohodové rybaření u našich vod… Autor: Viktor Krus Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma (předseda ČRS)

reagovat

Pátek 4. září 2015 v 1:32 @ ov adamo

zdravím chlapi zkouseli jste uz jezero nebesak-? http://ostravsko.cz/…ero-nebesak/

chtěl jsem vedět jak to tam bere a jaké boilies ted v tom chladnejším počasí ?

reagovat

Středa 2. září 2015 v 18:24 ® Petula reakce na …

mkratas> Musím pouze smutně konstatovat,že RS (né všichni,ale i tak jich je dost) má problém trefit vůbec k vodě natož kontrolovat problémovou osobu,dále má problém vůbec zadržet někomu povolenku,aby se vyhnula konfliktu,takže o zadržování a omezování na osobní svobodě pytláka si skoro nedokážu představit. )

reagovat

Středa 2. září 2015 v 18:15 ® mkratas

Zde máte jednu otázečku na zamyšlení – položena byla 1.9.2015 našemu nejvyššímu p.JUDr. Alex. Šímovi Původně odpovídal na dotaz v roce 2010 a podobně odpovídá i dnes.

V časopise Rybářství č. 4/2010 byla zveřejněna v rubrice „Právní poradna“ odpověď na otázku, zda může rybářská stráž zadržet pytláka nebo rybáře, který se dopustil rybářského přestupku. Moje odpověď tehdy zněla, že prakticky nikoliv. Odpověď: Kolega Václav Horáček mě upozornil na článek v tisku, který naznačoval, že např. revizoři v prostředcích hromadné dopravy mají právo „černého pasažéra“ zadržet do příjezdu Policie. Člen rybářské stráže se tedy důvodně ptá, proč by tuto možnost neměla mít i rybářská stráž.

Ještě než se dostaneme k informaci, která se objevila v tisku, vrátím se ke zmiňované odpovědi z Rybářství č. 4/2010. Nejen, že na ní nemám co měnit, ale dokonce došlo ke zhoršení situace v tom smyslu, že v mezidobí byla přijata novela trestního zákona, která skutkovou podstatu trestného činu pytláctví (§ 304 tr. zák.) upravuje takto :„Kdo neoprávněně loví ryby…v hodnotě nikoliv nepatrné…“ Čili trestného činu pytláctví se nedopouští jen ten, kdo už ulovil neoprávněně ryby v hodnotě nad 5000 Kč, ale už i ten, kdo ryby v této hodnotě loví (aniž by je skutečně ulovil). Jak se taková skutečnost může prokazovat, to ví jen tvůrce trestního zákona. Uvědomme si, že zadržuje-li rybářská stráž (či kdokoli jiný) pytláka při páchání trestného činu, musí si být vědom, že pytlákovi musí být prokázáno, že lovil ryby v hodnotě nad 5000 Kč (to je součást skutkové podstaty trestného činu, jinak nejde o trestný čin). A to prokázat prostě nejde.

Nyní k oněm oprávněním revizora v dopravním prostředku. Článek v tisku vychází z interpretace odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen NSS) ze dne 9.10.2010 č.j. 1 As 34/2010–73. Ten v části, která nás zajímá, vychází ze zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 37 odst. 4 tohoto zákona pověřená osoba (revizor) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy…je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, uložit zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje k vymáhání jízdného; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa trvalého pobytu. Právům pověřené osoby (revizora) korespondují povinnosti cestujícího. Ten je, mimo jiné, povinen podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu revizora setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího (tedy policisty nebo obecního strážníka). Nejvyšší správní soud dovozuje, že revizor není oprávněn sám přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně svoji povinnost prokázat svoji totožnost nesplní, musí nést s tím spojené negativní následky, tedy musí následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě do příchodu Policie ČR.

A teď to nejdůležitější. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi cestujícím a provozovatelem drážní dopravy (jednalo se o provoz trolejbusu) má povahu vztahu soukromoprávního (neboť se řídí smlouvou o přepravě podle občanského zákoníku), pak lze, cituji ,,uvažovat za určitých okolností i o přestupku proti majetku. V takovém případě nelze paušálně vyloučit právo revizora odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, tedy pokouší se porušit sekundární povinnost podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona o dráhách. Právě pokus o únik cestujícího z místa, kde jej revizor vyzval k vyčkání na příchod osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, je útokem na majetková práva provozovatele, tedy na zájem chráněný zákonem" (konec citace). A v takovém případě NSS nevylučuje výjimečné použití nutné obrany, spočívající v zadržení cestujícího. Přitom revizor, dále cituji ,,nesmí použít větší síly než je nezbytně nutné k dosažení cíle jeho zákroku, kterým je ochrana majetkovývh práv provozovatele" (konec citace).

Významné je, že výjimečnou možnost v rámci tzv. nutné obrany zadržet černého pasažera v dopravním prostředku váže NSS na porušení povinnosti cestujícího na výzvu revizora jej následovat na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě. A takové či podobné ustanovení zákon o rybářství nemá!

Výkon rybářského práva není obsahem soukromoprávnho vztahu mezi rybářem a státem. Rybářské právo nemá, podle převažujících názorů, majetkovou povahu. Nejde v něm tedy o ochranu takových majetkových práv, k jejichž ochraně by bylo možno využít institutu nutné obrany.

A vzhledem k tomu, že ani postavení tzv. úřední osoby rybářské stráži (revizor v trolejbuse touto osobou není) pravomoci v tomto směru nezvyšuje, nemohu se dopracovat k jinému závěru, než že rybářská stráž právo zadržet pytláka či toho, kdo se dopustil rybářského přestupku, stále nemá. Byla-li by zcela výjimečně zdůvodnitelná výjimka, pak by šlo právě o tu výjimku, která potvrzuje pravidlo. Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma dne 1.9.2015

reagovat

Středa 2. září 2015 v 18:11 ® Petula reakce na …

mkratas> Super,díky moc.

reagovat

Středa 2. září 2015 v 18:03 ® mkratas reakce na …

Petula> Zatím nic bližšího – info dodám ihned jako vždy

reagovat

Úterý 1. září 2015 v 19:25 ® Petula

mkratas> Zdar a sílu,můžu mít dotaz jestli náhodou nemáš info o podzimním hájení,jestli bude na vše nebo jenom na kapry?a termín?Přece jen jsi jeden jediný,který podstatné info zveřejní.Děkuji

reagovat

Sobota 29. srpna 2015 ve 12:04 ® daja

http://www.tyden.cz/…_353534.html

Smrt vsem kaprum!!! do vsech rybniku candat!

Jako pozitivní příklad uvedl třeboňský rybník Rod, který je přírodní rezervací a loni tam rybáři nasadili candáta. „Razantně tam přibylo ptactva, a dokonce i ve velké míře vyvedli mladé. Ptáci se na něj stahovali z celé tamní rybniční soustavy,“ poznamenal Musil

reagovat

Sobota 29. srpna 2015 v 11:08 ® lubo OV

Ruším předchozí poplach, 12.9. nemůžu (řekla manželka)  

reagovat

Sobota 29. srpna 2015 v 10:11 ® lubo OV

Mně je to jedno. Přizpůsobím se těm, co dělají na směny.

reagovat

Sobota 29. srpna 2015 v 7:45 ® džigit reakce na …

daja> u mně je to jedno,mám volný pouze ten první, 4.-6.9. 

reagovat

Pátek 28. srpna 2015 ve 23:20 ® daja

tak hazejte terminy. Tezko zvolit datum, kdyz tu zadne nepadlo 

reagovat

Pátek 28. srpna 2015 v 19:06 ® Hora

Přizpůsobím se většině,mám čas o víkendech.Už dlouho jsem nevytáh želvu ani rybu.

reagovat

Pátek 28. srpna 2015 v 11:50 ® kakadu

daja> Kua no to je nápad. Na hovno je lov Veslonose. Želvy budeme lapat. Ivetka nám uvaří želvi polévku

S termínem se přizpůsobím většině.

reagovat