Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Pondělí 16. února 2015 ve 23:31 ® džigit

taky fajn den. Sama zaslužna činnost,když šetřim naše vody 

reagovat

Neděle 15. února 2015 v 9:57 ® relis reakce na …

Chorchus> Ja sem taky tichý.

reagovat

Sobota 14. února 2015 ve 21:30 ® Chorchus reakce na …

relis> ááááá, pán je malomluvny. Mirďas, jinak moc fajne a pěkne.

reagovat

Sobota 14. února 2015 ve 21:24 ® Chorchus reakce na …

Mysak1> ty zje ale kus cypa

reagovat

Pátek 13. února 2015 ve 22:51 ® Mysak1 reakce na …

relis> Ahááá a proto já jim nerozomim.

reagovat

Pátek 13. února 2015 v 19:37 ® relis

Trocha ostravštiny

1. Úvod Hlavni zasadou je, že ostravština nema dluhe samohlasky a už vubec ni suhlasky. Všechna slova se vyslovuji razně a kratce, bo na vic neni čas. Specificke je použivani předložky „do“. Ostravak nikdy neřekne „ jdu k holiči“ nebo „jdu k doktorovi“, ale vždy a jedině „idu do holiča“ či „ idu do doktora“. Zde je pravděpodobně patrny vliv angličtiny : „ go to the…( hell )“. Velmi časta je debata, zda některa slova psat s tvrdym „y“ nebo měkym „i“. Sama ostravština, podobně jako život a robota obyvatel, kteři ji mluvi, je tvrda. Nazornym přikladem sporu je svar o podobu slova „cycek“. Nebo „cicek“? Po vyčerpavajici debatě autoři kursu došli k zavěru, že rozhodujici je velikost. Menši, do velikosti č. 3, jsou tvrdši, a tedy „y“. Velke – čisla 4 až 10 – jsou přirozeně měkči a tedy pišeme i vyslovujeme „i“. U slova „cyp – cip“ je to přesně naopak, hranici je velikost 12 centimetrů. Zajimava je změna, ke ktere dochazi při tvorbě přidavnych jmen slovesnych. Třeba sloveso „pustit“ ma stejny tvar, jako ve spisovne češtině, ale „puštěny“ je na Ostravsku „pusceny“. Tohle sloveso je vůbec interesantni, bo se neřika „zapnout televizi“, ale „pustit televizu, pustit radyjo, pustit vodu…“ Ostravaci se oslovuji zasadně prvnim padem jednotneho čisla. “Ty, Jarek…“. Vyplyva z toho, že ostravština si vystači s pouhymi šesti pady. Přizvuk je zasadně na předposledni slabice, a tim bohužel vznikaji problemy se spravnym akcentem u slov jednoslabičnych, kdy se přizvuk přesouva vlastně na posledni slabiku předchazejiciho slova, ktere pak ma akcent na předposledni a posledni slabice najednou. Vyslovnost je v takovych připadech dost obtižna. Zvlaštnosti ve vyslovnosti je změna „v“ na „f“ : sfeter, fčela, sfička…. Unikatem, nemajicim v českych dialektech obdoby, je vyslovovani i psani pismene „ y“ po „ř“. V ostravske vyslovnosti se (viz vyše) měkke „i“ vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liščit ), a tak je logicke, že se vyslovuje i piše „břyla, křyvy, břydky“ apod. 2. Může se hodit – zdůraznění požadavku Podivejme se tedy včil, jakym zpusobem Ostravaci zdurazňuji věty. Obvykle když česky mluvici synek potřebuje dat svemu vyjadřeni větši duraz, použije zesileny hlas (=křik) nebo rozkazovaci zpusob. Ostravak nekřiči a rozkazovaci zpusob nepotřebuje, tym padem byva i vykřičnik zbytečny. Ke zdurazněni věty uživa Ostravak specialniho slova se zurčivym „r“. Toto slovo se klade obvykle na konec věty a dava cele větě podstatně silnějši emocionalni naboj. Zkusme si to vysvětlit na praktyckem přikladě. Když Ostravaka suši, obrati se na čepmistra větou: „Ty, Jarek, dej mi .“ To je klasika a pokud je požadavek brzy vyplněn, přiběh tim konči (připadně pokračuje dalšim pivem). Někdy se ale stane, že žiža je silnějši než obvykle nebo ma Jarek roboty jak cyp. A tady nastava okamžik k použiti ostravskeho zdurazňovaciho slova. V tomto případě je tedy na mistě obratit se na čišnika s duraznějši prosbou: „Jarek – dej mi , kurva“. Netřeba zvedat hlas, netřeba křičet. Je třeba jen dat pauzu mezi oznamovaci větu a zdurazňovaci slovo. Podle delky pauzy apodle delky hrčiveho „r“ by měl Jarek poznat, jak moc je požadavek akutni. Schvalně si zkuste rozdil mezi „kurva“ a „kurrrrrrva“. To je sila, co? Hned se člověku ulevi. Pravě proto je toto slovo oblibene i mezi ostravskymi budhisty jako obzvlaště uklidňujici mantra. Podivejme se ještě na jednu možnost použiti. Može nastat extremni připad, který přichazi obvykle ve velice parnych dnech, kdy žizeň je opravdu neudržitelna. Pak nastupuje fenomen takzvaneho ramovani. To znamena, že se cela věta zaramuje tak, aby už na počatku bylo slyšet, že situace je opravdu katastrofalni. V tomto případě zaramovana věta zni: „Kurva – Jarek, dej mi – kurva“. Na Jarkově mistě už bych situaci nepodceňoval, bo další arsenal zdurazňovacich slov normalni Ostravak nema a v případě nesplněni přani hrozi slovni agrese, což znamena, že by se v mluvenem slově mohla objevit dokonce i sprosta nadavka. 3. Základní slovíčka A nyni je čas prosvištět si slovička. Tu je par slov , které člověk na ostravsku denně slycha: arab staré kolo, proto se píše s malým „a“. Nemá rasistický podtext bago žvýkací tabák, používá se na šachtě. Občas se míchal s různými druhy alkoholu, protože sám o sobě byl nechutný. Po smíchání se mu říkalo „slivka“. bantovat lákat na něco, podněcovat,svádět k nepravostem. „Nebantuj mojeho chlopa do hospody“ – nesváděj manžela na . Bantují ale i malé děti, když o víkendu nedají ráno rodičům spát, anebo někdo, kdo brzy vstává a budí ostatní. baraba otrapa, původně traťový dělník italské firmy stejného jména, která ve Slezsku stavěla železnice na sklonku 19. Století bebechy harampádí, zbytečné věci. Bebechy byly hlavně na půdě „huře“. Benatky bývalé zábavní centrum na úpatí Hulváckého kopce. Původně tam stávala Jarkova výletní restaurace s kavárnou, vinárnou, terasami a výlety na lodičkách – odtud název Benátky blembak havířská přilba, název vznikl z toho, že helma se na hlavě havíře furt posouvala, „blembala“. bulač absentér. Slovo poměrně mladé, vzniklo za komunismu, kdy se jím politicky hanlivě označovali ti, kteří vynechávali směny na šachtách cofnut couvnout, ustoupit. „Coflo mě od smradu“

• ustoupil jsem před nelibým zápachem

cyp v hornickém slangu havíř-nemotora (začátečník). Velmi frekventované slovo v hovorové mluvě, kde slouží jako přirovnání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz. Příklady: „Zyma jak cyp“ – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ – V řece byla vysoká hladina. cypovina blbost, hloupost. „Na cypoviny tě užije“ – myslíš jenom na blbosti. Podobně „On je ředitel přes cypoviny“- člověk, který má smysl pro humor a baví se životem čiko oharek cigarety, asi ze španělštiny, kde znamená „malý“ čobol Slovák, podnět dal výborný fotbalista Baníku Ostrava Jozef Határ, Slovák, který často chodil za rozhodčími s otázkou „Čo bolo, čo bolo ?“. Hrál v Baníku v 70.letech 20.století. dajny přející, nesobecký, ochotný se rozdělit domaknut se dozvědět se. „Stara se domakla, že…“ – průser vysoké nebezpečnosti v manželství. dudy suché z nosu duperele zbytečnosti, drobnosti. „Ale, to su enem take duperele“ – jsou to jen nepodstatné maličkosti. fajront konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekventované a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch a pak na Ostravarfaračky hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně vydržet fasovat obdržet, dostat. Používá se v různých významech – „nafasovat novu lopatu“, ale též „nafasovat na pysk“ – dostat přes hubu fifrat nimrat se v jídle, ale také špinit se – „zfifrany“ – umatlaný apod. halda základní krajinotvorný prvek v Ostravě, skládka hlušiny, ale také strusky z ostravských hutí. V Ostravě jich bylo na 50 v různém stadiu, většinou ale v nich docházelo k samovznícení a pak byly teplé a stoupaly z nich dýmy a kouře různých barev a zápachu. Původně německé slovo „halde“ – odval, které již dávno zdomácnělo. Haldy měly i svá jména – např. Ema, Lecijan, Černisko, Centrálka apod. Souborně se haldám říkalo Ostravské Karpaty. hryzt kousat. „To ja už budu hlinu hryzt“ – to už budu po smrti. Též „ponožka mě hryze“. chlampat pít přes míru chlastpartyja skupina lidí, kteří si rádi vypijí chrobalivy červivý, prolezlý červy chuj mužský pohl.orgán, přeneseně blbec, idiot. „Zchujet“ – zblbnout, zhloupnout. chujovina hloupost, blbost chumaj hňup chvalidupa ten, kdo se naparuje kader kádr. Spojení „to je dělnicky kader“ obvykle za komunismu znamenalo, že jde o pitomce, bývalého dělníka, nyní zastávajícího vyšší funkci. Autoritu samozřejmě u podřízených nemohl mít. kalňačka kalná, špinavá voda kypat bryndat, „zkipany jak sviňa“ kisňa bedna, též fotbalová branka, tramvaj klepač konstrukce na klepání koberců, na sídlištích oblíbené místo dětských her a schůzek. „Byl šefem na klepaču“ je ekvivalent českého „ ještě tahal dřevěného kačera, když já už jsem…“ kobzol brambor kolotoč systém směn v nepřetržitých provozech, vždy po dvou dnech, 2 dny ranní, 2 dny odpolední, 2 dny noční, 2 dny volno. Ubíjející koloběh. kozi dech moped, název zřejmě vznikl z dýchavičné práce motoru kožuch škraloup ve mléce krabaty svraštělý. „Měl pysk krabaty jak posledni kobzol ze sklepa.“Měl vrásčitou tvář. krutipysk nedobrá lihovina či jídlo, které kroutilo ústy svou nechutností kryka hůl, čakan. Z něm. „Byl jak kryka“ – byl hodně opilý kupak bazén, koupaliště lajsnut se dovolit si lakatoš lesní kolový traktor, název vznikl ze zkratky LKT lauby loubí, podloubí. Ulice „Pod laubami“ vedla do roku 1963, kdy byly měšťanské domy s podloubími zbořeny, od ostravského muzea k Domu potravin. Pod laubami bylo velké množství hospod, harend v pravém smyslu toho slova, a také veřejných domů. Asi nejznámější hospodou byl „Štrasman“, pak „U zlamane kryky“, „Pod nožami“, „U špinave vesty“, „Haberfeld“…Ale byly tam i obchody – např. Blokša“ ,kde se prodávaly látky a oděvy. le o podívej. „Le o, kura !“ Podívej, slepice! luchat pršet, lít. Ale též „Luchlo mě tam aji z rukami“ – bylo tam tolik vody, že když jsem stoupnul na dno,dosahovala nad vzpažené ruce lura černá káva bez mléka, obecně nechutný nápojmaras bahno, kal, ale též nepořádek v obecném smyslu. „Na obci je maras“ – na magistrátě je chaos, bordel nabity ožralý Odra jeden z evropských veletoků, protékající městem Ostravou olačka prezervativ pajtaš šašek, směšná figurka partyja chasa, skupina kamarádů. Přesný překlad se těžko hledá, slovo se používá zejména v neurčitém významu o skupině, která cosi dělá společně. „Partyja chodi na fotbal“. „Partyja byla naprana.“ pradlo oddělení na šachtě, kde se uhlí, jedoucího na páse, vybírala hlušina, kamení. Zpravidla na pradle pracovaly ženy havířů, protože to byla vyčerpávající a nevděčná práce. Prajzka Hlučínsko prdelanka zabijačková polévka s krví a kroupami rabovat rubat uhlí.“Vyrabovat předek“ – vybrat čelo chodby rachovat počítat. „Zrachuj mi to !“- pokyn číšnikovi. rychtovat se chystat se. „Ja tě zrychtuju!“ – spravím ti fasádu. „Cosik zrychtovat jak sviňa plot“ – něco totálně pokazit. řnut bít, řezat,rychle jet. „Řnul to po dvuch kolach“ – jel do zatáčky jen po dvou kolech. Ale „vyřnut“ – vypít. skura kůže. „A včil přepijeme skuru, byl to fajny chlop“ – Teď se napijeme na zdraví nebožtíka, byl to dobrý chlap. struhnut komusi dát někomu pěstí šlam uhelný prach, laciné topivo v rodinných domcích. Bylo z něj ohromné množství popela a špíny šolichat něčemu se věnovat jen povrchně.“Trochu to pošolichej a dobre“. štelovat nastavovat, seřizovat („pošteluj mi motor u auta“) švigermuter tchyně valit za kymsi mít milostný zájem vergle kolotoče vuzek vozík vymamlasit cosik vyvést něco, provést něco špatně zdupat cosik zkazit něco zgichany pocintaný, pobryndaný zima na pysku opar žďorb haraburdí

reagovat

Středa 11. února 2015 v 18:52 ® mkratas reakce na …

lubo OV> neboj v tom nejedu od toho mám tiskového mlůvčího

reagovat

Úterý 10. února 2015 v 19:50 ® lubo OV reakce na …

mkratas> doufám, že to nebude i v TV. Jinak s tebou už nevydržíme 

reagovat

Úterý 10. února 2015 v 15:44 ® mkratas

A ještě k sobotní akci něco s nezávilého zdroje http://m.denik.cz/…0150228.html

reagovat

Úterý 10. února 2015 ve 14:52 ® mkratas

Kdyby jste nevěděli jak ulovi ryby a jak na ně tak jukněte na https://www.youtube.com/…/s0I-76_pHLQ

reagovat

Pondělí 9. února 2015 ve 21:33 ® džigit reakce na …

Hora> nebuj Jeniku,až budem zapijat Tvoju plnoletost a Chorchusove abrahamoviny, tak se dame 

reagovat

Pondělí 9. února 2015 ve 21:31 ® džigit reakce na …

Mysak1> trvanlive neni třa ve velkym, šest kilo stači.Lidi nad cenu ohrnuju,enem by žrali zadara, tuš ať se kupi v kvelbu nebo dovezu zaručeně „domací magyar“ 

reagovat

Pondělí 9. února 2015 v 16:59 ® Hora reakce na …

džigit> A pozveš,či to sbodneš sám?

reagovat

Pondělí 9. února 2015 v 15:12 ® Mysak1 reakce na …

džigit> njn, fajne fajne to maš synku, ale je teho nějak málo ni? Kua ja už se nemožu dočkat až vylezu z teho pelecha nafurt ,dodělám zabijačárnu a něco vemu po palici. 

reagovat

Pondělí 9. února 2015 ve 13:23 ® džigit reakce na …

Mysak1> a ještě přidam,bo furt vali snih,tak se kratim čas před noční Den schly,včil tři dny kuř a pak nechat dojist…

reagovat

Neděle 8. února 2015 ve 20:56 ® Mysak1 reakce na …

džigit> tež to maš fajne

reagovat

Neděle 8. února 2015 ve 20:17 ® džigit reakce na …

Hora> pěkne to maš Jeniku

reagovat

Neděle 8. února 2015 v 19:15 ® Hora reakce na …

džigit> Tož se snažím též,sice jinak,ale snažím

reagovat

Neděle 8. února 2015 v 15:23 ® džigit

venku fujavec,tak třa den využit trochu prakticky.Gaučing u biatlonu a …

reagovat

Sobota 7. února 2015 v 17:49 ® mkratas

Dnešní krásně prožitý den s nadšenci Rybolovné techniky – sešlo se nás 62jedinců a byla to paráda.Zatréno­vali,zazávodi­li – ceny odvezli,pokecali a zkušenosti předali,oběd zblajzli(řízek,bram­borový salát a hovězí vývarek)toť futro na ryby. Díky všem kteří se zůčastnili.

reagovat

Sobota 7. února 2015 v 17:00 ® džigit reakce na …

lubo OV> mam ve 0,22 a je to dost drát a prútažný.Bral jsem na feeder v zakalené řece,hlavně abych viděl po setmění.Na konec dávám průhledné ASSO ultra

reagovat

Sobota 7. února 2015 v 15:17 ® lubo OV

Máte někdo zkušenosti s vlascem AWA-SHIMA Ion Power S missile, fluo, žluté barvy? Zajímalo by mě, jestli tu barvu mohou ryby vidět a jestli je vhodný na plavanou (potápivost vlasce)

reagovat

Sobota 7. února 2015 v 15:10 ® lubo OV reakce na …

Mysak1>

reagovat

Sobota 7. února 2015 v 10:36 ® Mysak1 reakce na …

lubo OV> špatně

reagovat

Pátek 6. února 2015 ve 23:37 ® lubo OV reakce na …

Mysak1> a jak to má ze sexem ?

reagovat

Pátek 6. února 2015 v 0:25 ® džigit reakce na …

Mysak1> no Tys to rozštip

reagovat

Pátek 6. února 2015 v 0:19 ® Mysak1 reakce na …

relis> džigit vlastně ani rybče nělape, ni nepije. On nemá teho času. 

reagovat

Pátek 6. února 2015 v 0:01 ® džigit reakce na …

relis> v klidu,já nezávodím

reagovat

Čtvrtek 5. února 2015 ve 21:25 ® relis reakce na …

džigit> Dokažeš se představit ryb.zavody bez piva a štaprle ?

reagovat

Čtvrtek 5. února 2015 ve 21:07 ® džigit

IV.TO.ŠIRDA> to je háček dvojbodcový.Buď je vbodneš do hlavy a páteře zvenčí,nebo přes hubu a pak vbodneš zevnitř

reagovat