Lov v měsících lednu a  únoru je nejtěžší. Pokud mrzne, tak je vodní hladina plná plovoucí ledové tříště. Proto je nutné vybrat vhodné místo k rybolovu. V tuto dobu se jeví jako nejvhodnější chytat  ve městech, v místech, kde se mísí teplejší proudy vody se studenou. Znamená to, že budeme lovit u různých výpustí, kterých ústí do městské řeky bezpočet.

Možná si říkáte, že rybařit ve městě není nic moc, ale na druhou stranu, co nám zbývá. Mnohdy můžeme být výsledkem našeho snažení velice příjemně překvapeni.

Kde? No přece tam, kde jsou kachny!

Jedním z mých oblíbených zimních míst na menší říčce Jihlavě je místo, kde jsou shromážděná hejna divokých kachen, která i několikrát denně chodí lidé krmit starým pečivem. Přímo zde a v nejbližším okolí chytávám na plavačku s nastraženou střídkou rohlíku, a díky jemné šoulačce dostanu nejvíce záběrů. Je to proto, že ryby se naučily pozřít vše, co krmeným opeřencům zrovna upadne od úst, tedy vlastně od zobáků. :-) Právě jemná plavaná s malým splávkem zde slaví obrovské úspěchy. Možná by se zde dalo se stejným úspěchem lovit i s feederem, ale sedět na bobku, když mrzne, to snad radši nee...

Odtud nejčastěji začínám lovit (v pozadí hejno kachen)

Začínám chytat vždy několik metrů od krmiště kachen a sestavu nahazuji k protějšímu břehu, kde je větší hloubka. Pak se ji tam snažím udržet co nejdéle. Poté nechávám splávek co nejpomaleji přirozeně splavávat po proudu, až do chvíle, kdy mi zmizí ze zorného pole. Na větší vzdálenost, kdy splávek urazí například nějakých 20 metrů, už samozřejmě není možné tak dobře celou sestavu kontrolovat, ale i v takové dálce může dojít k záběrům. Když začínám prochytávat místa, kde se splávek nebezpečně blíží ke kachnám a hrozilo by jejich zamotání do vlasce, raději místo měním za jiné a stěhuji se níž po proudu, kde mohu rovněž očekávat ryby přiživující se na krmení kachen, které tam po proudu určitě splave. Zde se mnohdy nacházejí největší ryby a často tu dokonce bývá i více záběrů.

Blízkost vodních ptáků nevadí ani „čtyřicítce" tloušti, ba...

Náčiní

Osobně používám matchový prut délky 4,5 m (samozřejmě záleží na velikosti řeky). Delší prut umožňuje lepší kontrolovatelnost sestavy v proudu. Důležité je, aby prut byl dostatečně měkký, kvůli tenčím průměrům používaných vlasců. Průměr vlasce volím většinou v rozmezí od 0, 12 - 0, 16 mm, který je kmenový a návazec mám o 0,02 mm slabší. Háčky vybírám ve velikosti 14-10, přičemž za optimální průměr považuji vel. 12. Velikost 14 navazuji tehdy, když ryby berou méně.

Lovené ryby

Hlavními lovenými rybami jsou jelci všech tří druhů, plotice, cejnci malí. Při dlouhodobějších teplotách nad nulou zaberou i cejni velcí a dokonce se sem tam splete i kapřík.

Nástrahy

Jelikož jsou kachny (a doprovodně i ryby) nejčastěji krmeny starým pečivem, mou úspěšnou nástrahou je čerstvý rohlík, respektive jeho střídka. Velikost „sousta" přizpůsobuji cíleně lovené rybě. Když nasadím větší kousek (maximálně ale ve velikosti nehtu od ukazováčku), zhltne ho tloušť. Na podoustve, ostroretky a plotice dávám asi o polovinu menší kousky. Důležité je, aby byla nástraha těsně nade dnem, nebo se o dno občas otřela (nesmí se však na něm zastavovat!). Musí pomalu plynule splavávat při rychlosti odpovídající síle proudu. Zkrátka musí působit přirozeně. Jakékoli nadržování, či tah vlasce zde působí spíše negativně.

...ani cejnku malému.

Popsaný výběr místa i způsob lovu uspokojí (alespoň na chvilku), každého rybáře, který netrpělivě čeká na „odemčení hladiny" oblíbeného revíru. Příspěvkem jsem chtěl naznačit, že divoké kachny, které jsou po většinu hlavní rybářské sezóny zatracované jako narušitelky klidu a „vyžíračky" nakrmených míst, mohou někdy svou přítomností nepřímo nalákat ryby...