Pak jednu jsem byl se strejdou na Těrlicích asi na tři dny a to byla paráda. I když jsem nechytal, bavilo mě  sedět vedle něj a dívat se jak chytá on. Pamatuju si, že vytáhnul nádhernou štiku. Měla zhruba kolem 90cm a večer jsme si ji udělali na ohni. Do dneška na to vzpomínám.

Pak jsem ještě párkrát byl s jedním sousedem na Odře, ale jak to chodí, přišla puberta a já najednou na ryby vůbec neměl čas. Pak jsem šel na vojnu, kde jsem strávil krásný rok a půl a hned po vojně jsem si šel vyřídit povolenku. Dnes mám skvělého tchána a syna, s kterými jezdíme, kde se dá. Letos v květnu jsme byli týden na Luhačovické přehradě, byla to má první akce na tak dlouho.

Odjezd byl plánován na sobotu ráno, tak už začátkem týdne jsem se začínal pomalu balit a nemohl se dočkat soboty. V sobotu ráno jsem sedl do auta a jel jsem pro tchána. On jako zkušený rybář měl těch věcí poněkud víc a měl jsem docela obavy, že to ani nevleze do auta. Nakonec se to ale vešlo a ještě kousek místa tam zbylo. Cesta proběhla bez jakýchkoliv komplikací a my po necelých dvou hodinách dorazili k chatě.

Ubytovali jsme se, zašli na oběd a hurá k vodě. Chata byla na skvělém místě. K vodě se šlo z kopce, tak to docela šlo. Na cestu nahoru jsem ještě raději ani nemyslel. Přišli jsme k vodě a hledali místo, kde se usadíme. Rozbalili jsme pruty a hurá na to, těšili jsme se na naše úlovky, protože jsme věděli, že kapři jsou tam krásní. První odpoledne jsme chytli pár kaprů, ale byli to samí malí kousci kolem 50cm.

Byl to první den, tak jsme si řekli, že to lepší teprve přijde, zabalili jsme věci a šli na chatu. Z toho výstupu jsem měl docela obavy, protože nést do prudkého kopce celou výbavu není žádný med, ale šlo to a každým dnem to bylo lepší. Přišli jsme nahoru, nachystali krmení na další den, dali jsme si pár pivek a šli spát. Ráno ve tři byl budíček, ať to stihem být do čtyř u vody. Sedli jsme si na stejné místo jako včera, zakrmili a šli do toho. Záběru bylo za celý den dost, ale zase vše tak mezi 50-60cm. A tak to šlo den za dnem. Jeden večer, jak už jsme seděli na chatě a popíjeli, tak zazněla věta: „ZMĚNA MÍSTA, RYBA JISTÁ“.

Ráno jsme změnili místo a šli jsme blíž k hrázi. Tam už tolik záběrů nebylo, ale jak přišel, tak už to bylo o něčem jiném. Chytl jsem tam svého největšího kapra 83cm a byl jsem šťastný, větší ryba už pak nikomu nepřišla, i když se tam chytali kapři okolo 80cm. Bohužel, ten můj byl moc živý, tak se mi ho nepodařilo vzít do rukou a nechtěli jsme ho déle trápit. Další kapřík, kterého jsem vytáhnul, měl 76cm a to byl bojovník. Zdolával jsem ho docela dlouho, oproti tomu většímu - ten šel ke břehu sám, ale tady ten se nechtěl jen tak dát.

No a jak to tak chodí, byl pátek, a my jsme chytali poslední den. Ten den už moc záběrů nebylo. Vytáhli jsme dva kapry mezi 60-70cm. Odpoledne kolem páté jsme zabalili věci a šli na chatu balit a uklízet, i když nebylo co, protože jsme většinu času trávili u vody. V sobotu ráno jsme naložili věci do auta a vyrazili jsme k domovu, i když se nám vůbec nechtělo.

Byl to krásný týden, počasí nám sice moc nepřálo, protože většinou pršelo, ale ryb bylo nachytáno dost, tak co si víc přát. Snad jen, že příští rok pojedeme znovu.

Teď, jak jedu někde na ryby a chytnu nějakého kapra kolem 50 cm, tak mi to připadá malinké a vracím ho vodě, vlastně skoro každou ryby vracím, protože ryby nejím. Je to divné, ale to tak.Přeji všem dobrým rybářům mnoho úspěchů a krásných ryb.