Vyhledávání

Na hlavní větev fóra reagujte zde, na konkrétní odpovědi přímo u nich.

Příspěvky do fóra mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé - nejprve se přihlaste v pravé části stránky. Nemáte zatím vytvořený účet? Zaregistrujte se zde.

Úterý 14. května 2013 v 15:11 ® HaD reakce na …

BigMike>

reagovat

Úterý 14. května 2013 ve 13:03 ® BigMike

Jo, jo, je to … Provozní řád má asi opravdu na těch 19,5 ( kdo mu to mohl povolit?!?!) a vše je v pořádku! O hltnosti jiných MVE v nočních hodinách si nemusíme dělat iluze, byť se všichni ohánějí naštelovanou automatikou! Ale měly by existovat elektron. záznamy o chodu MVE, ty by mě zajímaly a nebo spíš jak to ochcávají:((

reagovat

Úterý 14. května 2013 ve 12:07 ® HaD reakce na …

BigMike> To zcela odpovídá realitě. Téměř 90% vody jde přes elektrárnu. Jez je většinou téměř suchý a nějaká voda jde přes rybí přechody, nicméně ryby podle mne vůbec nemají důvod a ani často možnost, se k tomu přechodu dostat. Takže vlastně jakoby nebyl :-/

reagovat

Úterý 14. května 2013 v 11:56 ® BigMike

Tak jsem si dal práci a udělal přehled MVE na Lužnici a jejich výkonů – vcelku zajímavý počet a řeku, která sotva teče!!! Co se týče hltnosti, bylo málo údajů. Zajímavá je MVE Benešův mlýn! Jednak výkonem a hlavně hltností! Pro ilustraci, průměrný roční průtok na měrném bodě v Klenovicích je 19,7 m3/s a dole v Bechyni 23,6 m3/s!

Sakra, nevím jak jsem dostat tabulku, tak jsem to ofotil, snad to půjde přečíst.

reagovat

Pátek 10. května 2013 ve 14:09 ® sunet

Problematika MVE je jistě věc ne zrovna jednoduchá, každý má nějaké zkušenosti, převážně však negativní. A proč, protože se lidé dávno odcizili od přírody, nejsou z to ji pochopit, kladou jí do cesty jen překážky.

Ale k věci, byl jeden starý náhon se splavem, velmi starý, který přiváděl vodu k vlakovému nádraží. Vlaky přestaly vodu používat, ale náhon existoval dál. Byl na svou dobu nesmírně pokrokový, s rybím přechodem a dokonce malým splávkem před jeho začátkem, který nadržoval hladinu a vytvářel silný proud, který ryby naváděl do jeho ústí. Vše po roky fungovalo bez toho, aby se někdo o dílo staral. práce předků byla kvalitní a hodně vydržela.

Pak přišly změny a změna se nevyhnula ani této zapomenuté stavbě. V polovině devadesátých let se jeden pán rozhodl využít sílu vody pro energetické účely a tak na břehu vyrostla MVE. Použila stávající náhon, trochu se toho vytěžilo, něco zbouralo, a už se začaly kW hrnout do sítě.

Pak přišla velká povodeň. Jestli to bylo stářím, nebo jiným vlivem, to už se neposoudí, ale malý splávek byl zničen, splav poškozen. Velký splav se opravil, na malý už se pozapomělo a rybí přechod? Že tu někdy byl? No, v důsledku tu vznikla nepřekonatelná překážka a zároveň po oprave splavu přes něj začalo nějak méně téci vody, někdy netekla vůbec.

A čím vlastně přispěla MVE? V podstatě zlikvidovala nejkrásnější část řeky jak z pohledu estetického, tak biologického. Pod splavem totiž začínal velmi prudký a členitý peřejnatý úsek, dnes tam trčí jen holé skály a malinkými potůčky vody. Úsek obývali největší pstruzi i lipani, dneska je tam pár střevliček. Pstruzi kdysi dokázali splav překonat, dnes pro nedostatek vody nemají šanci, snad jen o povodni. Pro ostatní ryby konečná.

A ještě pro ilustraci technické údaje elektrárny: Výkon: 3×20 kW

Povolený odběr : 3000 l/s

Minimální průtok v toku: 326 l/s

Průměrný průtok v řece je asi 1500 l/s, v letních měsících klesá k 300 l/s. Co k tomu dodat?

reagovat

Čtvrtek 9. května 2013 v 19:39 ® HaD reakce na …

BigMike> četl jsem. Tak to snad nebude konec krásného jezu 

reagovat

Čtvrtek 9. května 2013 v 17:35 ® stump

regulus> Neměl jsem pár dní připojení k internetu, proto reaguji až dnes. Ano našel jsi ten správný splav. Minimální prutok je zřejmně spočítán dobře, ale loni v srpnu, když jsem Hýskov navštívil byla situace taková, jak jsem jí popsal. Náhon čile proudil a přes splav voda sotva překapávala. Kamarád, který tam má chatu tvrdí, že tato situace je běžná. Jestli se tam letos dostanu, vše řádně zdokumentuji.

reagovat

Čtvrtek 9. května 2013 v 16:24 ® BigMike reakce na …

David H.> také jsem slyšel, že chce Olda P. dělat MVV na místě jejich úhořího lapadla u sauny pod tebou.

reagovat

Čtvrtek 9. května 2013 ve 14:19 ® BigMike reakce na …

David H.> líp už bylo:)))) Přikládám pár obrázků od Špačka, To malé žluté u mlejna je 1. MVE, to velké do země je ta 2 ve výstavbě.

reagovat

Čtvrtek 9. května 2013 v 11:23 ® HaD reakce na …

regulus> uvidíme letos, jak to bude…

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 20:16 ® regulus reakce na …

David H.> je to akademická debata, taky dokážu odhadnout průtok od oka na řece kterou znám, v určitejch místech, ale na takovým vcelku problematickým místě na odhad, jako je ten splav, bych si moc nevěřil, čímž nechci říct že nemáš pravdu, je to tvoje domovská voda. Je otázka, jestli s tím něco dělat a když ano, tak co. Pokud se budeš hodně snažit, tak s tím možná pohneš a nebo taky ne. Jestli by nebylo lépe tlačit přes MO na vodoprávní úřad, aby navýšil MZP a aby se to kontrolovalo. Jak, toť už jejich věc. Myslím si, že takový fotky co jsi sem dal, by mohly být docela dobrým argumentem.

reagovat

Úterý 7. května 2013 v 15:11 ® HaD reakce na …

regulus> podle mě v tu chvíli šlo přes tu vorovku tak 0,2 kubíku. Na jezu je to taky tak 0,1–0,2 kubíku. Celkem 0,2–0,4. Tzn. zlomek minima. Řeku znám dobře. Obvykle přijdu k vodě, kouknu a průtok odhadnu. Před pár měsíci jsem tipl 40 kubíků a šlo 39.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 14:54 ® regulus reakce na …

David H.> viz foto dnes 12:32 hod. Ten splav je docela dlouhej, takovejch 60m, je tam vorová propusť. MZP je stanoven na 2,79 kubíků. Když je to takhle suchý a teče voda přes MVE, kolik toho teče tou vorovou propustí? Ta je v tomto okamžiku úplně na hovno, vory nejezdí a předpokládám, že při takhle nízkým stavu nejezdí ani vodáci a myslím si, že tam nějaká voda poteče. Domnívám se, že voda protíkající touto propustí se započítává do MZP. Takže čistě hypoteticky, propustí valí něco přes 1,5 kubíku, těch zdánlivejch pár kapek může být na 60m splavu třeba i kubík nebo obráceně a v tom případě provozovatel MVE nic neporušuje, protože dodržel MZP i když přes splav prakticky skoro nic neteče. Možná by jen zacpání té díry do propustě (zvýšení náběhu třeba 5cm nad korunu splavu) by situaci dost pomohlo. Pravda žádná hitparáda by to nebyla, ale asi by to bylo lepší než na té fotce.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 13:40 ® HaD reakce na …

regulus> Fotky jsou ze 14.4.2007.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 13:39 ® HaD reakce na …

regulus> Přesně tak. Když je vody dost, ať to valí naplno, ale když je málo, tak má provozovatel holt smůlu a měl by to vypnout. Zřejmě se to všelijak ochcává a pak je tu ta situace, že jak říkáš, se dobrá věc stává v očích lidí zvěrstvem.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 13:38 ® regulus reakce na …

David H.> pokud je myšlena MVE Beneš-Klokoty, tak když mrkneš do toho dokumentu na str. 71, tak zjistíš, že tahle MVE nemá stanovený MZP, vyplývá z toho, že se to patrně rekonstruovalo oklo roku 2005 a nejspíš to bylo udělaný podle tehdejší legislativy, přečti na tý stránce „POPIS“.

Vžij se do role toho člověka. Investoval si do MVE nemalý prachy, někdo ti to spočítal podle tehdejších předpisů a najednou zjistíš, že se změnily předpisy, tys to měl naprojektovaný na roční výkon X MWh, návratnost investice X let a teď najednou zjistíš, že návratnost bude pokud dodržíš současný předpisy podstatně delší a bylo by lépe kdyby MVE byla dimenzována jako menší, což by ti ušetřilo X milionů. Docela věřím, že ten člověk musí být nasranej.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 13:09 ® regulus reakce na …

David H.> pokud dobře chápu ten dokument, tak má v MVE dvě turbíny s hltností (průtokem) 4,2 a 6 kubíků, což je dohromady skoro 15 kubíků. To je paradoxně plus mínus to co teče Lužnicí 7 měsíců v roce, někdy i víc. Takže správně by asi po těch 7 měsíců měl pouštět jen jednu z těch turbín, pokud by neumožňovaly pracovat i při menším průtoku, aby dodržel MZP, v případě průtoku těch 5–6 kubíků by to asi neměl pouštět vůbec. Je taky otázka, kolik vody teče tou vorovou propustí, tu zdá se zase využívají vodáci, ale to je z druhé strany něco co tu zbylo z minulosti, protože dneska se už určitě dřevo neplaví, pro vodáky nemusí být skoro 6m široká, na koníčkování jim stačí metr nebo metr a půl.

Je to jak jinak než v lidech. Pro provozovatele je to třeba živobití, čert ví kolik do toho investoval a jakou to má návratnost, takže nelze očekávat, že by se choval jinak, než že chce vydělat co nejvíc. No a proto jsou nějaký pravidla a ty by se měly dodržovat.

Mimochodem, ta MVE na Berounce (tam se dělala nová), stála patrně desítky milionů korun, typuju tak 20–30, je to běh na dlouhou trať než se taková investice vrátí i když tam nejspíš nějaká dotace z fondů EU byla a určitě zpátky tečou zelený bonusy, nicméně tohle je patrně důvod, proč do takovýchto aktivit nejdou obce a zůstává to na pár soukromnících potažmo, ČEZu, EONu apod., protože si nejspíš žádní zastupitelé nevezmou na triko, koupit pozemky, zadlužit obec na několik, možná i desítek let, z rozpočtu na to nemají.

Mě jenom docela sere, že principielně docela dobrá věc, která má samozřejmě i svoje stinný stránky, je v očích některých totálně na hovno, jen proto, že pár jedinců nedodržuje pravidla.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 13:03 ® Draky reakce na …

David H.> to zni logictejc …ja jsem na tim moc nepremejslel a popravde ani nejak extra nevim jak to vypada…trosku jsme si to prohlidnul, ale jen z dalky 

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:58 ® HaD reakce na …

Draky> to je to samé jako na Beneši. Napouští se to ale vodou, ne vzduchem.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:55 ® Draky

pekna situace je na jezu v Roudny…majitel vodni elektrarny si nechal na instalovat na jez takove vzduchove „mechy“ (nevim jak bych to jinak pojmenoval) a ty si muze prifukovat jak chce…takze kdyz je malo vody, tak je nafoukne, aby mel velkej spad na turbinu, ale pres jez uz se skoro nic nedostane…dela to takhle i z jara, kdy mu nedela problem prifouknout a diky tomu vyleje reku ze prehu…opravdu pomalu kazdy den je tam ta hladina jinak a pod jezem moc nic…

btw: moc jsem toho po vas necet o cem se ted presne bavite konkretne, ale rek bych, ze je to docela k tematu 

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:52 ® HaD

poslední

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:52 ® HaD

další foto

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:51 ® HaD

Když už jsem v tom MVE Beneš Tábor při přestavbě. Pod tím jezem bývala voda. Teď jen když je hodně vody, jinak takřka sucho… Resp. nyní je tam vody dost – ten vakový jez je porouchaný. Normálně ale teče při letním průtoku odhadem 95% vody přes turbíny…

Přechody tam jsou, zda fungují netuším. Dle zprávy moc ne…

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:32 ® HaD

ještě foto se šipkou – jez takřka sucho a z elektrárny se valí voda proudem

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:29 ® HaD

MVE Veselý Tábor – odhadem 15–20m3 průtok

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:22 ® HaD

Regulus: kvalita fotek mizerná – je to telefonem přefocená fyzická fotka – je to z dob, kdy jsem fotil na film.

První dvě jsou jez s letním normálem a bez vody. To nezpůsobila MVE, ale něco podobného už se tam díky MVE Veselí taky stalo, byť ne v takovém rozsahu. Druhé dvě fotky jsou u MVE Veselý. Řekou tehdy šlo zhruba 5–6m3. Přes jez nula nula nic. Stál jsem tam s policajtama, volal na ŽP a nic. Žádný postih, pohodička. V dalším příspěvku z té studie vycucnu fotku stejného jezu tak jak by měl vypadat vodní stav.

reagovat

Úterý 7. května 2013 ve 12:13 ® HaD reakce na …

lunimus> „prevádzkovatelia MVE by za tým nesmeli vidieť len biznis“ – to je podle mne kámen úrazu. Jinak MVE určitě smysl a globální význam mají. Jen by to mělo být konáno ohleduplně k řece/potoku, kde je MVE vybudována.

reagovat

Úterý 7. května 2013 v 11:35 ® regulus

David H.> sem si to myslel, proto jsem tam dal odkaz na jeho licenci.

reagovat

Úterý 7. května 2013 v 11:29 ® regulus

David H.> na začátku toho dokumentu je obsah, když klikneš na konkrétní jez (tobě ty názvy nejspíš budou něco říkat), tak tě to hodí na konkrétní stránku. Jestli jsem to pochopil dobře, tak je to nějaká studie, na úpravu stávajícího stavu a možnosti realizace rybích přechodů.
Já to tam u vás neznám, popravdě jsem tam asi nikdy nebyl, ale z toho co jsem vyčetl jednak z toho dokumentu a viděl na satelitní mapě, tak tam máte splav co pár kilometrů. Snad každej má vorovou propusť, z toho usuzuju, že ty splavy tam jsou už spoustu let, dříve se po Lužnici zřejmě splavovalo dřevo, možná až do Prahy, dokud nebyla vltavská kaskáda. Soudě podle průtoků a šířky řeky, je Lužnice o malinko větší řeka než Svratka a když to srovnám, tak tady jednak není tolik velkejch splavů a všechny jsou kolmo na koryto, kdežto u vás jsou často šikmo na koryto, většinou mají více jak 60m a některý i přes 100m, kdežto řeka samotná má něco málo přes 30m. Proč to je tak řešený netuším, ale delší splav pochopitelně vyžaduje větší průtok, kdyby měl místo třeba 90m nějakejch 35m, tak možná ani nepoznáš, že je MVE puštěná, no a těma vorovejma propustěma taky něco teče, ne?
Tzv. minimální zůstatkovej průtok je dán zákonem, už jsem to vyštrachal http://www.mzp.cz/…i_elektrarny , určuje ho vodoprávní úřad, jestli to je málo nebo ne nedokážu posoudit, každopádně to má nějakej řád a sankce je třeba i odebrání licence a tím pádem odstavení MVE.

Všude je něco, já mám zase kousek od baráku tohle http://cs.wikipedia.org/…_Brno-Tuřany , fotky jsou před a po postavení, pro představu ta přistávací dráha letiště má 2650m.

reagovat

Úterý 7. května 2013 v 11:23 ® lunimus

páni … vidím, že sa tu celkom bavíte o MVE / FVE a sem tam sú názory viac emotívne, než pravdivé a viac sa tu na problematiku MVE/FVE pozerá čisto očami rybára, než z globálneho hľadiska.
Keďže pracujem v oblasti energetiky, niečo málo o tom viem. Začnime FVE. To je z môjho pohľadu energetika absolútna blbosť. Je to tak nestabilný zdroj, že často vyvoláva potrebu aktivácie rýchlych podporných služieb, ktoré nahrádzajú aktuálny výpadok výroby. Väčšina týchto rýchlych podporných služieb je robená na zdrojoch, ktoré by pri nonstop prevádzke neprežili vzhľadom na vysokú produkciu emisií. Toto je otázka na našich zelených aktivistov – viem, že je spočítané, že výroba panelu, jeho následná likvidácia atď vyprodukuje určité množstvo emisií a celkovo to vychádza jemne v prospech FVE oproti tradičným tepelným elektrárňam. Čo však nie je spočítané je to, koľko emisií sa vyprodukuje práve nutnosťou aktivácie podporiek – to totižto tiež musí ísť na vrub FVE a ak by sa aj toto započítalo do „úspory“ CO2 atď, tak by odrazu FVE neboli tak „zelené“ ako sa o nich hovorí. Ono je tiež možné, že to spočítané je, ale keďže do toho (s)prostý ľud až tak moc nevidí, tak mu projekt na vytiahnutie peňazí z obyvateľstva predstavia ako úžasný ekologický projekt … ale v reálnej praxi je to len výroba peňazí pre vyvolených …

Veľmi podobné je to aj s vetrom a inými výrobne nestabilnými obnoviteľnými zdrojmi.

Z OZE má reálny význam asi jedine MVE. Z pohľadu energetiky sa jedná o stabilný a spoľhlivý zdroj, ktorý nemá potrebu častej aktivácie podporných služieb.
To je ale pohľad energetika. MVE má do určitej miery negatívny vplyv na prostredie, vodný tok atď. z pohľadu rybárov. Tu by bolo nutné aby sa pri výstavbe nových MVE pamätalo na rybochody, aby sa nepoužívalo 100% prietoku, ale len nejaké percento, ktoré je pre zachovanie rybích druhov bezpečné atď. Ale to by musel rybársky zväz aktívnejšie vstupovať do výstavby MVE a prevádzkovatelia MVE by za tým nesmeli vidieť len biznis …

reagovat