Hned jak jsem dorazil k vodě, trochu mě znepokojil zvýšený stav vody, ale nebylo to nic hrozného. Horší bylo, že nejlepší místa byla obsazena jinými nedočkavci a ve vodě před nimi již plavaly neskutečně velké splávky potahované nástražními rybkami. Nezbývalo mi nic jiného, než se odebrat na „druhořadá“ místa revíru.

Optimismus mě však zatím neopustil. Hůř mi bylo, když jsem snad na třetí nához pověsil třpytku na větev a už jsem ji nezachránil. To se stává. Navázal jsem další nástrahu a chytal dál. Stále se nedařilo dostat něco na háček, zkrátka dravci moc nebrali. Po nějaké době se objevil známý, ale bohužel byl také bez záběru. Společně jsme se rozhodli pro změnu revíru.

Našim cílem byla rozlehlá štěrkovna. Vzhledem k pokročilé denní době jsme nedoufali v úlovek candáta, ale nějaká štička by nás zde mohla potěšit. Z krátkého výslechu jednoho rybář jsme se dozvěděli, že to dnes nějak nejde. A to se nám záhy potvrdilo. Přišel nám jen jeden malý okounek. My ale přišli pro něco většího…

 

Štěrkovna u Dolního Benešova

 

Nezbývalo nám moc možností ani času, abychom si napravili reputaci a hlavně náladu. Rozhodli jsme se pro revír „poslední naděje“. Loni jsme tam nějaké štiky ulovili. Přestože nikdy nešlo o žádná monstra, věděli jsme, že je tam dost štiček a povodit si je na prutu by nám v tu chvíli bohatě stačilo. Naplnění novou nadějí jsme vyrazili opět na cestu. Přesun byl cca dlouhý 3 kilometry, takže nám ani netrval dlouho.

 

Pohled na výše zmíněný revír

 

Mělčí část revíru

 

Hladina byla klidná a voda lehce přikalená. Naštěstí zde nebylo tolik rybářů jako v předchozích letech. Jeden vláčkař po chvíli odešel a zůstal jen všem dobře známý „sporťák“, který je zde pečený vařený, a který si myslí, že mu to tu patří.

Zabral jsem hned první nadějné místo. Loni mi tu dvakrát utekla slušná mírovka a neslyšel jsem, že by ji někdo na podzim vytáhl. Vyzkoušel jsem povícero nástrah, ale opět bezúspěšně. Proto jsem se přemístil na další místo, ale ani tam jsem bohužel nic nevytáhl. Jen kolega kousek vedle vytáhl menšího okounka, tak kolem 20-ti centimetrů. Oba jsem se po chvíli přesunuli na mělčí a méně chytanou část revíru. Přineslo to částečný úspěch v podobě dvou malých okounů, které se mi podařilo vytáhnout na rotačku. Zároveň jsem ve vázkách ztratil pár třpytek.

Z neplodného lovu jsme začínali být zoufalí. Ještě tu byla poslední možnost – nedaleký jez.

 

Jez ve Smolkově

 

Nadjezí

 

Rozmýšlení nám dlouho netrvalo. Nic jsme ztratit nemohli, snad jen několik minut času. Poslední přesun byl necelých 600 metrů. Jez byl před lety upraven kvůli malé vodní elektrárně, takže už ztratil své původní přírodní kouzlo. I proto, už se pod ním nedá tak dobře chytat jako kdysi. Zvýšený stav vody nedovoloval ani částečné zabrození, takže jsme museli chytat ze břehu. Nebudu mé povídání zbytečně protahovat - zase nám nic nepřišlo. Ještě jsme několika hody proházeli i nevábně vyhlížející nadjezí, ale ani tady nám nebylo souzeno nic kloudného chytit.

Pomalu se vracíme zpět na parkoviště a přemýšlíme, kde jsme udělali chybu. Nebo nakonec chyba nebyla v nás? Žijí tu vůbec ještě nějaké dravé ryby?

Věřím, že ano, ale asi dnes nebyl jejich den. Mrzí mě, že těžko zažiji doby, o kterých mi vypraví otec či děda, kdy byly ještě vody plné dravců. Snad budoucnost nedojde tak daleko, že ryb bude ještě méně a já si budu vymýšlet pohádky o tom, kolik za mých mladých let bylo ryb…

Musím apelovat na vás všechny, co ryby nepouštíte. Zkuste někdy pustit mírovou rybu! Je to opravdu krásný pocit, když vám z rukou pomalu odplouvá tvor, nad kterým jste měli moc života a smrti. Další neskutečný pocit vás čeká, pokud tu samou rybu chytíte zas někdy později a vidíte jak roste do „krásy“. Mně se to sice zatím nepoštěstilo, ale dokážu se do toho vcítit. Však já se toho jednou dočkám. Každopádně vím, že neúspěch při loňské zahájené mě od rybolovu neodradí, jelikož takových dní zažiji v sezóně ještě spousty a už teď vím, že letos opět budu hořet nedočkavostí až se začne přibližovat magické datum 16. června!

Závěrem bych dodal, že tohle je vůbec můj první pokus napsat nějaký článeček, takže pochopím, když nebude mít zrovna kladný ohlas. Hodně zdaru u vody a zkuste pouštět mírové ryby zpět – pro začátek postačí sem tam nějakou. Však ono se to časem poddá…

 

Zdraví Tomáš Inspektor - Inspo

 

P.S.:  fotky byly pořízené až o měsíc později, takže vodní stav neodpovídá stavu ze zahájené