A proč právě tloušť? Jednoduchá otázka, na kterou existuje zcela jednoduchá odpověď. Poslední tři roky si vedu relativně podrobnou statistiku o všech rybách, které chytím a když jsem si to tak přes zimu sesumíroval, tak jsem zjistil, že právě tloušti tvoří převážnou část mých úlovků na řece. Nepočítal jsem to přesně na desetiny procenta, ale hrubým odhadem je to někde mezi 80 - 90 %, což už, jak jistě uznáte, dává důvod proč se zaměřit právě na tyto krásné a bojovné ryby.

 

 

Moje výzbroj

Výběr padl na prut Pezon&Michel Redoutable Bass v délce 210 cm s vrhací zátěží 2 – 7 g. Mám ho již druhým rokem a jsem s ním spokojen. Za málo peněz celkem dost muziky. Mám sice raději ostřejší pruty, ale vzhledem k tomu, že lovím na menší řece a většina záběrů přichází velmi blízko břehu, tak ocením právě jeho semiparabolickou akci. Proutek mám osazený navijákem Team Dragon FD720 iX, na kterém je navinut monofilní vlasec o tloušťce 0,14 mm.

Přestože jsem příznivcem tvrdých nástrah, tedy třpytek a woblerů, chtěl jsem dát možnost i twisterům a hlavně jsem chtěl poprvé vyzkoušet i tolik vychvalované smáčky. Nakonec se ukázalo, že to nebyla až tak špatná volba.

 

Výprava první

Jak je již výše zmíněno, dostal jsem se poprvé k vodě až 8.7. To už má za sebou většina rybářů několik výprav na dravce a někteří již nemají pomalu kde zapisovat docházku, ale to tento rok není můj případ. K vodě jsem dorazil kolem páté hodiny ranní. Bylo až překvapivě chladno, teploměr doma ukazoval něco mezi sedmi a osmi stupni Celsia, ale z mlžného oparu vykukující první paprsky slunce naznačovaly, že bude krásný slunečný letní den.

Už předem jsem byl rozhodnutý, že dnes půjdu po levém břehu řeky, na kterém je přeci jen více zajímavých míst. Leč bohužel jak se již stalo tradicí, na cestě k nejnadějnějším místům je třeba si dávat pozor, aby člověk nešlápl do některého z lidských exkrementů, jelikož tento úsek řeky těsně sousedí s rozlehlou štěrkovnou a místní lovci berou břeh řeky jak mobilní toalety a vůbec se neuvědomují nebo spíše je to vůbec nezajímá, že pro někoho je právě řeka tím oblíbeným revírem, kam si chodí zarybařit. Těmto lovcům imponuje jediná ryba a tou je kapr, který se k jejich smůle v tomto úseku řeky nevyskytuje a tudíž pro ně řeka absolutně ztrácí význam.

To jsem ale odbočil od tématu, teď zpátky k lovu. První dvě hodiny lovu jsem nezaznamenal žádný kontakt s rybou, přestože jsem vystřídal několik v minulosti již úspěšných míst a vyzkoušel snad všechny možné nástrahy. Všiml jsem si, že je v těchto místech větší nános bahna než v letech minulých, což asi způsobily povodně. Je možné, že se ryby přesunuly jinam nebo je velká voda spláchla do dolních partií řeky, kam už nechodím. Určitě se sem v průběhu sezony ale ještě vrátím a budu doufat, že voda usazené sedimenty během léta aspoň částečně odplaví a ryby se sem vrátí.

 

Mám před sebou asi ještě dvě hodiny, takže se postupně přesunuji dále proti proudu. V jednom místě, kde bych podle letitých zkušeností čekal štiku, se mi na prut pověsil pstruh duhový o délce 29 cm. Není to žádné monstrum, ale i přesto jsem na něj vejral jako na zjevení. Nikdy jsem totiž neslyšel, že by se v této části řeky někdy nějaký granuláč chytil. Zřejmě sem připlul s velkou vodou. Snad se mu tu zalíbí a ještě se s ním setkám, až trochu povyroste.

Tato příhoda mě trochu nakopla, ale i tak jsem stále přemýšlel, kam mohli všichni tloušti zmizet. Nebylo po nich ani vidu ani slechu a přitom poslední roky byla ve vodě k vidění hejna tloušťů čítající i několik desítek kusů (převážně tedy kusy do třiceti cm) zcela běžně a teď nic. To byla pro mě novinka. Zbývá už mi necelá hodinka lovu a tak se pomalu přesunuji dále proti proudu směrem k lávce přes řeku, která mě převede zpět na pravý břeh řeky, kde ukončím svou dnešní pouť. Vzhledem k neustálé se krátící době, kterou mohu ještě lovu věnovat, usilovně cestou přes pole pátrám v paměti, která místa má ještě smysl aspoň na pár chvil navštívit a která si musím nechat na příště. Cesta přes řepkové pole ubíhá pomalu a tak mi zbývá čas už jen na čtyři fleky.

Nakonec se na mě usměje štěstí na druhém z nich. Už se chystám vytáhnout čtyřcentimetrového smáčka z vody a jít dál, když v tom přijde rána a prut se ohne jako luk. Hned poznám, že mám na prutu slušnou rybu. V zápětí se na hladině převalí krásný zlatý válec, který si to okamžitě šine zase ke dnu, ale brzy mu dojdou síly. Normálně bych ho vylovil rukou, ale vzhledem k příkrému břehu musím použít podběrák. Než ho však stihnu vytáhnout z batohu a rozbalit, tloušť sebere poslední zbytky sil a zajede do vázky pod vymletý břeh. Naštěstí se mi ho po chvilce podaří z vázky vyvést a nyní mi už nic nebrání ho klidně navést do podběráku. Ryba má rovných 40 centimetrů a krom toho, že jí chybí pár šupin na boku, je ve skvělé kondici.

 

Je to můj největší tloušť chycený přívlačí a navíc na smáčka, což je nástraha, která má u mě právě dnes premiéru. Dál už nic nechytím, ale i tak jsem nakonec spokojený.

 

Výprava druhá

Tak nevím, zda má smysl se o této vycházce vůbec zmiňovat, ale pár napsaných slov navíc mi nijak neublíží. Původně jsem se vydal na chvilku k vodě před prací, ale nakonec jsem vydržel chytat cca 2,5 hodiny. Bohužel to nebylo díky tomu, že by ryby braly jako urvané z řetězu, ale právě naopak. Nechtěl jsem od vody odejít jako bezrybka a proto se zdržel více, než jsem původně zamýšlet, ale ani to nepomohlo.

Nakonec tato vycházka byla absolutně neúspěšná, ale i to k rybařině patří. Aspoň jsem zjistil, jak se řeka v tomto úseku změnila po povodních a musím konstatovat, že podle mého názoru to řece pomohlo, i když podle toho, že jsem nic neulovil, by se dalo mluvit spíše o opaku. Ale budu doufat, že až se sem vrátím, tak to již bude lepší.

 

 

Výprava třetí

Po předchozích dnech byla řeka zvedlá a zakalená, tak jsem se rozhodl, že tentokrát půjdu zkusit podráždit tlouště na jeden nedaleký náhon, i když mi bylo jasné, že i ten na tom bude podobně. Z předchozích let vím, že je tam tlouštů dostatek. Jejich velikosti nejsou nijak závratné, ale už jsem si chtěl konečně zase slušně zachytat. Jak už tak u mě bývá zvykem, tak hned na prvním fleku jsem urval nástrahu, ale to mě nijak neodradilo v dalším lovu. Prvními rybami dne byli dva dlaňoví okouni. Na dalším, asi nejnadějnějším místě, jsem dostal ránu do prutu, ryba okamžitě vyrazila směrem po proudu, kam jsem ji však nemohl pustit, jelikož asi tři metry ode mě byl přes celou šíři náhonu vyvrácený strom. Nakonec jsem rybu zastavil a obrátil na poslední chvíli. Přitom jsem ji prvně zahlédl a hned jsem poznal, že se nejedná o vytouženého kapitálního tlouště, ale o bolena střední velikosti.

Souboj trval cirka minutku a ryba dlouhá 49 cm byla na břehu. Velmi mě potěšila, jelikož to byl první bolen chycený na přívlač a navíc na tento náhon moc rybářů nechodí, takže snad bude mít šanci ještě povyrůst. To mi dodalo sílu do dalšího lovu. Vydržel jsem mrskat vodu asi ještě další dvě hodiny, ale kýžený úspěch to nepřineslo. Na břeh už se podívali jen další tři pidi okouni, několik dalších ryb mi spadlo a plno záběrů jsem neproměnil. Vypadá to, že tloušti jsou z mých oblíbených vod pryč.

 

Výprava čtvrtá

Tuto vycházku jsem po dosavadních neúspěších nasměřoval do míst, kam prakticky nechodím. Mám to dál, než by se mi líbilo, je zde mnoho vázek (což jsem si potvrdil ztrátou několik nástrah) a taky neskutečně mnoho krvelačných komárů. Ale donesly se ke mně zvěsti, že se právě v tomto úseku řeky chytají často tloušti kolem půl metru délky, které místní lovci neocení, jelikož je neloví cíleně, ale chytají je při lovu kaprů. Rozhodl jsem se proto tuto skutečnost ověřit. Je-li to pravda, můžu čekat skvělé zážitky.

Bohužel se mi zvěsti nepotvrdily. Vydržel jsem vodu mrskat cirka tři hodiny, ale rybu jsem na břeh nedostal, i dkyž jsem vyzkoušel snad všechny možné nástrahy. Dva záběry jsem promarnil, navázal jsem oční kontakt s dalšími dvěma rybami, ale nic víc. Domu se vracím unavený, zpocený a o litr krve chudší, ale ani to mě neodradí od dalších pokusů. Příště jim ukážu:-)

 

Výprava pátá

Tato vycházka mě zavedla do stejných míst jako výprava první. Bohužel tentokrát jsem neměl vůbec kontakt s rybou. Částečně bych to přikládal náhle změně počasí, ale hlavní vinou budou asi mé levé ruce. Jinak si totiž nedokážu vysvětlit, že za pět vycházek, tedy asi 15 hodin čistého lovu, jsem chytil jen jednoho tlouště. Vypadá to, že asi vyrazím jeden den s plavačkou a zkusím si aspoň takhle ověřit jejich přítomnost.

 

Výprava šestá

Nakonec jsem se rozhodl ještě plavačkové intermezzo odložit a vyrazil opět s vláčecí sestavou. Opět jsem zavítal na nedaleký náhon a hned během první náhozů se mi na malého tvistříka pověsil konečně zase tloušť, tedy spíše tlouštík, ale i tak mi to dodalo novou naději do dalšího lovu. Přeci jen zde asi zůstali a byla jen otázka času, než se opět setkáme. Bohužel mi dobrá nálada nevydržela dlouho a během dalších cirka tří hodin lovu jsem chytil jen pět okounků. Několik ryb se vyplo a mnoho záběrů jsem promarnil, takže mi nezbylo než doufat v to, že mezi nimi byla i další zlatavá torpéda.

Po zpáteční cestě jsem se z čistého zoufalství rozhodl navštívit jeden flek, kde jsem všeho všudy byl na rybách jen jednou a nic tam nechytil. Když jsem si po několika minutách prošlapal cestu dvoumetrovými kopřivami a další bujnou vegetací, stanul jsem na vnitřní straně říčního zákrutu a pomalu se propadaje do nánosu bahna jsem nahodil smáčka do tišiny u protějšího vymletého břehu. Prakticky hned následoval lehký drbanec, ale ryba na háčku neskončila. Opakovalo se to ještě několikrát, ale neznámý lovec to nikdy nedobral pořádně. Při velikosti smáčka (4 cm) to stejně asi nebyla ryba, která by za to stála.

Slunce již bylo vysoko nad obzorem, mě pekelně bolela záda, ale přeci jen jsem do karabinky ještě na posledních pár hodů zapnul malou zlatou rotačku s červenými a černými tečkami imitující zřejmě pstruha potočního a vyplatilo se. Rotačku jsem pomalu vedl středem toku a v tom přišel záběr. Nebylo třeba ani nijak moc přisekávat, ryba a proud to udělaly za mě. A byl to konečně zase tloušť někde kolem třiceti centimetrů.

 

Rybu jsem během pár vteřin zdolal, vylovil a s hřejivým pocitem zase pustil zpět do jejího rodného živlu. Už jsem mohl jít spokojeně domů, ale něco mi říkalo, že mám ještě chvíli setrvat. Několik dalších hodů vyznělo na prázdno, ale pak přišel prakticky ve stejném místě další záběr. Ryba bylo o něco bojovnější a bylo to zase tloušť a k tomu ještě o chlup delší než ten předchozí. Pro někoho jsou to čudly, o kterých se není třeba ani zmiňovat, ale pro mě měli oba v tu chvíli cenu zlata. Ještě jsem na místě chvíli setrval, ale nic dalšího už jsem nechytil.

 

Výprava sedmá

Je téměř polovina října a já se po více než dvou měsících zase dostal na ryby. Na jednu stranu mám radost, že jsem opět u vody, na druhou stranu mě tíží myšlenky, že už je to bohužel asi naposled v tomto roce. A i kdybych se přeci jen k vodě do konce roku dostal, už bych určitě nešel cíleně na tlouště, ale zaměřil bych se na královnu našich vod.

Pln odhodlání a nadšení jsem si to mašíroval k vodě a po pár minutách chůze jsem stanul na břehu oblíbené řeky. I přesto, že bylo krásné slunečné podzimní odpoledne, nikde nebylo ani živáčka. Voda v řece už byla krásně čistá a plavalo v ní dost listí. Vsadil jsem tedy na gumové nástrahy v domnění, že nebudu tolik váznout. Bohužel už toho listí bylo více, než by bylo záhodno. I přes tuto nepřízeň jsem vydržel mrskat vodu přibližně tři hodiny, ale jeden jediný záběr, který jsem za tu dobu zaznamenal, jsem stejně neproměnil.

 


 

Závěrem jen mohu říct, že i přesto, že jsem se dostal k vodě mnohem méně, než jsem chtěl, tak i těch sedm vycházek stálo za to, přestože jsem prakticky nic nechytil. Z každé vycházky jsem se sice vracel unaven, ale na druhou stranu jsem vždy i načerpal nějaké nové psychické síly, o které sice vždy následující pracovní den přijdu, ale pro tu chvíli to stojí za to.

Bohužel mě mrzí zjištění, že i přes neustále rostoucí počet ČOV (čistírna odpadních vod) spadá voda v mé oblíbené řece do III. až IV. třídy jakosti povrchových vod.

Aby bylo jasné, co to znamená, tak podle ČSN 757221 z roku 1998 „Klasifikace jakosti povrchových vod“ se dělí povrchové vody podle stupně znečištění do pěti tříd takto: I. třída – neznečištěná voda, II. třída – mírně znečištěná voda, III. třída – znečištěná voda, IV. třída – silně znečištěná voda, V. třída - velmi silně znečištěná voda. Budu doufat, že se co nejdříve vyplní optimistické předpoklady a bude docházet k postupnému zapojování dalších ČOV, které snad přispějí ke zlepšení jak stavu jakosti vody samotné, tak i k celkovému zlepšení životního prostřední v okolí všech řek, říček a potůčků a vytvoří se tak důstojnější podmínky pro život vodních tvorů v jejich přirozeném prostředí.

 

Text i foto: Tomáš Inspektor - inspo

 

 


Poznámka redaktora: Dlouho jsem váhal, zda tento článek umístit jako hlavní nebo jako čtenářský. Autor si s ním dal docela dost práce, i když  v podstatě „ jen“ popisuje průběh několika často ne příliš zdařilých vycházek.

Pak jsem si uvědomil, že podobně „úspěšných“ může být spousta dalších rybářů a připomnělo mi to i dobu mých začátků, kdy pro mě byl tloušť ryba přívlačí prakticky neulovitelná. Z článku navíc dýchá radost i z takovéto skromné rybařiny a na mě osobně působí sympatickým dojmem.

Pokusím se ještě přidat malý komentář na téma: Co se dalo dělat líp. Je poněkud odvážný, protože danou vodu ani autora článku osobně neznám. Ale snad těch mých pár postřehů navýší informační hodnotu textu nebo se stane předmětem diskuze.

 

Řeka postižená povodní má obvykle redukovanou obsádku a poté, co se na sterilní čerstvě obnažené dno začne vracet bezobratlý život, mají zbylé ryby potravy celkem dost a nestartují 24 hodin denně po všem, co se kolem nich hýbe. Někdy nestartují vůbec a po umělých nástrahách zejména. Potom hodně záleží na výběru denní i roční doby, stavu vody v řece, její čistotě, změnách počasí a podobně. Často zjistíte, že ryby, které jsou v odpoledních hodinách zcela netečné, zázračně ožívají se soumrakem nebo překvapivě poctivě berou v pět hodin ráno a navíc jenom někde. Každopádně může být velmi těžké zabodovat a pomýšlet na uvláčení půlmetrového jedince v klidnějších partiích toku můžete tak dva tři dny v roce a to nikdo neví, které dny to budou.

Rybář proto musí pečlivě vybírat stanoviště ryb, nahazovat přesně do nich a vyhýbat se „sterilním“ úsekům, kde ryby nejsou nebo neloví. Na 90 % plochy řeky nedostane často záběr ani prvoligový závodník v přívlači. Je proto třeba vytipovat nadějná místa a detailně se jim věnovat. Tloušti například rádi postávají v těsné blízkosti břehů (pokud tam jsou hustější porosty) a střed řeky může být relativně „mrtvý“. Lepší vyhlídky pro lov přívlačí nabízejí proudnější úseky, ryby tu reagují živěji a s větší razancí.

Pokud jde o výběr nástrah, tloušť je vzrušivá ryba, která poměrně intenzivně reaguje na moment překvapení – často už na dopad nástrahy. Miniaturní rotačky a wobblírky jsou zejména v létě o dost úspěšnější než měkké nástrahy, prochytají větší plochu, víc dráždí a při prudkých kontaktech s rybou, která po nich chňapne, je daleko snadnější záběr proměnit.

Lov na gumy včetně smáčků vyžaduje čistší vodu (viz foto níže) a správně naladěné ryby. Já lovím nejvíc tloušťů na smáčky zhruba od srpna, kdy doroste tohoroční potěr do "smáčkové velikosti" až do konce listopadu. Nikdy neulovím velký počet ryb (také se o to nesnažím), i když to často bývají pěkné kusy přes 40 cm.

 

Pokud jde o nástrahy, pak rotační třpytka je dráždidlo a neimituje nic – ze všeho nejméně potočáka, kterému se červené tečky objeví až docela pozdě během života. U rotačky je důležité jak pracuje, jak výrazný odpor klade vodě (s tím souvisí i míra vyvolávaných vibrací) a jak je vedena. Barva je sice důležitá, ale tak nějak v celkovém odstínu (lesklejší, matnější, s tmavou kresbou, barevnou kresbou, do červena, do žluta). Proto také hodně lidí upravuje barvu křidélek lihovými fixy a obvykle to bývají pěkné čmáranice – jenže rybám je to na rotujícím lístku jedno. Jde o ten celkový dojem.

Zmíněný vlasec 0,14 mm (v reálu u většiny výrobců ještě silnější) může být pro práci s nejmenšími rotačkami a smáčky 4 cm (opět zmíněno v textu) pořád ještě silný. U malých rotaček bych se vyhnul používání karabinek s obratlíkem, vyzkoušel velikosti 0 a 00 a také rotačky s úzkým křidélkem typu Aglia Long.

 

 

No a nakonec je třeba pamatovat na to, že každou návštěvou u vody si ryby školíme. Tam, kde se opakovaně chytá na rotačky, je ryby ignorují, kde jeden rok uspějete se smáčky, mohou ryby v další sezóně dávat přednost twisterům a podobně. Anebo neochota ryb nechat se lovit na přívlač postupně narůstá.

To, že lov tlouště má svoji logiku, kterou je třeba pochopit a že někdy na jemnosti vůbec nezáleží, doložím následujícím snímkem.

 

Nejedná se o náhodný úlovek, spíš bych použil slovo nechtěný. Tloušť byl chycen na Rapalu Jointed 13 cm při pokusech o ulovení sumce a zdaleka nebyl jediný. Zatímco někde potřebujete rotačku 000 na desítce vlasci, jinde a jindy nevíte, jak velkou nástrahu použít, aby ji tloušti nechali na pokoji. Ale v kontextu podmínek dává oboje smysl, jen je třeba pochopit, jak věci fungují a počítat s tím, že co platí někde, jinde platit nemusí.

 

 

Poslední můj komentář bude patřit očekávání spojenému se stavbou čističek. Výrazné vyčištění vod má paradoxně za následek pokles množství organických látek v toku, omezení nárůstu řas, následně i dalších vodních organismů a celkové snížení produkce. Jinými slovy – ve vyčištěné řece bude ryb pravděpodobně méně.

To ale neznamená, že bych byl proti stavbě čistíren nebo měl rád špinavé řeky. Jen bych chtěl touto poznámkou připomenout, že nemá smysl čekat od zvýšení čistoty vod nějaké zázraky. Spíš než větší počet ryb jakožto kusů se po vyčištění zvýší druhová pestrost obsádky. A to je hlavní pozitivní důsledek stavby čistíren odpadních vod.

Jinak se ale potravní řetězce nedají nijak ošidit. Ze samotné čisté vody ještě nikdy nic nevyrostlo a pokles biomasy po výrazném zvýšení čistoty vody je na mnoha místech realitou.

 

M. Horáček - Osprey