RYBÁŘSKÉ VYBAVENÍ

Přizpůsobujeme ho předpokládané velikosti lovených ryb. Prut volím v nejjemnější verzi a v délce cca 2,1 – 2,4 m o vrhací zátěží 1-8 g. Hodně jsem si zvykl na vláčecí prut YAD, který mi naprosto vyhovuje. K takto jemnému vybavení používám tenké vlasce 0,12 – 0,18 mm. Mou oblíbenou značkou je Raptor.

 

NÁSTRAHY

Skvělou nástrahou pro lov okounů z boatu  je smáček. Při vertikální přívlači si mohu neskutečně vychutnat celou škálu jeho vedení. Při lovu z hladiny také často používám hlubinné woblerky v menších velikostech. Rotační třpytky najdou uplatnění hlavně v mělčinách a při chytání podél břehu. Nejpozoruhodnější je, že ty největší okouny chytneme spíše jako doplňkové ryby při chytání střední druhů dravců (bolenů a candátů) – tedy na větší nástrahy ovládané hrubším náčiním.

 



 

Lov okounů z boatu

 

Teprve když je vše připravené můžeme vyplout. Důkladná příprava se vždy vyplácí.


 

Znalost členitosti dna je při lovu okounů k nezaplacení. Před napuštěním přehrady jsem chodil k řece po náspu, ale ten se nyní skrývá pod vodou. Po jeho úbočí se v současnosti plíží okouni a ze zálohy přepadávají rybičky.


 

Záběr zde na sebe nenechá čekat a zaseklý okoun brzy opouští přítmí hloubky a vyjíždí nad hladinu. Křečovitě lapá po vzduchu a zběsile šermuje prsními ploutvemi.


 

Tužší rybářské nářadí nedává dravci šanci na únik. Ani jsem si pořádně nestačil vychutnal radost z boje a okoun leží v boatu.


 

Wobler v délce osmi centimetrů se dočista ztratil v prostorné okouní tlamě, ale není se čemu divit. Ryba měří nádherných 40,5 cm! Kupodivu, hned po dalším náhozu zdolám jeho druha v délce 39 cm. Vzácný úlovek dvou velkých okounů po sobě naznačuje, že i „staří samotáři“ mají občas rádi společnost.


 

Nejpříhodnější období pro lov okounů začíná na podzim. Voda se pomalu ochlazuje a ubývá přirozené potravy. Okouni na poslední chvíli sbírají energii na zimu. Proplouvám na boatu podél břehu a hledám místa, kde se skála ostře zařezává do hlubin. Tady moc rybářů ze břehu nechytá a lodička navalená na skálu většinou ryby plaší.


 

Menší okouny celkem bez problému chytám na jakoukoli rozumnou nástrahu. Potíž je s těmi většími kousky - ti jsou vybíraví až hrůza!


 

Super nástrahou na velké okouny je hlubokopotápivý wobler. Stačí nahodit těsně ke skále, nástrahu rychle zaříznout pod hladinu a táhnout ji podél kamenného převisu. Když ucítím, že lopatka klopýtá po skále, zvednu špičku prutu a zpomalím navíjení - wobler začne stoupat nad závadu. V tomto okamžiku často pocítím lehké drcnutí do nástrahy. Stačí je lehce přiseknout a už se okoun veze…


 

Zaseknutého okouna je třeba rychle zvednout z dosahu vázek u dna. Zvýšené nebezpečí jeho uváznutí hrozí zvláště tehdy, je-li některý trojháček wobleru volný.


 

Tento kus je pořádný, ale trpělivé zdolávání začíná přinášet ovoce. Nad okounem se už leskne hladina. Blíží se závěrečná fáze souboje.


 

Hřbetní ploutev trčí nad hladinou, ale její majitel zachovává zdánlivý klid. Při vylovování rukou se však dá finále ještě pokazit, zvláště pak, má-li rybář promrzlé prsty.


 

Tenké blanky v křehké okouní tlamě se po delším boji a razantním zdolávání mohou snadno protrhnout. Pak stačí jeden divoký výpad, nepatrné povolení vlasce a… okoun je zase na svobodě.


 

Na velké okouny je hmat za čelist spolehlivý. Jen je důležité, aby se palec zdárně vyhnul všem volným hrotům háčků na nástraze. Při položení takové ryby na mokrá kolena lze dosyta obdivovat její pestrost i velikost. Tento pruhovaný krasavec měl váhu přes jeden kilogram.


 

Podzimní přívlač nabízí nejen šanci na ulovení velkých okounů, ale také romantiku zabalenou do mlh a perlových pavučin.

 



Text a foto: Milan Rozsypal + Tomáš Rozsypal