smartCHYTEJ

S feederem na kapry - proč ne? necteno

28.12.2009 | lubo OV | Feeder | Kapr obecný | 26.348× zobrazeno | hodnocení: velmi dobrý | diskuze: 61

S feederem na kapry - proč ne?Pokud jsem měl možnost před lety sledovat různé názory na lov feederem, nejčastěji jsem slýchal, že tento druh lovu byl hlavně ve svých začátcích koncem 90. let, spojován s jemnější rybařinou na řece a lovem menších ryb jako je plotice, cejn, ostroretky atd. Protože já svým zaměřením vždy tíhnul spíše ke kaprům na stojatých vodách, nevěnoval jsem tomuto způsobu lovu pozornost. Tehdy jsem provozoval hlavně plavanou a sem tam klasickou položenou.

Nainstalujte si plugin Adobe Flash Player

Situace se u mne změnila doslova přes noc, tuším  že v létě roku 2001, kdy jsem byl na rybářské dovolené na Berounce.  Řeka byla v těch místech vlivem sucha poznamenaná nebývale nízkým stavem vody, s rychlejším prouděním a hustě zarostlým dnem. Pro vyznavače plavané prostě katastrofa.

Po marných pokusech se splávkem mě napadlo, že jsem cosi četl o nějaké nové metodě rybolovu, zvláště vhodné hlavně na řeku. Nějaký „feder“, nebo jak se to jmenovalo. Matně jsem si vybavoval něco o napnutém vlasci a měkké špičce, detekující i ty nejjemnější záběry. S těmito méně než základními informacemi jsem se vydal do nejbližšího menšího rybářského krámku, doufaje, že mi tam nejen poradí, ale i patřičně vybaví. Měl jsem neuvěřitelné štěstí.  Místní prodavač o tom „jakémsi federu“ něco věděl.  Nikdy takto sice nechytal a ani na skladě nic od feederu  neměl. Zato měl  obrovskou ochotu a trpělivost.  Za dobrou hodinku mudrování jsme z mé výbavy „stvořili“ jakž-takž odpovídající „vercajk“.  Místo originálního feederového prutu jsme použili můj plavačkový match prut, který měl tvrdost špičky odpovídající přibližně  3 oz. Menší háčky, jemný návazcový monofil, obratlíky a zarážky jsem jako plavačkář měl taky a tak jsem si z obchodu odnesl vlastně jen pár krmítek, vzdáleně se těm feederovým podobajících. A taky obrovské nadšení to zkusit. Hned jsem navázal průběžnou montáž a nestačil se divit, kolik je v řece ostroretek. Ten den jsem feederu absolutně propadl bez možnosti záchrany.

Zvláště když jsem později zjistil, že na mojí „domácí“ řece jsou kromě plotic a ouklejí i parmy a ostroretky.  Časem mě bílá ryba přestala bavit a opět mě to začalo táhnout na „stojáky“ ke kaprům.  Jenže feederu jsem se pochopitelně vzdát nechtěl. Proto jsem vše přizpůsobil pouze lovu kaprů a přesunul se z řeky na stojaté vody, kterých mám ve svém okolí dostatek. Hovořím-li o lovu kaprů na feeder, mám na mysli kapry menší nebo střední velikosti. Tedy přibližně do  70 cm a 6 – 7 kg. Kapitální kusy raději vzhledem k výbavě ponechme carp-specialistům.

 

Kapr2.jpg

 

Pokud je někdo ortodoxní feederař, vyznávající opravdu pouze klasické feederové zákony a styly, možná mu naskočí při dalším čtení přinejmenším husí kůže, nebo mne třeba i prokleje :-). Ale rozhodl jsem se to risknout a popsat své několikaleté zkušenosti s tímto stylem lovu převážně na stojatých vodách.

 

1) Zapoměňte na rohlík

Nástrahy jako rohlík, chleba, oplatky, červy atd. jistě kaprům chutnají, ale ještě více chutnají i cejnům, ploticím a jiný drobným rybám. Bohužel co do počtu, mají tyto ryby nad kapry ve většině revírů mnohonásobnou převahu. Takže se často na mou nástrahu vrhly dříve, než kapr zaregistroval, že je poblíž něco k snědku.  A proč by taky s tou čipernější drobotinou závodil, když kolem je v létě dost jiných dobrot? Z tohoto důvodu jsem začal používat pouze větší nástrahy jako je klasická kukuřice (ne „bonduelka“),  obří kukuřice, cizrna, nebo velké rohlíkové boilies, jehož velikost (průměr 14 mm) jsem sispeciálně pro kapry začal vyrábět sám.

 

Nastrahy.jpg

Rohlíkové boilies, kukuřice, obří kukuřice

 

2) Zapomeňte na šrot

To samé co pro nástrahu, platí i pro návnadu. Někdo může oprávněně namítnout, že správně namíchané sypké krmení rychleji kapry přiláká k našemu místu svou vůní, zakaleným mrakem atd. A  bude mít pravdu.  Drobná zrnka šrotu ale opět přitahují hlavně „drobotinu“. Ještě před nedávnem jsem takto uvažoval i já. Přímo alchymisticky jsem míchal různé šroty, strouhanky a přísady provoněné lákavými esencemi, do kterých jsem přidával vařenou kukuřici, pro udržení kaprů na místě. Pak jsem nadělal koule a ty střílel prakem na místo lovu. Že to tak nemusí nutně být, jsem zjistil částečně náhodou, díky své lenosti. Příprava tohoto krmení mi vždy zabrala spoustu času, aby bylo vše ve správném poměru, navoněné, nadýchané, přesáté, ani mokré, ani suché, ani lepivé, ani rozpadající se. Kdo zvládá techniku přípravy správného sypkého krmení, jistě ví, o čem je řeč. A proto jsem musel ráno o hodinu dříve vstávat.

Párkrát jsem si ale přispal, pak vše honil na poslední chvíli a přípravu krmení jsem dost ošidil. Jenomže, světe div se, na kvalitě lovu se to nepodepsalo. Takto mi postupně „docvaklo“, že ta sypká složka, kterou jsem považoval za hlavní a nejdůležitější část krmení, je vlastně jenom nosná složka, abych mohl dopravit pomocí praku na místo lovu samotnou kukuřici. Pořídil jsem si tedy krmnou raketu, která na lovné místo dopraví jen tu kukuřici a funguje to stejně dobře, aniž se snížila úspěšnost samotného lovu kaprů.

 

Raketa.jpg

 

Tímto se mi podařilo velmi zjednodušit přípravu návnady (mačkání koulí jsem šíleně nesnášel ), ale i omezit zájem drobných ryb a ještě ušetřit :-). Pouze pro náplň do feederového košíku používám kukuřici smíchanou s malým (ale opravdu malým) množstvím mírně lepivé sypké směsi, aby mi kukuřice při nahazování nevypadla z krmítka.

 

Krmeni.jpg

 

3) Zapomeňte na jemné záběry

V souladu s doporučeními jsem jako mnoho jiných feederařů  začínal s postavením prutů špičkou vzhůru. Uznávám, že pro rozeznání jemných záběrů, je toto postavení asi nejvýhodnější. I při pouhém „ochutnávání“ nástrahy rybou se při této poloze rozechvěje nejen špička, ale často i  celý prut. Takže i když jsem se na špičku momentálně nedíval, tento doprovodný pohyb celého prutu mi prozradil, že se něco s nástrahou dělo, nebo děje. Toto postavení prutu mě ale brzy přešlo, když přišly první poctivé kaprové záběry. Nebýt obvyklého zachycení navijáku o vidličku, stal bych se patrně nejlepším zákazníkem obchodů s rybářskými potřebami. Kdo takový poctivý záběr kapra zažil, jistě ví, co to obnáší. Zvláště v létě a při použití moderních montáží s nástrahou umístěnou mimo háček,  se mi záběr kapra z 85 % ohlásí pořádným „kopancem“ do prutu. Prostě člověk sleduje třeba půl hodiny špičku feederu, která je bez pohybu, pak se mrkne na pár vteřin  jinam, pak zase zpět a vidí prut ohnutý do luku, bez jakéhokoliv předchozího varování.

 

zaber-kapra.jpg

Jak známo, podstatou lovu na feeder je napnutý vlasec mezi nástrahou a špičkou prutu, s žádnou, nebo jen minimální vůlí tvořenou obloukem pod vodou. Pokud se tedy kapr rozhodné nástrahu nasát a háček mu uvízne v tlamě, obvykle se po píchnutí lekne a prudkým únikem se nepříjemného háčku snaží zbavit. Běžně se stává, že mi při záběru ve vteřině ohne kapr špičku do pravého úhlu. A hlavně ti menší velmi rádi rovnou „kradou“ pruty. Z tohoto důvodu volím výhradně polohu feederu souběžně s břehem.

Jelikož chytám prakticky pouze na stojatých vodách, nemám s tím problém. Pokud ale přece jen vyrazím na řeku, kde je postavení prutů špičkou vzhůru výhodnější, bez speciální vidličky, která upevní i konec rukojeti prutu, bych si na tuto polohu netroufnul. Proto jsem si pořídil zadní vidličky, jejichž konstrukci lze využít jak pro volné položení rukojeti prutu, tak i bezpečnější uložení v oku vidličky. V každém případě je povolená brzda navijáku při lovu kaprů nutností a to při jakékoliv poloze. Znáte to. Když se ryba rozhodne zabrat, vybere si nestřežený okamžik a prut je ve vteřině vodě:-).

 

4) Zapomeňte na light pruty

Ne že by se s light výbavou nedali kapři úspěšně zdolávat, ale  upřímně – proč chodit na kance se špuntovkou? To ovšem na druhé straně neznamená, že je nutné si hned pořizovat kanón. Hovořme  tedy o vhodné výbavě v rovině feederové. Osobně preferuji MEDIUM, ale  pokud někdo chce, ani volbou HEAVY nic nepokazí. Konkrétní výběr prutu ponechám na každém dle toho, jak se kdo s určitým typem cítí.  Mně osobně nejvíce vyhovuje MEDIUM s parabolickou akcí. Možná tento typ není při nahazování tak úplně přesný jako tvrdší feedery a se špičkovou akcí, ale při zdolávání si zase mohu plně vychutnat každý pohyb ryby, který se do takovéhoto měkčího prutu přenese. A právě pro toto kouzlo zdolávání na ryby chodíme, ne?

 

Kapr1.jpg

 

5) Bez bojovky ani ránu

Někdo nedá dopustit na navijáky s brzdou přední, někdo zadní, někdo volnoběžnou, já osobně s brzdou bojovou. Právě při již zmíněných divokých kapřích záběrech oceňuji tento systém jako velkou výhodu. Napřed si před lovem nastavím páčku bojovky do prostřední polohy a pak seřídím hlavní brzdu na zdolávací sílu. Dále již s touto hlavní brzdou nemusím během lovu hýbat. Při všech ostatních operacích používám k regulaci už jen páčku bojovky. Když chci nahazovat, pomocí páčky bojovky brzdu rychle a jednoduše přitáhnu, aby mi při náhozu neproklouzla. Po nahození naopak pomocí bojovky brzdu jednoduše a rychle povolím,  aby při záběru zachytila první výpad ryby, ale přitom mi prut nevyletěl z vidličky. Výběr je na každém, co mu vyhovuje, každopádně by velikost navijáku měla být od 2500 do 4000.

 

Bojovka.jpg

 

 

6) Zapomeňte na jemné montáže

I když jsem začal chytat pouze kapry, pořád jsem ještě používal jemnější feederové montáže. Částečně pod vlivem obecně rozšířenému faktu, že  jemnější montáž je pro ryby více důvěryhodná. Ale možná i tak nějak ze setrvačnosti.  Až přibývající ztráty ryb mě celkem rychle přesvědčily, že tudy cesta ke kaprům nevede.  Pokud bylo při zdolávání dost volného prostoru, šlo takovéto montáže ještě použít. Chtělo to ale zároveň citlivou ruku, měkčí prut a kvalitní brzdu. Horší bylo, když mi něco z toho chybělo, což bývala z počátku ta citlivá ruka a později hlavně ten prostor. Ať už z důvodu výskytu blízkých vázek, nebo třeba blízkosti vlasců sousedních kolegů rybářů. Při zdolávání zamířil trošku větší kapr spolehlivě ihned právě tam a tak bylo nutno jej trošku tvrději přibrzdit. V tom případě často povolil tenký návazec, případně se kapr prostě z háčku „vyříznul“ a plynule odplul, nezřídka doprovázen několika peprnými výrazy. A to nemluvím o výrazech těch blízkých kolegů rybářů, kterým jsem při zdolávání zamotal jejich vlasce :-).

 

Kapr-montaz.jpg

Jemné montáže nejsou nutností

 

Pak mě ale napadlo, že i kapráři-specialisté používají daleko hrubší montáže, a přece mají záběry i od starých zkušených kaprů. I já proto dnes používám podobné montáže, které jsem pouze přizpůsobil jemnější feederové podobě. Vlastně se dá říct, že s klasickými feederovými montážemi už mají dnes málo společného. Jedná se o průběžnou montáž s krmítkem na kaprářském průjezdu (trubičce), pružnou zarážkou a obratlíkem, návazcem z pleténé šňůry a háčkem navázaným pro uchycení nástrahy tzv. „na vlas“ (nástraha mimo háček). Tu trubičku používám samozřejmě jednak proti zamotání, ale taky jako ochranu vlasce. Vyrábím si totiž krmítka sám z pletiva a ta mají trošku ostřejší hrany, které by vlasec mohly poškodit.

 

Sestava.jpg

 

7) Zapomeňte na malé háčky

Vezmu-li to obyčejným selským rozumem, vychází mi jednoduchá rovnice: větší ryba = větší síla = větší odpor = větší a pevnější háček. Už si ani nevzpomenu, kolik ryb se mi vyřízlo z důvodu používání malého háčku. Ačkoliv jsem cíleně lovil prakticky jenom kapry, ještě chvíli patrně fungovala již zmíněná setrvačnost, než jsem se odhodlal i v této oblasti „přitvrdit“.

Nemohu ale říct: „používejte  ten a ten typ, tohoto a tohoto tvaru“. Sám jsem nucen tvary a typy háčků sem tam měnit, podle situace. Některý typ perfektně fungoval třeba dvě sezóny a najednou mi z něj začaly ryby padat. A nepomohla žádna úprava návazců, uchycení nástrahy atd. A po změně typu se vše vrátilo do normálu. Některý typ fungoval tři roky a jiný jen pár měsíců. Jediné, co při výběru preferuji je, aby byl z trochu silnějšího drátu. Jsou pevnější, pruží jen minimálně a  při tvrdším zdolávání kapra je riziko vyříznutí menší. Na trhu je jich dostatek, aby si každý vybral ten svůj.  Já osobně v současnosti  používám háčky s očkem, zahnutým směrem ke špičce, o velikosti č. 8.

 

Hacky.jpg

 

Pro zvýšení šance na zachycení háčku v tlamě kapra se mi rovněž velmi osvědčilo používání tzv. rovnátka. Jedná se vlastně o kousek silikonové bužírky, převlečené z poloviny přes háček.  Zároveň  toto rovnátko přispívá i k menšímu riziku zamotání celé montáže, takže jej dávám i na druhý konec návazce, tj. obratlík. Silikonové hadičky lze koupit v rybářských prodejnách, ale já je kupuji obchodě s elektrosoučástkami, nebo počítačovými díly, kde 1 m stojí doslova pár korun.  V rybářských obchodech se prodávají i rovnátka např. imitující různé červy, nebo larvy, které prý zvyšují zájem ryb o nástrahu a které jsou tím pádem cenově někde úplně jinde. Možná je to pravda, možná jenom reklamní trik. Nevím. Nikdy jsem neměl důvod tyto silikonové červy vyzkoušet, takže to nemohu posoudit.

 

8) Zapomeňte na „čtrnáctku“ návazec

Dalším „pachatelem“, podílejícím se na ztrátě zdolávaných kaprů byl návazec. Opět vlivem setrvačnosti z klasické feederařiny jsem používal monofil 0,14 mm. Ten se ale často po vytažení několika kaprů „unavil“, nebo narušil. Ať už při manipulaci na břehu, nebo o štěrkové dno „mého“ revíru – nevím. Zkusil jsem proto tenkou pletenou šňůru a bylo po problému. Samozřejmě je výhodnější zvolit takovou, aby měla nosnost menší než kmenový vlasec. Proto používám tu nejtenčí, jaká snad existuje – 0,04 mm.

Její pevnost a odolnost je pro tento způsob lovu dostačující a zároveň má o trochu menší nosnost, než kmenový monofil 0,18 mm, který používám.  Značku a typ opět nechám na každém dle uvážení.  Ono se v běžných obchodech stejně moc typů o tomto průměru nedostane :-).

 

Pletenka.jpg

 

 

9) Zapomeňte doma vezírek

Ne, že bych byl ortodoxní vyznavač „Chyť a pusť“. Taky si klidně rybu vezmu. Ale sedávám často vedle jednoho starého pána a ten vždycky při puštění ryby říká „Však voda ti to zase příště vrátí.“

 

Kapr-CR.jpg

 

 

Vše, co tu bylo napsáno, samo o sobě samozřejmě nezaručuje, že se kapříci budou o vaši nástrahu prát a polezou za ní až na břeh.  Je zde jistě i mnoho jiných faktorů, které přispívají k úspěchu. Např. volba místa, způsob předkládání nástrahy, taktika lovu a vůbec celá filosofie tohoto způsobu rybolovu. Jistě bude příležitost u některých těchto témat pokračovat.

 

Lubo

 

PS. Ten plavačkový match prut, se kterým jsem před lety nouzově začínal na dovolené, používám jako feeder dodnes.

 

Text: Lubo OV

Foto: Lubo OV a Osprey

Chci sdílet tento článek na Facebooku

Jak se Vám článek líbil?

Diskuze k článku

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Přispívám anonymně

Jsem registrován


Váš komentář

Pondělí 21. června 2010 v 15:47® hugo.hammer

Diky za clanek. Jelikoz s specializaci na kapry nemam mnoho zkusenosti je uzitecny. Mas nejakou vychytavku jak levne ziskat vyrobit kaprarsky prujezd, kde sehnat/z ceho udelat vhodnou trubicku?

Pátek 21. května 2010 ve 23:03@ Kamiji

Díky moc hezký článek

Neděle 24. ledna 2010 v 18:10® lubo OV
lubo OV

Díky všem, dělal jsem, co jsem mohl :-))))

Neděle 24. ledna 2010 v 17:30® cihlar

Článek je zajímavý,s feederem začínám a mám o čem uvažovat.

Pátek 22. ledna 2010 v 18:42® mauglix99
mauglix99

ja s feederem začinam a tento clanek mi hodne pomohl

Neděle 3. ledna 2010 ve 13:12® RedTom

článek je zajímavý a dobře napsaný povedl se:D

Neděle 3. ledna 2010 v 11:54® lubo OV
lubo OV

RedTom> Ano dá. Neříkám, že je to úplně to pravé jemné feederování, ale já jako jeden s prutů místo originál feederu používám plavačkový match.

Sobota 2. ledna 2010 ve 22:42® RedTom

chtěl bych se zeptat jestli se dá chytat na jemný plavačkový prut jako na feeder?

Sobota 2. ledna 2010 v 19:52® lubo OV
lubo OV

Juraj> to věřím. Zdolat kapra na 0,12 a aby zůstal v sektoru, to chce asi hezky citlivou ruku a velkou víru v pevnost montáže :-)))

Sobota 2. ledna 2010 v 17:46® Juraj

lubo OV> Argument možná zní logicky, ale praxe je jiná. Na dvou závodech jsem loni zažil, že závodníci měli ryby v krmení a ani drc. Po sjetí na 0,12 bylo záběrů dost, problém byl kapry v rámci pravidel zdolat.

Sobota 2. ledna 2010 v 17:25® lubo OV
lubo OV

Juraj> ano, taky jsem často dumal, jestli síla návazce a velikost háčku mají tak zásadní vliv na záběry. A vždycky jsem se zaseknul na argumentu, že kapráři chytají na daleko silnější pletenky (třeba 0,10) než je moje 0,04mm a používají daleko vetší háky běžně i č. 2. A přesto dokáží přelstít staré a zkušené kapry-profesory. Tak proč by to mělo vadit těm menším, a méně zkušeným. Zatím mi to nikdo nedokázal přesvědčivě vysvětlit.

Sobota 2. ledna 2010 v 16:32® Juraj

lubo OV> Taky háčky používám spíš menší, ale to je odvislé na velikosti nástrahy. Na kapry používám asi nejvíc colmic nuclear 500 ve velikosti 12 a ryby se mi nevyřezávají.

Sobota 2. ledna 2010 v 16:28® Juraj

lubo OV> Netvrdím, že na hrubou montáž (myslím tím hlavně sílu návazce)se nedají chytat ryby. Ale těch záběrů je podstatně méně. Někdy už tebou deklarovaný 0,14 je docela lano. Letos jsem nejvíc kaprů vytáhl na vlasec 0,12.

Sobota 2. ledna 2010 ve 14:30® lubo OV
lubo OV

Juraj> jistě, jinde to může fungovat jinak. Jaké jsou ty tvé zkušenosti?

Sobota 2. ledna 2010 ve 13:59® Juraj

lubo OV> Pěkný článek. Zase trošku jiný pohled na věc. V některých bodech mám sice odlišné zkušenosti, ale to neznamená, že co funguje v Aši je stejné v Čiernej pri Čope a obráceně. Každopádně ty hrubší montáže pro klid duše vyzkouším a pak dám vědět, jak porovnání dopadlo.

Sobota 2. ledna 2010 ve 13:55® Juraj

lubo OV>

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 19:19® lubo OV
lubo OV

osprey> myslím že nerazí nejvíc, akorát ho je nejvíc vidět :-)))

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 17:08® osprey
osprey

lubo OV: Feeder nemusí být vůbec jemný – ze všech českých feedrařů to nejvíc razí jeden dobrý známý, který ovšem shodou nepříjemných okolností vlastní konkurenční server.

Feedery můžeš klidně vrazit do tripodu místo kapráků a když tě bude bavit sledovat špičky, sekneš i nějakou rybu navíc oproti týpkovi, který bude čekat na jízdu.

Fakt ale je, že to nejhezčí na feederu je ta jemná aktivní rybařina.

A co se týče nebezpečí, které feeder představuje pro zejména původní říční ryby, tak opravdu není malé. Ono stačí, když se teď v zimě na místech, kde ryby zimují masověji chytá. Klidně i s pouštěním. Ono to těm čudlím samo o sobě dvakrát nesvědčí, večer si ty unavené popíchané podá vydra (někde jinde zas kormoráni) a za rok za dva už to na tom fleku jaksi není ono…

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 16:57® Joko

lubo OV> Děkuji za skvělý článek…

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 16:29® lubo OV
lubo OV

acam> jo, to máš pravdu. Asi by to bylo diplomatičtější :-))))

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 15:55® acam

Já myslím, že kdyby slůvko „zapomeňte“ bylo zaměněno např. slůvkem „nemusíte“, tak by celý článek nebyl vůbec tak znepokojující ale to by zas nebylo o čem diskutovat, takže je to vlastně takhle v pořádku :-D

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 15:41® lubo OV
lubo OV

Ciffik> Teď jsi na to kápl. Feeder je při lovu kaprů velmi pohodlný. Někdo má radši aktivní rybařinu a pohodlnou bobkařinou pohrdá. Já ale naopak si chci na rybách nejen duševně, ale i fyzicky odpočinout a vychutnat si pohodlí a pohodičku :-)))) A podle poslední tvé věty vidím, že jsi přesně pochopil jeden z významů tohoto článku. Feeder opravdu nemusí být jen o jemném lovu. A jak jsem v článku uvedl, počítám s tím, že ortodoxní feederaři mě možná za tento názor odsoudí. Ale co už? Věřím, že to ustojím :-)))

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 15:29® lubo OV
lubo OV

acam> hmm, v tomhle máš určitě pravdu. Pokrok ale hold nezastavíme. Souhlasím, že zbývá jenom ta osvěta.

Čtvrtek 31. prosince 2009 ve 12:09® Ciffik
Ciffik

lubo OV> díky moc za článek, přesně na tohle jsem čekal…příští sezónu hodlám chytat dva feedry a nevidím důvod, proč by jeden z nich neměl být ,, na kapry", naopak v tom vidím jen výhody v manipulaci…když se rozjede bílá ryba, tak by to byl na dva pruty záhul, takle by to mohlo být celkem zvladatelný a s určitou šancí na pěknější rybu…

z ostatních si nic nedělej, to, že něco děláš jinak než většina ještě neznamená, že je to špatně…hlavně, že to chytá a plní účel…

stejně zajímavé, že si většina zafixuje feeder s tenkými návazci a malými háčky a všechno ostatní je pak úplně mimo…

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 11:35® acam

lubo OV> Pro mě FEEDER je TOP technika a když nad tím tak přemýšlím, tak je to vlastně z velké části také díky takovýmto článkům.

Ale jak už to bývá, má to i své stinné stránky. Jde o to, že spousta videí na toto téma prezentuje, jak lze zdecimovat hejno nebo jeho podstatnou část. A já vím, že v reálu se to také dost často odehrává. Tento devastující efekt mě z jistých důvodů znepokojuje obzvlášť v proudných úsecích, kde byly ryby ještě donedávna chráněné před spoustou rybářů právě díky tomu, že lovit v proudu na položenou nebylo tak snadné (viz. tvá zmínka o parmách a ostroretkách).

Kdybych nevěděl, že ty zmiňovaný videa už jsou tak propálený, tak bych raději dělal, že FEEDER vůbec neexistuje. Teď už nezbývá než začít s nějakou propracovanou osvětou o tom, že FEEDER sice umí to a to ale že je potřeba si také uvědomovat případné následky, např. když ryby vyjíždí v hejnech do proudu v době tření atd.

No …, není všechno zlato, co se třpytí …

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 9:49® lubo OV
lubo OV

acam> máš recht, cílem bylo popsat vlastní zkušenosti. Když k tomu jiní přidají ty svoje zkušenosti a pak to dáme dohromady, uděláme z feederu top techniku a všichni sednou na prdel :-)))

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 9:45® lubo OV
lubo OV

osprey> Jsem vychován v duchu socialismu a tehdy se běžně jelo min. na 110%. To přece musíš pamatovat. Kdo jel jenom na stovku, tak byl průměrný občan a nedostal výjezdní doložku ani do NDR :-))))

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 9:41® johanes
johanes

lubo OV – děkuji za pěkný článek, já neortodoxní :o) jsem si v něm našel zase nějaké nové podněty na vyzkoušení.

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 9:21® acam

osprey> No vlastně …, říkal jsem si, že na někoho, koho formovala pedagogická fakulta je ten „Atlas ryb“, udělaný až podezřele pečlivě. Ten atlas je skutečně to nejlepší co jsem na domácím internetu zatím viděl. Vlastně si nevybavuji, že bych vůbec něco podobného někde viděl na takovéhle úrovni. Takovýhle přístup si vybavuji z dob, kdy lidem ještě stálo zato se prezentovat tím co vytvořily a ne jen tím kolik vydělaly peněz.

Čtvrtek 31. prosince 2009 v 9:01® acam

osprey> Tak to se omlouvám, já měl za to, že jsi původem učitel (viz. pedagog) :-)

novější starší
Stránky:   3 2 1