Vyhledávání

! Na všechny druhy olůvek mám totiž vytvořené odlévací formy. Dříve jsem si sám formy vyráběl ze sádry. Rozmíchal jsem sádru do dvou stejně velkých plastových krabiček, které byly vytřené olejem. Sádra se v nich nechala mírně zavadnout a poté se z krabiček vyndala. Do měkké, ale mírně zavadlé sádry se potom otisknulo namaštěné olůvko (splávek) potřebného tvaru a velikosti, které se z tvrdé sádry vyloupnul. Tím jsem získal dvě zrcadlově stejné poloviny formy. Zbývalo vypilovat nalévací i odtokový kanálek a drážku na protažení drátku, který tvoří otvor uvnitř průběžných olov nebo očko u zátěží kapkovitých. Sádrové formy jsou sice funkční, ale mají i řadu nevýhod. Jednak jsou poměrně křehké, dále je třeba pokaždé před novým naléváním znovu je vymazat olejem, aby vysokou teplotou forma nepukla, a také proto, že z ní jinak olůvka nejdou dobře vytáhnout (olej se samozřejmě pálí a zapáchá). Povrch odlitých zátěží je také o dost hrubší, než u zátěží odlévaných do kovových forem. Proto jsem si (podle svých návrhů) nechal v zámečnické dílně vyrobit formy na olůvka z hliníku a jsem s nimi nadmíru spokojen. Na snímku jsou kovové formy na kapkovité zátěže s očkem (otevřená forma) a na klasická průběžná olůvka (zavřená forma s vloženým středovým drátkem).

Postup výroby / fotografie