Znalost chování této bezpochyby tajemné ryby je tedy tím prvotním předpokladem úspěchu a je nadřazena i způsobu, jak jej ulovit. Aktivita rybáře a zvolená nástraha na něj pouze navazují. Ostatně, když se podíváte do tabulek súlovky trofejních candátů, nenajdete zde jen jeden způsob, pomocí kterého byli uloveni.

 

Candát svou přítomnost na lovném místě častokrát ani neprozradí. Nezkoušejte mu proto předem prozrazovat svoji přítomnost a taktiku. A protože všichni víme, že znalosti je potřeba doplňovat, budu se i já nyní v několika následujících řádcích dotýkat věcí a témat, které jsou pro některé z Vás při lovu candáta zcela samozřejmé, pro některé snad nové a poučné. Každý rybář, který chce candáty úspěšně lovit, si musí vytvořit pro jejich lov cit. A to nejen pro lov samotný, ale i pro výběr místa, volbu nástrahy, její umístění, případně její vedení. Jednoduché okolnosti, ale v praxi velmi záludné a těžké. V podstatě někdy takové otázky bez odpovědi.

 

O úspěchu či neúspěchu lovu candáta přitom častokrát rozhoduje několik nejrůznějších okolností, spojených nejen s obecnými pravidly, ale i místními specifiky. U lovu na umělohmotné nástrahy to platí dvojnásob. Candát je jak známo ryba velice choulostivá. Podléhá nejen zraněním od háčků, ale je velice citlivý i na nešetrnou manipulaci. Po vytažení z velké hloubky nedokáže candát vyrovnat tlak a nevyprázdněný plynový měchýř mu dokáže vážně porušit vnitřnosti do té míry, že pak často dochází k úhynu. K smrti je tak odsouzeno ročně mnoho nemírových candátů. Při jemné přívlači je však při správné technice lovu i toto riziko omezeno na minimum. Důležitý je včasný zásek a následně šetrný způsob zdolávání, vylovování a manipulace s úlovkem.

Pro výše uvedené vlastnosti je lov candáta opravdu záležitostí úcty, citu a neustálého přemýšlení. A to je právě ta jediná cesta k úspěchu. Ne nahodilému, ale pravidelnému.

 

Určitým místům v řekách dávají candáti přednost, jiným se zcela zákonitě vyhýbají. Někdy se i nám stane, že rybaříme na místě na ryby chudém. Proč se tedy nenaučit bezpečně rozpoznávat už na první pohled místa atraktivní? Ne proto, že bychom se chtěli chlubit bohatým úlovkem, ale pro to nejcennější. Pro sportovní vyžití!

Rozpoznat vhodné loviště nám samozřejmě na cestě k vytyčenému cíli nepostačí. Dalším faktorem, který bezesporu úspěšnost ovlivňuje, je rybolovný způsob. Pomiňme nyní faktory denního, či nočního lovu, teploty, vlivu větru, proudění vody a mnohé další. Důkladná znalost životních zvyků ryb v závislosti na jednotlivých lokalitách a lovištích je u candáta především vysoce specifická a individuální. Přesnou znalostí úkrytů velkých candátů se asi nikdy chlubit nemůžeme. Na druhou stranu, kdo by se těmito znalostmi svěřoval všem ostatním rybářům.

Sledujeme-li chování candáta na tekoucích vodách, musíme vycházet ze dvou základních předpokladů. Tím prvním je znalost místa jeho denního úkrytu. Tím druhým, jeho lovecký revír. V něm se candáti nezdržují po většinu dne, v něm vyhledávají potravu, v něm loví. Útoky candáta v jím prolovované oblasti směřují do seskupení velikostně menších ryb a probíhají dle předem stanoveného plánu. Obě jmenovaná místa jsou něčím výjimečná, v obou se candát nachází. Rozdíl je ovšem v šanci ulovit jej. Zatímco ve svém stanovišti candát přečkává, ve svém lovišti loví. Proto si osobně cením více ryb, které jsem ulovil a dokázal vyvést z míst jejich denního odpočinku.

 

Nelze najít univerzální recept na všechna místa, kde chceme candáta lovit. Stejně tak nenajdeme jeden univerzální způsob jejich lovu, který by platil na všech typech našich vod. Taktéž se nám nepodaří vždy a všude přimět k záběru candáta, odpočívajícího ve spleti větví mimo dobu jeho lovecké aktivity. Ano, někdy se nám podaří ulovit během rybolovu i několik candátů. Jejich žravost v určitém období dne a roku kolikrát opravdu nezná mezí. A je zcela nepodstatné v ten moment přemýšlet nad tím, proč to, co platí na candáty dnes, neplatí zcela obecně vždy a všude. To ovšem každý opravdový rybář chápe a k té zkušenosti obecné si vždy přidá tu svou.

 

Každopádně se však s Vámi chci podělit o soubor poznatků, které snad i ve Vašem archivu najdou své místo a opodstatnění.

Lov s umělými nástrahami je obecně definován v RŘ jako přívlač. Jak již samotné slovo napovídá, přívlač je založena na způsobu přitahování a vedení umělé nástrahy rybářem. Tento pohyb má za úkol napodobit pohyb různých druhů rybek nebo vodních živočichů, kteří jsou přirozenou součástí potravního řetězce dravých ryb, tedy i candátů. Přívlač můžeme na základě váhy nástrahy rozdělit na dvě kategorie - lehkou a těžkou. Pomocí lehké přívlače lovíme menší dravce, jakými jsou okouni, pstruzi, menší štiky a candáti. Na těžkou přívlač používáme tvrdší prut. Samotná tuhost prutu je přímo úměrná lovené rybě a použité nástraze. Nejpoužívanějšími nástrahami pro lov candáta jsou díky své, především finanční dostupnosti, nástrahy z měkké gumy – twistery.

Jedná se o smysluplnou alternativu při výběru umělých nástrah určených pro lov candáta přívlačí. Mnoho rybářů je pro jejich cenovou dostupnost, širokou škálu barev a tvarů, favorizuje před ostatními umělými nástrahami. Dalším důvodem jejich preference před ostatními typy umělých nástrah je jejich všestrannost použití. Můžeme pomocí nich lovit ostnaté rytíře na všech typech vod, v různých ročních obdobích a také na mnohých revírech doma i v zahraničí. Navíc mnoho rybářů lovících přívlačí našlo zalíbení ve tvaru jejich těla, které je zakončeno, zvláště pro candáta, velmi lákavým ocáskem.

Ocásek ve tvaru otazníku, nebo lopatky daleko lépe pracuje a srovnávat jej se zakončením tvrdé vláčecí nástrahy, např. woblera, by bylo nošením dříví do lesa. Možná i pro tuto vlastnost většina našich specialistů preferuje při lovu candáta měkké „gumové“ nástrahy. Není se čemu divit. Mnozí menší i větší candáti věří nástraze vyrobené z měkčeného plastu více, než tvrdším nástrahám.  Zkrátka a dobře, nástrahy určené pro lov dravých ryb, vyrobené z měkčených plastů, dnes neodmyslitelně patří k základnímu vybavení určenému pro vláčení a tím pádem i pro rybáře, kteří se za candátem vypravili.

U twisterů je velmi důležité, aby byly konstrukčně, ale i barevně promyšlené a odolné. Twistery vyrobené z příliš měkkého plastu jsou po několika záběrech candáta zcela nepoužitelné. Odolnost twisteru poznáme velmi jednoduše podle toho, kolik zastrčení háčku vydrží bez úhony. Ty, do kterých můžeme opakovaně zastrčit háček, a zůstanou téměř zcela bez poškození, vydrží i několik ataků dravce.

Každý, kdo poznal záběr candáta na twister, bude jen těžko tuto nástrahu vyřazovat ze své výbavy. Podívejme se nyní společně na její stavbu. Základní podobu twisteru tvoří tělo a ocásek. Ten je zároveň častokrát označován, jako jeho nejdůležitější část. Většina u nás prodávaných twisterů má tělo červovitého tvaru s nápadně dlouhým plochým ocáskem. Ten tvoří v některých případech až dvě třetiny délky celé nástrahy.

 

Tělo twisteru však postupem času dosáhlo několika inovativních změn. Na trhu jsou běžně k dostání twistery s rybím tvarem tělíčka, tvarem kroužkovce, ale i gumové nástrahy, jejichž tvar těla dokonale imituje ostatní lovené vodní živočichy. Prostě tvary, barvy a velikost twisterů neznají hranic. Nemluvě o vynalézavosti rybářů, kteří dokážou pomocí několika pomůcek gumy modifikovat sami a navíc velmi úspěšně. Vynalézavost a kreativita rybářů jsou navíc velmi důležitými faktory úspěšnosti při samotném lovu candáta. Okoukané nástrahy přestávají být po čase i pro candáta atraktivní a tak je každá změna vítána. Nastražení twisteru provádíme podélným propíchnutím jeho těla háčkem, který je součástí jigové hlavy. Rameno háčku přitom zůstane ukryto v těle twisteru. Hrotem háčku vystoupíme z těla umělé nástrahy těsně před kořenem ocasu. Zakončení twisteru (ocásek, ploutvička, kopýtko) po nastražení zůstává zcela volné. Ocásek nesmí být v žádném případě omezen v jakémkoliv pohybu.

 

Po uváznutí, případně záběru je vhodné nastražení (upevnění) nástrahy vždy zkontrolovat. Ideální podobu nastražení by twister neměl ztrácet ani při nahození. V opačném případě nemáme nastražené dráždidlo, ale gumovou nástrahu, která ve většině případů ryby odrazuje. Neutuchající snaha rybářů ovšem i dnes překračuje meze začátečníkovi fantazie. Twistery jsou nastražovány několika způsoby. Tím základním, na jigovou hlavu opatřenou háčkem, nebo na prostý háček, dokonce i na jigové hlavy plovoucí, případně jako doplněk těla jiných vláčecích nástrah (nejčastěji třpytek).  Při všech těchto způsobech nastražení twister funguje velmi úspěšně. Upevnění umělé nástrahy, twisteru, je ve skutečnosti velmi jednoduché, ale v praxi se projeví až při samotném vláčení. Pokud se podaří vdechnout nastraženému twisteru život a vést ho takovým způsobem, že dokáže vyprovokovat candáta k útoku, jsme na dobré cestě.

Většina twisterů je konstrukčně sestavena tak, že ožívá až při samotné přívlači. Celý tento proces se děje dvěma základními způsoby. Pohybem prutu a otáčením kličky navijáku. Zkušený rybář lovící přívlačí nepoužívá jen monotónní přitahování twisteru směrem k sobě. Snaží se do značné míry imitovat pohyb rybičky ve vodě. Interakce mezi rybářem a lovenou rybou by tak neměla probíhat cestou pasivního přitahování gumové nástrahy, ale cestou aktivní a kreativní komunikace s vodním prostředím. I když při jednotvárném pohybu nástrahy její zakončení pracuje, dynamiky až excelentnosti pohybu twisteru dosáhneme jeho aktivním vedením.

Některé barevně nevýrazné twistery ovšem s příchodem chladnějších měsíců kalendářního roku dokážou vyprovokovat zájem candáta o nástrahu také při  jednoduchém, málo výrazném pohybu.

 

Stejně jako neznají hranic tvary, velikosti a barvy twisterových těl, neznají hranice také velikosti, případně hmotnosti jigových hlav, na které tělo twisteru nastražujeme. Velikost jigové hlavy nemusí být úměrná velikosti nastražované umělé nástrahy. Budeme se spíše řídit jinými aspekty, které samotné vláčení twisteru ovlivňují. Tím je hloubka (výška vodního sloupce) místa, kde se chytáme lovit a v případě, že se chystáme vláčet na proudné vodě, také síla proudu. Proto by se součástí výbavy rybáře mělo stát několik velikostí jigových hlav o různé gramáži.

Při silnějším proudu a větší hloubce budeme vláčet i 30 g jigovými hlavami, v mělčích úsecích zase s hlavami lehčími (např. 3 g.). Záleží také na tom, zda se rozhodneme lovit pod hladinou, ve vodním sloupci nebo u dna. Záběry candáta však mohou přicházet také jen na určitou vzdálenost, proto je dobré počítat i se zatížením pro delší náhozy, případně s odpovídající hmotností jigové hlavy pro lov ve větrném počasí. I když symbióze mezi jigovou hlavou a twisterem není přisuzován až tak velký význam, za povšimnutí určitě stojí.

Při návštěvě specializované rybářské prodejny budeme mít možnost výběru z hned několika barevných provedení jigových hlav. To stejné platí i o jejich tvaru. Setkáme se nejčastěji s olověnými provedeními, černými, zelenými, žlutými, červenými, ale také s dvoubarevnými. Některá provedení jsou navíc doplněna i napodobeninou rybích očí. Ta jsou v dnešní době stále více žádána.

 

I když je chemický signál u twisterů bez použití atraktantů téměř nulový, barva twisteru v kombinaci s barvou jigové hlavy značný podíl na úspěchu má. Spekulovat nad úspěšností této kombinace můžeme jen při lovu s twistery, které mají objemnější velikost těla a jsou vláčeny v hlubších partiích toku. Tam se do značné míry vizuální efekt barevného provedení jigové hlavy ztrácí. Prvořadým při tomto způsobu lovu tedy zůstává velikost a způsob vedení nástrahy. Menší velikosti twisterů a jigových hlav bývají vyhrazeny pro pstruhy, okouny a jiné druhy ryb menších velikostí. V těchto případech má barva jigové hlavy své opodstatnění. Dokonce má někdy výrazný vliv na úspěšnost twisterového kompletu. Některé rybáře doslova svědí prsty, aby mohli vyzkoušet téměř všechny barevné kombinace. Ano, vliv barvy jigové hlavy může být v některých případech tím rozhodujícím, co přikloní jazýček vah na Vaši stranu.

 

Čím menší je velikost jigové hlavy v poměru k tělu umělé nástrahy, tím menší je význam její barvy. Tvar jigových hlaviček nemá tak velký vliv na rychlost jejich pohybu, jako jejich hmotnost. I když statistika uvádí, že pro různé druhy dravých ryb existuje určité rozmezí rychlosti pohybu nástrahy, kterou loví a kdy jsou záběry četnější.

Při nákupu hlaviček by rybář měl dbát i na jejich na tvar. Např. při lovu, kdy chce prolovit oblast dna, by měl být twister navlečen na člunkovitý tvar olověné hlavy. Ta mu pak bez větších problémů umožní hladce klouzat po dně a oproti háčkům s kulatou olověnou hlavou uvázne nástraha jen zřídka. V obchodech s rybářským zbožím narazíte na jigové hlavy s již zmíněným kulatým a člunkovitým tvarem, na hlavičky ve tvaru koníka, rybičky, kapkovitého tvaru a mnohé další. U některých je navíc vizuální efekt zvýrazněn plíškem.

Charakter pohybu nástrahy má u candáta nejvyšší význam při spouštění impulsu útoku. Proto někteří výrobci jigových hlav neustále vymýšlejí nové a nové tvary, barvy a systémy upevnění háčku na hlavičku. Jedním z posledních modelů v této oblasti je spojení háčku a olověné hlavičky pomocí kroužku. Ten umožňuje pohyb háčku nezávisle na pohybu vlastního těla jigové hlavy. Na jedné straně klasika, na straně druhé pokus o dokonalost. A co v případě, že se rozhodnete lovit v lokalitě s častými vázkami? Opatřete si jigové hlavy s chráničem proti uváznutí. Ano i takové jsou dnes dostání. Mezi nejpoužívanější ovšem patří kulovitý tvar hlavy s válcovitým prodloužením. Na něm najdeme ostrý zobáček, který po navlečení twisteru zabraňuje jeho spadávání. Tyto jigové hlavičky po léta nesou označení ,,americké“. Používány jsou i jigové hlavy, které jsou vodorovně zploštělé. Ty, v kategorii lehčích gramáží, zpomalují klesání nástrahy. Hlavičky tvaru podstavce naopak způsobují, že se twister při klesání a dopadu na dno postaví ocáskem nahoru. To může v některých případech a zvláště u méně motivovaných ryb vyvolat jejich zájem o nástrahu.

 

Ale ani skutečně účinná vláčecí nástraha tohoto typu není a nemůže být přesnou kopií přírodního vzoru. Je to pouze nosič možných potravních signálů.

 

Twistery bych proto přiřadil do kategorie nástrah nadprůměrným spouštěcím mechanismem. Zvláště tehdy, když se na jejich vývoji a možných úpravách podílí samotní rybáři. Nemyslím si však, že by tvar jigové hlavičky měl výrazný vliv na samotnou výkonnost umělé nástrahy. Do jaké míry tedy zvyšují dráždivý efekt twisteru je tedy velmi spekulativní. Důležitým a prvořadým zůstává barva, velikost a technika vedení nástrahy. A tom zase někdy příště.

 

Text: David Starnovský - Johnek

Foto: autor a Osprey