Vyhledávání

Potočák

 

Pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta morpha fario), alias Potočák

 

Požadavky na prostředí: K životu potřebuje čisté proudivé toky s tvrdým dnem a dostatkem úkrytů. V tuzemsku se vyskytuje do nadmořské výšky 1100 m. Dá se najít i v nížinách, ale jen tehdy, když je zde dostatečně chladná (10 – 15 °C) a kyslíkatá voda (optimální obsah 9 – 11 mg/l) voda. Při dostatku kyslíku krátkodobě zvládne i teplotu kolem 20 °C. Potočák je typickým stanovištním druhem, který opouští teritorium pouze v době tření (po výtěru se zpravidla vrací zpět), dále při výraznějším kolísání vodního sloupce (sucho, povodně) a při nedostatku potravy v okolí. Zkrátka bývá ke svému teritoriu připoután jako pes k boudě a je otázkou času, kdy ho zde rybář či jiný predátor uloví.  

Potravní návyky: Mladí potočáci se živí drobnými vodními bezobratlými. Starší kusy aktivně vyhledávají larvy vodního hmyzu – chrostíky, pošvatky a jepice, nepohrdnou ani dospělci suchozemského hmyzu. Odrostlí jedinci loví drobné rybky. Potočák je v potravě vybíravější, a proto není tak snadno ulovitelný jako jeho soupeř (jedná se hlavně o větší kusy). Rovněž je více plachý a opatrný. Se „sloním“ přístupem k vodě si můžete nechat zdát o přelstění lepších ryb!

Rozmnožování: Doba výtěru spadá do pozdně podzimního období (polovina října až začátek prosince), konkrétní čas záleží na teplotě vody a na světelných podmínkách. Na trdliště ryby migrují proti proudu do mělčích úseků s písčitým dnem. Počet jiker závisí na kondici, výživném stavu a věku ryby – obvykle se pohybuje od 500 do 3000 ks. Průměrná inkubační doba je 520 denních stupňů. Ztrátovost jiker a plůdku se odhaduje až 90%, čemuž je na vině i nedostatek potravy v zimní vodě. Svou daň si na omladině obvykle vyberou samotní rodičové, kteří jsou pověstní kanibalové. 

Pohlavní dospívání a vzrůst: Pohlavní dospělost závisí na věku ryb. V běžných podmínkách mlíčáci dospívají ve 2. až 3. roce, jikrnačky ve 3. až 4. roce života. Pro umělý výtěr se používají ryby ve věku 3 – 7 let. Potočák patří mezi krátkověké druhy, zpravidla se dožívá věku 6 let, za tu dobu v průměru doroste délky 45 – 55 (0,8 – 1,5 kg).

Tabulka vzrůstu:   

Stáří (rok)

1         2         3          4          5          6          8          10        12        14

Váha (kg)

0,01   0,05     0,2      0,3        0,7         1        1,5         2          3          4

Délka (cm)

8       15       27        30         40        50        55         60        70        80

Údaje jsou pouze orientační: Rychlost růstu je závislá na charakteru a úživnosti vody, na pohlaví ryby, genetických propozicích a jiných faktorech.

Sportovní a hospodářský význam: Potočák je odnepaměti vysoce ceněným rybím druhem. Od 90. let minulého století jeho úlovky vytrvale klesají. Proto je v průběhu posledního desetiletí patrná snaha o jeho maximální ochranu (zvýšení lovné míry, omezení počtu ponechaných ryb, zákaz protihrotů na háčcích nástrah, apod.). 

Úbytek pstruhů potočních z revírů se vysvětluje různými teoriemi – např. nižší odolností ke změnám teploty a chemismu vody, zvýšením tlaku rybožravých predátorů (volavek, vyder, kormoránů), nedostatkem generačních ryb, dražším a náročnějším odchovem, nižším zájmem organizací o jeho vysazování, úbytkem vhodného životního prostředí, konkurenčním bojem s agresivnějšími duháky, zabíráním teritorií ostatními říčními rybami. Dlužno dodat, že ani jedna z teorií není podložená konkrétním důkazem, spíše se tedy jedná o souhrn všech faktorů najednou. Klesání křivky výtěžnosti může mít na svědomí paradoxně i skutečnost, že rybáři potočáky více pouštějí a tudíž jejich úlovky nejsou statisticky vykázané. Ale i to jen jedna z mnoha teorií... 

Na našem území dnes existuje několik populací pstruha potočního, které nejčastěji pochází z dovozů z různých zemí. Původní tuzemští potočáci se nacházejí už jen v několika říčkách a potocích na území CHKO Šumava a v Krkonoších. K nejrozšířenějším dovozovým potočákům patří „Kolowraťáci“ (dovoz z Rakouska v roce 1970) a „Taliáni“ (Itálie 1994), obě tyto linie jsou vhodné i pro intenzivní výkrm a vyznačují se rychlým růstem.  

Imunita vůči rybožravým predátorům: Vzhledem k tomu, že jsou potočáci stanovištní dravci, dokážou se celkem účinně schovávat v překážkách, což je strategie před útoky vyder a částečně i před nálety kormoránů (naopak volavky si je dokážou vyčíhat). Vzhledem k tomu nejsou jeho ztráty nikdy tak vysoké jako u lipanů a duháků, kteří úkryty nevyhledávají a žijí převážně ve volné vodě.

Duhák

 

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), alias Duhák

 

Požadavky na prostředí: První ryby se do našich vod dostali díky dovozu z Německa již v roce 1888. Po úvodních nezdarech s vysazováním do tekoucích revírů, se začali chovat v průtočných nádržích a chladnějších rybnících. Toto prostředí jim plně vyhovuje, protože jsou (oproti potočákům) mnohem méně nároční na rozlehlost teritoria a na množství úkrytů. Snáší také lépe případný zákal a vyšší teplotu vody. Optimální teplota vody pro jejich život bývá uváděna v rozmezí 14 – 17 °C, ale krátkodobě přežívají i ve vodě ohřáté na 25 °C! Nejlépe prospívají v prostředí s obsahem kyslíku 9 až 11 mg/l (jejich bytí může ohrozit pokles obsahu kyslíku pod 6 mg/l). Duhák se díky návykům ze sádek poměrně dlouhou dobu drží ve skupinách i po vysazení do volné vody. Nelpí na úkrytech. V tocích rád migruje po proudu, takže se v revíru neudrží. Po delším pobytu v přírodě tzv. „zdivočí“, a pak se způsobem života nijak zvlášť neliší od potočáka.     

Potravní návyky: Živí se podobnou potravou jako potočák. Oba druhy si tedy potravně mohou konkurovat. Duhák navíc dobře přijímá míchaná krmiva. Nebývá vybíravý, často zhltá i nástrahy určené k lovu kaprovitých ryb. Příjem potravy podstatně omezí až při poklesu teploty vody pod 5 °C.   

Rozmnožování: Většina dovezených linií se vytírá v jarním období (březen – květen) při teplotě vody 8-10 °C. Některé se však třou i v jiných termínech, např. dánský kamloops ve stejném čase jako potočák. Průměrná jikrnačka vydá 1000 – 3000 jiker. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 300 – 410 denních stupňů. Duháci jsou u nás plně odkázáni na umělý výtěr. K samovýtěru dochází zcela výjimečně a většinu nakladených jiker navíc dospělé ryby sežerou. 

Pohlavní dospívání a zrůst: Mlíčák duháka pohlavně dospívá ve druhém roce života, jikrnačka ve 2. až 3. roce. Pro potřeby umělého výtěru se využívají ryby ve věku 3 – 6 let. Tržní hmotnosti (0,25-0,30 kg) dosahuje v 16 až 18 měsících a při optimálních podmínkách i dříve.

Tabulka vzrůstu:

Stáří (rok)

1        2        3        4        5        6         8        10       12      15

Váha (kg)

0,1     0,3     0,5       1      1,2       2        4         6         8       10

Délka (cm)

15      30      35      45     50       60      70       80       90     100

Údaje jsou pouze orientační: Rychlost růstu je závislá na charakteru a úživnosti vody, na pohlaví ryby, genetických propozicích a jiných faktorech.

Imunita vůči rybožravým predátorům: Vzhledem k jeho volnému protahování vodním sloupcem je zranitelnější. Volavky, kormoráni i vydry dokážou osádku duháka v revíru z velké části zdecimovat.

Sportovní a hospodářský význam: Duhák je hlavní lososovitou rybou intenzivních chovů. Technologie jeho odchovu je dostatečně propracovaná, ztráty minimální a růst velmi rychlý. Z hlediska ekonomiky je ideálním objektem pro byznys a mnohá odchovná zařízení se jen díky poptávce po granuláčích „drží nad vodou“. Duhák se rovněž zasloužil o rozkvět soukromých revírů a oživil u nás lov na dírkách.

 

Klady

+ jedná se o původní druh
+ výrazná individualita (tvarově i barevně) – co kus, to naprostý originál!
+ pro sportovního rybáře vysoce ceněný úlovek
+ plachý a vybíravý soupeř

Klady

+ nižší náročnost na životní prostředí, na kvalitu a teplotu vody
+ relativně snadný úlovek (vysoká návratnost)
+ skvělý bojovník
+ nižší náklady na jeho "výrobu"

Zápory

- potřebuje optimální životní prostředí (čistá, chladná, kyslíkatá, proudná voda s dostatkem úkrytů)
- vysoká ztrátovost jiker při samovýtěru a mladých ryb i při vysazování
- větší náročnost chovu a s ní související cena násady

Zápory

- coby "přistěhovalec" se nesmí vysazovat do všech vod
- chybí mu individualita - ryby z jedné linie jsou obvykle barevně i tvarově stejné (často mají i deformované ploutve)
- vzhledem k vyšší žravosti ubírá potravu původním druhům

Závěrečné zhodnocení

Duhák je považován za komerční rybu, která se dá do vody kdykoli dosypat. Tím samozřejmě klesá jeho „kredit“ v očích sportovních rybářů. Svědčí o tom hanlivé přezdívky – např. granuláč, kropenatá slepice, kauflanďák, apod. Často se do revírů vysazuje jen proto, aby se „nějak“ splnila zarybňovací povinnost a členové organizací nebrblali, že není co chytat. Zkrátka je to ryba, která je určena k rychlé „sklizni“. Ale protože je vše zlé k něčemu dobré, tak díky jeho výskytu se zase více pouštějí původní potočáci. Duhák se jednou provždy stal součástí naší přírody! Dost možná, vzhledem k jeho přizpůsobivosti, v budoucnu nahradí mizícího potočáka. Může to být nutný výsledek jakési civilizační evoluce. Ale na druhou stranu je pořád lepší, když se na háčku bude zuřivě třepat cizák – duhák, než ryba žádná…

Váš názor

Komentáře prostřednictvím CHYTEJ.cz

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku

Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrován		Přispívám anonymně
Přezdívka:		Přezdívka:
Heslo:		E-mail:

Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

Maximální povolená velikost nahrávaných fotografií je 1600×1600px.

fotografie:
popis:
fotografie:
popis:
fotografie:
popis:
fotografie:
popis:

Diskuze k duelu

Středa 23. dubna 2014 v 9:13@ bergi

hlasuji pro duháka.Skoro všichni jím opovrhujete-on je v tom nevinně.Tam kde je doma je nadherným a důstojným soupeřem .Za to že tady byl ponížen na pobledlé bezploutvé porce blátivého masa on nemůže a asi by taky nejradši změnil destinaci.Máme co si zásloužíme, tak mu nespílejme-je to živý tvor.Děkuji Bohu že mi dal ještě zažít naše pstruhovky před 30ti roky-můžu vzpomínat.A letos poprvé po těch létech jsem povolenku nebral-už mě to nebavilo chytat na vodách, kde vše prošlo sádkou a není ve vodě déle než ten daný rok.

Tento příspěvek byl editován Středa 23. dubna 2014 v 9:14 uživatelem .

Sobota 19. dubna 2014 ve 22:13® FInnnp

Je jasné,že každý bude hlasovat pro Potočáka.I pro mne je Duhoň rybou druhé kategorie.Navíc bydlím pod Nechranickou přehradou kde je to jenom o Duhácích.Na druhou stranu když vezmu muškaření v Chorvatsku kde se ryby nesmí brát a Duháci mají i 70 cm.Tak je to také pěkná rybařina.

Pondělí 14. dubna 2014 v 17:02@ fotrodvody

To je uchylárna… Co takhle duel šupináč X lysec… Chlapi, běžte radši na ryby – nebo do hospody, snad jen tam se podobná témata hodí. Porovnávat dva živé tvory je rybářů nedůstojné.

Neděle 13. dubna 2014 ve 21:29® malamut

jepice> co bylo s ČOVkou, to nevím, ale potočáky a lipany tam pamatuju ještě tak před dvanácti lety, teď na dost místech dělaly podle silnice nový opěrný zdi, takže bagry rejdily řekou, jeden tam přežil dokonce loňskou povodeň, semtam se objevili kormoráni a už tam nejsou snad ani střevle, kterých byly místy hejna. Nahoře na P jsou místa, kde potočáci jsou, když jedu kolem, občas na ně mrknu, moc rybářů jsem tam nevídal, tak maj snad celkem klid. Taky pamatuju spoustu potočáků na Orlici v Potštejně a okolí, pak se začal sadit duhák a potočáci nějak vymizeli. Ale jak vidno z diskuse, některým je to šumák, hlavně, když je co chytat, ať je to cokoliv.

Neděle 13. dubna 2014 ve 21:11® jepice-zruseno

malamut> Já byl párkrát na úpě mimopstruhovce a krom lipanů tam byly sem tam docela pěkný potočáci. Teda do tý doby, než spravovali v trutnově tu čovku, pak už jsem tam byl jenom jednou :-(

Neděle 13. dubna 2014 ve 13:41® malamut

tragikomix> žádáš hezky, ale na blbým místě. Mám Úpu skoro pod oknama a pstruhovku si už hodně dlouho neberu, bylo by mi líto chytat těch pár potočáků, co tam možná jsou, jen pro zábavu.

Neděle 13. dubna 2014 v 8:12® tragikomix

Importované druhy v dosti případech vytlačí mnoho živočichů původních. Duhák pohlavně dospívá o rok dřív než potočák a tak se pomaloučku dostáváme k situaci, že potočák z našich vod začíná mizet. Myslím si, že je u potočáka a duháka i jiná spotřeba potravy za rok/kus, ale nejsem si tím jistej. Na revírech u nás ve Východočeském ÚZ je zvednutá míra pstruha na 27 cm. Řekl bych, že to je správně. Klidně to mohlo být i 28 cm! Po loňské povodni u nás nezůstala skoro ani šupina. Z běžné květnové vycházky r.2013 kdy nebyl problém za 2 hodiny chytnou 25 pstruhů z toho 22 potočáků a 3 duháky. Po povodni a nasazení JEN duháků!! už o potočáka ani nezavadíte a chycení 6 pstruhů za celý den považuji za luxusní výkon. Nebudu dodávat, že z těch 6 je 5 duháků. ŽÁDÁM: Nechte nám alespoň u nás v KRNAPU původního potočáka a duháka si dávejte někam jinam. Děkuji

Sobota 12. dubna 2014 v 19:25® Bořík

Import duháka byl jednoznačně přínosný. Zážitek z lovu to samé – když začne duhák řádit, je víc ve vzduchu než ve vodě; a ty barvičky!

Středa 9. dubna 2014 v 15:20® HaD

Palivec> S tím nesouhlasím. Srovnáváš medvěda a Nedvěda.

Středa 9. dubna 2014 ve 14:44® dam

Palivec> vždycky když jedu kolem Oravy, tak hodně uberu na rychlosti. Kdysi jsem byl pozvaný na hlavatce, o kterou jsem sice nezavadil, ale viděl jsem tři kousky opravdu velké, ostroretky kolem půl metru létaly vzduchem a vždy jen pár metrů ode mě…neskutečný zážitek. Byli jsem někde pod tím ministerským úsekem a v Podzámoku…tam jsem vytáhl parmu k 70cm :-), na jednom úseku jsem nachytal poměrně dost pěkných potočáků…v podvečer to najednou začalo všude kolem sbírat…no nádhera…o těch kormoránech slyším vždy když jedeme s Matěm na Liptov…je to škoda, krásná řeka to je

Středa 9. dubna 2014 v 10:21@ Palivec

Jak napsal sám autor v preambuli („Nyní pro změnu nabízím srovnávání nesrovnatelného“), srovnávat pstruha potočního a pstruha duhového, je nesmysl.

Zítra srovnávejme vrtačku a medvěda. Příznivce bude mít jedno i druhé.

Středa 9. dubna 2014 v 8:30® Siven Polní

cujo> To máš pravdu. Tuhle mě nemohl pochopit chlap s kaprovou děličkou – proč že nejedu na Svitavu, když nasypali duháky. S díky jsem odmítl a o to tvrdošíjněji jsem jel na Svratku. Účastnit se masakru s „mrchožrouty na telefonech“, po jejichž prutech bych klíďo přešel na druhou stranu řeky, se mi fakt nechtělo…

Jinak za mě – potok je náš, ale díky „netření“ je už vlastně taky nepůvodní. Takže v tomto 1:1, lámu nad PP hůl… Duháka vezmu domů bez rozpaků, potoka tak jednoho – dva do roka, ale loni to byl pouze jeden – z MP. Letos jsem si ale pstruhovku nevzal, protože se nehodlám dobrovolně frustrovat. Něco se v té vodě děje a není to v pořádku – potočák, lipan, hrouzci, střevle – nějak mi tam chybí samovýtěr… Kdybychom tam nevysazovali salmonidy, byla by to jelcová říčka. A kdysi byla tak bohatá – ta hejna a lipanů… A kvůli těm duhákům či námi vysazeným „péčkám“ tam nepolezu. Jsou jiná místa, škoda…

Úterý 8. dubna 2014 v 17:12® cujo

Rozhodně potočák,toho bez výjimek vždycky pouštím. Duháka když ho chytnu a je pěknej, tak si ho prostě vezmu. Vím, že je to asi špatně, ale mám u něj pocit jakési náhražky či záplaty, takového vykrmeného pašíka . . . . Radši bych do revíru sypal potočáka než ameriku. Hlavně jak je vysadijou, tak je u vody masakr a do týdne je po chytání. Bohužel nějak u nás nefrčí nějaká lhůta na rozplavání . . . .

Úterý 8. dubna 2014 v 16:13@ Palivec

dam>Byli tam potočáci a lipani. On ten úsek byl chytaný od pláně pod Párnicí výš. Když jsem začal muškařit, chytal jsem pod Párnicí, pod soutokem se Zázrivkou běžně potočáky 40+. Od kamenolomu po Kralovany je pěkná voda, ale když jsem tam byl, tak vždy sám. A zápasil jsem s kapitálními parmami. A brodění je tam velmi těžké. Přece je do velká voda a dno samý balvan. Obrovskou pecku dostala Orava otravou kyanidy nedopatřením vypuštěnými z povrchovek v Kubíně. Pamatuji na ty obrovské mrtvé hlavatky, lipany, pstruhy… A posledních cca 10 let kormorán… Tady jsou přehledy o úlovcích od roku 2008 a je to bída. http://www.mosrzkubin.wbl.sk/Spravodaje.html

Aby se v revírech DK chytilo za rok 250 potočáků? Letos tam možná zajdu. 1× Z tradice.

Naštěstí jsou revíry svazu na Podzámkem lepší. První úsek je CHaP, jsou tam pěkné ryby. Pstruh je i výš.

Tento příspěvek byl editován Úterý 8. dubna 2014 v 16:16 uživatelem .

Úterý 8. dubna 2014 ve 14:39® dam

Palivec> to snad ani nejsou úlovky z Oravy, tam skoro není nic uloveného…docela by mě zajímalo, jak se tam lovilo třeba před 10–20 lety?

Úterý 8. dubna 2014 ve 13:19@ Palivec

Duhák je často jedinou záchranou, aby ve vodě vyžrané kormorány vůbec cosi bylo.

Nedávno jsem narazil na výsledky lovu ryb na Oravě 1 (od soutoku s Váhem po Oravský podzámek, kus krásné vody, snad 30 km). Dost českých rybářů tu vodu zná. Nechtělo se mi věřit…

ÚLOVKY RÝB V LIPŇOVOM REVÍRI č. 3–2710–6–1 ORAVA 1 ZA ROK 2013 http://mosrzkubin.wbl.sk/…_2014_a5.pdf

Tento příspěvek byl editován Úterý 8. dubna 2014 ve 13:20 uživatelem .

Úterý 8. dubna 2014 ve 12:49® Robur

Dal jsem hlas duhákovi, protože je mně ho líto. Duel je vlastně o čem? O tom, že máme radší původní rybu, nebo se někomu líbí víc tečky než duha? Nebo jde o kvalitu masa? Nebo nenáročnost ryby? Pak by vlastně vyhrál duhák:-)

Úterý 8. dubna 2014 v 11:16® Draky

jepice> Myslel jsem ty linie. :)

Úterý 8. dubna 2014 v 9:07® jepice-zruseno

Draky> Máš na mysli pstruh obecný forma jezerní, potoční a mořská, nebo mezi těmi liniemi? Podle mě jsou ti pstruzi tak rozdílně vybarvení, že to snad nejde ani s určitostí rozlišit podle vzhledu.

Úterý 8. dubna 2014 v 0:37® Draky

Za me jednoznacne vyhrava potocak. Nemam ani takovou radost z ulohku duhaka, jako prave potocaka. Je pravda, ze jsem duhaka, ktery by ve svazovce plaval dyl jak pul roku nechyt, takze mam asi znacne zkreslenou predstavu, ale chytnou peknyho duhaka je mnohonasobne lehci nez peknyho potocaka. Diky tomu si pri jejich lovu pripadam jak na sadkach a neprichazi z toho takovej ten pocit prelsteni ryby.

btw: Jsou nekde dobre popsany rozdili mezi pstruhama obecnyma? Koukal jsem tady do galerie a moc tam toho neni. Docela by me to zajimalo. :)

Tento příspěvek byl editován Úterý 8. dubna 2014 v 0:42 uživatelem Draky.

Pondělí 7. dubna 2014 v 19:48® jepice-zruseno

Ten potočák je poměrně ošemetná záležitost. To, že je to původní druh a je schopen se v našich vodách množit (nebo alespoň vytírat) nemusí být vždy výhra. Nedávno tu bylo video z líhně a i tam se hovořilo o původnosti linií. Nevím, zda existuje něco podobného i u ryb, ale třeba v lesním hospodářství platí zákon, že se nesmí přenášet semenný materiál a sazenice mezi jednotlivými oblastmi a mezi různými nadmořskými výškamy, aby se různé „linie“ nezkřížily a aby stromy správně rostly. V tekoucích vodách ale mnohem radši uvidím potočáky a musím říci, že se s nimi na MP setkávám stále častěji. Duháci a siveni mi nvadí, když jsou třeba pod štěchovickou nebo když jsou krásně narostlí v Lipně. Naopak mi vadí, když jsou u nás na potoce splavený ze pstruhovky v době, kdy se ostatní ryby třou. Potočák je dle mne většinou hezčí ryba. Ale potočák bez perspektivy nasazený jen tak někam je ekologicky vzato duhák ve hnědém hávu. I když ta naděje, že se někde pomnoží, umírá poslední … Edit: Trošku v porovnání chybí posouzení kulinářského zážitku z obou druhů. U duháka je kvalita masa rozličná od „bahna bez ploutví“ po vcelu použitelné maso odrostlých větších ryb, potočák mívá masíčko trošku jiný. Navíc mívá někde zvýšenou míru, to by teoreticky mohlo být též v nevýhodách.

Tento příspěvek byl editován Pondělí 7. dubna 2014 v 19:55 uživatelem jepice-zruseno.

Pondělí 7. dubna 2014 v 18:14® Petula

David H.> Takhle jsem o tom neuvažoval,ale po dlouhém zamyšlení by to bez duháka šlo,bez potočáka si to nedovedu představit.Ale jinač mají obě ryby své kouzlo,alespoň při lovu na řekách.

Pondělí 7. dubna 2014 v 18:10® HaD

Nebo to řeknu jinak – bez duháka bych se obešel, bez potočáka by mi bylo smutno.

Pondělí 7. dubna 2014 v 18:09® HaD

Za mě jednoznačně potočák. Pokud se dají srovnat rozdílné pruty, tak určitě i „příbuzné“ ryby.

Pondělí 7. dubna 2014 v 16:48® Petula

Srovnání nesrovnatelného je ten správný název duelu.

Pondělí 7. dubna 2014 v 16:37® skwor

Tady asi hlasovat nejde. Na svazovce mám samozřejmě daleko radši potočáka, ale jarní duhákovláčka na soukromáku mě baví taky. Pstruhovku nemám, takže se s oběma druhy potkám spíš vyjímečně.