SPRO Red Arc 1030 / 1040 vs. SPRO Grand Arc 830 / 840

SPRO Red Arc 1030 / 1040

Tím pádem si celkem zodpovědně troufnu ohodnotit jeho kladné i záporné vlastnosti. Vyzdvihnout se dá na danou cenovou kategorii poměrně solidní provedení – celokovové tělo (hliníková slitina), poměrně slušné sesazení všech dílů s relativně malými vůlemi, 9 kuličkových a 1 válečkové ložisko, jemná a plynule nastavitelná přední brzda, kovová cívka v ceně. Konstrukce je jednoduchá a tak ti šikovnější, kdo si provádějí základní servis doma, ocení i to, že sborka a rozborka se provádí poměrně snadno (zkušenosti z návštěvy v servisu mě ale přesvědčily, že to rozhodně neplatí pro každého). Mimochodem, dobrý servis, který firma SPRO na našem území poskytuje, je také nezanedbatelné plus.

V praxi mě u velikosti 1040, kterou vlastním, potěšila schopnost daleko nahazovat a skvělá práce brzdy při nižším zatížení (vlasce 0,12 – 0,20 mm).
Životnost Reda je celkem solidní, pokud naviják nebudete přetěžovat, vydrží vám spolehlivě sloužit několik let – dnes výrobci o nic jiného neusilují. Rozhodně ne v této cenové kategorii. V současnosti proto už můj exemplář vykazuje zjevné známky opotřebení – méně kultivovaný chod, při velkém zatížení nemá brzda konstantní odpor (stalo se mi to jen jednou s kaprem 83 cm na feederovém prutu, ale bylo to opravdu hodně znát), místy je otlučená barva. Na to konto jsem se rozhodl ho „dorazit“ a převelel ho na takové ty "horší práce" (těžký feeder, bolenová přívlač), ale překvapivě statečně odolává.

Red Arc má i několik dnes již téměř legendárních slabin. Nejznámější je vyčnívající matice brzdy s poměrně ostrou hranou, kolem níž se některým jedincům namotávají zejména slabé pletenky a někdy i vlasce. Protože překlápím naviják rukou a standardně používám Reda s vlascem 0,22 mm, mohu říci, že jsem tento problém sice velmi okrajově zaznamenal, ale rozhodně mě netrápí.
Sem tam je někomu trnem v oku mimořádně masivní držák rolničky, pár lidem vadí kovové madlo kličky (ale dodává se k němu gumový potah) a najdou se i kritici výrazného červeného zbarvení, které navijáku vysloužilo přezdívky jako je např. Rudá krysa (někteří majitelé ovšem svůj kolovrátek takto titulují i s určitou hrdostí).
Pro mě je největším negativem skutečnost, že mezi Red Arcy není kus dimenzovaný na vyšší zatížení. Největší velikost 1040 je ve skutečnosti jen tělo 1030 osazené větší cívkou. Klidně na něm můžete alternovat cívky velikosti 30 a 40, pokud je vlastníte nebo je třeba vymámíte od majitele navijáku, který už dosloužil.
Tělo „třicítkové velikosti“ ale rozhodně není žádná „strojovna“. Je už poměrně slabé na těžkou přívlač a pokud ho budete na tuto disciplínu pravidelně využívat, bude dost rychle odcházet. Nebral bych to jako vadu, spíš jako vlastnost. Vadou je spíš absence většího navijáku v rámci řady. Je ale možné, že při kvalitě použitých materiálů (jsme v cenové relaci kolem 2500 Kč) se SPRO celkem rozumně rozhodlo netlačit Red Arc do oblasti vyhrazené navijákům jiné cenové a kvalitativní úrovně.
Pokud byste tedy chtěli cosi „redarcovitého“ používat na sumcovou přívlač, dejte přednost původní předloze Red Arcu, kterou je naviják Ryobi Zauber. Ten se mezitím vydal vlastní cestou a je sice dražší, ale zato bytelnější.

Velikost 1010 se mi u Reda zase jeví jako zbytečně malá. Cívka je už moc úzká, dost se pak kroutí vlasec a tak třeba i pro UL přívlač je lepší sáhnout po modelu 1020. Z tohoto pohledu se nabízené velikostní spektrum jeví jako ještě užší.

Protože tady padla čísla jednotlivých velikostí, podíváme se na to, jak to s nimi v reálu je. Všechny Redy jsou červené, mají kovové tělo, 9 + 1 ložisko, jednotný převodový poměr 5,2:1 a následující kapacity cívek:

1010   100 m vlasce 0,23 mm
1020   100 m vlasce 0,28 mm
1030   150 m vlasce 0,28 mm
1040   150 m vlasce 0,33 mm
1041   150 m vlasce 0,18 mm

(1041 je kód pro matchovou verzi navijáku, která disponuje mělčí cívkou)


Závěrečné shrnutí je jednoduché. Pokud potřebujete slušný naviják za rozumné peníze, nemáte námitky vůči jeho vzhledu a nehodláte ho nijak přetěžovat, je Red Arc stále dobrou volbou. Zvlášť teď, kdy se doprodává a cena místy klesá i pod 2000 Kč.

SPRO Grand Arc 830 / 840

Ať už si říká kdo chce co chce, Red Arc byl úspěšný model navijáku a prodaly se jich v Evropě i u nás hromady. Na takový úspěch je třeba navázat a proto firma SPRO postupně začala vyvíjet různé odvozené verze a nástupce. Původní Blue Arcy a Black Arcy byly spíše okleštěnými levnějšími kopiemi Reda (i když za svou cenu nabízely skutečně dost). Opravdoví nástupci se ale objevili až v letošní sezóně a doslova se s nimi roztrhl pytel.
Ačkoli původní Red Arc se ještě prodává, na jeho místo se vydrápal ložiskově stejně vybavený Gold Arc následovaný modely Grand Arc, Zalt Arc nebo Sports Arc.
Filozofie byla při projektování následníků jasná – ponechat všechno dobré a zaměřit se na odstranění nejčastěji kritizovaných prvků. Nové Arcy jsou proto postaveny na těle původního Red Arcu, ovšem s celou řádkou vylepšení. Zejména designéři se hodně vynasnažili, aby nové modely svým vzhledem ladily oku a lákaly zákazníky ke koupi.

Pojďme se teď podívat, co všechno se změnilo. Prohlédneme si nový Grand Arc s označením 830 (8 ložisek, velikost 30 – něco jako 3000).

Protože se ty nové klony liší v zásadě jen některými designovými prvky a výbavou (např. počet ložisek), většina toho, co zde bude řečeno, platí pro celou novou generaci Arců. Základ těla je v podstatě u všech stejný a stejně tak i rozměry cívky. Veškeré cívky navzdory různému zbarvení a tvaru odlehčovacích otvorů jsou zpětně kompatibilní se starší generací, takže není problém napasovat na Grand Arc 830 cívku z Reda 1030 nebo 1040 a naopak. Můžete je čile prohazovat napříč celým spektrem velikostně si odpovídajících Arců. Kapacity jsou rovněž v podstatě stejné jako u starší generace.

Zmínil jsem design – u Reda často napadanou záležitost. Tady se zapracovalo mocně. Nové barvy a druhy povrchové úpravy, jiné otvory v cívkách, zkrášlení povrchu navijáků ploškami s uhlíkového vlákna (praktický význam nulový, ale vypadá to dobře), nový tvar kličky s ramenem z uhlíkové tyčky a úchopem z nestudícího plastu typu EVA (taková ta tuhá mechovka).

Černozlatý Gold Arc vypadá nejluxusněji a asi i nejlépe, Grand Arc zase sází na agresivní kombinaci černé a červené. Pozornost na sebe strhává zejména rudé rameno překlápěče. Tentokrát se rozhodně jedná o naviják, na němž se zalíbením spočine nejedno oko a kritici budou mít daleko těžší najít si na něm nějaké estetické mouchy.

Mě ale zajímala spíš konstrukční stránka navijáku. Zlepšilo se něco? Prohledal a porovnal jsem obě těla a základ mi přijde stejný. Mírně klesl převodový poměr (na 5,1:1 u velikostí 10 a 20, na 5:1 u velikostí 30a 40), což svědčí o tom, že převodové soukolí je zřejmě nové. Na chodu se to pocitově nijak výrazně neprojevilo, rozdíly mezi jednotlivými kusy převyšují rozdíl mezi starou a novou řadou navijáků.

Daleko větší změnou je ale konstrukce rotoru. Jeho hmota je poněkud jinak rozložena (zejména ve spodní části) a pocit z rotace navijáku se znatelně zlepšil. Podle mě je toto největší zaznamenatelné plus, které pocítí každý nový majitel.
Držák rolničky už není ten masivní výtvor z jednoho kusu, je dělený jako u většiny navijáků a také lehčí. Rozhodně další plus.

Rameno kličky, jehož převážnou část tvoří uhlíková tyčka, je o něco delší. Máte tak delší páku a mírně se zlepšil pocit z ovládání navijáku. Průšvih je ovšem v tom, že madlo kličky (respektive jeho kovová osa) se na tuto tyčku připevní „natvrdo“ snad nalepením a zrovna u kusu, který mi byl zapůjčen, to bylo provedeno neuvěřitelně křivě. Madlo se mi díky tomu nepříjemně mele v dlani a rozhodně mě to moc netáhne brát tuhle mašinku příliš často k vodě. Není to nejspíš častý problém a byl by to navíc samozřejmě důvod k reklamaci. Věřím, že by byla bez průtahů vyřízena. Ale nejsem na výplatní listině žádného výrobce nebo dovozce náčiní a klidně se o téhle poměrně zvláštní vadě zmíním.

Samotné madlo je poměrně robustní a dal bych přednost nějakému jinému ploššímu úchopu. Tohle už ale bude hodně individuální věc a každý zájemce o některý z nových navijáků SPRO by si měl někde v obchodě jeden z nich půjčit a na zkoušku si zatočit.

Díval jsem se, jak se výrobce popral s namotáváním vlasce na matici brzdy, na který si část zákazníků v minulosti stěžovala. Docela to podle mě zvládli - směsicí drobných nenápadných změn. Nová matice je nepatrně nižší (ale fakt nepatrně), má zaoblenější hrany a zapadá do cívky nepatrně víc (zase jen o trošku). Když se to posčítá, celkově se mi jeví vyčnívající matice brzdy z pohledu možného namotání vlasce jako méně problémová než tomu bylo kdysi. Přesto si myslím, že zvětšením prstence, který matici na cívce obklopuje a větším utopením matice v jeho středu, by se problém vyřešil jednou provždy a definitivně.

Série změn na navijáku určitě ovlivnila jeho hmotnost. Protože jsem měl k dispozici stejná těla s různě velkými cívkami, zvážil jsem pouze tato holá těla zbavená cívky. Tělo starého Red Arcu vážilo 218 g, nový Grand Arc měl 211 g. I když nemám k dispozici zrovna laboratorní váhu, je vidět, že pár gramů se podařilo ušetřit a nová série je o něco lehčí.

Myslím si, že současná generace navijáků SPRO přišla právě včas, možná to mohlo být i o rok či dva dříve. Změny postihly nejčastěji kritizované konstrukční prvky starší generace a naopak v podstatě vše, co bylo dobré, zůstalo zachováno. Po technické stránce tu tedy neproběhla nějaká revoluce, největší rozdíl je na poli designu a bohužel také ceny. Zatímco Red Arc se místy doprodává i pod hladinou 2000 Kč, ceny nástupců jsou o dost vyšší a pohybují se kolem hranice 3000 Kč nebo i kousek za ní. Pořád je to ale cena odpovídající tomu, co se za ni nabízí a nová generace navijáků SPRO si určitě najde dost příznivců.

Klady

Zápory